Pozor! Jste na staveništi. Více informací zde.
logo RVP.CZ
Přihlásit se
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání

Zobrazit na úvodní stránce článků

Národ a jeho smysl

Praktický příspěvek
inspirace
blok hodin
Autor Jan Zouhar
Spoluautor: Mgr. Jan Zouhar

Nabízím tři zajímavé texty pro práci v hodinách dějepisu nebo v občanském a společenskovědním základě na téma národ.

Text H. G. Schauera „Naše dvě otázky”  uvádím nezkrácený v originálním znění, které je převzato přímo z časopisu, kde byl vytištěn. Je poměrně dlouhý. Nechávám na rozhodnutí učitele případné zkrácení textu. (Citováno podle originálu: úvodník v prvním čísle revue Čas 20. prosince 1886.)

Druhý text je úryvek z projevu M. Kundery „Nesamozřejmost národa”, předneseném na IV. sjezdu spisovatelů v roce 1967. http://www.pwf.cz/cz/prazske-jaro/560.html

Třetí text je úryvek z knihy: SCHWARZENBERG, Karel, Jan. Knížecí život. Rozhovor s Karlem Hvížďalou. Praha : Portál, 2008, ISBN 978–80–7363–459–5.

Evokace

Učitel:

„Jistě jste často slyšeli slovo národ. Pomohlo by nám, kdybychom si tento pojem trochu více objasnili. Použijeme metody brainstormingu: pokuste se nyní jmenovat vše, co víte o pojmu národ, nebo se domníváte, že víte. Říkejte vše, co vás napadne. V této fázi nebudeme hodnotit svoje nápady, ani nápady spolužáků.“

Učitel zapisuje vše, co žáci vysloví, povzbuzuje je, ale v žádném případě nehodnotí.

Uvědomění si významu – instrukce učitele

„Nyní jsem pro vás připravil článek, který vyšel před mnoha lety, konkrétně v roce 1886. Sami uvidíte, že je psán trochu jinou češtinou. Text je poměrně obtížný. Proto než přistoupíme k diskuzi o smyslu textu,  projdeme si ještě jednou text a vysvětlíme si případné nejasnosti. Ty si můžete v prvním čtení označovat. Čtěte pomalu, vracejte se k místům, kterým napoprvé neporozumíte. Pak teprve označujte.

Žáci samostatně studují text H. G. Schauera (pracovní list 1)

Protože je text poměrně dlouhý, bylo by dobré použit některou z metod aktivního čtení s porozuměním. Můžeme text rozčlenit na menší části a probírat s žáky postupně, nebo zvolit metodu práce ve skupinách, které budou s textem seznamovat ostatní.

Diskuze o obtížných částech textu

V této fázi naší práce se učitel snaží zpřístupnit tento obtížný text žákům tím, že odpovídá na případné dotazy a sám se ptá:

  • Které dvě otázky považuje Schauer za základní?
  • Co vytýká tehdejší české politické reprezentaci?
  • Co může opravňovat existenci českého národa podle Schauera?
  • Jak se dívá na náš vztah k Rusku a kde vidí případné problémy?
  • Co bylo asi cílem Schauerova článku? Na co chtěl upozornit?
  • Proč podle vás článek vyvolal velmi negativní odezvu u české veřejnosti?

Společná diskuze – Národ a jeho opodstatněnost

„Dále budeme pracovat metodou Poslední slovo patří mně. Přečtěte si text a v průběhu čtení si označte tří místa v textu, která se vám zdají mimořádná: jsou překvapivá, pro vás neobvyklá, nesouhlasíte s tvrzením, nebo naopak vystihují vaše názory.”

Společně procházíme text ještě jednou po jednotlivých odstavcích. Učitel se ptá, zda si někdo poznamenal některé místo. Pokud ano, žák dané místo v textu přečte. Ostatní žáci jsou vyzváni, aby přišli na to, jaký důvod vedl daného žáka k tomu, že si podtrhl právě tuto část textu. Tímto způsobem projdeme celý text.

Koučování

Učitel pomocí koučování – tedy otevřených otázek povede další část diskuze k tomu, aby si žáci ujasnili svoje postoje k problematice národa.

Například:

  • Jak a kdy jste si uvědomili příslušnost ke svému národu?
  • Byli jste někdy hrdí na to, že jste Češi, nebo naopak styděli jste se za to?
  • Na které pojmy nebo tvrzení, kterým nerozumíte, jste narazili při čtení?

Otázka učitele

„Myslíte si, že zkoumaný problém byl aktuální právě jen v tomto období, nebo i někdy jindy?”

Následuje krátká diskuze. Učitel moderuje a žáci v diskuzi hledají argumenty pro svá  tvrzení.

Vstup učitele:

„Nabídnu vám další text, který pochází z mladší doby. Napsal ho známý spisovatel M. Kundera. Rád bych, kdybyste text přečetli a zamysleli se nad souvislostmi s textem prvním.” (Pracovní list 2)

Následuje diskuze, jejímž cílem je porovnat otázky, které si oba autoři kladou.

Otázky k diskuzi:

  • Co se zdá Kunderovi aktuální v textu Schauera?
  • Shoduje se či nesouhlasí Kundera s Schauerem?
  • Co považuje Kundera za podmínku existence českého národa?
  • Co je cílem této části projevu Kundery?

Karel Schwarzenberg – jeho názor na opodstatněnost českého národa

Nabídnu vám ještě jeden text, na který jsem narazil při čtení knihy – rozhovorů Knížecí život (viz příloha 3).”

Otázky k diskuzi:

  • Jaký je smysl tohoto úryvku?
  • Co mají všechny tři texty společné?

Reflexe

Cílem reflexe je uvědomit si, co nového jsme se dozvěděli, a začlenit tyto nové poznatky do struktury žákova vědění a postojů.

Reflexi můžeme provést formou pětilístku na pojem „národ”. Popis této metody viz http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/P/P%c4%9btil%c3%adstek

Další možné využití

Další využití můžeme provést metodou krátkého argumentačního eseje na téma „Role českého národa v současném světě”, který žáci napíší doma. Se žáky probereme kritéria, podle kterých bude učitel hodnotit eseje. Příklad takového hodnocení je uveden v příloze.

Reflexe autora příspěvku

Toto téma jsem probíral ve čtvrtém ročníku ve společenskovědním semináři. Téma, přestože bylo pro žáky těžké, bez problémů zvládli. Zajímavé bylo, že diskuze probíhala v jednotlivých seminářích rozdílně. V jednom se žáci více zaměřovali na historické souvislosti, jindy zase bylo pro ně zajímavé sociologické hledisko a konotace k současnosti.

V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám