Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Rozpracování vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví do ŠVP
Odborný článek

Rozpracování vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví do ŠVP

24. 10. 2006 Základní vzdělávání
Autor
Hana Pernicová

Anotace

Článek nabízí praktické náměty na rozpracování vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví do ŠVP.

Na základě Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 26. 6. 2007 (č.j. 15523/2007-22) se s účinností od 1. 7. 2007 změnil Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Z tohoto důvodu jsou některé informace obsažené v tomto článku již neplatné. Aktualizovanou verzi článku najdete zde.


Vzdělávací obor Výchova ke zdraví je součástí vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. V RVP ZV (viz rámcový učební plán) byla této oblasti stanovena minimální časová dotace 11 hodin. Aby byla na daném stupni základního vzdělávání ve výchově ke zdraví zachována potřebná celistvost a kontinuita vzdělávacího obsahu (postupné rozvíjení a prohlubování poznatků a dovedností, formování potřebných postojů a hodnot), vazby na tělesné, duševní i psychické zrání žáků a vytvořeny předpoklady pro dostatečný prostor k uplatňování specifických postupů (aktivizující metody a formy práce), doporučuje se při konstrukci vyučovacího předmětu (samostatného, integrovaného) vycházet z reálného předpokladu, že z celkového objemu minimální časové dotace (11 hodin) náleží vzdělávacímu oboru Výchova ke zdraví 3 hodiny a 8 hodin Tělesné výchově. Další hodinu (či hodiny) je možné získat z disponibilní časové dotace.

Co je třeba zvažovat před rozpracováním vyučovacího předmětu do ŠVP
  • Jak bude daný vyučovací předmět konstruován a jak jej zasadíme do učebního plánu ŠVP (z jaké časové dotace budeme vycházet; budeme ho vymezovat jako samostatný, integrovaný, z části integrovaný vyučovací předmět).
  • Jak vyučovací předmět nazveme (stejně jako vzdělávací obor, rozhodneme se pro modifikaci názvu vzdělávacího oboru, nebo pro vyučovací předmět najdeme vlastní název).
  • Ve kterých ročnících se bude vyučovací předmět realizovat.
  • Na jakém pojetí vyučovacího předmětu se shodneme a jak ho vymezíme (popíšeme) v charakteristice vyučovacího předmětu (obsahová a organizační specifika - projekty, exkurze aj.).
  • Jaké výchovné a vzdělávací strategie budeme společně uplatňovat k utváření klíčových kompetencí žáků.
  • Pro jakou formu rozpracování vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu se rozhodneme (zpracování do tabulky, sloupcové zpracování aj.).
  • Jak rozpracujeme očekávané výstupy z RVP ZV (do ročníků, delších časových úseků) a prostřednictvím čeho (učiva) je postupně budeme naplňovat.
  • Jakému způsobu osnování vzdělávacího obsahu daného vyučovacího předmětu dáme přednost - zvolíme cyklické osnování učiva (ve vyšších ročnících se učitel ke konkrétnímu vzdělávacímu obsahu (tématu) vrací a předává ho žákům na vyšší úrovni), lineární (dané téma se v dalších ročních nerozvíjí a neprohlubuje) nebo kombinované (učitel oba možné způsoby osnování vhodně kombinuje).
  • Jaké další vazby budeme v učebních osnovách uplatňovat (průřezová témata, mezipředmětové vazby, didaktické poznámky aj.)?

V této souvislosti je třeba připomenout, že tematické okruhy (RVP ZV - viz Učivo) si vzájemně nejsou nadřazeny a nemají předem stanovenou hierarchii pořadí.
Učitel s nimi pracuje tak, aby:

  • využíval vnitřních a logických vazeb mezi jednotlivými tematickými okruhy (uplatňoval interakční pojetí zdraví),
  • respektoval úroveň bio-psychologické zralosti žáků a jejich aktuální potřeby, tzn. aby se vzdělávacím obsahem pracoval promyšleně a žákům ho zprostředkoval v aktuálním čase,
  • uplatňoval rozpracované výchovné a vzdělávací strategie (specifické postupy, metody a aktivity, které podporují utváření klíčových kompetencí).

Učební osnovy vyučovacího předmětu tvoří:

  1. Název vyučovacího předmětu
    • předjímá cílové zaměření a vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
      (samostatného, integrovaného)
  2. Charakteristika vyučovacího předmětu
    • obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu:
      • začleněné tematické okruhy, průřezová témata, uplatňované organizační formy - klasická vyučovací hodina, výuka v blocích, projektové vyučování, exkurze aj.
      • zda tvoříme samostatný, nebo integrovaný vyučovací předmět
      • s jakou časovou dotací, za jakých podmínek a ve kterých ročnících se předmět realizuje.
    • výchovné a vzdělávací strategie:
  3. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
    • rozpracované očekávané výstupy z RVP ZV distribuované do ročníků nebo delších časových úseků
    • učivo rozpracované a distribuované do ročníků, včetně vybraných průřezových témat
    • poznámky upřesňující realizaci vzdělávacího obsahu.

Název vyučovacího předmětu vyjadřuje vzdělávací obsah a cílové zaměření vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví. Může se proto shodovat s názvem vzdělávacího oboru, být jeho modifikací (Výchova k podpoře zdraví) nebo může být zcela nový (Naše zdraví atd.). V případě, že budeme vytvářet integrovaný vyučovací předmět ze dvou nebo více vzdělávacích oborů, měl by jeho název vyjadřovat vzdělávací obsahy, které jsou v rámci integrace využity. Například v případě dílčí mezioborové integrace mezi vzdělávacími obory Přírodopis a Výchova ke zdraví lze pro pojmenování integrovaného vyučovacího předmětu doporučit "Člověk, podpora a ochrana zdraví". V každém případě bychom měli pro vyučovací předmět zvolit takový název, aby byl žákům, rodičům i široké veřejnosti dostatečně srozumitelný.


Poznámka:
Pro vyučovací předmět se nedoporučuje používat dnes již překonaný název Rodinná výchova, který širokou problematiku zdraví příliš zužuje na podporu a ochranu zdraví jedince v rodině a dostatečně nevyjadřuje vzdělávací obsah nově koncipovaného vyučovacího oboru.


V dalším textu se při popisu předmětu pracovně využívá název "Výchova ke zdraví (VkZ)". Je ovšem zcela na škole, pro jaký název vyučovacího předmětu se rozhodne.

Charakteristika vyučovacího předmětu tvoří důležitou a neoddělitelnou součást učebních osnov a ve své obsahové struktuře stručně, jasně a srozumitelně popisuje vyučovací předmět (důležitost předmětu pro žáky, jeho cíl/-e, specifika předmětu na konkrétní škole, způsob realizace předmětu aj.), které jsou zásadní pro jeho realizaci, inspekční činnost a rodiče žáků.

Součástí charakteristiky vyučovacího předmětu jsou výchovné a vzdělávací strategie. Představují společné postupy, metody a formy práce a činnosti uplatňované ve výuce i mimo ni, které v daném vyučovacím předmětu vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Rozpracovávají se ke každé klíčové kompetenci zvlášť, případně k více kompetencím najednou.

Možné chyby v postupu
  • Vymezené pojetí vyučovacího předmětu je příliš obecné a formální.
  • Z popisu není zřejmé, z jakého vzdělávacího obsahu (tematických okruhů), případně z jakých vzdělávacích oborů je vyučovací předmět vytvořen (např. jaká konkrétní část vzdělávacího obsahu jiného oboru se do vyučovacího předmětu přiřazuje).
  • Popis se vztahuje pouze k Výchově ke zdraví, i když je do vyučovacího předmětu integrován vzdělávací obsah jiného oboru.
  • Vyučovací předmět je rozšířen o vzdělávací obsah jiného oboru, ale není časově posílen.
  • Výchovné a vzdělávací strategie jsou zaměňovány za cíle (něčeho dosáhnout, něco se naučit) nebo čekávané výstupy (žák uplatňuje, projevuje).
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Pokud se rozhodneme pro rozpracování vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví do školního vzdělávacího programu (ŠVP) formou samostatného vyučovacího předmětu, doporučujeme jeho vzdělávací obsah rovnoměrně rozložit do jednotlivých ročníků (6. - 9. roč.).

Příklad:

SAMOSTATNÝ VYUČOVACÍ PŘEDMĚT

Předmět s názvem Výchova ke zdraví nebo jiným vhodným názvem, který vyjadřuje cílové a obsahové zaměření vyučovacího předmětu.
Doporučené varianty založené na předpokladu, že v učebním plánu ŠVP vyčleníme pro VkZ 3 hodiny, případně k posílení vyučovacího předmětu využijeme disponibilní časovou dotaci:

  • v 6. až 8. ročníku 1 hodina týdně;
  • v 7. až 9. ročníku 1 hodina týdně;
  • ve 2. pololetí 6. ročníku, v 7. až 8. ročníku a v 1. pololetí 9. ročníku 1 hodina týdně (z hlediska kontinuity vzdělávacího obsahu lze danou variantu označit za nejoptimálnější);
  • v 6. až 9. ročníku 1 hodina týdně (vyučovací předmět je posílen o 1 hodinu z disponibilní časové dotace nad rámec závazného minima; z hlediska naplnění stanovených cílů a formování celoživotních pozitivních postojů k ochraně a podpoře zdraví jde o nejlepší variantu).

INTEGROVANÝ VYUČOVACÍ PŘEDMĚT

Předmět by měl být příznačný název, který vyjadřuje obsahy vzdělávacích oborů, které jsou v rámci integrace využity.
Vzdělávací obsah, dvou nebo více vzdělávacích oborů můžeme integrovat:

  • na úrovní obsahově blízkých vzdělávacích oborů, např. v 8. ročníku: Výchova ke zdraví a Přírodopis, kdy se funkčně propojují poznatky o stavbě a funkci lidského těla s problematikou ochrany a podpory zdraví
  • na úrovni obsahově blízkých tematických okruhů dvou (více) vzdělávacích oborů, např. Výchova ke zdraví a Výchova k občanství, kdy se funkčně doplňují:
    tematické okruhy VkZ:
    Změny v životě člověka a jejich reflexe; Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence; Osobnostní a sociální rozvoj,
    tematické okruhy VkO:
    Člověk ve společnosti; Člověk jako jedinec; Stát a právo.

Pokud se rozhodneme pro integrovaný vyučovací předmět, je třeba si vyjasnit, z kterých vzdělávacích obsahů daných oborů bude daný vyučovací předmět utvořen (z Výchovy ke zdraví a Přírodopisu; z Výchovy ke zdraví a Výchovy k občanství apod.). V této souvislosti musíme do integrovaného předmětu současně s jeho vzdělávacím obsahem převést i příslušnou časovou dotaci (např. 2 hodiny z časové dotace Přírodopisu a 1 hodinu z časové dotace Výchovy ke zdraví). Obdobně tomu je i v případě integrace vzdělávacího obsahu dvou nebo více vzdělávacích oborů na úrovni blízkých tematických okruhů nebo dílčích témat.

Vytvořit funkční integrovaný vyučovací předmět není snadné. Integrace dvou nebo více vzdělávacích oborů do jednoho vyučovacího předmětu předpokládá týmovou práci zkušených pedagogů, založenou na dovednosti uspořádat a logicky provázat vzdělávací obsah, časové i organizační vymezení integrovaných vzdělávacích oborů tak, aby výsledkem nebylo pouhé formální sesazení jejich vzdělávacích obsahů. V této souvislosti se proto za jednodušší a snáze proveditelný způsob považuje integrace na úrovni blízkých tematických okruhů, dílčích témat dvou, případně více vzdělávacích oborů.

Za mezioborovou integraci nelze považovat formální rozdělení vzdělávacího obsahu VkZ do více vyučovacích předmětů. Takový přístup snižuje celkovou kvalitu vzdělávání žáků v oblasti ochrany a podpory zdraví v důsledku:

  • atomizování kompaktně vymezeného vzdělávacího obsahu výchovy ke zdraví (narušení vnitřních vazeb a souvislostí mezi tematickými okruhy),
  • menší pravděpodobnosti odborného vedení výuky všech témat,
  • minimálních předpokladů pro cílevědomé uplatňování výchovných a vzdělávacích strategií a specifických vyučovacích metod, jakými např. jsou aktivizující a simulační metody (metody situační a inscenační, didaktické hry, brainstorming aj.).

Členění vzdělávacího obsahu VkZ do více předmětů by mělo být spíše otázkou přechodného řešení nevyhovující personální situace na konkrétní škole.

Chyby vyskytující se při tvorbě učebních osnov vyučovacího předmětu
  • Chyby v rozpracování očekávaných výstupů:
    • jsou převzaty očekávané výstupy jen z RVP ZV, chybí jejich konkretizace do ročníků nebo období,
    • výstupy se v jednotlivých ročnících ve stejné podobě opakují; ve výsledcích vzdělávání není mezi 6. až 9. ročníkem patrný žádný posun,
    • některé výstupy (ať už v převzaté, či rozpracované podobě) zcela chybějí nebo chybí jejich podstatná část.
  • Chyby v rozpracování učiva:
    • učivo je vymezeno velmi obecně, v podstatě stručněji než v RVP ZV, často jen na úrovni témat (např. výživa),
    • učivo se opakuje v každém ročníku - není patrné jeho prohlubování, rozšiřování,
    • není vymezeno učivo integrovaného vzdělávacího oboru či jeho části.
  • Chyby v začlenění průřezových témat (PT) :
    • je uveden pouze název PT, ale už ne název jeho konkrétního tematického okruhu,
    • není využita možnost začlenit problematiku PT, která s VkZ evidentně úzce souvisejí (OSV, EV, VDO, MV).

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Hana Pernicová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Výchova ke zdraví