Domů > Odborné články > Speciální vzdělávání > Sledování podmínek pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením - 1. část
Odborný článek

Sledování podmínek pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením - 1. část

21. 1. 2013 Speciální vzdělávání
Autor
Ing Renata Votavová

Anotace

Pro zajištění rovných příležitostí ke vzdělávání žáků se zdravotním postižením je žádoucí dosáhnout srovnatelných podmínek pro realizaci jejich vzdělávání ve všech formách speciálního vzdělávání tj. při individuální či skupinové integraci ve speciální nebo běžné škole. V návaznosti na uveřejněný seriál vzdělávání žáků se zrakovým postižením na běžné škole přináší dva následující články výsledky sledování těchto podmínek na školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením – na speciálních školách. Zdrojem informací byly především provedené řízené rozhovory s řediteli šesti základních škol pro zrakově postižené.

Školy samostatně zřízené pro žáky se zdravotním postižením (speciální školy) poskytují žákům výchovu a vzdělávání způsobem přiměřeným jejich postižení. Pro žáky se zrakovým postižením se jedná v případě základního vzdělávání o základní školy pro zrakově postižené. Vzdělání získané v těchto základních školách je rovnocenné vzdělání získanému v běžné základní škole.

Zdrojem informací o síti speciálních škol poskytujících základní vzdělávání žákům se zrakovým postižením byl informační portál Tyflonet. Jedná se o informační portál a rozcestník určený a využívaný jak osobami se zrakovým postižením, tak širokou veřejností. Tento informační zdroj byl porovnán a zkompilován s jinými dostupnými zdroji. V rámci tohoto úkolu byly do sledování zapojeny speciální školy, které jsou tradičními centry vzdělávání žáků se zrakovým postižením v jednotlivých krajích. Jedná se o školy, jejichž součástí kromě základní školy je i SPC, internát, v některých případech MŠ, ZŠPr, ZŠS, PRŠ, OU, SOU, SŠ, ZUŠ. 

I. Metody sledování podmínek pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením na speciálních školách

1. Metoda práce s dokumenty, v tomto případě školními vzdělávacími programy.

2. Metoda řízeného rozhovoru s ředitelem školy.

ad 1. Speciální školy si své školní vzdělávací programy vytvářejí na základě rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a to s ohledem na obsah kapitoly 8 RVP ZV Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato kapitola vytváří mantinely pro možnosti úpravy vzdělávacího obsahu, metod a forem výuky tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi těchto žáků. Do svých ŠVP školy pro zrakově postižené zařazují předměty speciálně pedagogické péče, tak jak to vyžadují speciální vzdělávací potřeby zrakově postižených žáků. Ve svých ŠVP současně popisují využití kompenzačních a didaktických pomůcek.

Práce se školními vzdělávacími programy probíhala před uskutečněním řízeného rozhovoru s řediteli škol. Jednalo se o získání vstupních informací o školním vzdělávacím programu na webu školy před vlastní návštěvou školy. Ve 2 případech byl na webových stránkách školy uveřejněn celý dokument ŠVP. Ve 3 případech byly uveřejněny pouze informace o obsahu ŠVP, o probíhající výuce, o předmětech speciální péče, o kompenzačních pomůckách. V 1 případě informace o ŠVP chyběly úplně. ŠVP vybraných speciálních škol přistupuje kompetentně k přizpůsobení obsahů, forem a metod práce schopnostem a potřebám žáků se zrakovým postižením. Obsahuje popis žádoucích podmínek pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, podněty a záznamy zkušeností speciálních pedagogů. Pro běžné školy integrující žáky se zrakovým postižením by mohly ŠVP speciálních škol být zdrojem informací a poskytnout podporu pedagogům při integračním procesu žáků se zrakovým postižením.

ad 2. Hlavním zdrojem informací při sledování podmínek pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením na speciální škole byly řízené rozhovory s řediteli šesti základních škol pro zrakově postižené. Každý rozhovor obsahoval 10 otázek, které se týkaly podmínek pro vzdělávání žáků na dané škole a v závěrečné otázce poskytoval prostor pro popis zkušeností ředitele speciální školy s připraveností podmínek pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením na běžné škole. Rozhovoru se zúčastnil pracovník NÚV a ředitel školy, ve dvou případech také zástupce ředitele školy. Po hodinovém řízeném rozhovoru byl pracovníkem NÚV vytvořen zápis rozhovoru a zaslán účastníkovi rozhovoru k autorizaci a možnému doplnění v závěrečné části dokumentu. Všichni zástupci 6 oslovených škol rozhovor ochotně poskytli.

II. Shrnutí výpovědí řízených rozhovorů s řediteli speciálních škol o podmínkách pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením

Název školy: Z názvu 5 škol ze 6 je zřejmé, že realizují vzdělávání žáků se zrakovým postižením, 1 škola má v názvu obsaženo škola speciální.

Kontakt: Všechny školy uvedly požadované kontakty.

Součásti školy: Všechny školy uvádějí jako svou součást SPC, jídelnu, internát, 5 škol MŠ, 3 školy ZŠS, 3 školy zajišťují i střední vzdělávání.

Počet žáků/počet tříd: Celkem se ve vybraných školách vzdělává 602 žáků se zdravotním postižením (kromě zrakového postižení i jiné typy zdravotního postižení) v oboru vzdělání základní škola a základní škola speciální. Nebyl přesně zjišťován počet žáků vzdělávajících se podle jednotlivých vzdělávacích programů.

Počet pracovníků: Školy uvedly celkový počet 402 pracovníků, přibližně polovinu představují pedagogičtí pracovníci.

Účastníci rozhovoru: Rozhovorů se za NÚV zúčastnila Renata Votavová, za speciální školy ředitelé, ve dvou případech spolupracoval s ředitelem školy i zástupce.

Datum rozhovoru: Rozhovory proběhly v době od 15. 10. 2012 do 16. 11. 2012 na speciálních školách.

Shrnutí odpovědí k jednotlivým otázkám: Odpovědi na otázky z šesti řízených rozhovoru jsou shrnuty a doplněny popisnými citacemi ředitelů speciálních škol.

1. Jak ve ŠVP modifikujete výstupy výuky, metody a podmínky vzdělávání pro žáky se zrakovým postižením?

5 speciálních škol provádí modifikace RVP ZV ve svém ŠVP. V žádném případě se nejedná o redukce učiva, ale naopak tam školy vkládají něco navíc – předměty i výstupy. Jedná se v 5 případech o zavedení předmětů speciálně pedagogické péče – např. výuky Braillova písma, prostorové orientace, logopedické a tyflopedické péče, muzikoterapie atd. V 1 případě je zdůrazněno zohlednění postižení ve více předmětech: „V některých předmětech zohledňujeme zrakové postižení – například v pracovním vyučování, tělesné výchově nebo v přírodních vědách. Někdy to nemáme ani v ŠVP uvedené, ale děláme úpravy vzhledem ke zrakovému postižení žáka automaticky.” 3 školy uvádějí změny v metodách výuky. Jako jednu ze základních metod zdůrazňují individualizaci výuky. 1 škola provádí modifikace obsahu, metod a forem v rámci IVP.

Materiální podmínky

2. Které z materiálních podmínek (dle RVP ZV - učebnice, didaktické pomůcky, informační a komunikační technika) zajišťovaných školou, jsou podle Vašeho názoru nezbytné pro vzdělávání žáků s jednotlivými stupni zrakového postižení?

Všechny školy používají při výuce žáků se zrakovým postižením nejčastěji kamerové lupy a počítače s odpovídajícím softwarem, ale i další kompenzační pomůcky od fixu se silnou stopou po reliéfní obrázky. Jedna odpověď zdůrazňuje, že technické vybavení je pro výuku důležité: „Škola musí mít i pomůcky, které žákům umožní číst běžné písmo – elektronické a optické pomůcky, speciální software. Že nevidomí mohou číst běžné písmo, učitelé škol hlavního proudu ani mnohdy nevědí, neumí s tím pracovat a neumí to učit." Jedna škola vstoupila do projektu, který se podílí na tvorbě elektronických podob učebnic. Škola spolupracuje s firmou, v které pracují bývalí absolventi školy pro zrakově postižené. Výsledkem projektu jsou texty, které je možné zvětšovat pro slabozraké nebo převádět do Braillova písma pro nevidomé.

Technické podmínky

3. Které z technických podmínek (pracovní deska, pracovní místo, osvětlení…) zajišťovaných školou, jsou podle Vašeho názoru nezbytné pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením?

Ve 4 případech jsou školy vybaveny samostatnými žákovskými lavicemi se zvedacími pracovními deskami. Hygienické zásady při práci odpovídají stupni zrakové vady. V makroprostoru jsou umístěny vodící lišty, přístup je bezbariérový. 4 školy zdůrazňují nutnost individuálního přístupu k žákovi a přizpůsobení technických podmínek jeho schopnostem: „Je nutné vždy zohledňovat zrakovou vadu. Udělat oční vyšetření a funkční vyšetření zraku a z toho vyvodit opatření – osvětlení, umístění tabule, sklon pracovní desky."

 Personální podmínky

4. Jakými personálními podmínkami disponuje škola? Jaké je složení pedagogického sboru, vzdělání pedagogů, délka pedagogické praxe na škole pro žáky se zrakovým postižením?

V případě 4 škol jsou všichni učitelé speciální pedagogové, částečně tyflopedi, částečně psychopedi. U 2 škol si část pedagogů vzdělání doplňuje. Jako prioritu staví jedna škola týmovou práci a posílení mužské složky sboru. V případě 1 školy je zdůrazněno zaměření každého učitele na jednu specializaci v oblasti vzdělávání žáků se zrakovým postižením: „Sami učitelé obory zkoumají a tradují. To ani není možné, aby všechny specializace obsáhl jeden člověk, byť odborník ve svém oboru - tyfloped.” Ve 3 školách působí většina učitelů s dlouholetou praxí ve speciálním školství. V 1 případě se jedná o sbor složený z pedagogů mladšího věku. 1 škola má snahu kolektiv pedagogů omlazovat.

Psychosociální podmínky

5. Jakým způsobem je žákům poskytována péče školského poradenského zařízení?

Na 1 škole působí kromě SPC také školské poradenské pracoviště Zkušení pedagogičtí pracovníci zde realizují reedukaci SPU a logopedických problémů. Součástí všech škol je SPC. V SPC pracuje vždy speciální pedagog, v některých případech tyfloped, soc. pracovník, metodik prevence a psycholog. Psycholog má v případě 2 škol má na školách částečný úvazek. 1 škola využívá psychologa při pravidelné třídnické hodině pro práci s problémovými žáky a pro intervenci pedagogů, rodičů: „Práce s rodiči je důležitá, má se jim vycházet vstříc .”

SPC mají v péči integrované žáky, půjčují pomůcky, zajišťují poradenskou a konzultační činnost pro rodiče a pro učitele, vřazují žáky do speciálních škol (2 školy vlastní žáky). V případě žáků s jiným typem postižení školy spolupracují i s danými SPC. Jednou školou je zdůrazňována potřeba ustanovení centra pro zrakově postižené, které by bylo pověřeno supervizí nad ostatními centry. Centrum by kromě vzdělávání žáků poskytovala materiální zázemí a servis pro inkluzivní vzdělávání ve školách hlavního vzdělávacího proudu.

6. Jaký je podle Vás nejdůležitější aspekt pro vytvoření příznivého sociálního klimatu ve třídě, škole? Má pro naplnění potřeb žáka větší význam jeho rovnoprávné postavení v třídním kolektivu či postavení odpovídající hierarchii intaktní společnosti?

Nejdůležitější aspekt pro vytvoření příznivého sociálního klimatu je podle názoru 2 ředitelů škol malý počet žáků ve třídě, který umožní vytvořit partnerský kontakt mezi učitelem a žákem:Děti se v menším počtu cítí lépe. Nevidomé děti třeba špatně snáší hluk ve velké třídě.” Osobnost učitele považují za rozhodující aspekt pro vytváření příznivého klimatu 2 ředitelé. Učitel se musí chovat otevřeně, spravedlivě, autoritativně. Důležité je podle 3 odpovědí rovnoprávné postavení žáků ve třídě, společné starosti a záliby žáků. Žák je v komunitě, která má stejné potíže, a vytváří si vztahy, které přežívají: „Nemám ale zkušenost s případy, kdy je dítě při integraci úspěšné. Vím, když je neúspěšné, protože přijde k nám, a pak mluví o vztazích v průběhu integrace špatně.”

Podle 1 názoru ale ani žáci ve speciální třídě netvoří jednolitou společnost, vztahy kopírují stav v běžné společnosti. Podle 1 odpovědi je žák při integraci stále v přítomnosti asistenta vlastně vyloučen. Neučí se sociálním dovednostem, neučí se žít s postižením: „ Žák v integraci je vyloučen, má stále u sebe asistenta, neučí se žít s postižením. Uzavře se do sebe, neučí se sociálním dovednostem. V pubertě se je těžko naučí.”

Pokračování v navazujícím článku.

Literatura a použité zdroje

[1] – Vzdělávání základní. [cit. 2012-12-19]. Dostupný z WWW: [http://www.tyflonet.cz/vzdelavani/zakladni].
[2] – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [cit. 2013-1-7]. Dostupný z WWW: [http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf].
[3] – LECHTA, Viktor. Základy inkluzivní pedagogiky. Praha : Portál, s. r. o., 2010. 440 s. ISBN 987-80-7367-679-7.
[4] – MICHALÍK, Jan. zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha : Portál, s. r. o., 2011. 512 s. ISBN 978-80-7367-859-3.
[5] – VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vydání. Praha : Portál, s. r. o., 2004. 872 s. ISBN 80-7178-802-3.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Ing Renata Votavová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.