Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Speciální vzdělávání > Vzdělávání žáků se zrakovým postižením –...

Ikona teoreticky

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením – 1. část

Ikona odbornost
Autor: Renata Votavová
Spoluautor: Pavel Ondra
Anotace: Seriál o vzdělávání žáků se zrakovým postižením se věnuje aktuálními tématu integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V plynulém textu článku se budou vzájemně prolínat obecné informace o způsobech a podmínkách vzdělávání a podpůrných opatřeních při vzdělávání žáků se zrakovým postižením s komentáři spoluautora Pavla, který nám zprostředkuje to nejpodstatnější – názory a pocity žáka, ke kterému jsou všechny vzdělávací aktivity cíleny.
Téma příspěvku:Speciální vzdělávací potřeby
Klíčová slova: zrakové postižení

Úvod:

Když jsme plánovali tento článek, uvědomili jsme si, že nejlépe bude oslovit žáka/studenta, který nám může odpovědět na otázky týkající se praktického života nevidomého žáka ve škole. Výsledkem naší spolupráce je tento článek...

Několik informací o autorovi

Jméno: Pavel
Věk: 23 let
Stupeň zrakové vady: úplně nevidomý
Povinná školní docházka: ve speciální škole v místě bydliště
Obor střední školy: obchodní akademie speciální střední školy, tamtéž jako základní škola
Obor vysokoškolského studia: speciální pedagogika
Používaný typ písma: výhradně Braill
Získávání informací: digitalizované texty
Schopnost prostorové orientace: je to někde mezi, když jsem někde poprvé, tak se tam moc orientovat nedá, spíš jde o to vědět, jak se koho zeptat na to, kam se chci dostat
Schopnosti sebeobsluhy: manipuluji se vším možným, pojem sebeobsluha je velmi široký; vzít kladivo a pilku a jít si uřezat někde něco, to třeba nezvládnu, ale jít do obchodu a nakoupit si, to ano
Zájmy a záliby: filmy, knihy, hudba, fotbal pro nevidomé, moderní technologie

Způsoby vzdělávání žáků se zrakovým postižením

Pavel: Na základní škole jsme byli malá třída, sedm lidí. Takže jsem si o přestávce buď četl, dopisoval domácí úkoly nebo jen tak... nic nedělal. To bylo velmi běžné, speciální školy byly velmi uzavřené komunity a obzvlášť v takové malé třídě toho moc dělat nešlo. Nějaké lítání po chodbách nepřicházelo v úvahu. Já osobně jsem nejraději seděl v lavici, nos zabořený v nějaké braillské knížce a četl až do příchodu učitele.

Pavel: Na střední škole to bylo podobné jako na základní, je to stejná škola. Jen místo čtení v Braillu jsem četl na notebooku. Ale už jsem si i chodíval o přestávkách odskočit na návštěvu do téhle a tamté třídy... nebo do bufetu.

Pavel: Pak na jazykovce to bylo jiné, byl jsem jediný nevidomý mezi zdravými a ti už měli zájmy jiné, ale i to se docela vyřešilo. To, že nevidím, přijali v klidu, a tak jsem s nimi o přestávkách zašel sem tam ven, sem tam si něco koupit a tak klasicky. Jako každá jiná přestávka obyčejného studenta. (Pavel)

Cílem současného českého školství je vytvoření takových podmínek, které by umožňovaly vzdělávat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, tedy i žáky se zrakovým postižením, ve všech typech škol při zohlednění vzdělávacích potřeb jednotlivce. Koncepce vzdělávacího systému se přizpůsobuje požadavkům evropské společnosti.

Vzdělávání žáka může být realizováno formou individuální či skupinové integrace v běžné škole za využití podpůrných opatření či ve škole samostatně zřízené pro žáky se zrakovým postižením. Skutečnostmi, které jsou důležité při rozhodování o integraci žáka či o vzdělávání ve speciální škole, jsou především: druh a stupeň zrakového postižení spolu s akceptací zrakové vady, osobnost žáka (samostatnost, komunikativnost, závislost na rodině), vybavení a umístění školy.

Oba způsoby vzdělávání mají svá pozitiva a negativa. Pozitivy při vzdělávání ve škole pro žáky se zrakovým postižením jsou zejména jejich vybavenost pro výuku jednotlivých předmětů, úprava prostředí pro pohyb osob s poškozením zraku, informovanost a způsobilost pedagogů pracovat se žáky se zrakovým postižením, odborné vedení předmětů speciálněpedagogické péče. Při integraci žáka se zdravotním postižením do běžné školy je pozitivem mimo jiné rozvoj žáka se zdravotním postižením v přirozeném společenství třídy, komunikace s intaktními spolužáky a osvojování si sociálních dovedností potřebných pro život v reálné společnosti. Prokazatelnou výhodou integrovaného způsobu vzdělávání je skutečnost, že běžná škola se nachází obvykle v místě bydliště žáka, tedy žák nemusí opustit rodinné prostředí (naopak ale ne každá rodina má předpoklady k trvalému poskytování žádoucích podmínek pro vzdělávání žáka v běžné škole).

Se změnami ve společnosti se prohlubuje snaha po integraci a inkluzi žáků se zrakovým postižením do běžných škol, kde jsou pro ně upraveny podmínky legislativně. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením v běžné škole ale vyžaduje zajištění podmínek, které jsou nutným předpokladem tohoto procesu. Je to především odborná připravenost pedagogů, vyhovující uspořádání školy, zajištění potřebného materiálního vybavení, připravenost kolektivu třídy, přiměřená sociální adaptibilita a dostatek volních vlastností žáka se zdravotním postižením (dle stupně a druhu postižení i přítomnost asistenta pedagoga), zajištění kompenzačních pomůcek a spolupráce se Speciálně pedagogickým centrem (SPC) pro žáky se zrakovým postižením. Důležitá je také připravenost občanské společnosti, která nebude vnímat individuální přístup k žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami jako postup na úkor jeho spolužáků.

Při volbě způsobu vzdělávání žáka se zrakovým postižením je tedy nutno postupovat vždy individuálně a volit tu možnost, která je pro žáka nejvhodnější cestou k nalezení profesionálního uplatnění v jeho dalším životě.

Legislativně je vzdělávání žáků se zrakovým postižením zakotveno v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášce č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011: http://www.msmt.cz/dokumenty/vyhlaska-c-147-2011-sb-kterou-se-meni-vyhlaska-c-73-2005-sb, vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb.: http://www.msmt.cz/dokumenty/vvyhlaska-c-116-2011-sb-kterou-se-meni-vyhlaska-c-72-2005-sb.

Základní materiálně-technické podmínky pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením

V případě žáků se zrakovým postižením je vždy nutné pro jejich vzdělávání zajistit vhodné materiálně-technické podmínky. Tyto podmínky jsou na školách pro žáky se zrakovým postižením plně zajištěny, ale běžná školy je mnohdy s příchodem žáka teprve vytváří. Přehledný popis podmínek žádoucích pro vzdělávání žáků se zrakovým postižením je obsažen v publikaci A. Keblové: Zrakově postižené dítě. Praha: Nakladatelství SEPTIMA, s. r. o., 2001. Pavel nám jednotlivé podmínky okomentoval svými postřehy.

Jednou z nejdůležitějších podmínek pro vzdělávání žáků je osvětlení pro orientaci i zrakovou činnost. Pro žáka při školní práci je nutné zajistit podle rozsahu postižení dostatečnou intenzitu světla i jeho rozptyl po pracovní desce. Pokud jde o umělé osvětlení, doporučuje se stropní osvětlení a často i individuální přisvícení lampou. Světlo nesmí oslňovat, odrážet se od lesklých povrchů a má dopadat zleva shora šikmo. Při vytváření optimálních světelných podmínek je důležitá i čistota okenních skel, rozsah výzdoby oken. Účinnost osvětlení lze zvýšit vhodnou volbou barvy stěn, nábytku i podlahy (ta má být vždy světlá).

Teplota v učebně by se měla pohybovat tak, aby vlivem nízké teploty nedocházelo k omezení citlivosti prstů (u Brailla snížení schopnosti čtení).

Pavel: O tepelných podmínkách neuvažuju, v mrazu jsem Braill ještě nečetl, asi by to šlo těžko, ale předpokládám, že při normální pokojové teplotě není problém vůbec žádný.

Žákovi se zrakovým postižením v jeho orientaci v prostoru pomáhá sluch. Pokud se nachází v prostředí, kde je zvýšený hluk, přichází o cenný zdroj informací. Zvukovou pohodu narušuje i zvukový dozvuk, který lze ale odstranit opatřením zadní stěny ve třídě adsorbční hmotou.  

Pavel: Hluk při orientaci sluchem je problém určitě. Hlavně na velkých školních chodbách o přestávkách (a proto je bezpečnější zůstat ve třídě). A to samé platí o velkých třídách, znám z přednášek na VŠ, v aule 150 lidí, z toho půlka se baví... učitel opravdu slyšet není.

Úprava interiéru třídy, školy zajistí žákovi možnost samostatného bezpečného pohybu. Jedná se o označení zasklených ploch, označení schodiště, zábradlí, dostatečné osvětlení.

Pavel: Rozhodně nedoporučuji náhlé úpravy třídy či učebny bez předešlého upozornění, hovořím z vlastní zkušenosti. Jak si nevidomý na rozestavení nábytku v místnosti zvykne, může být těžké zvykat si znovu. Po základní orientaci po budově by měl nevidomý umět dojít, kam potřebuje, bez potíží. Ale může pomoci nalepit na obvyklé trasy na zdi reliéfní pásy či dodat na dveře braillské popisky na speciální lepicí pásce.

Úprava pracovního prostředí pro žáky spočívá ve vhodném umístění lavice v přední části třídy, což usnadňuje komunikaci s učitelem i umožňuje učitelovu pomoc. Pro některé žáky je žádoucí i sklopná deska pracovního stolu.

Pavel: Lavice co nejblíž katedry. V případě, že má notebook, může být vhodné i u zásuvky. V lavici může být dobré, když student/žák sedí sám, ale to je individuální.

Vytvořením vhodných materiálně-technických podmínek nejsou ale zdaleka splněny všechny aspekty pro úspěšné vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Do procesu vzdělávání vstupuje žák, spolužáci a především učitel.

Literatura:

MICHALÍK, Jan a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál, 2011, 512 s. ISBN 978-80-7367-859-3.
LECHTA, Viktor. Základy inkluzivní pedagogiky: dítě s postižením, narušením a ohrožením ve škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, 440 s. ISBN 978-80-7367-7.
KEBLOVÁ, Alena. Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Septima, 1996, 100 s. ISBN 80-85801-65-5.
KEBLOVÁ,  Alena. Zrakově postižené dítě. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Septima, 2001, 67 s. ISBN 80-7216-191-1.
Zařazení do seriálu: Tento článek je zařazen do seriálu Vzdělávání žáků se zrakovým postižením.

Ostatní články seriálu:

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 14. 05. 2012
Zobrazeno: 11701krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 4

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
VOTAVOVÁ, Renata. Vzdělávání žáků se zrakovým postižením – 1. část. Metodický portál: Články [online]. 14. 05. 2012, [cit. 2019-05-23]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/15587/VZDELAVANI-ZAKU-SE-ZRAKOVYM-POSTIZENIM---1-CAST.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
1.Autor: Recenzent1Vloženo: 14. 05. 2012 09:44
Tento první článek je příslibem zajímavého seriálu, který by mohl být přínosný pro širší skupinu čtenářů. Nabízí osobní zkušenost žáka a pohled odborníka. Porovnání těchto dvou pohledů vzniká velmi kvalitní seriál.Porovnáním těchto dvou pohledů vznikl zajímavý a čtivý text.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.