Zobrazit na úvodní stránce článků

Na začátek článku
Titulka > Modul články > Gymnaziální vzdělávání > Pojetí vzdělávacího oboru Fyzika v RVP G...

Ikona teoreticky

Pojetí vzdělávacího oboru Fyzika v RVP GV

Ikona odbornost
Autor: Jan Maršák
Anotace: Nejen o pojetí vzdělávacího oboru, ale i o možnostech zpracování jeho vzdělávacího obsahu v ŠVP..
Obor příspěvku:Fyzika
Klíčová slova: školní vzdělávací program, fyzika, člověk a příroda, švp
Příspěvek může být vzhledem k datu publikace zastaralý. V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Postavení vzdělávacího oboru

Postavení vzdělávacího oboru Fyzika v celém systému vzdělávacích oborů RVP GV je do značné míry určeno a vychází z postavení, resp. role fyziky jako vědecké disciplíny mezi ostatními vědeckými či technologickými disciplínami. Fyzika jako vědecký obor totiž zkoumá obecné vlastnosti a zákonitosti všech hmotných objektů a z těchto důvodů je nepostradatelným prostředkem (základem) nejen pro popis či vysvětlení chování všech fyzikálních objektů, ale také pro úplný popis a vysvětlení chování hmotných objektů, které nemají pouze vlastnosti fyzikální, ale také vlastnosti další (chemické, biologické, ekologické, technologické). Fyzika jako vědecká disciplína poskytuje ostatním disciplínám také důležité metody, které objevila a vypracovala a bez nichž se ostatní disciplíny neobejdou (důležité měřicí postupy určitých fundamentálních veličin, jako je např. hmotnost, energie, čas, metody zobrazování různých druhů objektů, založené na významných fyzikálních zákonitostech apod.).

Vše výše uvedené o postavení fyziky jako vědeckého oboru má přirozeně svůj bezprostřední dopad i na postavení, které přisuzujeme Fyzice jako vzdělávacímu oboru uprostřed systému ostatních vzdělávacích oborů. Vzdělávací obor Fyzika je tudíž, stejně jako v RVP ZV, chápán v první řadě jako prostředek umožňující žákům poznávat vlastnosti a zákonitosti fyzikálních objektů a též jako nepostradatelný prostředek pro hlubší pochopení vlastností a zákonitostí těch objektů, o nichž pojednávají další vzdělávací obory, v první řadě pak obory přírodovědné a technologické.

Pojetí vzdělávacího obsahu oboru

Výběr vzdělávacího obsahu

Obdobně jako v základním vzdělávání je vzdělávací obor Fyzika v RVP GV koncipován jako otevřený poznávací systém. Účelem zde totiž není vytvářet vzdělávací obor jako přehled poznatků ze všech podstatných oblastí současné fyzikální vědy, ale spíše jako systém určitých vybraných poznatků a přístupů. Jedná se o poznatky a přístupy, které mají pro současnou fyziku jednak stále rozhodující význam a jednak žákovi umožňují, aby na ně v budoucnosti mohl navazovat a aplikovat je v rozmanitých praktických situacích, s nimiž se ve svém životě setká. Jiný způsob vytváření vzdělávacího obsahu daného oboru není vlastně ani možný, nechceme-li, aby si žáci osvojovali poznatky pouze "encyklopedicky" a povrchně (tedy především bez schopnosti je aplikovat s porozuměním v konkrétních situacích) - tedy pokud nechceme, aby si je osvojovali v rozporu s hlavními cíli gymnaziálního vzdělávání.

Na základě výše uvedeného se tudíž vzdělávací obsah Fyziky soustřeďuje sice pouze na vybrané, ale zato fundamentální fyzikální pojmy (takové jako vztažná soustava, poloha, hmotnost, síla, energie, fyzikální pole apod.) a zákony (pohybové zákony, zákony zachování, stálost rychlosti světla ve vakuu, zákony kvantování energie mikroobjektů), jež tvoří stále "páteř" fyziky nejen klasické, ale i moderní. Takový přístup k výběru vzdělávacího obsahu Fyziky v RVP GV (stejně jako v RVP ZV) umožňuje nezatěžovat tento obsah velkým množstvím poznatků (často izolovaných a z hlediska množství osvojovaných žáky pouze paměťově a povrchně), ale soustředit se na věci podstatné. Na věci, které navíc dovolují ukázat žákům mnohé poznatky v širších a hlubších souvislostech. Tak např. při tomto pojetí vzdělávacího obsahu je možné studovat pohyby těles v gravitačním či jiném fyzikálním poli z jednotného pohledu pomocí zákonů působení sil a druhého pohybového zákona a nikoli studovat jednotlivé druhy pohybů jako oddělené, vzájemně nepropojené případy, jak se to často dosud ve výuce fyziky stále ještě provádí. Zatímco posledně uvedený postup vede pouze k osvojování izolovaných poznatků, bez toho, aby se u žáka podporovalo myšlení hledající souvislosti a dávající mu možnosti prostřednictvím několika pojmů a zákonů řešit celou třídu různých problémů, postup uvedený před tím naopak budování takového myšlení umožňuje a je v souladu s hlavními cíli, které vymezuje RVP GV.

Omezení vzdělávacího obsahu oboru Fyzika na užší počet pojmů a zákonů (avšak pojmů a zákonů, které hrají ve fyzikální vědě centrální roli) neznamená ale žádné snížení úrovně fyzikálního vzdělávání na gymnáziu. Je tomu právě naopak: takový přístup umožňuje věnovat se ve výuce jednak hlouběji podstatným věcem a jednak získat čas na aktivní zapojení žáka do výuky (posílení experimentálních činností žáků, řešení fyzikálních problémů a úloh atd.).

V souvislosti s vymezením vzdělávacího obsahu oboru Fyzika v RVP GV je nutno zdůraznit, že tento vzdělávací obsah je určen pro všechny žáky vyššího stupně víceletých gymnázií a čtyřletého gymnázia a musí být celý (tj. všechny očekávané výstupy a učivo - viz dále), ať už tím či oním způsobem, realizován ve školním vzdělávacím programu (ŠVP). Pokud se ovšem škola domnívá, že vzhledem k jejím podmínkám (časovým možnostem, zaměření školy apod.) je vzdělávací obsah Fyziky, stanovený RVP GV, nedostatečný a přála by si ho prohloubit či rozšířit, nic jí v tom nebrání. (Pro všechny žáky nižšího stupně víceletých gymnázií je povinný vzdělávací obsah Fyziky, vymezený v RVP ZV - o tom viz článek Ke koncepci vzdělávacího oboru Fyzika v RVP ZV.)

Složky vzdělávacího obsahu

Vzdělávací obsah oboru Fyzika (jakož i každého vzdělávacího oboru v RVP GV) je členěn na očekávané výstupy a učivo. Očekávané výstupy akcentují (v souladu s cíli RVP GV) činnostní zaměření vzdělávacího obsahu oboru, tj. akcentují takové pojetí fyzikálního vzdělávání žáka, které u něho má podporovat získávání dovedností a způsobilostí, jak získané poznatky a vědomosti s porozuměním využívat a jak rozvíjet jeho poznávací schopnosti a schopnosti učení.

Očekávané výstupy jsou formulovány takovým způsobem, aby z nich posledně zmiňovaná podpora získávání dovedností a způsobilostí jasně vyplývala, aby očekávané výstupy podporovaly cílové zaměření vzdělávací oblasti Člověk a příroda a v důsledku toho i utváření klíčových kompetencí u žáků. Očekávané výstupy uváděné u vzdělávacího oboru jsou tak vlastně konkrétním vyjádřením "příspěvku" daného oboru k procesu utváření klíčových kompetencí u žáků.

Vyjádření očekávaných výstupů i učiva Fyziky má v RVP GV poněkud obecnější formu. Jedním z hlavních důvodů je, aby škola při rozpracovávání vzdělávacího obsahu oboru do ŠVP měla ještě možnost tento obsah specifikovat v příslušných osnovách vyučovacích předmětů v ŠVP v souladu se svými konkrétními podmínkami na škole (časové možnosti, složení žákovských kolektivů, zaměření školy, její vybavení učebními pomůckami atd.).

Struktura vzdělávacího obsahu

Struktura vzdělávacího obsahu Fyziky v RVP GV není pro školu nijak závazná (vyjadřuje pouze jedno z možných uspořádání vzdělávacího obsahu). Škola ho tudíž může při jeho transformaci do školního vzdělávacího programu strukturovat podle svých představ a podmínek. Je však vhodné dbát na to, aby struktura vzdělávacího obsahu, kterou zvolí, měla určitou logickou a fyzikální návaznost, jež by nebránila patřičnému rozvoji žákova myšlení a především jeho porozumění osvojovanému obsahu.

Vzdělávací obsah oboru a ŠVP

Vzdělávací obsah oboru škola transformuje do svého vzdělávacího programu. Tato transformace může být provedena různými způsoby a je plně v kompetenci školy, jaký způsob vybere. Zde předkládáme některé možnosti, jak škola může vzdělávací obsah oboru do svého ŠVP převést. Uvedené návrhy však nevyčerpávají všechny způsoby, jak lze vzdělávací obsah Fyziky v ŠVP do jednotlivých vyučovacích předmětů transformovat.

Jedním z možných způsobů je vytvoření samostatného vyučovacího předmětu v ŠVP ze vzdělávacího oboru Fyzika. V tomto předmětu jsou rozpracovány veškeré očekávané výstupy a učivo z oboru Fyzika a není do něho včleněna už žádná část vzdělávacího obsahu z ostatních vzdělávacích oborů či jiných segmentů RVP. (Přitom ovšem vzdělávací obsah takto vzniklého předmětu může být rozšířen o další vzdělávací obsah fyzikální "povahy", který jde nad rámec vzdělávacího obsahu oboru Fyzika).

Jiným způsobem zpracování je zformování takového vyučovacího předmětu v ŠVP, který vznikne vhodným propojením (resp. integrací) celého vzdělávacího oboru Fyzika s úplnými vzdělávacími obsahy několika jiných oborů (Chemie, Biologie apod.) či dalších segmentů RVP, např. průřezových témat.

Další možností je převzít do vyučovacího předmětu celý vzdělávací obsah oboru Fyzika a ten vhodným způsobem propojit v rámci předmětu pouze s vybranými částmi vzdělávacího obsahu jiných oborů či s částmi obsahů průřezových témat.

Lze také vytvořit předmět, v němž bude propojena pouze část vzdělávacího obsahu Fyziky se vzdělávacími obsahy jiných oborů či průřezových témat (nebo s jejich částmi). Zde jen zdůrazněme, že zbylá část vzdělávacího obsahu Fyziky pak musí být ovšem začleněna v některém jiném předmětu (či předmětech) ŠVP, neboť je nutno v každém případě realizovat v ŠVP veškerý vzdělávací obsah oboru Fyzika.

Vyloučit nemůžeme ani možnost, že v ŠVP vznikne několik předmětů, jejichž vzdělávací obsah bude vytvářen pouze z částí vzdělávacího obsahu oboru Fyzika (mohly by tak vzniknout samostatné předměty Mechanika, Elektřina a magnetismus apod.).

Výše uvedené možnosti naznačují, že pojetí vzdělávacího obsahu oboru Fyzika má v současné koncepci RVP (oproti pojetí v nyní platných gymnaziálních dokumentech) mnohem větší potenciál využití, a to nejen z hlediska variability tvorby vyučovacích předmětů v ŠVP, ale i z hlediska možností využití tohoto obsahu při vytváření účelných a efektivních mezipředmětových či integračních vazeb v ŠVP.

Rozpracování vzdělávacího obsahu oboru v ŠVP

Vzdělávací obsah oboru Fyzika je v RVP rozčleněn do očekávaných výstupů a učiva. Toto členění je nutno zachovat i při rozpracování vzdělávacího obsahu oboru v příslušném předmětu (či předmětech) v ŠVP. Výstupy a učivo musí však škola distribuovat a rozpracovat v předmětu do jednotlivých ročníků popř. i delších časových úseků. Přitom, pokud škola zvolí distribuci a rozpracování očekávaných výstupů do delších časových úseků (např. na období dvou ročníků), musí učivo distribuovat a rozpracovat do jednotlivých ročníků. Jestliže ale zvolí distribuci a rozpracování učiva do delších časových úseků, bude muset distribuci a rozpracování očekávaných výstupů provést do ročníků.

Při distribuci a rozpracovávání výstupů a učiva do jednotlivých ročníků, popř. i delších časových úseků, je zapotřebí brát v úvahu i psychomotorickou a mentální úroveň žáků v různých fázích jejich studia. Je tedy zapotřebí formulovat výstupy a učivo pro jednotlivá období i s ohledem na vzdělávací možnosti a potřeby žáků v jednotlivých ročnících gymnaziální výuky. Ve výuce fyziky to platí o to víc, neboť např. porozumění mnohým fundamentálním fyzikálním pojmům a zákonům vyžaduje určitou úroveň abstraktního myšlení, která do značné míry závisí na věku žáka.

Forma rozpracování výstupů a učiva v předmětu může být různá a záleží na škole, jakou formu zvolí. Jako nejpřehlednější se z dosavadních zkušeností pilotních škol s rozpracováváním vzdělávacího obsahu oborů do předmětů v ŠVP jeví rozpracování pomocí tabulky. V ní jsou v jednom sloupci pro dané časové úseky studia postupně rozpracovány příslušné výstupy a v dalším sloupci odpovídající učivo. Tabulka také umožňuje přehlednou formu vyjádření dalších důležitých informací týkajících se vzdělávacího obsahu daného předmětu (např. informace o způsobech začlenění průřezových témat v předmětu, o metodách a formách práce v něm, o realizaci mezipředmětových vazeb apod.).

Při rozpracovávání očekávaných výstupů oboru Fyzika je též nutné, aby výstupy vyučovacího předmětu z nich vytvořené bylo možné dobře hodnotit, tedy aby byly využitelné pro stanovení vhodných kritérií hodnocení výsledků žáka v tomto předmětu. Je tudíž zapotřebí vyhýbat se takovým formulacím výstupů z předmětu, na základě nichž by hodnocení těchto výstupů bylo nespolehlivé nebo by je nebylo možno hodnotit vůbec.

Anotované odkazy:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné anotované odkazy.
Přiřazené DUM:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné DUM.
Přiřazené aktivity:
Příspěvek nemá přiřazeny žádné aktivity.
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „nahlásit příspěvek“.
Nahlásit příspěvek
INFO
Publikován: 08. 06. 2006
Zobrazeno: 4442krát
Hodnocení příspěvku
Hodnocení týmu RVP:
Hodnocení článku : 0

Hodnocení uživatelů:
Hodnocení článku :
Hodnotit články mohou pouze registrovaní uživatelé.

zatím nikdo Hodnocení článku : 5
zatím nikdo Hodnocení článku : 4
zatím nikdo Hodnocení článku : 3
zatím nikdo Hodnocení článku : 2
zatím nikdo Hodnocení článku : 1
Jak citovat tento materiál
MARŠÁK, Jan. Pojetí vzdělávacího oboru Fyzika v RVP GV. Metodický portál: Články [online]. 08. 06. 2006, [cit. 2020-03-28]. Dostupný z WWW: <https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/595/POJETI-VZDELAVACIHO-OBORU-FYZIKA-V-RVP-GV.html>. ISSN 1802-4785.
Licence Licence Creative Commons

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons.


Komentáře
Příspěvek nebyl zatím komentován.
Vložit komentář:

Pro vložení komentáře je nutné se přihlásit.