Cílem je získání základních vědomostí o sedmi starověkých divech světa, a to cestou vlastního bádání v literatuře a na internetových webových stránkách. Žáci tak prohloubí své znalosti o kultuře starověku a připomenou si znaky i osobnosti starověkého stavitelství, což je většinou látka již dříve probraná a pozapomenutá. Dále se naučí porovnávat a ověřovat informace z různých zdrojů, často zjistí odchylky, respektive nepřesné údaje zejména na internetových stránkách a poučí se tak o sice velkém záběru internetu, ale i o tom, že nemusí být vždy důvěryhodný, tedy že přispívající účastníci uvádějí špatné informace. Žáci si také procvičí práci s počítačem a s programem PowerPoint, ve kterém vyrobí prezentaci tak, aby mohla být různými způsoby využita (při výuce v ostatních třídách) či medializována (např. na školních webových stránkách, v učebně dějepisu, na nástěnce na chodbě budovy (lze ji samozřejmě vytisknout), ve školním časopisu apod. Úspěch medializace je víceméně zaručen a žáky povzbudí k další práci.
První hodina
Probíhá v běžné školní třídě.
Na úvod učitel pro uvedení do tématu cituje motivační ukázku z díla Vojtěcha Zamarovského Za sedmi divy světa, která přivede žáky k tomu, aby si uvědomili význam těchto kulturních památek (viz Příloha 2).
Dále proběhne v cca 5 minutách brainstorming, kdy učitel zjistí, co žáci o daném tématu vědí z hodin dějepisu nebo z jiných zdrojů. Nejdůležitějši je divy jasně pojmenovat. V této chvíli také může (nemusí) učitel připomenout novou volbu divů světa ze 7. 7. 2007 v Portugalsku a spolu s žáky porovná zmíněný výběr (pro zájemce jsou tyto divy vyjmenovány v Příloze 3).
V další části učitel rozdělí žáky do 7 skupin a v každé nechá zvolit kontaktní osobu, jakéhosi „mluvčího”, který bude během prací řešit s učitelem případné dotazy členů své skupiny. Po svém zvolení rovnou vylosuje od učitele kartičku s označením jednoho z divů světa, který bude v dalších hodinách skupina zpracovávat.
Ve zbytku hodiny, tj. cca ve 20 minutách, si žáci rozeberou učitelem přinesenou literaturu (viz Příloha 1) a najdou příslušnou kapitolu o vybraném divu světa. Tu si společně přečtou a každý do svého sešitu zaznamená základní údaje. Těmi by měly být – místo, účel a doba vzniku, tvůrce, materiál, způsob výstavby (tvorby), popis podoby jevu a zařazení do obecných znaků tehdejší kultury (př. ionské stavitelství, typ zikkurat apod.). Na konci hodiny učitel oznámí, kde budou knihy do příští hodiny uloženy pro případ, že by některá ze skupin chtěla dodělat něco, co v hodině nestihla (např. uložit přímo u učitele v kabinetě, v kabinetě dějepisu, já je nechávám k dispozici ve Školním informačním centru).
Druhá hodina
Probíhá v počítačové učebně.
Na úvod učitel uvede program a cíle hodiny – dosud zjištěné informace ověřit na internetu, porovnat je, zda jsou stejné nebo text z minulé hodiny doplnit dalšími. K tomu dá žákům k dispozici některé základní stránky o divech světa (viz Příloha 1) a zároveň je navede na vyhledavač Google, kde si zadají označení „svého” divu světa, vyberou si z nabízených internetových stran a dohledají obrazový materiál pro představu těch, kteří budou materiál využívat. Zároveň je upozorní na to, že pokud budou obrázky kopírovat do svých prezentací, musí uvést zdroj. Doplňují-li text, nesmí jej ze zdrojů kopírovat ani doslovně přepisovat, jen upravit vlastními slovy. Učitel připomene jednotnost práce v programu PowerPoint. Dále je k dipozici pro případné nejasnosti a dotazy. Pro příští hodinu připomene, že je potřeba přehrát prezentační list na médium flash a přinést ho do další hodiny.
Třetí hodina
Probíhá v běžné školní třídě, ovšem s přístupem k dataprojektoru. Učitel vyzve postupně jednu skupinu po druhé k promítnutí jejich „listu” prezentace daného divu světa a krátkému komentáři, jak pracovali a kde např. byly problémy – rozcházely se údaje časové či rozměrů apod. Nakonec jeden ze skupiny interpretuje podle listu pro ostatní krátce historii jevu. Má na to cca 5 minut. Na konci hodiny je nutno se dohodnout, kdo dá jednotlivé listy prezentací dohromady a vytvoří z nich jednu celistvou. Může to být vybraný žák i sám učitel.
Tento blok hodin je osvědčen již několikaletým používáním a práce žáky většinou baví. Navíc výsledek práce je využitelný pro jiné třídy a předměty, takže nevzniká jen formálně. Žáci se učí pracovat více s literaturou, ověří si, že internet není všemocný a že je v něm řada nepřesností i chyb. Dále se učí neopisovat informace, ale zpracovávat je vlastními slovy a odkazovat převzaté materiály (viz obrázky apod.). Slabší žáci v daném předmětu mají možnost vyniknout, protože určitě umí jednu z provozovaných činností, většinou totiž dobře pracují s PC programy, ovládají grafiku atd. Vzniklá prezentace je jim bližší (barevnost, obrázky...) a látku lépe vstřebají. Pro učitele je práce náročnější na organizaci a dozor, aby se opravdu všichni zapojili a nenechali práci pouze na několika jedincích. Zajímavé je pro všechny např. i porovnání „staré” a „nové” volby divů světa. Pokud učitel uspěje a žákům se práce líbila, je možno navázat obdobným způsobem, třeba zjednodušeně jenom prací s počítačem, vyhledáváním informací o divech světa vyhlášených právě v roce 2007 v Portugalsku.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
