Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Základní vzdělávání > Školní parlament - ustavující schůze

Ikona teoreticky

Školní parlament - ustavující schůze

Ikona odbornost
Autor: Jan Hoštička
Anotace: Ukázka toho, jak je možné zahájit činnost školního parlamentu.
Obor příspěvku:Výchova k občanství
Klíčová slova: klima školy, demokracie, škola, školní parlament, žákovská samospráva, parlament, život školy, spolupráce

Příspěvek vychází z autorových praktických zkušeností při působení na ZŠ Táborská v Praze 4 a je součástí seriálu Školní parlament.


Zahájit činnost školního parlamentu je možné různými způsoby. Vždy záleží na tom, jak si to samotná škola nastaví. Způsob zahájení práce školního parlamentu by měl být odvozen od určité filozofie, s jakou k dané problematice přistupuje ta či ona škola. Proto naše varianta vycházela opět z toho (jako v případě volební kampaně a samotných voleb do školního parlamentu - více viz články Školní parlament - volební kampaň a Školní parlament - volby), že školní parlament bereme vážně, a tudíž mu tuto vážnost chceme vtisknout i při jeho ustavující schůzi. Pokud totiž členové školního parlamentu své působení v něm přijmou za své, sžijí se s myšlenkou uplatňování školní demokracie, pak je možné dosáhnout vytyčeného cíle - každodenní fungování školní demokracie, a tím i lepšího klimatu školy než doposud. A právě ona vážnost - ve smyslu "pojďme přijmout myšlenku, že skutečně o něco jde" - měla být jedním z činitelů, který nás měl dovést ke stanovenému cíli.

Ve středu 30. 11. 2005 proběhly volby do školního parlamentu a následující den, ve čtvrtek 1. 12. 2005, byli žáci seznámeni s výsledky voleb (více viz článek Školní parlament - volby). Ty rozhodly o tom, jaké bude vedení jednotlivých výborů školního parlamentu (byl rozdělen do čtyř výborů, a to na organizační, pedagogický, pro volný čas, pro stravování, v čele každého z nich pak stanuli tři nejúspěšnější kandidáti: vítěz jako ministr daného výboru, druhý v pořadí jako jeho první náměstek a třetí v pořadí jako jeho druhý náměstek). Na pátek 2. 12. 2005 byla následně svolána ustavující schůze školního parlamentu. Jako místo jednání jsme opět určili divadelní sál. Důvody byly dva.

Divadelní sál dodával všem akcím, které se konaly ve škole, určité dekorum. Přece jenom se nejednalo "jen o obyčejnou, klasickou třídu", ale o sál, ve kterém se každoročně konaly plesy absolventů školy, školní akademie, různá vystoupení při dnech školy a dalších oslavách či akcích. Současně tato místnost vyhovovala prostorově. Dalo se zde pracovat s velmi početnou skupinou žáků, současně bylo možné žáky rozdělit do různě početných menších skupin a v jedné místnosti pracovat odděleně, aniž by se skupiny rušily.

V pátek ráno, v době před první vyučovací hodinou, pomohli chlapci z osmého a devátého ročníku uspořádat divadelní sál tak, aby rozestavění židlí a lavic vyhovovalo jednání celého školního parlamentu. Uprostřed pod pódiem byla umístěna lavice se židlí, která byla určena zástupci ředitele, který povede schůzi školního parlamentu. Po jeho pravici a levici byly umístěny další dvě lavice se židlemi. To byla místa určená pro ministry jednotlivých výborů. Naproti těmto lavicím vznikla jak vpravo, tak vlevo řada židlí po čtyřech. Zde si proti svým ministrům měli sednout do první řady jejich náměstci a za nimi další členové daných výborů školního parlamentu. Poslední řada byla vyčleněna pro hosty - pro předsedu Školské rady, ředitele školy a učitele, kteří v době jednání školního parlamentu neučili a současně měli zájem se jednání zúčastnit. Na pódiu na oponě byla připevněna vlajka školy. Začátek jednání ustavující schůze školního parlamentu byl naplánován na začátek první vyučovací hodiny, tedy na 8.15. Konec se předpokládal v 10 hodin (přestávka mezi druhou a třetí vyučovací hodinou).

Na začátku první vyučovací hodiny byli členové školního parlamentu vyzváni k příchodu do divadelního sálu. Po usazení se na svá místa zahájil zástupce ředitele ustavující schůzi školního parlamentu. Ve svém krátkém proslovu nejprve shrnul chronologicky v čase vše, co bylo nutné od začátku září učinit, aby se zástupci jednotlivých tříd mohli sejít na této ustavující schůzi, následně připomenul poslání školního parlamentu jak obecně, tak ve vztahu k ZŠ Táborská a v závěru apeloval na jeho členy, aby se práce školního parlamentu účastnili aktivně, jinak totiž školní parlament pozbývá smyslu. Poté následovalo složení slibu poslance Školního parlamentu v ZŠ Táborská. Všichni účastníci ustavující schůze museli povstat. Zástupce ředitele předčítal text slibu, který poslanci školního parlamentu vzápětí opakovali. Text zněl takto: "Slibuji věrnost ZŠ Táborská. Slibuji, že budu zachovávat její Školní řád a pravidla. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho žactva a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

Po složení slibu poslanců školního parlamentu následoval projev předsedy Školské rady. Ten v prvé řadě ocenil fakt, že školní parlament v této škole existuje. Vzápětí žákům (poslancům) vysvětlil, co je to Školská rada, kdo ji tvoří, jaké jsou její úkoly, jak často se schází apod. V souvislosti s tím nabídl školnímu parlamentu spolupráci, protože v mnoha ohledech mají společný zájem - co nejlépe fungující školu a řešení problémů, které se vyskytnou. V závěru též zdůraznil, že jedině při aktivní účasti je možné dokázat to, co si školní parlament předsevzal. Po projevu předsedy Školské rady došlo k schválení programu jednání školního parlamentu. Prvním bodem byla volba premiéra školního parlamentu, dále pak určení místopremiéra školního parlamentu, první jednání výborů (určení jednacího dne a času) a ukončení jednání školního parlamentu.

Volba premiéra a určení místopremiéra školního parlamentu vycházela z volebního řádu, který sestavil přípravný výbor (více viz článek Školní parlament - přípravný výbor). Do funkce premiéra školního parlamentu se na základě volebního řádu mělo volit podle systému absolutní většiny (k získání mandátu je zapotřebí nadpoloviční většina hlasů pro zvolení). Premiér si pak sám měl vybrat svého zástupce (místopremiéra). Z volebního řádu též vyplývalo, že volba probíhá veřejně a je dvoukolová. Zároveň bylo stanoveno, že se musí konat nejpozději do sedmi pracovních dnů od vyhlášení výsledků voleb do Školního parlamentu a má dvě (resp. tři) etapy:

  • první kolo volby premiéra (pokud jeden z kandidátů nezíská více jak 50 % hlasů, pokračuje se do druhého kola)
  • druhé kolo volby premiéra (vyberou se dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů a mezi těmi se pak rozhodne)
  • premiér si vybere svého místopremiéra; podle volebního řádu musela volba proběhnout na ustavující schůzi školního parlamentu (poslanci budou z případného dopoledního či odpoledního vyučování uvolněni).

Dále platilo, že každý volič má pouze jeden jediný hlas a má právo se hlasování zdržet (nikdo není povinen volit). Pokud se k volbě nedostaví více jak 50 % poslanců, nebude platná. Jestliže by taková situace nastala, druhá volba se musí uskutečnit na následující schůzi školního parlamentu. Tehdy se však musí k volbám dostavit všichni poslanci přítomní v ten den na jednání školního parlamentu.

O funkci premiéra školního parlamentu nakonec projevili zájem dva poslanci - žáci šestého a devátého ročníku. Po volebním proslovu každého uchazeče o post premiéra, ve kterém vysvětlovali, proč kandidují a o co se v rámci této funkce chtějí zasadit, následoval prostor pro dotazy ze strany poslanců. Ti kladli konkrétní otázky ve stylu Říkal jsi, že chceš zajistit toto, tak nám prosím řekni, jakým způsobem to chceš dokázat. Kandidáti, pokud chtěli uspět, museli vysvětlovat a argumentovat. Po vystoupení obou kandidátů se přistoupilo k volbě. Nakonec musela být dvoukolová, protože v prvním kole neobdržel ani jeden z kandidátů více než 50 % hlasů. Druhá volba již rozhodla a vítěz, žák šestého ročníku, po svém děkovném proslovu vyzval svého neúspěšného volebního rivala, aby ho zastupoval. Ten jeho nabídku nejprve odmítl, později ji však přijal, a stal se tak místopremiérem školního parlamentu.

K volbě premiéra a určení místopremiéra školního parlamentu je možné se dozvědět více z Přílohy - Volba premiéra a určení místopremiéra. Jedná se o výňatek ze zápisu z ustavující schůze školního parlamentu. Tento text byl umístěn na oficiální nástěnce zřízené pro účely volební kampaně a voleb do školního parlamentu (více - viz článek Školní parlament - volební kampaň), současně pak na webových stránkách školy v sekci Školní parlament a v novém vydání školního časopisu Ucho.

Po volbě premiéra a určení místopremiéra školního parlamentu proběhlo první jednání jednotlivých výborů školního parlamentu. V divadelním sále se tak vytvořily čtyři skupiny, ve kterých se jejich členové domlouvali na tom, ve který den a konkrétní čas se bude výbor scházet. Vše muselo být zkoordinováno s ředitelem školy a jeho zástupcem, kteří nepovinný vyučovací předmět Školní parlament (více viz článek Školní parlament jako nepovinný vyučovací předmět) měli na starosti. Nakonec došli k tomuto konsenzu:

Výbor školního parlamentuTermín schůzek
Organizační výbor čtvrtek 7.20 - 8.05
Pedagogický výbor úterý 7.20 - 8.05
Výbor pro volný čas středa 13.50 - 14.35
Výbor pro stravování pátek 14.00 - 14.45

Po domluvení harmonogramu setkávání jednotlivých výborů se poslanci vrátili na svá místa a ustavující schůze i první jednání školního parlamentu bylo ukončeno. Přepokládaný čas ukončení byl dodržen, žáci se vrátili k výuce na 3. vyučovací hodinu. Takto zorganizovaná ustavující schůze školního parlamentu vyplývala z našeho záměru. I ten byl patrný v případě práce přípravného výboru, organizace volební kampaně a samotných voleb do školního parlamentu. Nejednalo se pouze o hru. Chtěli jsme vybudovat skutečný školní parlament, který o určitých záležitostech bude moci rozhodovat sám. Proč neučit žáky zodpovědnosti, proč ve škole nepoukazovat na to, co se daří a co je potřeba podporovat, a na to, co se nedaří, co je nutné změnit? Díky tomu se žák může podílet na utváření školního klimatu tím, že do něj aktivně zasahuje. Vedení školy a Školská rada přistupovaly ke školnímu parlament jako k partnerovi, se kterým chtějí jednat a na základě společné práce vytvářet něco, co má smysl.

Citace a použitá literatura:
[1] - Školní vzdělávací program ŠKOLA POROZUMĚNÍ. Praha, 2004.  
[2] - Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005.  
[3] - www.zstaborska.cz. [cit. 2007-09-18].  
Přílohy:
NáhledTypVelikostNázev
Odstranitpdf50 kBVolba premiéra
Odstranitpdf138 kBFotodokumentace
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 18. 09. 2007
Zobrazeno: 6051krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
HOŠTIČKA, Jan. Školní parlament - ustavující schůze. Metodický portál: Články [online]. 18. 09. 2007, [cit. 2019-07-16]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1598/SKOLNI-PARLAMENT---USTAVUJICI-SCHUZE.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.