Jak číst historický dokument

Tato dějepisná inspirace má žákům pomoci umět se zorientovat v historickém dokumentu a motivovat je, aby si kladli správné otázky, naučili se přesně citovat z historického zdroje, vytvořili si na základě získaných informací vlastní názor a uměli učinit závěr. Pro tuto ukázku byl použit dokument vztahující se k britské vládní politice meziválečného období (1937-1938), která se také velmi úzce dotkla československých dějin. Žáci se dozvědí, jak dvě přední osobnosti britské vlády (Eden, Chamberlain) reagovaly na hrozby a nebezpečí, které se objevily v souvislosti s děním v Německu, Itálii a Japonsku. Před žáky vyvstane plno otázek, na které si budou během vypracovávání úkolu odpovídat a zaznamenávat si je. Na konci se pak na jejich základě dozví, zda správně splnili daný úkol.

Zkoumání dopisu

Jak již jistě víte, historické dokumenty se uchovávají v instituci zvané .........(archív).

Dopis Antony Edena je uložen v jednom z britských archívů. V následující ukázce uvidíte originál dopisu a pod ním jeho doslovný opis, tzv. transcript a překlad.

ÚVODNÍ OTÁZKY

• Kdo tento dopis napsal?
• Komu byl dopis adresován?
• Bylo sdělení určeno k tomu, aby ho četl ještě někdo jiný?
• Proč byl tento dopis napsán?

ROZŠIŘUJÍCÍ OTÁZKY

Tyto otázky nám pomohou zjistit některé podrobnější informace, které potřebujeme k získání úplnějšího přehledu. Nebojte se každou podrobnost zpracovat i třeba na základě vašeho prvního dojmu z přečteného textu.

1. Kdo tento dopis napsal a jakou vládní funkci zastával? Podpisy na takovýchto dokumentech je často obtížné přečíst, hledejte proto v přepsané verzi originálního dokumentu a vše pečlivě zapište. V glosáři si můžete najít podrobnější informace o lidech, místech a datech.

2. Komu byl tento dopis adresován a jakou funkci adresát zastával?

3. Kdy byl dokument napsán? Zjistěte datum, kdy byl dopis napsán, a zda-li bylo toto datum něčím významné?

Eden - Chamberlain

V této části se pokusíme zjistit informace, které můžeme dále získat z dokumentu.

1. Pokuste se zjistit, jestli je hledisko dopisu formální, nebo spíše neformální a jaký byl postoj A. Edena k N. Chamberlainovi. Ujistěte se, že ve své odpovědi používáte jako doklady svého tvrzení doslovné citace z dopisu.

   • Z dopisu je patrné, že mezi oběma muži panovaly velmi přátelské vztahy, přesto se podívejte do svého chronologického pomocníka a do své odpovědi napište, co se stalo o sedm týdnů později od napsání tohoto dopisu.

2. Co se mezi A. Edenem a N. Chamberlainem přihodilo o sedm týdnů později od doby, kdy Eden napsal tento dopis?

   • Tato posloupnost událostí skrývá jisté tajemství. K jeho odhalení nám pomohou některé záchytné body z toho, co jsme již zjistili. Z Edenových slov je jasná jistá ustaranost. Mnohé se dá vyčíst i z druhého odstavce, kdy Eden hovoří o obtížném roce 1938… Najděte si příslušný odstavec a zjistěte, co mám na mysli. Zmiňuje se snad o přidání se Japonska k nacistické ose Řím-Berlín, ke kterému došlo jen měsíc před tím? To by jistě znamenalo vážné ohrožení britských pozic na moři, od Severního moře přes Středomoří až po Singapur - podívejte se na mapu. V jakém vztahu byl Singapur k Indii a Japonsku? Další z možností by jistě mohlo být vystoupení Itálie ze Společnosti národů jen tři týdny před tím. Nedůvěřoval snad Eden více Itálii než Německu? Jestliže ano, pak si byl jistě vědom i rostoucí hrozby Německa.
   • Británie byla nutně zaujatá, její panství na Dálném východě (Hong Kong, Malajsie a Singapur) bylo ohroženo japonskou agresí, která byla stálým zdrojem starostí britských obranných snah. Velká Británie se samozřejmě prioritně snažila o udržení námořního spojení celého britského impéria, které muselo své síly soustředit do základen. V roce 1923 byla započata stavba strategické námořní základny u Singapuru, která ovšem do roku 1938 nebyla dokončená a Británie tak nebyla schopna tento prostor svými loděmi v plném rozsahu střežit. Navíc bylo nutné soustředit hlavní pozornost k událostem v Evropě. Pak se naskýtá jedna závažná otázka, proč se Eden ve svém dopise tolik soustředil na Dálný východ?
   • V jedné z dřívějších řečí k poslanecké sněmovně Eden řekl: "Sama myšlenka na akci na Dálném východě (proti agresivnímu Japonsku) nebude možná bez spolupráce a pomoci i dalších národů (států), nejen těch, které jsou v současné době členy Společnosti národů." Víte koho tím asi myslel a kdo to neměl a nemá do Japonska daleko?.....(USA)

Appeasement - Politika ústupků

Nyní, když jste získali další vědomosti o celé situaci, můžeme se vrátit zpět k dopisu. Eden Chamberlainovi prozradil jedno velké tajemství o svém vztahu ke Spojeným státům americkým, které by jako britský spojenec měly hájit britskou pacifickou pozici. Bez americké podpory v Pacifiku by byla Británie ve velmi slabém strategickém postavení. V situaci, kdy by měla bojovat v přední linii na více než jedné frontě, by byla její pozice velmi obtížná.

1. Najdete v dopise Edenovu myšlenku, jak je důležité získat americkou podporu?

   • Role Spojených států je zásadní v pochopení celého smyslu britské politiky appeasementu. Eden v této době již cítil, že jakákoliv dohoda s diktátory bude neúspěšná. Byl ochoten obětovat vše pro anglo-americkou spolupráci a aktivně se snažil, aby získal Rooseveltovu podporu.
   • Chamberlain chtěl na druhé straně směřovat britskou politiku více k uklidnění situace v Evropě, od Spojených států příliš neočekával a odmítl Rooseveltův návrh uspořádání mezinárodní konference. Eden, který se naopak snažil o navázání spolupráce s USA, to nemohl pochopit. Napětí mezi oběma muži ještě více narostlo.

Armáda

Otázka vyzbrojení armády je druhým, ale zřejmě hlavním námětem Edenova dopisu. Pečlivě si prostudujte především třetí odstavec a vypracujte následující otázku.

1. Kterou část britských ozbrojených sil považoval A. Eden za nutné zlepšit?

   • Jak Chamberlain, tak Eden uznávali potřebu dobrého vyzbrojení, každý z nich ovšem upřednostňoval jiné priority.
   • Eden se nesetkal v Británii s dostatečnou podporou, co se týká jeho názoru na vyzbrojení. Podívejte se na následující graf, který znázorňuje, jak byla armáda budována v letech 1933-37 a jak byl její pokrok plánován na léta 1938-39.

2. Měl Eden důvod ke starostem z pomalého vyzbrojování britské armády? K odpovědi použijte čísla z grafu.

   • Chamberlain byl pochopitelně také znepokojený z pomalého tempa vyzbrojování, ale ještě větší starosti mu dělaly rostoucí ceny. V únoru roku 1937 řekl svým kolegům ve vládním kabinetu, že národní bezpečí mělo přednost před financemi a že se účet za vyzbrojení velmi rychle zvýšil.
   • Můžete se sami přesvědčit, jaké obavy měl Chamberlain z finančních důsledků vyzbrojování, když se podíváte na jeho rukou psanou odezvu na Edenův dopis. Co nám vlastně toto krátké sdělení říká?

I have upheld to this but I stalle want to look at it again when I come to No. 11. Neville

Edenova rezignace

Někteří historici se domnívají, že skutečné vysvětlení proč A. Eden rezignoval, leželo ve způsobu, jakým N. Chamberlain vedl a ovlivňoval britskou zahraniční politiku bez toho, aby se poradil s Edenem nebo ministerstvem zahraničí. Od chvíle, kdy se stal v roce 1937 předsedou vlády, začal mít zvláště o zahraniční politiku velký zájem. Neváhal jednat samostatně a neváhal dát najevo, že tak činí z titulu své vysoké vládní funkce. Mezi prvním červencem 1937 a lednem 1938 se nekonala žádná jednání výboru pro zahraniční záležitosti. To asi byla ta poslední kapka, po které A. Eden podal svou rezignaci. Jak už víme, odstoupil v únoru 1938.

Takovéto vysvětlení je ovšem velmi zjednodušující a my jako historici musíme být velmi opatrní v používání takového zpětného pohledu. Jen proto, že Eden odstoupil v únoru, to neznamená, že to bylo nevyhnutelné, nebo dokonce o sedm týdnů dříve předvídatelné. Tam bylo mezi oběma muži zatím jen zřetelné napětí.

1. Které další výrazy poukazující na to, že Eden asi skrývá svou starost, najdete v dopise?

   • Ke členům parlamentu, kteří se počítali mezi oponenty Německa, patřil i Winston Churchill. Ten vzal rezignaci A. Edena velmi vážně. Nyní si přečtěte řeč, kterou W. Churchill pronesl, a sledujte velmi pozorně, jaké pro Edenovu rezignaci dává vysvětlení. Můžeme tomu věřit? Musíme si uvědomit, kde W. Churchill tuto řeč pronášel, tedy na půdě poslanecké sněmovny britského parlamentu, a dále jaké bylo pozadí Churchillových postojů k politice appeasementu. Nebyl žádným nezaujatým pozorovatelem a jeho okamžitá reakce na rezignaci A. Edena je v mnohém odhalující: "Mé srdce kleslo a na chvíli tmavé vody zoufalství přemohly mne."

1. Najděte v řeči Winstona Churchilla zveličující a emotivní výrazy.

Závěr

Teď, když už máte téměř všechny otázky a úkoly za sebou, se znovu zamyslete nad dopisem A. Edena a pokuste se zvážit, jakou měl asi k jeho napsání motivaci. Bylo skutečným účelem dopisu pouze poděkování N. Chamberlainovi za jeho podporu?

1. Na úplném konci vás čeká otázka, kterou jsme si položili už na začátku: Proč si myslíte, že A. Eden napsal tento dopis N. Chamberlainovi?

   • Na tuto otázku nebude jen jediná správná odpověď. Pokuste se tedy najít svoji vlastní odpověď, své vysvětlení toho, proč byl tento dopis napsán. Jako argumenty a důkazy můžete použít citace ze všech materiálů, které máte k tomuto úkolu k dispozici.

Svoji závěrečnou odpověď se pokuste začít takto:

"Nejprve jsem si myslel/a, že hlavním důvodem, proč Eden psal tento dopis, bylo poděkovat N. Chamberlainovi za jeho pomoc a informovat ho o novém vývoji situace. Teď si ale myslím, že dopis napsal proto, že....."

Ve vašich diskusích nad odpovědí k této závěrečné otázce se pokuste zvážit to, zda se Eden pokusil na Chamberlaina vyvinout určitý tlak, upozornit ho na to, že Británie je sama osobě slabá, aby mohla čelit takovému nebezpečí, které ve světě rostlo, a že je nutné, aby získala silného spojence. A dále, že by jeho požadavek silného vyzbrojení Velké Británie měl být vzat vážně.

Hodně štěstí!

V článku byly použity materiály a metodické inspirace, které najdete na www.learningcurve.gov.uk, www.spartacus.schoolnet.co.uk.