Učivo je probíráno v rámci tématu pohádka. Předpokládá se, že žáci byli v předchozích hodinách seznámeni se základními znaky klasické lidové pohádky.
Jednotlivé aktivity do určité míry předpokládají znalosti z konkrétního regionu (Královéhradecký kraj – Trutnovsko), nejpřínosnější budou proto právě pro žáky pocházející z této oblasti.
Cílem tohoto tematického bloku není jen seznámit se s literární tvorbou Karla Čapka a vysvětlit si podstatu moderní pohádky. Žáci by měli prostřednictvím jednotlivých aktivit i lépe poznat region, ze kterého pocházejí, případně si uvědomit svůj vztah k rodnému kraji.
První aktivita pomůže žáky rozdělit do dvojic, ve kterých budou následně pracovat. Zároveň má funkci i evokační – žáci si uvědomí, které moderní pohádky znají. Na základě svých znalostí pak budou schopni identifikovat některé znaky moderních pohádek a odlišit je tak od pohádek klasických. Jejich závěry lze později dokladovat ve Vodnické pohádce Karla Čapka. V aktivitě Křížovka si žáci zopakují, případně prohloubí, své znalosti o Karlu Čapkovi. Následující činnosti se již vztahují ke konkrétnímu textu – Vodnické pohádce Karla Čapka. Díky aktivitě Najdi na mapě by se žáci měli přesvědčit, že text je spjat s regionem. V závěrečné diskusi si mohou s učitelem popovídat o místech, o kterých se Karel Čapek zmiňuje. Aktivita Pracovní list představuje samotné jádro práce – její zvládnutí předpokládá nejen čtení textu s porozuměním, ale i všeobecné znalosti o vybraném regionu. Závěrečná aktivita Rodný kraj může posloužit i jako reflexe. Žáci v ní formulují vlastními slovy svůj vztah k rodnému kraji.
Postup
Následující aktivity se již vztahují ke konkrétnímu textu – Vodnické pohádce od Karla Čapka.
Závěr
Z vybraných činností bych u žáků ohodnotila především aktivitu Pracovní list, kde za zodpovězení jednotlivých otázek mohou získávat body. Ocenit lze samozřejmě i ostatní aktivity (například kdo našel nejvíce znaků moderní pohádky, kdo vyplnil správně celou křížovku, kdo našel na mapě nejvíce míst spjatých s pohádkou).
V celém tomto tematickém bloku jsou sledovány dva cíle:
1. Poznat moderní pohádku (první čtyři aktivity)
2. Hledat vztah ke svému rodnému kraji (poslední tři aktivity)
Pojítkem mezi nimi je právě text Karla Čapka.
Na tematický blok můžeme navázat povídáním o dalších regionálních autorech (například formou referátů, které si žáci připraví[4]). Nabízí se i literární exkurze do Muzea Bratří Čapků v Malých Svatoňovicích spojená s vlastivědnou procházkou po kraji.
[1] I když tuto mapu můžete využít, doporučuji si raději sehnat podrobnější mapu kraje.
[2] V obou případech jde o zeměpisné názvy. Liší se v tom, že místní jména označují osídlená místa, popřípadě jejich části (např. obce, ulice, čtvrti), pomístní pak označují neosídlená místa, zvláště přírodní útvary (např. řeky, lesy, pole, louky, hory).
[3] Vzhledem k obtížnosti textu ho lze přečíst až po této aktivitě. Neposlouží pak jako motivace, spíše dokreslí představu o vztahu bratří Čapků k jejich rodnému kraji.
[4] Žáci si ve dvojicích připraví referát o spisovateli, který má vztah k regionu. V referátu musí uvést především jméno autora, dobu, kdy žil, nejznámější díla a také jeho vztah k vybranému kraji. Který z těchto autorů psal o našem kraji? Kdo z nich je autorem pohádek? V případě Trutnovska a Náchodska se nabízí např. Josef Škvorecký, Karel Čapek, Josef Čapek, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová, Alois Jirásek, Daniel Uffo Horn, Václav Hanka, Marie Kubátová, Jan Ámos Komenský, Petr Prouza …
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.