Myšlení je vrcholný proces lidského poznávání. Je nejhlubším kognitivním procesem člověka, umožňuje vymezovat pojmy, vystihovat vztahy, odvozovat poznatky, vytvářet systémy informací. Kromě toho, že myšlení umožňuje řešit problémy, zahrnuje v sobě dílčí procesy - myšlenkové operace.
Kvalita žákovského myšlení v procesu poznávání závisí na učitelově volbě vhodné vyučovací metody aktivizující myšlenkové procesy. I v rámci výkladu mohou žáci vyvozovat z jednotlivých případů obecné poznatky, a tak myslet induktivně. Při uvádění příkladů k obecným výrokům pak provádějí dedukci.
Nejvíce příležitostí k rozvíjení různých druhů myšlení poskytuje samostatná, tvořivá práce žáků. Jednou z možností je vytváření tajenek a křížovek žáky na předem daný okruh učiva, v rámci kterého žáci realizují soubory myšlenkových procesů - od analýzy a syntézy, přes abstrakci a konkretizaci, indukci a dedukci, ke generalizaci, komparaci a klasifikaci.
K tomu, aby mohli žáci provádět složitou indukci a dedukci, musí obsahu učiva dokonale porozumět na základě realizace souboru dílčích myšlenkových operací.
Nejprve rozčlení celek na části.
Tak např. podle názoru provádějí analýzu těla živočicha - kostra složená z obratlů, vnitřní ústrojí, pokryv těla peřím, způsob pohybu létáním, během, chůzí, plaváním, rozmnožování snášením vajec s vápenatou skořápkou.
Po rozdělení celku na části nacházejí vztahy mezi prvky, uspořádání těla živočicha dohromady.
Osu těla ptáka tvoří páteř složená z obratů, na ní navazuje kostra hrudníku....
Posléze postupují od celistvých a konkrétních skutečností k odděleným vlastnostem.
Náš papoušek není savec, ale pták, patří mezi obratlovce, mezi živé organismy.
Opakem je postup od abstraktního a obecného ke speciálnímu.
Živý organismus - obratlovec - pták - papoušek - Ferda.
Žáci přecházejí od obecného pojmu na základě analýzy, abstrakce a indukce.
Papoušek má tělo pokryto peřím a přední končetiny má přeměněny v křídla a svá mláďata líhne z vajec - patří mezi ptáky. Všichni živočichové, kteří mají tělo pokryto peřím a přední končetiny přeměněny v křídla a svá mláďata líhnou z vajec, jsou ptáci.
Pojmy jsou vzájemně srovnávány s pojmy, které jsou již známy.
Netopýr dovede létat, ale svá mláďata nerodí z vajec, není to pták, ale savec.
Pštros nedovede létat, ale přesto patří mezi ptáky, protože líhne mláďata z vajec, má tělo pokryto peřím.... Hadi se líhnou z vajíček, ale ...
Na základě vytypovaných kategorií vytvářejí systém pojmů.
(Ptáci, savci, ryby, plazi, obojživelníci...)
Při vytváření tajenky postupují opačně - od vyluštění, tj. potřebují znát nejprve nadřazený výraz na určité úrovni obecnosti a určení nadřazeného výrazu je výsledkem většiny myšlenkových operací (syntézy, abstrakce, indukce, generalizace apod.). K tomuto pojmu pak přiřazují podřazené výrazy - legendu, která vysvětluje tyto výrazy, jejich výsledkem je vyluštění tajenky. I tehdy žáci postupují induktivně, ale tentokrát postupují hlouběji na základě práce s textem, kterému rozumějí. Uplatňují divergentní myšlení, neboť řešení problému tvorbou tajenky není právě jedno, ale je jím celé množství kombinací různých pojmů, jejichž výsledkem tajenka je. Oblast, pro kterou žák tajenku zpracovává, musí tedy žák dokonale znát.
S žáky čtvrtého ročníku základní školy sestavujeme křížovky za účelem procvičení a upevnění tematického okruhu učiva a nácviku metakognitivních strategií. Obsahem aktivity může být vyvození nového tématu z tajenky na základě již známého tematického okruhu.
Je třeba žákům vysvětlit, jakým způsobem se při sestavování křížovky postupuje. Výsledkem křížovky je vždy tajenka s nadřazeným pojmem. Pojmy v řádcích křížovky žáci musí luštiteli vysvětlit, aby bylo jasné, jaký pojem je třeba doplnit. Začínáme od tajenky. Postupně doplníme řádky.
Dále žáci pokračují ve tvoření tajenek sami. Tím lze využít aktivitu k diagnostice porozumění učivu. Jako ukázku nabízím tajenky, které vytvořili žáci v zájmovém útvaru Ekologická praktika. Zde pracují s pojmy tematického okruhu „ptáci" na základě práce s textem.
Včelojed lesní na rozdíl od ostatních dravců hledá potravu na zemi. Živí se lesním hmyzem, ale obývá hlavně kraje s dostatkem vos. V oblibě má vosí plásty. Neloví tedy střemhlavým letem ani útokem. Obývá listnaté lesy střední Evropy.
Výr velký je naše největší sova. Je to největší sova ve střední Evropě. Výr je samotářský tvor. Vysloužil si jméno „král noci", protože přes den neloví.
Kalous ušatý má péřová „ouška", vypadá jako zmenšený výr. Létá tiše, pomalu a kolébavě, nízko nad zemí.
Hadilov písař je dravec s dlouhýma, tenkýma nohama. Nerad létá, přestože létat dobře umí, dlouho mu trvá, než se odpoutá od země. Loví proto na zemi při chůzi a běhu. Je výborný stepní běžec. Loví hady, kteří jsou jeho hlavní potravou. Požírá jedovaté hady, ještěrky. Kořist usmrtí úderem zobáku nebo zašlápnutím.
Krahujec obecný patří mezi menší dravce. Většina dravců je pohlavně jednotvárná. To znamená, že samec i samice mají stejné zbarvení peří. Krahujec obecný je výjimkou. Je u něj dobře vyvinuta pohlavní dvojtvárnost. Samice je těžší než samec. Loví nenadálým, nízkým letem mezi jehličnatými stromy. Živí se pěvci. Najdi v encyklopedii další druhy krahujců.
Kondor velký je největší z dnes žijících dravců. Je to obr mezi létajícími ptáky. Jeho hlava se podobá hlavě krocana. Samec je větší než samice. Živí se zdechlinami. Zdržuje se v Andách. Má znamenitě vyvinutý zrak.
Orel skalní je ze všech dravých orlů nejznámější. V bajkách se o něm hovoří jako o králi ptactva. Kořisti se zmocňuje tak, že jí zatne drápy do hřbetu. Rozlišujeme mnoho druhů. Najdi v knížce další druhové názvy orlů.
Raroh velký je charakteristický „vousem" na tváři. Je podobný sokolovi. Je to silný a odvážný dravec, který si troufá na kořist větší než je on sám. Loví na polích ptáky a savce.
Moták pilich je popelavě šedý. Obývá otevřené krajiny, močály a bažiny. Žije i na našem území. Napadá skřivany, hlodavce.
Sova pálená je krasavice mezi našimi sovami. Má bílý, srdčitý závoj kolem očí. U nás sídlí v kostelních věžích, zříceninách hradů, na sýpkách a ve stodolách.
Sýc rousný je pták hlubokých lesů Evropy. Létá přímočaře, ve dne se skrývá a nerad létá.
Sýček obecný je malá sovička, kterou můžeme spatřit za bílého dne. Rád vysedává na střechách. Létá vlnkovitě na rozdíl od sýce. Loví na otevřených místech.
Harpyje jsou opeření rytíři tropů. Mají chocholku na týlu, vynikají bílými pařáty. Loví opice. Hnízdí na vysokých stromech v blízkosti vody.
Příloha:
Tajenky
Zpětnou vazbu o srozumitelnosti zadání poskytli spolužáci, kteří luštili tajenky. V závěru proběhla diskuse nad zadáním tajenky a proběhlo zhodnocení celé aktivity.
Použitá literatura a zdroje
ČÁP, J.; MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. 4. vyd. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178-463X.
PASCH, M.; GARDNER, T. G.; STARKOVÁ, A. J. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-127-4.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
