Výuku IVT provázejí mnohé těžkosti a problémy, které spočívají především v samotném charakteru předmětu. Zatímco obsahy učiva se v mnohých předmětech mění pozvolna, v IVT je tomu naopak. Od objevení se prvních osmibitových mikropočítačů ve školních třídách uplynulo do současnosti pouhé čtvrtstoletí. Teprve patnáct let máme možnost využívat osobní počítače ke vzájemné komunikaci po internetu a počítač se stal běžnou součástí moderních domácností až s příchodem 21. století. K opravdu revolučním změnám v oblasti ICT však dochází až v současné době - nepřímo úměrný vztah výkonů hardwaru k jeho cenám, nové digitální technologie a multimédia. Jak velký pokrok byl v posledním desetiletí uskutečněn! A jaké změny v ICT nás v následujících desetiletích očekávají? Nejde jen o vzrůstající výkony hardwaru, ale především o dynamické prorůstání digitálních technologií do našich životů.
S vědomím, že se ve vzdělávání má v co největší míře zrcadlit praktická využitelnost jeho obsahu, přistoupilo gymnázium v Rumburku, zatím jako jediné v celé republice, k integraci obsahu informatiky a výpočetní techniky do ostatních vzdělávacích oborů s cílem vyučovat IVT jejím přímým využitím v dalších vyučovacích předmětech.
Ve svém příspěvku se pokusím o srovnání výhod, nevýhod a rizik výuky IVT ve třech možných přístupech a pokusím se nastínit řešení systému plné integrace IVT na gymnáziu.
Rámcový vzdělávací plán umožňuje integrovat jakýkoliv vzdělávací obor do jiných. Samozřejmě za předpokladu, že integrace je účelná a výstupů z RVP lze dosáhnout na kvalitativně vyšší úrovni. Integraci oboru IVT by měla provázet snaha o co největší využití prostředků ICT v dalších vzdělávacích oborech a současně vzdělávací obsah IVT co nejvíce přiblížit praxi.
Při vytváření učebního plánu stanovuje vedení školy celkovou koncepci výuky a zvažuje možné využití metody integrace. Rozhodnutí o integraci vzdělávacího oboru musí být motivováno jejími přednostmi a musí být naprosto akceptováno všemi, jichž se bude týkat. V žádném případě by nemělo mít povahu direktivního aktu, či jen administrativního úkonu při řešení dotací hodin v učebním plánu. Zde je nezastupitelná role koordinátora ŠVP. Měl by integraci dohodnutých výstupů předem projednat se všemi učiteli zastoupených předmětů. V případě začlenění výstupů IVT do dalších oborů je to zvlášť důležité, protože učitelé se zavazují, že budou ochotni rozvíjet své znalosti v ICT, v oblasti, která se dynamicky rozvíjí a často bývá svým zaměřením naprosto vzdálená oborům, jež z IVT integrují. Osobně tento aspekt považuji za nejchoulostivější v uskutečňované integraci.
Na tuto otázku lze odpovědět nepřímo s využitím zkušeností z neintegrované výuky. Tradiční způsob výuky umožňuje probírat systematicky a v logickém sledu jednotlivá témata učebních osnov. Výuka tak má „bezpečné a pevné mantinely", je garantována jediným a v optimálním případě zkušeným a aprobovaným pedagogem. V případě podpory vedením školy může mít výuka IVT v učebním plánu i hodinovou dotaci vyšší, než je stanovené minimum. A je-li k tomu všemu dobře zajištěna odpovídajícími technickými a prostorovými podmínkami, je zřejmé, že dosahování výstupů ze školních vzdělávacích plánů odpovídá i vysoká kvalita výuky.
Výuka IVT však může být izolována od ostatních vzdělávacích oborů a probíhat nezávisle po vlastní linii. A provází-li ji absence úzké spolupráce s učiteli dalších oborů, zůstává v teoretické rovině, odtržena od širokého využití prostředků ICT v dalších předmětech.
Pro ilustraci uvádím příklad tradiční výuky EXCELU, při které se žáci postupně seznámí se všemi možnostmi programu, často s pomocí uměle vytvořených úloh k řešení matematických problémů, simulaci fyzikálních jevů, grafickému zobrazením výsledků apod. V danou chvíli ale tyto znalosti a dovednosti ve vlastním studiu nevyužívají, a proto se teoretické znalosti postupně vytrácejí.
U mnohých žáků se pak použití počítače zpravidla omezuje na povinné úlohy, jako jsou referáty nebo protokoly z laboratorních prací a hojně využívané prezentace.
Také si nedělejme iluze o tom, že klasický způsob výuky všechny žáky zaujme. Kolikrát zjistíme, že v hodinách IVT žák zájem předstírá, přičemž skrytě chatuje, surfuje po internetu, hraje online hry nebo si vyřizuje soukromou korespondenci.
Téma integrace IVT jsem prodiskutoval se svými dvěma kolegy, M. S. (Ostrava) a P. N. (Praha), jejichž názory jsou v otázce integrace dosti rozdílné.
Mnohé školy řeší provázanost výuky ostatních oborů s IVT pomocí projektové výuky. Je to jedna z velmi vhodných aktivit, v nichž se výstupy z aktuálně probírané látky jiného předmětu zpracovávají pomocí počítače nebo prezentují v digitální podobě. Většinou se pro tento záměr využívá Word, Excel a PowerPoint, případně vznikají webové aplikace. Tyto projekty vyžadují úzkou spolupráci učitelů různých vzdělávacích oborů s učitelem IVT.
Výsledky projektů se zpracovávají v hodinách IVT ve formě tabulek, grafů a především prezentací a obvykle se zaměřují právě na toto jednostranné využití prostředků ICT v projektech. Můžeme se však také setkat s velmi pokročilými mediálními výstupy s kvalitně zpracovanými videozáznamy.
V souvislostí s integrovanou výukou IVT se nabízí možnost, aby celý projekt realizoval učitel odborného předmětu. Pak by např. výstupy z fyzikálních pokusů a simulací s využitím výpočetní techniky plně realizoval učitel fyziky, matematické výpočty a geometrické konstrukce by řešili žáci na počítačích pod vedením učitele matematiky. Učitel výtvarné výchovy má pravděpodobně kvalitní předpoklady pro výuku počítačové grafiky. Domnívám se, že k informační teorii má blíže učitel českého jazyka, k výkladu problematiky autorských práv učitel základů společenských věd, k principům magnetického a optického záznamu dat učitel fyziky a k principům zápisu čísel v nedesítkových číselných soustavách učitel matematiky...
Některé pilotní školy využili možnosti integrace IVT, a to dvojím způsobem - částečná integrace (Gymnázium Jana Opletala, Litovel), nebo plná integrace (Gymnázium Rumburk).
Částečná integrace
V případě litovelského gymnázia je výuka IVT na vyšším stupni integrována do více předmětů: ve druhém ročníku (zeměpis, chemie, výtvarný obor) a ve třetím ročníku čtyřletého studia (biologie, fyzika, společenské vědy), přičemž v prvním ročníku je předmět IVT samostatný s dvouhodinovou dotací. Totéž platí pro kvintu, sextu a septimu osmiletého gymnázia. Celková dotace pro IVT v tematickém plánu je na vyšším gymnáziu 4 hodiny.
Plná integrace
Rumburské gymnázium šlo cestou plné integrace. Rozhodlo se nejprve začlenit výstupy z RVP do předmětů matematika a český jazyk v prvním ročníku čtyřletého studia (kvinta), a to po 1 hodině na předmět, tedy 2 hodiny týdně celkem, což byla při zahájení pilotního programu minimální stanovená dotace pro výuku IVT. Po navýšení minimální hodinové dotace na 4 hodiny byl vytvořen nový plán integrace pro začlenění výuky IVT do více předmětů (viz Příloha)
Částečná integrace versus plná integrace
Mě osobně se jako lepší varianta integrace jeví přístup gymnázia v Litovli. Posílením hodinové dotace na 4 hodiny se vyhnuli problému s dodržením minimální čtyřhodinové dotace v současném RVP. Výukou IVT v prvním ročníku si bezpečně připravují zázemí pro integraci IVT ve druhém a třetím ročníku (a v odpovídajících ročnících osmiletého studia). Důvodem pro částečnou integraci může být i skutečnost, že velká část výstupů nijak nekoresponduje se zaměřením ostatních oborů a byla by pro učitele náročnou zátěží.
Východiskem integrace se stala analýza výstupů z RVP a jejich rozepsání do elementárních školních výstupů pro usnadnění jejich začlenění do jiných vzdělávacích oborů.
Byl vytvořen, a s vedoucími předmětových komisí prodiskutován, plán integrace, který jednotlivým předmětům přičlenil rozpracované a konkretizované výstupy z RVP.
Břemeno teoretických výstupů, s ostatními předměty nijak nekorespondujících a k osvojení náročných, si ponechává učitel informatiky (koordinátor ICT), který samostatně, či ve spolupráci s učiteli daných předmětů určené výstupy v průběhu dvou let v určených předmětech zrealizuje.
Na serveru školy se postupně vytváří portfolio IVT, v němž jsou rozpracované obsahy učiva integrovaných výstupů IVT a další studijní materiály. V této etapě je nezastupitelná role koordinátora ICT, jehož úkoly lze shrnout na:
Od okamžiku rozhodnutí školy o začlenění integrace IVT do školního vzdělávacího plánu je nastartován trvalý a nevratný proces, v němž lze těžko revidovat původní rozhodnutí a vracet se zpět. Z uvedeného vyplývá velká odpovědnost vedení školy, koordinátora ŠVP, koordinátora ICT a všech pedagogů za úspěšné zvládnutí dosud nikde nerealizované, a tudíž neověřené plné integrace IVT.
Mnohé již bylo v rámci integrace IVT uskutečněno v pilotním projektu. Jako dobrý příklad praxe lze uvést příspěvek Mgr. Lukáše Melichara, učitele českého jazyka, který na Metodickém portálu prezentuje VÚP projekt v rámci integrace IVT do předmětu český jazyk - dostupné na http://www.rvp.cz/clanek/358/2496. Příspěvek poukazuje na význam integrace IVT v gymnaziálním vzdělávání - využití prostředků ICT jako samozřejmého a každodenního nástroje vedoucího k vyšší efektivnosti vzdělávacího procesu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
