Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Titulka > Modul články > Předškolní vzdělávání > S bacilem (virem) si poradíme

S bacilem (virem) si poradíme

Praktický příspěvek
inspirace
krátkodobý
Autor Jana Kropáčová
Spoluautor: Lenka Nová , Pavlína Holá

Věk dětí: 3–6 let

Časová dotace: 20–30 minut ve 2 dnech při dopoledních činnostech

RVP PV, Dítě a jeho psychika – sebepojetí, city, vůle 

Cíl: Rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit.

RVP PV, Dítě a jeho psychika – sebepojetí, city, vůle

Očekávané výstupy: 

  • Uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je; 
  • uvědomovat si své možnosti i limity; 
  • prožívat radost ze zvládnutého; 
  • zachycovat a vyjadřovat své prožitky výtvarně i slovně.

Úvod: Naše mateřská škola byla uzavřena po dobu dvou měsíců z důvodu pandemie „covid-19“. Děti byly s rodiči doma či u prarodičů a získaly plno nových zkušeností. Rozhodli jsme se této neobvyklé situace využít ke společným činnostem.

Popis činnosti: 

První den v MŠ. Učitelka s dětmi sedí v komunitním kruhu a motivuje děti říkankou o bacilech. 

Jednou se bacily a viry spolu tajně domluvili.
Budeme bydlet, kde mýdlo chybí, kde nemají rádi vitamíny.
A vydali se na cestu, volali „hurá nemoc je tu!“
A co my s tím uděláme? Pravidlo si domluvíme.             

Společně diskutujeme o tom, jak to vypadá, když je někdo nemocný, co to asi znamená, že se „vitamíny perou“ s tímto virem, že je nebezpečný, že je třeba se chránit, dodržovat hygienu apod. Ukazujeme si správné mytí rukou či použití dezinfekce.

V komunitním kruhu si postupně posílají Ferdu. Mluví ten, kdo má v ruce Ferdu. Ferda je plyšová hračka, která nám pomáhá řešit problémy, stmeluje kolektiv, aktivizuje děti k činnostem či rozhovorům. Společně si sdělují své zážitky, pocity z prožitých dnů v době, kdy byla MŠ uzavřena. Zavíráme oči a vzpomínáme na své zážitky s rodiči doma. Po navození příjemné atmosféry učitelka pokládá dětem otevřené otázky. Např.: „Jak jste se doma cítili? Co jste dělali doma, s kým jste trávili čas? Co nového jste se naučili? Na co jste se do školky nejvíce těšili? Děti ve svých odpovědích vyjadřují své vzpomínky, co dělaly, kde byly. Příklady odpovědí dětí: „Byla jsem u babičky a dědy. Chodili jsme do lesa a pozorovali zvířátka a rostliny. Doma se mi líbilo, zkoušel jsem s maminkou vařit. Chodil jsem do jiné školky. My byli na chatě u dědy a pomáhal jsem sekat trávu. Doma to bylo hezké, ale těšil jsem se na kamarády“.

Reflexe: učitelka připraví do kruhu dvě sklenice a ke každé přiřadí emotikon emocí: smutek X radost. Vyzývá děti, aby si vzaly víčka a vyjádřily hlasováním (vložením víčka k příslušné emoci), jak se doma cítily bez kamarádů a bez možnosti chodit do mateřské školy. Následně děti porovnají množství víček – ve které sklenici je více, kde je méně – a na základě toho vyhodnotí, jak situaci doma zvládaly. Většina dětí vyjádřila kladnou emoci, doma se cítily dobře a malá část dětí (pět) hlasovalo pro smutek.

Fotografie č. 1, 2 – Hlasování o emocích

Závěr prvního dne: tato činnost dětem přinesla možnost prostřednictvím různých prožitkových činností si více uvědomit a aktivně si všímat, co se kolem nich děje, vyjadřovat se a sdělovat své pozitivní i negativní prožitky, popisovat své zážitky s rodiči i prarodiči. Dokázaly vyprávět v souvislostech a uvědomit si, jak se doma cítily a co se naučily. Výsledkem hodnocení bylo, že se děti doma cítily velice dobře.

Druhý den v MŠ:

Přivítání v komunitním kruhu říkankou o vitamínech.
Za pomoci vitamínů odeženu kašel, rýmu. 
Budeš zdravý jako buk, ať jsi holka, nebo kluk.

Dáváme si dlaně na temeno hlavy a přemýšlíme, jak ten zákeřný virus vypadá. Přivíráme si oči a představujeme si ho. Šeptem si povídáme, jak se nám bacil vybavil. David nám řekl, že maminka mu ten vir ukázala na počítači. Je to modrozelená koule s chlupy. Společně se rozhodujeme, že si vir nakreslíme. 

Výtvarná aktivita: kreslení, jak si děti bacila představují. Děti si vyberou voskovky a velikost čtvrtky dle své volby. Děti si podle svých schopností obrázky samy podepisují. Dětem, které mají zájem o psanou podobu jazyka a potřebují pomoc, učitelka zvlášť na papír napíše vzor jejich jména a dítě napodobí tvary písmen tak, jak umí.

 

Fotografie č. 3, 4, 5 – Ukázky kresby dětí. Foto autor

Reflexe: děti si položí své dokončené obrázky na látkovou kruhovou podložku uprostřed komunitního kruhu. Učitelka pokládá dětem reflektivní otázky: „Co jsi nakreslil/a? Jak se to jmenuje, co jsi nakreslil/a? Jaký je tvůj vir? Co se ti povedlo a co méně a jak sis poradil/a? Příklady odpovědí dětí – např. děti odpovídaly: „Koronavirus, vira, bacila, ošklivou nemoc, bubáka“… Příklady individuálních otázek učitelky: „Kubo, proč tvůj vir má velké uši?“ Kuba: „Protože na uších má tu nemoc, má ji i na drápech“. Učitelka: „Nelinko, jaký je tvůj vir? Nelinka: „Můj má velkou hlavu a je nebezpečný“. Učitelka: „Davide, proč tvůj vir je zelený?“ David: „Já ho viděl na počítači, maminka mi ho ukázala a četla mi o něm“. Po rozhovoru nad obrázky učitelka pustí relaxační hudbu a v tichosti bez komentáře se všichni prochází v kruhu jako v galerii a společně si prohlíží obrázky.

Po prohlédnutí obrázků učitelka pokládá otázku: „Co uděláme s nebezpečnými viry, které jste dnes nakreslily?“ Nechá prostor pro vyjadřování dětí a zdůvodnění svých návrhů. Příklady návrhů dětí: „Zmuchláme ho, odneseme domů, vystavíme, spálíme...“ Nejvíce návrhů bylo spálit ho. Učitelka připraví možnost pro hlasování: kdo chce spálit bacila, kdo nechce. Každý vyjádří svůj názor přiložením víčka k jedné nebo druhé možnosti. 1. možnost: ten, kdo chce spálit bacila, položí červené víčko k zapálené svíčce. 2. možnost: ten, kdo chce bacila ponechat, položí bílé víčko k nezapálené bílé svíčce. Po hlasování děti zjišťují/porovnávají, kde je více, kde je méně. Děti zjistily, že větší počet byl pro spálení bacila. Učitelka se s dětmi, které hlasovaly pro ponechání bacila, domluvila na možnosti uchování jejich obrázku. Řešení, že jim jejich obrázky vyfotí, dětem vyhovovalo.

Závěrečná část: před odchodem na školní zahradu učitelka s dětmi diskutuje o tom, co všechno je potřeba k založení ohně. Učitelka navrhne různé možnosti a děti rozhodují – dělají výběr, co je potřeba, co není. Vzhledem k častému využívání ohniště při akcích MŠ děti tyto znalosti již mají a součástí příprav je také připomenutí pravidel, jak se bezpečně chovat u ohně. Děti zapojíme do příprav např. sběrem suchých klacíků, šišek nebo toho, jaké možnosti zahrada poskytuje. Obrázky z bezpečnostních důvodů pálí učitelka, děti přihlíží z bezpečné vzdálenosti a pozorují, jak hoří. Po spálení virů a za dodržení bezpečnostních podmínek děti přinášejí v malých konvičkách vodu na úplné uhašení zbytku ohně.

Závěr: Téma příspěvku je cíleně věnováno rozvoji sebepojetí a citů dětí. Činnosti jsou zaměřeny na sdílení a vyjadřování emocí a zážitků z doby, kdy děti byly doma, bez možnosti chodit do mateřské školy. Při těchto činnostech děti zároveň získaly povědomí o zdraví, vitamínech, hygienických návycích, nemocech, virech. 

Svým charakterem tyto činnosti podporují u dětí rozvoj různých gramotností a nabízejí další potenciál k jejich rozvoji. Z hlediska projektu Podpora práce učitelů (PPUČ), který se zabývá problematikou rozvoje čtenářské, matematické a digitální gramotnosti, lze v tomto příspěvku poukázat na rozvoj matematické gramotnosti, ke které dochází například při činnostech, kdy děti rozhodovaly o předmětech, které k ohni patří a které nepatří, prováděly výběr. S využitím odhadu na základě porovnání zaplněného objemu sklenic (výška sloupce) zjišťovaly výsledek hlasování. Aktivita podporuje i práci se symbolickým jazykem, a to při využití červené svíčky jako symbolu ohně. K rozvoji čtenářské gramotnosti u dětí dochází prostřednictvím činností vztahujících se k textům, obrázkům a piktogramům (emotikon pro smutek a radost). Děti vyhledávají informace, porovnávají své zkušenosti s informacemi z textů říkadel, sdílejí své pocity, zážitky a zkušenosti. V případě doplnění zmíněných aktivit o další nabídku knih, encyklopedií a obrazového materiálu (plakáty, fotografie, obrázky apod.) by byl rozvoj čtenářské gramotnosti výrazně posílen.

Literatura:  

VLČKOVÁ, H., DOSTÁLOVÁ, M., JANČIOVÁ, S.: Emušáci, Ferda a jeho mouchy. Scio.cz 2016.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám