Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > Škola > Analýza SWOT a její praktické využití při...

Ikona teoreticky

Analýza SWOT a její praktické využití při zpracování školního vzdělávacího programu (ŠVP)

Ikona odbornost
Autor: Zuzana Bečvářová
Anotace: Charakteristika analýzy SWOT a ukázka jejího praktického využití při hodnocení postavení a situace konkrétní MŠ.
Téma příspěvku:Autoevaluace školy
Klíčová slova: swot, mateřská škola, příležitosti a rizika, zdroje

Text článku:

V souvislosti s novými právními předpisy v oblasti školství (konkrétně s vyhláškou MŠMT ČR č.15/2005 Sb., kterou se stanovují náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy) nastává i mateřským školám povinnost pravidelně hodnotit vlastní práci - autoevaluovat činnost školy a na základě jejich výsledků stanovovat nové nebo korigovat stávající cíle ŠVP.

1. VÝZNAM A CÍL ANALÝZY SWOT

Zkratka SWOT je složena ze začátečních písmen anglických slov:
Strenghs - silné
Weaknesses - slabé
Opportunities - příležitosti
Threats - rizika.

Analýza SWOT je metoda hodnocení, jejímž cílem je na základě analýzy vnějších i vnitřních zdrojů (informací) formulovat silné a slabé stránky práce školy, ale i příležitosti a, rizika, které další činnost školy mohou ovlivnit.

Analýzu SWOT je třeba vnímat jako nástroj, jehož pomocí dojde k uspořádání existujících informací. Nevede apriori k objevení zcela nových, netušených poznatků, ale k využití informací na kvalitativně vyšší úrovni, než jsou pouhé neformalizované diskuze o nich.

V průběhu analýzy SWOT získáváme:

  • informace pro vlastní rozhodování;
  • podklady pro formulování strategické koncepce školy, která zahrnuje formulování poslání (vize) školy, dlouhodobých a krátkodobých cílů školy;
  • podklady pro autoevaluaci;
  • argumenty - důvody důležité pro korekci změn činnosti školy, tvorbu ŠVP.

Z hlediska kvalitního průběhu analýzy SWOT je důležité:

  • analýzu důkladně připravit;
  • analýze věnovat dostatečně dlouhý čas;
  • do procesu analýzy zapojit co nejvíce účastníků (všechny zaměstnance školy, rodiče, popřípadě i děti).

V současné době je každá ředitelka mateřské školy zvyklá v různé kvalitě sledovat a vyhodnocovat určité jevy (demografický vývoj v regionu, stav odborné kvalifikace personálu, materiálně-technické zabezpečení školy, konkurenční prostředí apod.), ale většinou ještě bez odborné nebo metodické průpravy.

Cílem analýzy SWOT je z obecnějšího hlediska vyhodnotit postavení školy v rámci jejího regionu (jak významná a potřebná nebo naopak jak ohrožená je její existence - příležitosti a rizika) a do určité míry, tedy z obecnějšího pohledu, než je systematická evaluační činnost, i vyhodnotit kvality její činnosti (silné a slabé stránky).

Analýzu SWOT provádíme, jestliže se např. zamýšlíme nad posláním školy, formulujeme její záměry a strategii, personální koncepci nebo vyhodnocujeme efektivitu propagační a hospodářské činnosti, sledujeme demografický vývoj regionu, vývoj zaměstnanosti, konkurenční prostředí, reference o škole, kvalitu informačního systému, materiálně-technickou vybavenost apod.

Analýza SWOT plně nenahrazuje systematickou evaluační činnost, která musí splňovat určité náležitosti, ale může být jejím odrazovým můstkem nebo doplňkem zejména v období výraznějších změn (nástup nové ředitelky) a transformací (kurikulární reforma, nové právní předpisy a další).

Analýzu SWOT můžeme využít jako:

  • metodu hodnocení kvality školy,
  • nástroj marketingového řízení školy.

2. PRŮBĚH ANALÝZY SWOT

2.1 Příprava
  • informování všech zaměstnanců školy o podstatě a významu analýzy SWOT
  • motivace, stanovení a uvědomění si cíle - vedení školy, ale i další zúčastnění musí být přesvědčeni o důležitosti připravované analýzy SWOT
  • formulace kritérií analýzy vnějších a vnitřních zdrojů (využití dále uvedených příkladů, ale i vytvoření vlastních). Jde o jednu z nejdůležitějších fází, která při špatném provedení znehodnotí cílovou analýzu. Soubor kritérií (hledisek hodnocení, charakteristik) musí být vždy úplný, tj. zahrnovat všechna relevantní kritéria a ta musejí být vzájemně disjunktní, tj. nesmí se překrývat, aby každý z aspektů byl zahrnut pouze jednou. Kontrolu tohoto požadavku lze provést tak, že u každého kritéria sepíšeme, co všechno se pod daným zastřešujícím názvem rozumí, co se bude hodnotit. Zdůrazňuji, že výčet musí být taxativní, nikoliv pouze ilustrativní, a není naopak podstatné, zda je některý konkrétní aspekt přiřazen k tomu či jinému kritériu - důležité je, aby byl někde pouze jednou. Kromě toho, že provedeme kontrolu úplnosti a disjunktnosti souboru kritérií, přispěje tato fáze i ke kultivaci tohoto souboru, protože někdy nedokážeme i k dobře a správně znějícímu názvu kritéria vymyslet žádnou náplň. Další výhodou této kontroly je i jednotné chápání a hodnocení kritérií všemi účastníky analýzy.
  • motivování, získávání a výběr koordinátorů (maximálně pět osob)1, kteří by spolu s vedením školy tvořili řídící tým zajišťující průběh analýzy - plnili zásadní úkoly (rozdělování práce, třídění materiálů apod.)
  • vytvoření harmonogramu
2.2 Monitorování
  • určit zdroje informací (vytvořit soupis všech dostupných informačních zdrojů, kterých lze při analýze SWOT využít)
    • pedagogická dokumentace (ŠVP, TVP, IP, třídní kniha)
    • ankety, dotazníky (pedagogům, provozním zaměstnancům, rodičům, dalším odborníkům, popřípadě i dětem)
    • pozorování
    • rozhovory
    • písemné podklady (inspekční zprávy, posudky, hodnocení, kronika školy)
    • vnitřní statistické ukazatele (počty žádostí o umístění dětí, OPŠD, vzdělávací výsledky)
    • vnější statistické ukazatele (demografické faktory, problematika zaměstnanosti, spádové oblasti, dostupnost školy apod.)
    • externí zdroje (materiály školských orgánů, úřadů práce, obcí, KÚ apod.)
    • informace získané z regionálních i jiných medií
  • personální zajištění a vytvoření pracovních skupin (čím více osob se zúčastní, tím více lidí se s analýzou SWOT ztotožní a její efekt bude vyšší)
  • rozdělení kompetencí mezi členy kolektivu (koordinátory zodpovědnými za monitorování jednotlivých oblastí)
  • rozdělení úkolů - kdo bude monitorovat, kdo shromažďovat informace
  • průběžné sledování práce
  • třídění získaných informací
  • vyřazení nepotřebných informací
  • stanovení potřeby dodatečných informací
2.3 Analýza informací
  • na základě analýzy vnitřních a vnějších zdrojů určení silných a slabých stránek školy a příležitostí a rizik (viz dále)
2.4 Utváření pracovní verze analýzy
  • provádí nejužší vedení školy
  • práce s maticí příležitostí a rizik
2.5 Diskuse
  • zveřejnění pracovní verze analýzy
  • organizování veřejné diskuse
  • zaznamenávání připomínek
2.6 Kompletace a závěrečná redakce analýzy
  • provádí ředitelka školy na základě připomínek z veřejné diskuse v rámci MŠ
  • zveřejnění konečné verze výsledků analýzy
2.7 Využití výsledků analýzy SWOT
  • revize záměrů a cílů ŠVP
  • stanovení nových záměrů a cílů ŠVP

3. ROZDÍL MEZI ANALÝZOU VNĚJŠÍCH A VNITŘNÍCH ZDROJŮ

3.1 Analýza vnějších zdrojů

Analýza vnějších zdrojů by se měla snažit zachytit všechny rozhodující vlivy vnějšího prostředí školy, které vytvářejí podmínky pro její fungování a které škola sama až na výjimky neovlivní. Na základě analýzy vnějších zdrojů lze popsat zejména skutečnosti, které mohou školu ve větší či v menší míře ohrozit, nebo jí naopak nabídnout příležitosti k rozšiřování a další aktivity. Analýza vnějších zdrojů může být v případě několika škol v regionu v mnoha bodech podobná.

Vnější zdroje každé školy můžeme rozdělit podle následujících faktorů (oblastí): demografické, hospodářské, přírodní, technologické, politické, školské a kulturní.

3.2 Analýza vnitřních zdrojů

Analýza vnitřních zdrojů postihuje charakter vnitřního prostředí školy a mechanismy jejího fungování, které škola sama může ovlivňovat. Analýza vnitřních zdrojů vede spíše ke zjištění silných a slabých stránek školy. Na rozdíl od analýzy vnějších zdrojů by se v případě srovnání škol ve stejném regionu měly výrazněji lišit - obsahem vzdělávacího programu, tradicí, stylem řízení, klimatem, image, kapacitou, vzdělávacími výsledky apod. Tyto momenty pak ovlivňují skutečnost, proč je při stejných vnějších podmínkách některá škola úspěšná a jiná dokonce před zavřením.

Vnitřní zdroje každé školy můžeme rozdělit do dvou oblastí: zdroje nemateriálního charakteru (nehmotné zdroje) a zdroje materiálního charakteru (hmotné zdroje).

4. ANALÝZA VNĚJŠÍCH ZDROJŮ

4.1 Rozsah a vlivy zdrojů

Před započetím sběru informací je třeba definovat rozsah analýzy, a to v souvislosti se spádovou oblastí školy, tzn. že je vhodné vybrat jen takové faktory, které mají nebo mohou mít přímý dopad na danou školu (jinak ve městě s větším počtem MŠ, jinak v obci s jedinou MŠ). Je důležité rozlišovat vlivy, které školu ovlivňují přímo, škola se s nimi musí potýkat a reagovat na ně, od vlivů, které školu ovlivňují zprostředkovaně, nepřímo nebo dokonce jdou mimo školu. Dále je třeba rozlišovat vlivy, které působí krátkodobě, od vlivů ovlivňujících školu dlouhodobě. V neposlední řadě je třeba zabývat se trendy, očekávanými vlivy nebo faktory, u kterých je zřejmé doznívání vlivu.

4.2 Příklady faktorů a trendů vnějšího prostředí

a) demografické faktory

  • porodnost (počet narozených i očekávaných narozených dětí ve spádové oblasti)
  • struktura věkových skupin (počty dětí převedené do školních roků - nástup do MŠ)
  • problematika struktury rodiny (věková struktura rodin)
  • dopravní obslužnost (dopravní spoje z okolních obcí, vlastní doprava)
  • migrace obyvatelstva (výstavba rodinných nebo bytových domů ve spádové oblasti)

b) hospodářské faktory

  • stav ekonomiky
  • problematika zaměstnanosti (počet nezaměstnaných matek)
  • trh práce (stav i očekávané pracovní příležitosti)
  • platy
  • konkurence

c) přírodní faktory

  • přírodní zdroje
  • stav životního prostředí
  • úroveň environmentální politiky

d) technologické faktory

  • informační systémy
  • mechanizace
  • mobilita

e) politické faktory

  • politická situace (ve společnosti, v regionu, v obci)
  • obecně platné právní normy

f) faktory z oblasti školství

  • školský systém
  • školské právní normy
  • autonomie škol
  • financování škol
  • konkurence
  • vzdělávací nabídka regionu

g) kulturní faktory

  • úroveň vzdělanosti
  • rekreace
  • volný čas
  • media
  • sekularizace (zesvětšťování)
4.3 Výsledek analýzy vnějších zdrojů

Po shromáždění rozhodujících vlivů vnějšího prostředí a jejich utřídění následuje výběr nejvíce závažných vlivů, kterým přiřadí čísla. Ta se později objeví v matici příležitostí a hrozeb. Čísla nemají žádný další význam než symbolické nahrazení více či méně dlouhého názvu kritéria, aby bylo možné s nimi pracovat - umisťovat je ve zmíněné matici.


Ilustrativní příklad analýzy (MŠ v malém lázeňském městě) - příloha 1


5. ANALÝZA VNITŘNÍCH ZDROJŮ

Pro potřeby analýzy vnitřních zdrojů můžeme připravit záznamový arch s připraveným výpisem nehmotných a hmotných zdrojů (viz níže). Účastníci analýzy (pedagogové, provozní pracovníci, rodiče, další odborníci, případně i děti) pak zakřížkováním podle svého mínění označí zvolenou hodnotu u každého zdroje. Všichni respondenti hodnotí samozřejmě jen ty zdroje, které mohou objektivně hodnotit. Pro děti je třeba nalézt (vytáhnout, vymyslet) vzhledem k jejich vývojovým možnostem adekvátní způsob hodnocení.

5.1 Hmotné zdroje (příklady)

a) lidské zdroje

  • počet fyzických osob
  • počet úvazků
  • možnost překrývání služeb
  • věk
  • feminizace
  • kvalifikace
  • stabilita
  • motivace
  • komunikativnost
  • vůle ke změnám
  • schopnost měnit styl práce a postoj k dalšímu vzdělávání
  • sebereflexe
  • management

b) finance

  • množství
  • rezervy
  • autonomie
  • mimorozpočtové zdroje

c) zařízení, vybavení (nábytek, učební pomůcky)

  • množství
  • přiměřenost
  • kvalita
  • bezpečnost
  • využitelnost
  • dostupnost

d) systémy

  • kvalita informačního systému
  • kvalita plánovacího systému
  • kvalita kontrolního systému
  • kvalita sebereflexe

e) budova a školní zahrada

  • umístění a dostupnost
  • kapacita
  • kvalita
  • prostory
  • bezpečnost
  • hygiena (sociální zařízení, světlo, teplota, větrání atd.)
  • soulad s právní normou
5.2 Nehmotné zdroje (příklady)

a) pověst - image školy

  • jak je vnímána rodiči, dětmi, zaměstnanci, veřejností, zaměstnavateli

b) tradice - stáří školy

  • pedagogické tradice (významné osobnosti)
  • školní rituály a ceremoniály

c) charakter

  • důvod založení školy, její původní poslání ve vztahu k současnosti
  • specifické hodnoty oproti jiným školám
  • změny vzdělávacího programu
  • specifická podpora

d) domácí kontakty

  • s jinými školami
  • s ekonomickými (sponzoři) a kulturními organizacemi, nadacemi
  • jinými odborníky, osobnostmi, představiteli obce, regionu

e) mezinárodní kontakty

  • partnerské vztahy
  • společné programy
  • výměnné stáže
  • korespondenční a internetová komunikace

f) zájem o školu

g) úspěšnost absolventů v ZŠ

h) schopnost reagovat a provést změny

  • přizpůsobování se změnám
  • přebírání vhodných modelů
  • vytváření nového

Ke každému z vybraných kritérií opět (taxativně nikoliv ilustrativně) sepíšeme, co všechno se pod daným zastřešujícím názvem rozumí, co se bude hodnotit - důležité je, aby se každý dílčí aspekt někde vyskytoval pouze jednou. Ke kritériu "schopnost měnit styl práce" se lze dohodnout, že se jedná o změny stylu práce v rámci kurikulární reformy, tj. zejména vzhledem k zásadám, cílům a podmínkám RVP PV, ŠVP, TVP, poznatkům z dalšího vzdělávání, ale i ke složení a potřebám jednotlivých dětí ve třídě, požadavkům ředitelky - výsledkům hospitační činnosti - a shodě s druhou učitelkou ve třídě. Pečlivě je pak třeba vymezit obsah kritéria "vůle ke změnám", popřípadě se rozhodnout pouze pro jedno z nich.

5.3 Výsledek analýzy vnitřních zdrojů

Po shromáždění záznamových archů od respondentů provede tým vyhodnocení a zaznamená do svého pracovního archu průměrné hodnoty. U zdrojů, které někteří respondenti (rodiče, děti, další odborníci) nemohli hodnotit objektivně (finance, odborná kvalifikace učitelů apod.), zaznamená nejužší pracovní tým po předchozí diskusi raději pouze své hodnocení. V případě, že kvalita některých zdrojů je závažná, že s ní lze kalkulovat pro případ příležitostí a hrozeb, přiřadí se jim opět čísla. Ta se také objeví v matici příležitostí a hrozeb. Výsledek analýzy vnitřních zdrojů je vlastně výsledkem posouzení silných a slabých stránek školy.


Příklad - příloha 2.


6. MATICE PŘÍLEŽITOSTÍ A RIZIK

Rizikem rozumíme nežádoucí vliv z vnějšího prostředí (v omezené míře i z vnitřního prostředí), který vede v případě absence protiopatření ke stagnaci, úpadku nebo dokonce k zániku školy. Příležitost předvídá pro budoucnost příznivé vlivy a možnost získání konkurenční výhody.

Výše uvedené postupy pouze identifikovaly rizika a příležitosti. Smyslem analýzy SWOT není pouhé popsání hrozeb a příležitostí, ale jejich analýza, srovnání jejich míry a pozice.

Jakmile pracovní tým připraví závěry z obou analýz, lze přistoupit k posouzení příležitostí a hrozeb, k čemuž lze pro přehlednost využít matici příležitostí a hrozeb. Do ní zpracovatelé postupně vkládají čísla. Každá zanesená hodnota do matice by měla být výsledkem diskuse, neboť ne každá skutečnost je vždy jednoznačná. Smyslem vytváření matice je:

  1. vytvoření názorného přehledu příležitostí a hrozeb (případně také některých silných a slabých stránek školy),
  2. vytvoření prostoru pro veřejnou diskusi s přehledným názorným výstupem.

Po zpracování pracovní verze by matice měla být zveřejněna společně s výsledky obou předcházejících analýz, přičemž veřejná diskuse by měla již probíhat zejména k matici příležitostí a rizik.

Výsledky diskuse, připomínky a názory by měla shromažďovat ředitelka školy, která by také provedla kompletaci a závěrečnou redakci všech analýz. Ředitelka školy by pak měla také zajistit zveřejnění konečné verze a v neposlední řadě - a to je smysl analýzy SWOT - by měla připravit návrh strategie omezování hrozeb a jejich vlivu, naplňování a rozvíjení příležitostí, podpory, upevňování a rozvíjení silných stránek školy a nápravy těch skutečností, které se jeví jako slabé stránky školy. Taková strategie by se měla stát součástí koncepce rozvoje školy.


Příklad - příloha 3.


7. ZÁVĚR

Analýza SWOT patří mezi nástroje, které mohou ředitelky mateřských škol využívat pro kvalitní vyhodnocování činnosti školy ve spolupráci s co nejširším týmem pracovníků. Není na místě očekávat nová, převratná zjištění - rozhodující jevy jsou zejména kvalitnímu, angažovanému vedení školy známé a jsou denně součástí jejich přemýšlení o práci, jejích podmínkách i výsledcích. Cílem analýzy je vlivy na školu a její možnosti systematicky, ukázněně a cílevědomě uspořádat a mnohdy intuitivní závěry si potvrdit. Podmínkou je ovšem metodicky správné provedení všech fází analýzy, aby k požadovanému cíli vedla a nestala se další v řadě pouze formálních procedur, připomínající někdejší "komplexní hodnocení", "plány osobního rozvoje" či dokonce "kontrolu plnění závazků" apod.

Analýzu SWOT by vedení školy nemělo uskutečňovat izolovaně od jiných procesů a metod hodnocení kvality školy. Naopak, analýza SWOT by měla být součástí širšího procesu a počátkem procesu sebehodnocení kvality (autoevaluace) i marketingu školy. K autoevaluačním procesům by tedy vedení školy i všichni zúčastnění měli přistupovat ne jako k povinnosti, ale k potřebě, která slouží neustálému zdokonalování činnosti školy, její prestiži i pozitivnímu pocitu a vědomí dětí, personálu i rodičů v roli zákazníků.

Jiný přístup ke SWOT analýze nabízí např. článek 341.


1 V prostředí MŠ není nutné a mnohdy ani možné vytvářet zvláštní řídící tým, neboť na analýze se podílejí téměř všichni zaměstnanci, resp. učitelky.

Citace a použitá literatura:
[1] - BÁČA, M. Praktická aplikace analýzy SWOT v rámci evaluačních procesů.  
[2] - BACÍK, F.; KALOUS, J.; SVOBODA, J. Úvod do teorie a praxe školského managementu.  
Přílohy:
Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
 
INFO
Publikován: 18. 05. 2006
Zobrazeno: 36671krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
BEČVÁŘOVÁ, Zuzana. Analýza SWOT a její praktické využití při zpracování školního vzdělávacího programu (ŠVP). Metodický portál: Články [online]. 18. 05. 2006, [cit. 2017-11-18]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/PS/564/ANALYZA-SWOT-A-JEJI-PRAKTICKE-VYUZITI-PRI-ZPRACOVANI-SKOLNIHO-VZDELAVACIHO-PROGRAMU-SVP.html>. ISSN 1802-4785.
Doporučte materiál
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.