Metodický portál RVP.CZ prochází změnami. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Listopad 1989

Praktický příspěvek
zkušenost
Autor Mgr. Pavel Martinovský
Během vyučovací hodiny si žáci prohloubí znalosti o tzv. sametové revoluci. Zjistí a upevní si informace o skutečnosti, že listopadové události jsou součástí dlouhodobých akcí, kdy docházelo ke střetům mezi režimem potlačujícím lidská práva a svobody, a mezi zastánci lidských práv a svobod. I když je použité násilí zjevné, žáci odhalí, že za zákrok nenese nikdo zodpovědnost.

1. Cíl příspěvku

  • Prvotním cílem je seznámit žáky s problematikou událostí roku 1989. Ukázat, že listopadová demonstrace i následný zákrok jsou součástí dalších akcí a tvoří vyústění daných událostí. Zároveň se poukáže na vazbu s rokem 1939. Ve druhé části je poukázáno na fakt, že za zákrok nenese nikdo zodpovědnost.
  • Práce pomůže žákovi získat základní orientaci v problémech současného světa, respektive konce nedemokratického režimu v Československu a cestu, jak k demokratickému systému dospět (na jedné straně nenásilné aktivity občanů, na straně druhé násilné postupy režimu), během aktivit má žák možnost posoudit význam ochrany lidských práv a svobod.
  • Cílem na úrovni vzdělávacích oborů je osvojit si informace k událostem z listopadu 1989 a poukázat na fakt, jak totalitní režim nerespektoval, ba dokonce potlačoval lidská práva.

2. Text příspěvku

            1. Vyučující pustí krátké video – zásah na Národní třídě 17. listopadu 1989. (Dříve jsem používal záběry z DVD s názvem 1989 (vydal ÚSTR), dnes je na youtube několik videí, které lze využívat, např. pod názvem 17. 11. 1989 – Sametová revoluce, na tomto videu je potřeba popojet do času cca 04:30).

            2. Žáci určí, o jaké záběry se jedná. Co se odehrálo, proč se daná událost odehrála?

            3. Na levou část tabule se zapisuje, co vše se žákům s danou událostí vybaví.

            4. Vyučující se zeptá, zda žáci nevědí, s jakou jinou událostí je 17. listopad spojen? Na tabuli napravo se zapisují jednotlivé návrhy.

            5. Probíhá diskuze o názorech v levé i v pravé části tabule. Bylo by dobré, kdyby se rozproudila diskuze mezi samotnými žáky, aby neprobíhala komunikace jen mezi vyučujícím a žáky. Vyučující by měl v tuto chvíli diskuzi řídit, případně na tabuli připisovat názory. Až po skončení diskuze vyučující vyhodnotí názory žáků a provede případnou revizi názorů. Závěrem by mělo být jasné propojení událostí z roku 1939 a 1989, aby si žáci byli vědomi, že právě proto k událostem roku 1989 došlo a právě proto byla demonstrace povolena, že se připomínaly události roku 1939 (50. výročí). V této souvislosti je zajímavá myšlenka Pavla Bartušky, autora knihy Polojasno, který si ve chvíli, kdy přemýšlí nad tím, proč komunisté studentům demonstraci na Albertově povolili, uvědomuje, že ji povolit museli, jinak by se režim zdiskreditoval a ukázalo by se (a nejspíše i zneužilo), že komunisté jsou horší než nacisté.

            6. Pokud dotaz v předchozí diskuzi nepadne, zeptá se vyučující, jak je možné, že povolená a relativně poklidná demonstrace se poměrně snadno proměnila v akci, která nebyla povolena a kde se vykřikovala protirežimní hesla. Zároveň vezměme v úvahu, jak je možné, že režim byl připraven, v záloze byly tzv. pořádkové jednotky. V tomto případě by žáci měly dojít k názoru, že se nejednalo o první akci tohoto druhu a že se v případě listopadových událostí jedná o vyústění akcí předchozích. Neboli by si měli žáci být vědomi, že se v případě listopadové demonstrace nejedná o izolovanou záležitost, ale podobně jako u mnoha jiných událostí jde o jakýsi vývoj, který se v následující aktivitě pokusí zmapovat...

            7. Žáci obdrží ve skupinách (dvojicích) kartičky s popisem předchozích demonstrací (viz příloha). Každá skupina obdrží jinou kartičku (respektive jinou demonstraci). Kartiček je 14. V případě nižšího počtu skupin mohou některé skupiny obdržet 2 kartičky apod. Skupiny si kartičku přečtou a všimnou si, kdy k akci došlo, proč byla svolána, a krátce pohovoří o jejím průběhu. Vyučující na tabuli nakreslí osu.

 

Shromáždění ke Dni lidských práv

Kde? Staroměstské náměstí

Kdy? 10. prosince 1987

Sešel se hlouček zhruba 1000 lidí. Lidé chodili, diskutovali. Vše proběhlo bez provokací a neposlušností.

 

            8. Prezentace jednotlivých akcí. Vyučující náhodně vybere skupinu a zeptá se na datum. Pak se zeptá ostatních, zda nemá někdo akci, která proběhla dříve (během této aktivity si žáci uvědomí časovou posloupnost). Skupiny chronologicky představují jednotlivé akce. Vyučující do osy na tabuli postupně zaznamenává jednotlivé události (stačí zkratkou). Nejde o jednotlivé události, ale o to, aby si žáci uvědomili, že události listopadu 1989 mají hlubší kořeny, že se odpůrci režimu začali pravidelně scházet. K demonstracím docházelo při různých příležitostech (je vhodné si připomenout při jakých). Jednotlivé demonstrace měly různý průběh, různě zasahovaly tzv. pořádkové jednotky. Neboli můžeme doložit určitý vývoj.

            9. Pokud otázka nepadla během diskuze, vrátí se vyučující k původnímu videu.

Řekli jsme si, jak vše probíhalo, jaký byl vývoj, jaké byly příčiny. Otázkou však je, co dál.

Došlo ke svržení režimu, postupně jsme nastoupili cestu k demokracii. Ale co s viníky listopadového zákroku na Národní říše? Kdo je vlastně zodpovědný? Krátká diskuze. Během ní je podstatné poukázat na fakt, že případně obviněný prezident (Gustáv Husák) v té době za zákrok nemohl zodpovídat, protože na to neměl pravomoci. Ty náležely vedoucím představitelům Ústředního výboru Komunistické strany Československa a dalším – viz kartičky k této aktivitě, na kterých je i krátká charakteristika dané osoby.

            10. Práce ve 4 skupinách, každá skupina obdrží jiný list s výpovědí (viz příloha).

            11. Každá skupina krátce pohovoří o výpovědi své osobnosti. Zjištění: Nikdo za nic nemohl. V souvislosti s listopadovým zákrokem (respektive zákroky) nebyl nikdo obviněn.

            12. Závěr hodiny: Shrnutí poznatků pomocí myšlenkové mapy na tabuli.    

Reflexe

3.  Autoevaluace

  • Reflexi a poznámky, postřehy uvádím přímo v textu. Je to z toho důvodu, že se práce odvíjí od postřehů žáků. Nestalo by se mi, že by žáci nepoznali záběry z Národní třídy, neboť jde o ikonické záběry. Ale během další aktivity se stalo, že žáci jedné třídy si uvědomili (znali) návaznost na události roku 1939, kdežto v jiné třídě dlouze tápali, než si vazbu na rok 1939 uvědomili.
  • Samozřejmě i během dalších aktivit, jež tvoří diskuze a vytváření závěrů, záleží na tempu (schopnostech a dovednostech) žáků. V nejhorším případě (z časových důvodů) je možné závěrečnou aktivitu o hledání viníka vynechat, nebo použít při jiné příležitosti.
  • Zhodnocení PDP.

            Důležité je, aby třída byla schopna (připravena) diskutovat. Aby žáci zvládali čtenářskou gramotnost. Vyučující musí mít nastudovány kartičky (viz příloha), aby se bez problémů orientoval a neztratil se mezi demonstracemi.

            Je vhodné mít všechny texty připraveny v počítači k případné projekci.

  • následné aktivity: probíraná témata směřující k rozpadu sovětského bloku, nebo rozpadu Československa.
  • Po této aktivitě se mi osvědčilo v hodinách literatury číst se žáky ukázku od disidentů z dané doby, např. z knihy J. Pelc: A bude hůř…, jednou jsme po této aktivitě zařadili setkání s pamětnicí, účastnicí listopadových událostí – bylo dobré sledovat, že žáci tématu rozumí.

Citace a literatura: 

Výběr textů z knih:

Bartuška, Pavel: Polojasno. Praha 1990.

Tůma, Oldřich: Zítra zase tady! Praha 1994.

Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
doc15 kBKartičky_aktivita č. 10
doc16 kBKartičky_aktivita č. 7
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
Celkové hodnocení článku
Přidat komentář Citovat článek