Nástroje pro rozvoj vědecké gramotnosti: kvalitativní studentský výzkum na střední škole (1. část)

Když se řekne výzkum nebo výzkumné nástroje, ve veřejném prostředí bude stále zřejmě převažovat kvantitativní diskurs – výzkum je to, co se dá snadno změřit, vykázat, „načárkovat“. V tomto ohledu jsou kvalitativní nástroje podstatně náročnější, protože způsoby jejich realizace jsou – i na úrovni střední školy – obvykle podstatně širší a barvitější. Jejich cílem (pokud takovou obecnou proklamaci můžeme dát) není ověřování nějaké hypotézy, ale tvorba nové teorie nebo pohledu na určitý problém.

S touto skutečností souvisí také jistá didaktická obtíž – jak vlastně kvalitativní výzkum studentům prezentovat jako autentický projev vědy. Klíčovou otázkou pro kvalitativní výzkum je tázání se po „jak“ – jak určitý respondent prožíval nějakou událost ve svém životě, jak by si studenti představovali ideálního učitele nebo v jakém světě by chtěli žít. U kvalitativního výzkumu je důležité, že klíčová pozornost je soustředěná na hledání nových teorií, konceptů, poznání, které většinou primárně neověřuje, ale hledá pro něj vysvětlení.

Tak jako existují nástroje, které je možné použít pro kvantitativní výzkumu, tak se setkáme také s těmi, které jsou užitečné pro kvalitativní studie. Mezi nejčastější metody, které lze využít na střední škole ve vztahu ke kvalitativnímu výzkumu patří především:

• Analýza dokumentů – vychází z práce s již reálně existujícími dokumenty; může jít o různé zákony nebo normy, ale také třeba o novinové články nebo příspěvky v diskusích. Cílem je na určitém korpusu dat získat přehled o tom, jak se o určitém problému mluví, pracuje s ním, o jaké autority nebo argumenty se opírá atp.
• Analýza videa – cílem této metody je zkoumat, co se na videu děje. Tato metoda se často navazuje například na výzkum dialogu (jak spolu lidé třeba ve třídě mluví), na sledování toho, kde se třeba potkávají, setrvávají atp.
• Etnografické metody (zúčastněné pozorování) – zde se většinou výzkumník stává součástí komunity, které se chce věnovat. Například chce porozumět tomu, kde vegetariáni získávají informace o týrání zvířat. Pak nejlepší cestou je se na čas stát součástí komunity vegetariánů a tento proces si „odžít“. Existuje samozřejmě také pozorování nezúčastněné, kdy výzkumník jen sleduje, co se kolem něj děje, a dělá si z toho zápisky či poznámky. Příkladem může být například analýza toho, jak lidé nakupují na nádraží lístky nebo jak žáci interagují se školním hřištěm.
• Analýza řečových aktů – zde typicky pracujeme s rozhovory ať již velice strukturovanými, nebo naopak takovými, kde necháváme narátora, aby sám mluvil. Cílem těchto metod je analýza toho, co řekl, prožíval nebo jinak strukturoval ve svém nitru.
• Uživatelské testování – často zaměřené například na nějakou aplikaci nebo webovou stránku. Často se pracuje s kombinací scénářů, kdy uživatelé mají provést nějakou činnost a u ní jsou nahráváni nebo sledováni výzkumníkem. Na tuto část pak mohou navazovat rozhovory.

V odborném kontextu bychom ještě mohli určitě zmínit metody pracující s analýzou obrazu, diskurzivní a kritickou analýzu, odlišovali případové studie od obecnějších výzkumů a uváděli mnohé další dělení. Pro účely našeho textu je ale toto pojetí dostatečné na to, abychom se mohli podívat na nástroje, které jsou pro různé formy kvalitativního výzkumu potřebné a důležité.

Pokud se podíváme na kvalitativní výzkumy, pak můžeme říci, že pro sběr dat budeme typicky potřebovat nějaké nástroje na práci s rozhovory (záznam, střih, čištění, přepis), natáčení videa, záznam obrazovky, tvorbu fotografií a poznámek. Tím nechceme tvrdit, že jsme kvalitativní metody vyčerpali, ostatně jsou nesmírně rozmanité, ale nabízejí určitou základní paletu toho, s čím budeme v kvalitativním výzkumu potřebovat pracovat.

V rámci našeho článku se zaměříme na nástroje, které slouží na zpracování dat buď textově auditivních, nebo videozáznamů.

Rozhovory

Speechnotes: bezplatný nástroj pro přepis rozhovoru, který podporuje i češtinu

Rozhovory jsou pravděpodobně nejčastějším zdrojem dat pro kvalitativním výzkumy, především ve středoškolském prostředí se silně uplatňuje jejich snadné provádění, dostupnost a současně mají velký význam pro osobní zkušenost výzkumníka.

Forem a způsobů vedení rozhovorů je mnoho, vždy záleží na tom, co potřebujeme zjistit a jaké analytické nástroje budeme chtít využívat. Z nejdůležitějších zásad vedení rozhovorů obecně platí snaha o nepodsouvání názorů respondentovi, v případě nejasné odpovědí doptání se a vytváření co nejširšího prostoru pro vlastní výpovědi narátora. Klíčové je, že výzkumník během rozhovoru nehodnotí, ale snaží se otázkami dospět k pochopení, důležitým detailům nebo souvislostem, které mu mohou pomoci s prozkoumáním daného fenoménu.

Pokud jde o technické nástroje, které se pro tvorbu rozhovorů hodí, pak je to na prvním místě diktafon – dříve se hodně užívala specializovaná zařízení, což ale v kontextu školního prostředí není ideální cesta. Zřejmě nejlepší variantou je využít záznamník na mobilním telefonu. Zde je třeba mít na paměti, že pro rozhovory volíme co možná nejtišší prostředí a že většinou potřebujeme lépe slyšet respondenta než nás samotné. To znamená, že pokud už rozhovor musí vznikat v parku nebo v kavárně, tak je vhodné mít mikrofon skutečně co nejblíže úst respondenta – každý šum nebo rušivý zvuk komplikují veškeré další zpracování. Vždy je třeba mít dostatečně nabité zařízení s volnou kapacitou paměti. Není mnoho nepříjemnějších situací než provedený rozhovor se zapomenutým nahráváním, v polovině vypnutým telefonem nebo neuloženým záznamem. U bezplatných nástrojů je vždy dobré zkontrolovat, zda aplikace neobsahuje limit v délce rozhovoru.

Vždy když děláme záznam, je třeba ho vhodně popsat. Jak názvem, tak také metadaty (to umožňuje většina aplikací také), abychom se ke zdroji mohli i po delším čase smysluplně vracet. Pokud pracujeme v týmu, je třeba dbát na to, aby nahrávky byly popsané tak, aby s nimi dokázali pracovat všichni výzkumníci.

Pro střih je asi nejsnazší a nejpraktičtější využít Audacity, které je bezplatné, lze v něm snadno provést základní zesílení a také se pokusit odstranit alespoň část bílého šumu. Výsledek pro účely práce nemusí být dokonalý, jde skutečně jen o rychlé předzpracování si dat pro přepis.

Audacity je vhodné pro základní střih zvuku, případně základní eliminaci šumu

Ten můžeme dělat buď ručně, tedy například na mobilním telefonu si postupně pouštíme záznam a přepisujeme ho, nebo se pokusit o strojový přepis. Ruční přepis je užitečný v tom, že dává dobré pochopení textu a většinou nás už při něm napadá mnoho věcí, které by bylo zajímavé z rozhovoru získat. Druhá varianta s přepisem je rychlejší, jednodušší, ale nelze na ni spoléhat stoprocentně. Jde vlastně o základní přepis, který si musí člověk pečlivě zkontrolovat a opravit. Je vhodný především pro výzkumníky, kteří mají velké množství dat anebo píšou pomalu.

Možné nástroje na přepis:

• Transcriber – velice starý český nástroj vytvořený pro společenskovědní výzkumy. Bohužel bez většího vývoje po roce 2001, takže nelze čekat žádné pokročilé funkce. Výhodou je, že je zdarma.
• SpeechTech MegaWord – je asi jeden z nejlepších nástrojů na práci s přepisy v češtině. Zdarma je možné jej používat 30 dní. Výhodou je snadná editace problematických míst a vysoká kvalita.
• UWebASR – umí zdarma zpracovávat záznamy po 10 minutách. Výhodou je vysoká kvalita výstupu, nevýhodou nutnost rozhovory „stříhat na části“ a to, že převod není úplně nejrychlejší.
• co – nabízí jednoduché ovládání, příjemný design, práci se značkami. Podporuje češtinu a při zřetelné mluvě dokáže pracovat i s velice neobvyklou mluvou nebo rychlým řečovým tokem. Slabinou je z naší zkušenosti práce s koncovkami slov.
• Diktování v Google Docs – nabízí dobrý přepis u obvyklého textu nebo řeči, která odpovídá nejčastěji používaným slovům. Zkušenost s ním má každý uživatel Androidu, který diktuje text do mobilního telefonu. Alternativou může být diktování ve Wordu.

Výsledkem všech těchto nástrojů na transkripci je text, který si může výzkumník, pokud chce, doplnit o značky (oddělující například smích, konkrétního řečníka, ironii atp.), což je činnost odvislá od konkrétní výzkumné situace.

Pokud už máme rozhovory přepsány, můžeme se pustit do kódování (existují i postupy, kdy se kóduje přímo audio, ale ty nyní nebudeme zvažovat). Na zachycení takových kódů se dříve používal klasický textový procesor, případně tabulkový procesor, ale domníváme se, že zcela zásadní je naučit se pracovat v libovolném nástroji, který je speciálně k této činnosti určený. Ve výzkumné praxi se nejčastěji používá pravděpodobně Atlas.ti či MaxQDA, což jsou nákladné programy, ale někdy se mohou vyplatit využít jako demoverze, především pro kratší projekty. Existují ale i bezplatné nástroje, které je možné pro kódování využít (doporučujeme především první dva z nich):

• QualCoder – je open source nástroj, který mimo textu umožňuje základním způsobem kódovat také audio, video nebo obrázky, což se hodí, pokud všechny kódy a jejich vztahy chceme mít na jednom místě. Aplikace se snaží být podobná například Atlas.ti jak v ovládání, tak také v rozložení analytických nástrojů, takže poslouží jako případný poloprofesionální mezistupeň mezi středoškolským a vysokoškolským prostředím.
• CATMA – je otevřený online nástroj na kódování. Ovládání není úplně intuitivní, ale pokud se s ním člověk vyrovná, dostává k dispozici rychlý, univerzální, bezplatný, otevřený nástroj, který není spojený s téměř žádnými limity a nabízí základní analytické nástroje i možnost spolupráce.
• QDA Miner Lite – je nástroj, který nabízí podporu základního kódování. Pokročilejší funkce – především na analýzu – jsou dostupné jen v placené verzi.

CATMA je bezplatnou online aplikací na kódování libovolného textu

Video

Zatímco dříve se výzkum zaměřoval v oblasti kvalitativních výzkumů hlavně na práci se záznamy, v posledních deseti či patnácti letech vidíme zvýšený zájem o video. To má smysl především tehdy, když chceme zachytit komplexnější situaci, tedy například interakci více aktérů výzkumu, chování aktéra v určitém prostředí, jeho práci s určitými objekty atp.

Tak jako v předchozím případě zde budete potřebovat nástroje na záznam obrazu (většinou kameru nebo mobilní telefon), u většiny výzkumů se využívají alespoň dvě kamery. Hodit se bude klasická aplikace pro tvorbu záznamů, pro střih lze využít většinou i zcela nejjednodušší nástroje, jako je OpenShot či Shotcut.

Pokud už máme video hotové, můžeme se pustit do kódování. To probíhá většinou podobně jako u textu, snažíme se podle výzkumného záměru popsat pomocí kódů, co se na videu děje, a pak analyzovat dílčí obsahy. Z nástrojů, které je možné pro tuto činnost použít, lze uvést například bezplatné:

• Simple Video Coder – je nejjednodušším nástrojem na práci v kódování videa, které je možné jeho prostřednictvím jednoduše anotovat. Nelze ale očekávat žádné pokročilé analytické funkce nebo nástroje.
• Anvil – je velice pěkný, propracovaný nástroj, který nabízí obrovské množství funkcí. Lze v něm pracovat ve více úrovních, analyzovat shody v kódu, využívat různé funkce časových os nebo práci s 3D daty. Aplikaci lze použít na seriózní akademický výzkum stejně jako do školního prostředí.
• DataVyu – je aplikace, která nabízí velice dobrou práci s obrazovým materiálem. Kódování a analýza jsou asi přehlednější a rychlejší než v Avil, takže pokud nepotřebujete dělat něco složitého, ale skutečně jen kódujete video, je možné využít tento open source nástroj.
• Boris – je velice zajímavý nástroj s hezkým grafickým rozhraním. Nabízí pěkné nástroje pro podporu vizualizace zachycených dat, práci s více kanály současně nebo i měření geometrie (velikostí, prostorového uspořádání objektů) na videu, což pro některé druhy výzkumů může být velice důležité.

Závěr

Tím samozřejmě proces zpracování kvalitativních dat nekončí – je třeba se pokusit kódované objekty zařadit do vztahů, interpretovat je, umět pracovat s vhodnými ukázkami odpovědí a příběh poskládaný z výzkumu vetknout do odborného textu. To již ale přesahuje rámec našeho textu, který se zaměřoval primárně na vybrané nástroje, které je možné u kvalitativního výzkumu na úrovni střední školy použít, typicky pro analýzu rozhovorů či videí.

Zkušenost s tím, jakým způsobem se kóduje, je nesporně něčím, co studentům pomůže s rozvojem jejich vědecké gramotnosti a umožní jim buď snazší přechod na humanitní vysokou školu, nebo pochopení toho, jak tato část společenskovědního či humanitního výzkumu vlastně funguje.