Jak nepromarnit dotace ze strukturálních fondů

Zanedlouho budou mít mimopražské základní školy možnost získat prostředky ze strukturálních fondů. Evropská komise zjednodušila proces jejich čerpání a MŠMT se rozhodlo podpořit základní školy. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze (VÚP) ministerstvo připravilo projekt, který jim celý proces tvorby projektových žádostí ve vybraných oblastech vzdělávání usnadní. Vznikla série šablon, které školám pomohou vypracovat vlastní projekt, naplánovat si jeho klíčové aktivity i stanovit si objem financí potřebných na jejich realizaci.

Vedle čtenářské, informační a finanční gramotnosti, cizích jazyků, přírodovědných oborů, matematiky, inkluzivního vzdělávání a prevence rizikového chování žáků bude možné tímto způsobem čerpat prostředky i na informační a komunikační technologie.

Aby dopad projektu zaměřeného na ICT byl významný a prostředky a úsilí všech zúčastněných nebyly promarněné, je třeba si uvědomit některá rizika, která investice do ICT ve škole s sebou nesou.

Dobrým východiskem při promýšlení takového projektu je určitě Profil škola²¹: difúzní model pro integraci moderních technologií z Akčního plánu pro realizaci „Koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání pro období 2009 – 2013 Škola pro 21. století". Akční plán Škola pro 21. století je k dispozici ke stažení na stránkách MŠMT (http://www.msmt.cz/ict). VÚP se momentálně snaží, aby bylo možné tuto užitečnou pomůcku nabídnout školám v elektronické podobě jako rozšíření Metodického portálu www.rvp.cz.

Při plánování je potřeba věnovat velkou péči, zodpovědnost a poctivost vyhodnocení situace školy ve všech v tabulce zmiňovaných oblastech a stanovit si cíle, ve kterých oblastech se v následujícím období bude škola přednostně rozvíjet a rozebrat jak.

Při tomto plánování je zároveň dobré vzít na vědomí následující zkušenosti:

• Před hromadným vybavením žáků počítači je třeba vybavit důsledně počítači učitele.
• I luxusně vybavený učitel ale může hodnotit přínos počítače negativně, pokud nebude dostatečně počítačově a internetově gramotný.
• I skvěle vybavený učitel také může hodnotit přínos počítače negativně, pokud nebude mít dostupnou kvalitní technickou podporu IT technika, resp. správce.
• A v neposlední řadě i výborně vybavený a počítačově gramotný učitel může hodnotit přínos počítače negativně (a s ním žáci i rodiče), pokud nezmění své klasické pojetí výuky. Počítač ve výuce nabourává klasický chod hodiny, je vhodný především pro konstruktivní způsoby práce.

Ukazuje se, že i mimořádně vysoká investice do ICT nemusí mít kýžený efekt (takovou situaci například popisuje ve svém článku Koncept 1:1 – notebook pro každého žáka – skrývá mnohá úskalí O. Neumajer na Metodickém portálu www.rvp.cz). Je potřeba, aby učitelé měli dostatečnou metodickou a technickou podporu, aby zbytečně neobjevovali objevené a neztráceli čas, síly a chuť ve slepých uličkách, které už před nimi někdo prošel.

Proto je potřeba nemalou část prostředků vynaložit na metodické vzdělávání a rozvoj ICT kompetencí učitelů. Jinak jsou výsledkem stížnosti typu: "nedávají pozor!, hrají si hry na Internetu!, chatují!, dělají, co nemají!, nic se nenaučili!, všechno zkopírovali a nerozumějí tomu!, takového času a výsledek žádný!, s křídou a tabulí toho zvládnu mnohem víc!".

To nemusí být vždy pravda. Je třeba jen najít vhodnou příležitost a způsob.  ICT nejsou všemocné a samospasitelné. Jsou jen tady a nelze je přehlížet.