Plánování Multikulturní výchovy v ŠVP

Východiska pro plánování průřezového tématu

1. část - Cíle a podmínky zapracování průřezových témat do ŠVP
2. část - RVP - ŠVP - MKV
3. část - Přínosy průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
4. část - Klíčové kompetence ve vztahu k přínosům a cílům MKV
5. část - Jak postupovat, chceme-li ve škole zavést ŠVP
6. část - Propojení tematických okruhů MKV s očekávanými výstupy - konkrétně

Východiska pro plánování průřezového tématu ¹

Následující text je založen na práci mnoha vzdělavatelů, učitelů a ředitelů základních škol zapojených do projektu Varianty pod metodickým vedením O. Hausenblase, H. Košťálové a V. Berana. Přepisy materiálů vzniklých ve vývojových seminářích jsou jen minimálně upravované a je třeba je považovat za surový text. Zveřejňovat ho v této podobě má smysl proto, aby ti, kdo se chtějí inspirovat, byli povzbuzeni. Práce na ŠVP je náročná a první výstupy je třeba dále zpracovávat. Radost nám nemusí přinášet jen skvěle vypilované dílo, ale i to, že jsme objevili možný postup a víme, kudy se do problému pustit. Žádáme proto čtenáře, aby podle toho posuzovali text po obsahové i formální stránce. Vývojové semináře se konaly v době, kdy byla k dispozici teprve 2. verze RVP ZV.

Budeme rádi, když nápady, které z textu vyčtete, využijete pro svou školní práci - v dílnách a seminářích. Upozorňujeme ovšem, že jakékoli jiné využití textu nebo jeho části, včetně práce v dalším vzdělávání dospělých, je povoleno pouze s písemným souhlasem, o které lze požádat vedení projektu.

1. část - Cíle a podmínky zapracování průřezových témat do ŠVP

Každé průřezové téma je kroskurikulární, nemůžeme ho plánovat izolovaně. Musíme ho proplánovat do celého vzdělávacího programu, na všechna vhodná místa (doslovně i přeneseně). O cílech průřezových témat musíme přemýšlet v rámci všech ostatních cílů, které před nás staví RVP i ŠVP.

Promýšlení multikulturní výchovy ve škole se navíc netýká jen vzdělávacího programu, ale celého školního kurikula. Všechno, co se ve škole děje, bychom měli mít promyšleno z hlediska multikulturality společnosti a z ní vyplývajících nároků na multikulturní výchovu. Důsledný multikulturní přístup ve škole by se měl projevit v naplňování dvou základních a vzájemně se doplňujících principů:

1) principu inkluze (včleňování)
2) principu výuky zaměřené na učícího se jedince

Inkluzivní přístup důsledně ruší představy o tom, že ve třídě máme děti běžné a děti výjimečné, odlišné, kterým je třeba věnovat jinou pozornost než těm "normálním". V inkluzivních třídách, o jaké bychom měli usilovat, je každé dítě považováno za unikát, ať je to dítě z majority, kterékoli minoritní skupiny, s handicapem nebo naopak s výjimečným talentem.

Aby učitelka mohla v potřebné míře odhalovat možnosti i potřeby každého svého žáka (a tak si vytvořit podmínky pro naplňování druhého principu, který dobře známe z našeho programu RWCT nebo z programu Začít spolu), musí mu porozumět. Pokud dobře zná zázemí žáků, jejich rodinnou výchovu, prostředí, hodnoty, a pokud rozumí i tomu, co se vymyká její osobní zkušenosti, může pochopitelně mnohem účinněji plánovat žákovo učení a rozvoj. Proto učitelé tak silně volají po informacích o jiných kulturách a dávají jim v kurzech interkulturní výchovy přednost před tréninkem profesních kompetencí nebo před "sebeočistou" od vlastních stereotypních přístupů.

Školnímu vzdělávacímu programu ovšem nestačí pouhý přenos informací o jiných sociokulturních skupinách k tomu, aby se u žáků vypěstovaly žádoucí postoje. Informace jsou pro učitele důležité z výše zmíněného důvodu. Pro práci žáků představují pouhý materiál, který opracovávají, aby tak získali to podstatné - kompetence.

V oblasti multikulturní výchovy se mohou školní vzdělávací programy lišit. Určitě se bude k MKV stavět jinak škola s převahou žáků z majoritní společnosti, jinak škola se směsicí žáků přicházejících z rozmanitých kultur nebo sloužící převážně romské komunitě. Konkrétní situace školy jí dává úplně jiné možnosti. Na druhé straně představuje zcela odlišné výzvy, na které musí reagovat.

Je také třeba počítat s tím, že (multi)kulturní situace se bude v mnohých lokalitách rychle měnit, takže i nároky na aktualizaci ŠVP v oblasti multikulturní výchovy tímto narostou.

Co je potřeba umět, chceme-li zapracovat do ŠVP průřezové téma multikulturní výchovy (obecně)?

• rozumět podstatě multikulturality jako společenskému jevu a multikulturní výchově jako reakci na něj (kde jsou v jednotlivci a společnosti předpoklady a střety multikulturality);
• znát cíle vzdělávání formulované v RVP a rozumět jim, umět s nimi pracovat při plánování;
• znát klíčové kompetence formulované v RVP a rozumět jim, umět je rozpracovat do složek;
• znát cíle průřezového tématu multikulturní výchovy;
• rozumět tomu, jak se obecné cíle MKV konkretizují pro naše specifické školní podmínky; ujasnit si, o které (cílové) kompetence jde v MKV naší školy.
• umět porovnat a propojit sady cílů, případně doplnit, co z hlediska MKV schází pro rovinu obecných cílů vzdělávání;
• umět plánovat postupné rozvíjení kompetencí důležitých v multikulturní výchově;
• umět hledat přirozené příležitosti pro rozvíjení interkulturních kompetencí ve školním vzdělávacím programu: propojovat cíle v oblasti klíčových kompetencí, kompetencí pro MKV s prací v jednotlivých oblastech, oborech - předmětech, s životem v celé škole; umět posoudit, zda to, co děláme, je z hlediska MKV žádoucí, nežádoucí, neutrální; umět doplnit, co z hlediska MKV chybí, co je třeba předělat);
• umět propojovat v plánu trénink k získání kompetencí s plánováním věcných obsahů (věcného učiva);
• ovládat příslušné strategie pro výuku a učení, které mohou vést k žádoucím cílům multikulturní výchovy a vědět, jak s nimi naložit při plánování ŠVP;
• umět zvolit efektivní metody hodnocení práce žáků a jejich pokroku;
• umět naplánovat vhodné metody hodnocení pro samotný ŠVP a průřezové téma multikulturní výchovy;

2. část - RVP - ŠVP - MKV

V projektu Varianty v modulu základní školy se již delší čas setkávají zástupci škol nad tématem IKV. Dostali jsme se tak až k promýšlení RVP - ŠVP - MKV. Zvolili jsme několik kroků:

1. Pročetli a prodiskutovali jsme (v rámci časových možností semináře) průřezové téma multikulturní výchova v RVP ZV.

2. Identifikovali jsme, co všechno je třeba umět, dělat a znát pro plánování průřezového tématu multikulturní výchova do ŠVP (viz výše).

3. Hledali jsme, co se potřebujeme sami naučit, aby nám plánování průřezového tématu multikulturní výchova ve škole nedělalo obtíže:

• vymezit si pravidelný a dostatečný čas, identifikovat a volit pracovní i osobní priority; naučit se sebeorganizaci a časovému managementu;
• umět si pro začátek vyhledat okruh spřízněných kolegů, ale neuzavřít se v nějaké elitní skupince, naopak umět přitahovat postupně další spolupracovníky;
• přijít na to, jak motivovat kolegy pro společnou práci na ŠVP, včetně multikulturní výchovy, jak je naučit sdílet zkušenosti. Naučit se v týmu rozdělovat a delegovat práci; naučit se příjemně sdílet úspěchy i neúspěchy;
• naučit se překračovat "propasti" ve sboru; umět pozvat kolegu do výuky; umět přijít ke kolegovi; umět ukázat, co doopravdy dělám - a umět to objasnit, argumentovat, dát do souvislostí;
• naučit se řešit případné konflikty uvnitř školního učitelského týmu;
• umět mapovat situaci ve škole z hlediska potřeb a možností multikulturní výchovy;
• promyslet a formulovat, co můžu udělat pro MKV ve svém oboru (předmětu);
• umět učit se kompetencím - plánovat soustavný rozvoj dovedností žáků; umět formulovat, co očekávám od žáků v různých ročnících; konkrétně pojmenovat dovednosti pro určitý věk (stupeň rozvoje); umět plánovat;
• naučit se hodnotit dovednosti a znalosti žáků vzhledem k postupu - rozvoji dovedností (kompetencí);
• naučit se evaluovat - vše, co se týká výuky, učení, vzdělávacího programu;
• ve sboru hledat společné strategie, jak oslovit rodiče, sdílet ŠVP s rodiči i "komunitou" - najít vhodné a srozumitelné způsoby sdělování a spolupráce;
• pracovat s předsudky svými i druhých - neodsuzovat případné stereotypní myšlení kolegů, rozvinout schopnost empatie vůči kolegům.

4. Mapovali jsme, co už ve škole děláme pro MKV. Hledali jsme, co ve školách děláme systematicky a plánovitě, a co naopak jako jednorázové akce. Dívali jsme se, co realizujeme jako celá škola, a co se naopak týká jednotlivé třídy nebo předmětu.

5. V dalším kroku jsme promýšleli, zda a kde lze najít styčné body mezi obecnými cíli vzdělávání s cíli MKV.
(Cíle tématu z části Přínos tématu MKV jsme očíslovali.)

6. Vybrali jsme si jeden z přínosů tématu MKV, a to číslo 3:
MKV učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých.

Řekli jsme si, že toto je obecný popis toho, co by měl umět žák v kterémkoli ročníku, ovšem na odpovídající vývojové úrovni, kterou je třeba konkrétně popsat . Naším učitelským úkolem je podívat se dovnitř tohoto přínosu a formulovat, co přesně to může znamenat - jak se pozná na žákovi, že umí komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin? Jak to vypadá u prvňáčka, a co lze očekávat od páťáka, sedmáka?

Neptáme se na to proto, že bychom chtěli unifikovat chování, výkony a projevy žáků a stavět nějaký umělý standard. Víme dobře, že růst kompetencí je velmi individuální, že někdy sedmák předčí deváťáka, nebo že sedmáka s pubertou opustí na čas dovednosti, které jako žák čtvrté třídy bezpečně ovládal. Ale umět alespoň orientačně určit, jaký vývoj může ve svých složkách mít ta která kompetence, je důležité pro systematické plánování a pro to, abychom věděli, kam napřít společně se žákem síly. Máme-li k dispozici takovou pomůcku - popis možného postupného rozvíjení kompetencí, pak se nám snadněji pracuje na rozvoji zvládání kompetencí každého jednotlivého žáka.

Rozplánovat růst kompetencí, to je jeden z nejproblematičtějších úkolů spjatých s plánováním školního vzdělávacího programu. Psychologové nám nepomáhají, je tedy třeba vycházet z učitelské zkušenosti. Tu mohou podat pouze učitelé, kteří již mají za sebou několik let práce s využitím těch metod výuky, které dovednosti a kompetence rozvíjejí. Ale i pro takové učitele je to úkol velmi náročný právě proto, že kompetence představují komplexní jev, který v sobě zahrnuje řadu složek, které se mohou vyvíjet oproti očekávání nerovnoměrně.

Při práci na definování a formulování toho, jak se přínos 3 (nebo kterýkoli jiný) projevuje u žáka různých ročníků, jsme si položili pomocné otázky:

• Je v našem vymezení vidět žák příslušného ročníku?
• Je ve vymezení zřetelné, oč výš nebo níž je než jiný ročník?
• Máme představu: a) čím se zvládání buduje; b) v čem se ukáže?

Vrátíme se k přínosům tématu k rozvoji osobnosti žáka a jeden po druhém se ho pokusíme přeformulovat v cíle s tím, že budeme hledat takové formulace, které nám pomohou poznat na chování žáka, zda cíle dosáhl nebo ne. Nejlépe bude posuzovat žáka devátého ročníku. Jaký asi může být, když bude naši školu opouštět? Nesmíme ovšem zapomínat na to, že u řady sociálních dovedností může nastat u žáků druhého stupně dočasný vývojový regres nebo stagnace způsobená pubertou.

Při této práci se otevírá možnost pro specifičnost našeho školního programu. Až se budeme pokoušet formulovat cíle pro našeho deváťáka, budeme určitě zohledňovat podmínky, v nichž žák deváté třídy žije (pražské sídliště s přistěhovalci X turisticky lákavá lokalita X malé městečko apod.).

S takto získanými cíli se vrátíme k vývojové tabulce a pokusíme se zjistit, které z cílů jsme schopni vývojově specifikovat a které ne. A vyzkoušíme si to opět pro 3., 5., 7. a 9. ročník. Tentokrát budeme pracovat v týmech napříč stupni.

Klíčové kompetence v RVP ZV

Abychom si byli jisti, že se stále pohybujeme v RVP ZV, a abychom si ujasnili, které cíle nám předepisuje jen průřezové téma MKV a které jsou obecné pro celé vzdělávání podle RVP ZV, porovnáme jednotlivé body - "přínosy tématu k rozvoji osobnosti žáka" - s formulacemi klíčových kompetencí uvedenými v úvodních pasážích RVP ZV. Při tom asi zjistíme, že formulace klíčových kompetencí je také třeba konkretizovat.

Někteří tvůrci školních vzdělávacích programů se domnívají, že klíčové kompetence lze z RVP ZV jen přepsat a více se s nimi pracovat nedá. Potom se při plánování učiva přiřadí sloupec na kompetence a k jednotlivému učivu se kompetence dosadí.

Náš způsob vidění a plánování školního vzdělávacího programu je opačný - plánujeme postupný nárůst a vývoj kompetencí a teprve k nim vybíráme nejvhodnější tréninkový materiál a činnosti. Proto není možné kompetence do ŠVP jen převzít tak, jak je nabízí RVP ZV - v něm totiž nejsou nikterak vývojově specifikovány. Abychom mohli alespoň orientačně stanovit, jaká je optimální cesta našeho žáka k ovládnutí kompetencí, musíme rozumět tomu, jaké složky kompetence je třeba trénovat, v jaké míře a v jaké náročnosti a kvalitě.

Pokud bychom průřezové téma MKV plánovali přirozeným způsobem, tedy společně s plánováním celého školního vzdělávacího programu, měli bychom jistě v tuto chvíli už klíčové kompetence rozdělené na jednotlivé složky a patrně i mírně vývojově rozprostřené. Protože v projektu Varianty se zaměřujeme na jediné průřezové téma, budeme muset zůstat jen na povrchu a společně s účastníky si říci, že v tuto chvíli nutně musí jejich práce ve škole zapadnout do kontextu ŠVP.

Propojení témat multikulturní výchovy se vzdělávacími obory

V dalším kroku plánujeme propojení témat a tematických okruhů předepsaných v průřezovém tématu MKV s jednotlivými obory. Chceme se zaměřit zejména na propojení s očekávanými výstupy oborů.

Například u jazykové výchovy na druhém stupni se nám zdá, že pro realizaci multikulturních přístupů je vhodný očekávaný výstup, který rozliší a příklady v textu doloží nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov.... Zde se nabízí podle našeho názoru možnost pracovat s problematikou přijímání cizích slov historicky a dnes, zkoumat důvody přejímání, reakce na ni. U bodu samostatně pracuje ... s dalšími slovníky a příručkami je možné využívat literární texty obsahující autentické výrazy z cizích jazyků a učit žáky odhadovat jejich smysl a posléze je vyhledávat v příručkách; nebo pracovat se staršími českými texty a dívat se, jak se společenská a životní realita odráží ve slovníku autorů. Také by bylo možno zabývat se slovníkem dnešní mládeže, našich žáků, jako specifické generační a sociální skupiny.

3. část - Přínosy průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka

Pokračování prací na plánování MKV do ŠVP v projektu Varianty - práce s přínosy průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka.

Touto aktivitou jsme udělali krůček zpět, abychom lépe zvládli práci s přínosy průřezového tématu. Jeden přínos po druhém jsme se pokusili přeformulovat v popis cílového stavu žáka. Potřebujeme to proto, abychom mohli do svého školního programu vplánovat postupně se rozvíjející MKV.

Při práci s přínosy hledáme:

• cílový stav žáka
• na čem se pozná, že žák cílového stavu dosáhl

To nám velmi dobře ukáže, jaké činnosti a příležitosti máme připravit, aby žáci mohli příslušné dovednosti úspěšně budovat a rozvíjet.

Výstupy práce skupin - přepisy prvních pokusů o zpracování "přínosů - cílových stavů"

Rozpracování cílových stavů (přeformulovaných přínosů) do vývojových období

Vývoj v dovednostech je nerovnoměrný, takže zde uvedené popisy určitých úrovní mohou být jen orientační. Nelze je považovat za standard pro ten či onen ročník. Mají pomáhat učiteli v tom, aby mohl lépe, promyšleněji, systematičtěji vést své žáky k dosahování kýžených dovedností a kompetencí.

Přínos 2:
Rozvíjí dovednost orientovat se. Žák se orientuje v pluralitní společnosti a využívá interkulturních kontaktů.

Přínos 5:
MKV rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, sociálních skupin; spolupracovat s příslušníky jiných sociokulturních skupin.

Přínos 6:
Uvědomuje si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů. Nese odpovědnost za své chování.

4. část - Klíčové kompetence ve vztahu k přínosům a cílům MKV

Pokračování prací na plánování MKV do ŠVP v projektu Varianty - práce s klíčovými kompetencemi ve vztahu k přínosům a cílům MKV.

Úkol:

Přemýšlejte, čím je vlastně vybaven žák, který má tu či onu klíčovou kompetenci? K šesti klíčovým kompetencím vyjmenovaným v RVP ZV nejprve zformulujte odpověď na výše položenou otázku.

Otázky, které vyvstaly, když jsme plnili tento úkol:

Kam patří zpracovávání informací? Do komunikace? Do celoživotního učení? Jak naložit s vlastenectvím - lze ho zformulovat nějak vhodně do kompetencí nebo jejich složek?

Úkol:

Vyberte si ve dvojici klíčovou kompetenci (jednu, více). Podle skutečné situace své školy zvolte nějakou multikulturní příležitost, jejíž existence a například potřeba řešení vám dávají přirozené příležitosti pro trénink některé kompetence nebo více kompetencí.

Přepis práce jedné dvojice:

5. část - Jak postupovat, chceme-li ve škole zavést ŠVP

Pokračování prací na plánování MKV do ŠVP v projektu Varianty - jak postupovat, chceme-li ve škole zavést celý ŠVP (kam zařadit přemýšlení o průřezových tématech)

(Práce ve skupinách)

1. skupina

• seznámení s pojmem RVP ZV (cíl, proč, jak...)
• stanovit priority školy (kam směřujeme)
• vyjasnit si základní pojmy (např. kompetence)
• skupinová práce nad jednou kompetencí a jejími složkami (znalosti, dovednosti, kompetence...)
• prezentace výsledků práce skupin, upřesňování, ujasňování
• ujasnění linie předmětů
• harmonogram prací (skupiny, časový plán...)
• práce jednotlivých týmů
• prezentace po předmětech (oborech) - jednotná linie

2. skupina

• individuální studium materiálů
• vytvoření pracovních skupin
a) malá škola - všichni zaměstnanci
b) velká škola - realizační tým, vedení týmu
1. stupeň vytvoří návrh výstupů pro 1. stupeň
2. stupeň naváže po předmětech a ročnících na 1. stupeň
úpravy - učitelů humanitních oborů; učitelů přírodovědných oborů
• doladění ŠVP vyučujícími 1. a 2. stupně

Podmínky, které musejí být splněny ještě před započetím tvorby ŠVP:

• jasná koncepce školy (kurikulum)
• maximální podpora vedení
• materiální zabezpečení (vytištěné materiály, kopírka, počítače...)

3. skupina

• všichni se seznámí s RVP ZV
• prodiskutují důvody pro tvorbu ŠVP a její výhody, přínosy
• budoucí ŠVP by měl korespondovat se současným programem a profilací školy
• rozdělení do týmů
• rozpracovat cílový výstup do postupných kroků
• najít místa překrývání
• zvážení, co redukovat, co ponechat v ŠVP vícekrát
• propojení všeho do výsledného dokumentu

Podmínky, které musí být splněny ještě před započetím tvorby ŠVP:

• všichni zúčastnění musí rozumět - shodnout se na terminologii
• všichni ve škole by se měli aktivně zapojit
• nezbytná bude schopnost týmové práce mezi učiteli i dalšími aktéry
• čas!!!
• pravidelnost práce
• promyšlenost kroků i promyšlenost výstupů

4. skupina

Speciální úkol pro skupinu Táborská - jaké kroky volit pro lektorování tvorby ŠVP:

• zjistit očekávání účastníků - zjistit vstupní stav ve vztahu k danému úkolu (co už o ŠVP vědí, jaký mají názor, co by se chtěli naučit, co si chtějí potvrdit atd.)
• zjistit, jaký je stav školy (analýza SWOT nebo jinak)
• součástí analýzy bude i zmapování všeho využitelného pro ŠVP, co už se ve škole děje
• do analýzy má pak škola zapojit také všechny, kterých se život školy dotýká (rodina, zástupce zřizovatele...)
• ujasnit si společně s účastníky pojmy (dvoustupňové kurikulum, oblasti, obory, předměty, cílové výstupy, klíčové kompetence...)
• rozdělit účastníky do skupin napříč školou, obory, předměty, a vyzkoušet si (bez přímého využití RVP ZV) formulovat očekávané výstupy na konci devátého ročníku tak, jak by si je naše škola představovala
• prezentace výstupů
• připomenutí Bloomovy taxonomie a užívání aktivních sloves pro popis výstupů
• upřesnění výstupů na konci 9. ročníku
• klíčové kompetence X očekávaný výstup
• rozklíčování výstupu - tj. popis postupného vývoje a nárůstu dovedností, znalostí, vývoje postojů tak, aby žák na konci na určité úrovni ovládal danou kompetenci
• ve škole je třeba určit koordinátora - šéfa týmu, který všechny práce na ŠVP hlídá (není to však ředitel)
• školní týmy by měly být sestaveny funkčně, to jest co nejheterogenněji z hlediska oborů a stupňů

6. část - Propojení tematických okruhů MKV s očekávanými výstupy - konkrétně

Pokračování prací na plánování multikulturní výchovy do ŠVP v projektu Varianty - propojení tematických okruhů MKV s očekávanými výstupy - velice konkrétně

Příklady:

Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyka a literatura
Jazyková výchova

Očekávaný výstup týkající se práce se slovníkovými příručkami se jeví jako vhodné místo propojení MKV s jazykovou výchovou. Můžeme sem zařadit tyto typy práce:

• žáci budou zkoumat přijímání cizích slov dnes a v minulosti, mohou srovnávat např. výskyt lexikálního jevu v textech z různé doby, hledat ve slovnících měnící se význam slov; měli by se dopracovat k poznání, jak je jazyk propojen s kulturní realitou společenství
• četba knih z jinokulturního prostředí - jednak mohou žáci vyhledávat, v jakých vůbec zdrojích mohou najít informace o cizích slovech, dál se mohou opět učit se slovníky pracovat
• pátrání po smyslu starších českých slov nebo slov dialektických, opět nalézání vztahu mezi realitou a lexikem
• využití přítomnosti dětí s jiným prvním jazykem než češtinou - nabízí se mnoho zadání, ve kterých se žáci mohou učit hledat ve slovníkových příručkách
• slovník mládeže jako určité sociokulturní vrstvy (nebo slovníky různých zájmových skupin mládeže) - a jak se odráží v médiích (Legenda, Top dívky...)

Matematika a její aplikace
Závislosti, vztahy a práce s daty
Statistika

Cíl na konci lekce: Grafické zpracování dat
Očekávané výstupy:

• sestavení grafu,
• čtení grafu.

Prostředky k dosažení cíle (co se musí dělat, abychom cíle dosáhli):

• vyhledat, shromáždit, roztřídit (individuálně), různé multikulturní jevy ve škole, např. žáky přicházející z různých zemí, příslušníky různých etnik, různých náboženství atd.
• v pracovních skupinách se budou zpracovávat jednotlivé oblasti dat (cvičí se tolerance - formování skupin, diskuse...)
• sestavení grafu četnosti, aritmetický průměr, procenta (ukázky prací z celého světa)
• různé typy grafů a správně proporcionálně provedené (estetika projevu)
• jak zvládli: a) práci se zdroji (různé), b) zda našli společná témata, c) jaké poznatky a dovednosti využili

Člověk a jeho svět
Místo, kde žijeme

1. ročník

• kompletní mapa - vyznačuje okolí, bydliště, školu
• orientace světových stran bez kompasu
• škola a okolí
• seznámen s činnostmi ve škole

2. ročník

• částečně slepá mapa - zakresluje
• práce s kompasem
• zajímavosti z okolí školy
• aktivní zapojení do činností školy

3. ročník

• slepá mapa
• dojde podle kompasu (ukáže na mapě, v reálu)
• promýšlí změny ve škole i okolí
• spoluvytváří dění ve škole - podněty, analýza

Místo, kde žijeme

• zážitky z cest - jaké jiné zvyky lidí; etnika; různé jazyky
• Evropa - svět - práce s mapou, kde kdo žije

Lidé kolem nás

• rodina - představení různých typů rodiny (česká, romská)
• vztahy lidí - tolerance k odlišným spolužákům
• práva - rozpoznání porušování lidských práv (na příkladech, příbězích)

Lidé a čas

• způsob života lidí dříve

Výchova k občanství

• práce s encyklopedií: státní znaky, vlajky, náboženské symboly - užití, hledání na mapě
• vycházka po městě - prohlídka kult. památek, rozlišení
• návštěva kulturní akce (koncert, výstava...) sociokulturní menšiny (HV, VV)
• práce s tiskem, vyhledávání informací k tématu (např. rasismus, svět. náboženství)
• adopce na dálku, spolupráce s dětským domovem, domovem důchodců
• trénink modelových situací
• rétorická cvičení na téma rasismus, xenofobie
• diskusní forum
• simulační hry

¹ Materiál byl zpracován s využitím výstupů ze seminářů interkulturní výchovy v rámci projektu Varianty. V něm pracují základní školy: 1. ZŠ Příbram; ZŠ Modřanská, Angelovova ul. v Praze 4; ZŠ Zákolany u Kladna; ZŠ Stará Ves; ZŠ Červený vrch, Alžírská ul. v Praze 6; SZŠ Máchovo nám. z Děčína; ZŠ Táborská v Praze 4; ZŠ Špitálská v Praze 9; ZŠ Husova z Liberce; ZŠ Šrámkova z Opavy; ZŠ Norská z Kladna. Metodické vedení O. Hausenblas, H. Košťálová.