Příspěvek popisuje cestu ke zvládnutí názvů jednotlivých částí lidského těla. Pomůže nejen prohloubit znalosti o sobě samém, ale je i tématem, které pomáhá k navazování vztahů v různorodém dětském kolektivu. Na druhou stranu bychom si ale měli i uvědomit sociokulturní rozdíly žáků-cizinců, které mohou právě při výuce lidského těla hrát velkou roli, proto je nutné velmi pečlivě vybírat aktivity k tomuto tématu. Tento článek si klade za cíl naučit žáky-cizince pojmenovávat jednotlivé části těla, což je velmi důležité při návštěvě lékaře, ale i při nakupování oblečení a v běžném životě. Na závěr cyklu žáci dovedou pojmenovat jednotlivé části těla, ví, co jsou párové orgány, můžeme využít znalosti z příspěvku Čísla, kdy vybereme aktivitu pro počítání. Orientují se v některých náročnějších obratech, které se běžně vyskytují v komunikaci mezi lidmi ve společnosti. Učí se tyto obraty používat.
Cílová skupina: žáci-cizinci, začátečníci
Časový nárok: 135 minut
1. Příprava názorného obrazového materiálu, pracovní sešity z prvouky, DVD, zajistit přístup k IT, popřípadě interaktivní tabule
2. Výroba šablony postavy
3. Metodické karty k částem těla – hlava, oko, ucho, nos, pusa, krk, záda, břicho, noha, ruka
Znalost pojmenování částí těla je důležitá, například když člověk navštíví lékaře nebo si chce koupit oblečení. Nejdříve na sobě, potom na žácích ukazujeme jednotlivé části těla a společně je pojmenováváme. Zároveň s žáky procvičujeme číslice a číslo množné – 1 ruka, 2 ruce atd. Věnujeme pozornost poslední části metodických karet, kde žáci doplňují vynechaná písmena. Na základě již získaných vědomostí si žáci vytvoří podle připravené šablony postavičku a postupně (podle diktátu) zakreslují (nebo vybarvují) jednotlivé části lidského těla. Na závěr hodiny části těla zopakujeme pomocí hry. Je také vhodné znovu zopakovat pomocí říkanky doprovázené cviky – například:
Takhle cvičí pravá ruka,
takhle cvičí levá ruka.
Takhle skáče pravá nožka,
takhle skáče levá nožka.
Tak se kývá hlavička
a tak roste travička.
Třepeme pravou rukou,
třepeme levou rukou,
dupeme pravou nohou,
dupeme levou nohou,
ruce spojíme nad hlavou a kýváme hlavou,
máváme rukama nad hlavou.
Hlava, ramena, kolena, palce,
kolena, palce, kolena, palce,
hlava, ramena, kolena, palce,
oči, uši, pusa, nos.
Ukazujeme jednotlivé části těla.
Navazující hodinu začneme opakováním na interaktivní tabuli. Při práci s jednotlivými kartami se zaměříme na párové tvary končetin a části obličeje – tyto tvary vysvětlíme a procvičujeme. Můžeme s žáky vyzkoušet i nácvik obtížných slabik, kde se nevyskytují samohlásky – například pomocí jazykolamu Strč prst skrz krk. V závěru hodiny zopakovat párové tvary například formou hry:
Žáci vystoupí z lavic, aby měli okolo sebe prostor.
Učitel říká ,,Bolí mě hlava“, žáci se dotknou hlavy.
Tak pokračuje s ostatními částmi těla, přičemž obměňuje: ruka, ruce, oko, oči atd.
Učitel sleduje správnost dotyku dětí a zapisuje si chyby.
Části těla, které dětem dělaly potíže, zopakuje v závěru hodiny.
V této hodině procvičujeme danou slovní zásobu na větách běžné komunikace. Žáci mohou dané slovní spojení nebo věty předvádět pantomimou (co je bolí). Dále pokračujeme hrou na návštěvu u lékaře. Tato hra může navazovat na předešlou hodinu, kdy jeden žák může být lékař a ostatní ,,pacienti“ ho navštěvují. Žáci používají fráze, které už znají, např.:
Dobrý den, pane doktore. - Dobrý den. - Co Vás bolí? - Bolí mě ruka (bolí mě obě nohy)…
Velmi oblíbené téma, žáci se k němu velmi rádi vracejí. Ve třídě vytvoří velmi příjemnou atmosféru, připravuje půdu k navazování bližších kontaktů.
Vzhledem k uvolněné atmosféře si žáci i mnohem lépe zapamatují gramatické jevy. Párové tvary nejsou překážkou a žáci je poměrně brzy zvládají.
1. Nos
Žáci se rozpočítávají pomocí říkadla Ententýky a ve chvíli, kdy na někoho vyjde slovo nos, sedne si do podřepu a chytí se za nos. Tak to pokračuje, až zbude jeden žák.
2. Břicho
Učitel má vystřihnutou z papíru rybu, žáci mají malé penízky (šupiny), říkají říkanku, předávají si rybu a nalepují střídavě šupinku na břicho a na záda.
3. Hlava
Žáci říkají básničku, přitom kývou hlavou ze strany na stranu, dále dělají krouživé pohyby na jednu a druhou stranu.
4. Krk
Žáci se snaží odříkat jazykolam, přičemž naznačují prstem, kde je krk.
5. Pusa
Žáci říkají básničku, ukazují jednotlivé části obličeje a mimicky ukazují kousání, ,,čmuchání“, koukání, poslouchání.
6. Záda
Žáci si lehají pomalu na záda a učitel jim k tomu pustí hudbu (formou relaxace).
7. Noha
Žáci říkají básničku, přitom tleskají rukama a nohama běží na místě.
8. Oko
Učitel nejdříve zahraje melodii, poté sám zazpívá píseň, přičemž doprovází text mimikou. Pak zpívají píseň žáci a opakují pohyby po učiteli.
9. Ruka
Žáci si vystoupí z lavic a ukazují jako semafor. Levá ruka, pravá ruka, obě ruce. Pak učitel ukáže svoje ruce, dál ukazují děti jejich ruce – dětské ruce.
10. Ucho
Učitel si připraví mušli z moře nebo si ji nakreslí. K tomu si připraví obrázek zvířete, které žije v noře. Žáci říkají říkanku a ukazují střídavě na obrázek mušle a obrázek nory.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Čeština pro žáky-cizince: Pracovní karty pro začátečníky.
Ostatní články seriálu:
Článek je zařazen v těchto kolekcích: