Pozn.: Příspěvek vznikl v době, kdy autor působil na jedné z pilotních škol jako zástupce ředitele, a vyjadřuje vlastní zkušenost školy s tvorbou ŠVP.
Forem komunikace, předávání informací a spolupráce je několik. K předávání informací, komunikaci a spolupráci již nestačí ústní sdělení na třídních schůzkách či nástěnka při hlavním vchodu školy, ale také je nutné umět využívat počítač. Webové stránky školy a e-mailová pošta, to je realita těchto dnů. K tomu přidat mobilní telefon jak pro hovory, tak pro krátké textové zprávy (sms). Začít vydávat školní noviny a informační letáky, pořádat pro rodiče semináře, třídní schůzky vést jiným způsobem, než na které je většina rodičovské veřejnosti zvyklá, zapojit rodiče do třídních či školních projektů. Nechme rodiče nahlédnout pod pokličku českého školství.
Při prvním otevření stránek školy si rodič povšimne grafiky a jejich členění. Již tento moment může rodiče přesvědčit o tom, zda má dál listovat.
Grafika musí být nenásilná, barevná tak, aby naznačila, že vzdělávání žáků není černobílé. Též členění webových stránek do jednotlivých sekcí musí být přehledné. Je nutné vytvořit si takové škatulky, které budou jasně pojmenovatelné (např. učitel, rodič, žák nebo třídy, učebny, školní jídelna, školní družina, využití volného času, kontakty apod.).
Další podmínkou je aktuálnost webových stránek. Několik týdnů či měsíců stará informace nevěští nic dobrého. Je vhodné, aby přes webové stránky školy fungovalo objednávání obědů, aby zde byly umístěny rozvrhy jednotlivých tříd plus případné změny rozvrhu pro školní dny (suplování), dále pak kalendárium - jak celoškolní, tak i jednotlivých tříd, jídelní lístek minimálně na týden dopředu apod. Dalším znakem, že škola je skutečně aktivní, jsou fotogalerie z nejrůznějších akcí, pořádaných samotnou školou.
Webové stránky by v současnosti měly i rodiči umět vysvětlit probíhající kurikulární reformu, podat mu zřetelnou informaci o tom, že se jedná o zkvalitnění výukových procesů. Pokud se na webových stránkách budou nacházet např. zadávané domácí úkoly či pracovní listy, je to jen ku prospěchu věci.
Na správě webových stránek školy se musí podílet profesionál, ať se bude jednat o zaměstnance, který bude mít na starost celou počítačovou síť školy a veškeré počítačové vybavení, či učitele informatiky. Se svými příspěvky pak musí přidat ruku k dílu všichni pedagogičtí zaměstnanci včetně samotného vedení školy.
Pokud se rodič rozhodne na základě kvalitních webových stránek, že danou školu navštíví, první, co ho zaujme, mimo prostředí, ve kterém se škola nachází, a samozřejmě samotné budovy, bude to, jakou roli zde plní nástěnky. Zda jsou skutečně informačním prostředníkem mezi školou a rodičem či pouhou výzdobní vitrínou, ze které se jako rodič nic nedozví.
Opět je nutná základní informovanost ve smyslu, co je to za školu, co je jejím hlavním cílem, kontakty, aktuální informace o tom, co se v následujících dnech bude na škole dít apod. Nástěnek s těmito základními informacemi nesmí být více než dvě. Ostatní nástěnky mohou být podružného charakteru.
Každý rozhovor, který je veden s rodičem, musí být o vysvětlování a o poukazování na vše, co se ve škole děje. Právě v dnešní době je nutné rodičům představit, co znamená Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a jak vypadá školní vzdělávací program pro základní vzdělávání. To je skutečně naší povinností.
Rodič musí být naprosto přesně informován, jakým způsobem bude žák vzděláván, co se po žákovi bude vyžadovat a jak si škola představuje komunikaci a spolupráci s rodiči. Žádná otázka nesmí zůstat nezodpovězená. Pokud má rodič zájem vidět výuku, neměli bychom mu v tom bránit. Ba právě naopak. Buďme rádi, pokud se rodič o školu zajímá. Ukažme mu, s čím pracujeme, co ve výuce používáme a svojí kvalitní prací si ho tak získejme.
Dnešní doba je založená na reklamě. Většina institucí či firem se určitým způsobem prezentuje. Stejně tak je potřeba, aby to dělaly i školy. Proč? Musí se dostat do povědomí široké veřejnosti. Někdo by sice mohl namítnout, že se jedná o mrhání peněz, nicméně ve výsledném efektu tomu tak není. Zde už to může být o spolupráci mezi školou a rodiči. Oslovme rodiče, zda by nemohli osobně nebo přes své známe pomoci s výrobou takového letáku.
V ojedinělých případech můžeme též získat sponzora, který výrobu informačního letáku finančně zajistí. Co by měl takový leták obsahovat? Opět základní pilíře, na kterých je vzdělávání žáků ve škole postaveno. Dále pak organizační záležitosti, týkající se školního roku. Nesmí se opomenout na kontakty na všechny pedagogické zaměstnance a na vedoucí dalších provozů, ať na školníka či vedoucí školní jídelny. Je nutné zvolit grafickou úpravu, která bude působit pozitivně.
Rodiče bychom měli prostřednictvím školních novin informovat alespoň jednou za čtvrt roku o tom, co se zásadního ve škole odehrálo či odehraje. Zároveň je nutné důkladně zvážit rozsah novin a jejich formát. V obsahu by nemělo chybět kalendárium školních a třídních akcí, ohlednutí za předchozím obdobím, informace, které nesnesou odkladu, různé články či zamyšlení a určitě fotografie z podařených akcí či samotné výuky.
V rámci usnadnění komunikace např. mezi třídním učitelem a rodičem je dobré, aby na sebe měli telefonní kontakt. Přitom je nutné dohodnout se na pravidlech komunikace (v jaký čas nás mohou rodiče kontaktovat apod.) Pomocí krátkých textových zpráv lze domluvit i omlouvání chybějících žáků ze strany rodičů. Musíme však vždy následně vyžadovat i písemnou omluvu.
V dnešní době je nutností komunikovat přes e-mail. V rámci dobré komunikace není vhodné odpovídat s přílišným zpožděním. Přes e-mail můžeme také rodiče informovat o všem, co se ve škole děje. Tímto způsobem může též vedení školy rozesílat rodičům školní noviny či informační list.
Pod klasickými třídními schůzkami si představme tradičně uspořádanou třídu v řadách, kde rodiče sedí za sebou a poslouchají výklad třídního učitele či následně předčítané známky od ostatních učitelů. Třídní schůzky jsou zejména na základní škole nutností, ale pokud rodič běžně komunikuje s kantory, nemusí navštěvovat třídní schůzky.
Je nutné umět rodiče na třídní schůzky pozvat - místo pouhého zápisu do žákovské knížky vytvořit malý létaček s programem. Není od věci, pokud se již dopředu s aktivnější částí rodičů domluvíme na tom, že se např. přichystá malé pohoštění. Přispěje to k uvolněnější atmosféře.
Rodiče také nemusí sedět v lavicích, ale třídu uspořádáme tak, aby všichni seděli za jedním stolem. Proměňme třídní schůzky v diskusi všech rodičů nad určitými tématy. Ptejme se jich na jejich názor, co by pro své děti chtěli jinak apod. Rodiče musí cítit ze strany školy naprostou otevřenost a snahu vytvořit co nejlepší prostředí a podmínky pro své žáky.
Na třídní schůzky může být navázáno i večerním neformálním setkáním rodičů s jejich třídním učitelem, např. v nějakém restauračním zařízení.
S probíhající kurikulární reformou je nutné začít informovat rodiče o jejím smyslu a významu. Možností je opět několik, nicméně jako nejideálnější se jeví uspořádat seminář, na který budou pozváni přímo rodiče. O semináři musí být však rodiče důkladně informováni z různých zdrojů a přínosná může být i anketa, z níž se dozvíme, co rodiče nejvíce zajímá. Tak se vyhneme tomu, že se semináře zúčastní jen "hrstka" rodičů. Na semináři pak vysvětlíme, obhájíme a ukážeme na to, co se nám daří a zároveň rodičům sdělíme, v čem jsou nutné další změny.
Nejvhodnější dobou pro uspořádání semináře je říjen až listopad (vyjma období podzimních prázdnin) a únor až duben (vyjma období kolem pololetních, jarních a velikonočních prázdnin).
Jak takovýto seminář může probíhat? Musí jít o fundovanou přednášku, avšak měli bychom mít na mysli, že před námi nejsou ostatní kolegové z jiných škol, ale rodiče, kteří situaci v českém školství nemusí vůbec znát. Vyjma přednášky je dobré vést diskusi. Zároveň je možné rozčlenit rodiče do pracovních skupin a na jednoduchých tématech jim vysvětlit, o čem školní vzdělávací program je(např. co všechno můžeme žáky naučit na okolí školy či jak jde dohromady současná škola a realita života).
Stanovení konzultačních hodin je výhodné jak pro rodiče, tak pro učitele. Rodič ví, kdy může vyučíjícího navštvívit, a vyučující se vyhne tomu, že za ním nikdo nepřijde v dobu, kdy musí např. učit. Konzultační hodiny je nutné stanovit na dobu, kdy má rodič možnost konzultaci stihnout, nejlépe mezi 15:00 a 16:30.
Informovanost rodičů, vzájemná komunikace a spolupráce vyžaduje zapojení rodičů do samotných třídních či školních projektů. Asi neexistuje nic lepšího, než když rodiče necháme alespoň malou měrou podílet se na vzdělávání žáků. Naprostá otevřenost je na místě.
Pro začátek je vhodné pozvat rodiče na již probíhající projekt, aby viděli, jak může taková realizace vypadat. Při plánování dalšího projektu je možné oslovit rodiče s tím, zda by se na něm něchtěli určitou měrou podílet. Na několika školách např. v současnosti žáci vyrábějí učební pomůcky pro etiopské děti. Proč by do takovéhoto projektu nemohli být určitým způsobem zapojeni rodiče?
Tvorba školních vzdělávacích programů je především o spolupráci, komunikaci a předávání informací. Naučme se toto realizovat též ve vztahu učitel - rodič. Pokud rodiče pochopí, proč se školy pustily touto cestou, a zároveň podpoří tuto proměnu, je to jedno z mnoha vítězství, kterých můžeme docílit jen díky tomu, že jsme pro to opravdu něco udělali.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
