Odborné články Gymnaziální vzdělávání Zamyšlení nad kompetencemi v oblasti ICT
Odborný článek

Zamyšlení nad kompetencemi v oblasti ICT

22. 1. 2009
Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Ivana Přichystalová

Anotace

Autorka příspěvku se zamýšlí nad dvěma zásadními problémy vztahujícími se ke vzdělávací oblasti informační a komunikační technologie: stanovení výstupů a způsob realizace vzdělávacího obsahu. Přílohou článku je stanovení úrovně potřebných znalostí estonských učitelů.

Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií, realizované za stávajících podmínek, musí žáky základních a středních škol připravit pro budoucí studium a především je naučit řešit budoucí problémy.

V souvislosti s inovací obsahu kurikula v oblasti ICT považuji za podstatné dva problémy:

  • stanovení výstupů, tedy cílových kompetencí žáka na konci jednotlivých vzdělávacích období
  • způsob realizace vzdělávacího obsahu

Vzdělávací obsah oblasti ICT je možné realizovat formou:

  • samostatného předmětu
  • integrovaného předmětu
  • zařazením jednotlivých témat do neinformatických předmětů
  • kombinací všech tří možností

Vzhledem k filozofii RVP považuji za vhodné nechat rozhodnutí o formách realizace přímo na samotných školách, které tak mohou zohlednit potřeby svých žáků i materiální a především personální možnosti.

Klíčové kompetence v oblasti ICT

Stanovení výstupů vzdělávání v této oblasti by však mělo být podstatně přesnější, konkrétnější a jednoznačnější i vzhledem k tomu, že výuka informatiky nemá všeobecně dlouholetou tradici zvláště v základních školách. Výchozím bodem by v tomto směru měly být klíčové kompetence, od kterých by se pak odvíjely očekávané výstupy vzdělávací oblasti v jednotlivých obdobích.

Evropský parlament a Rada Evropské unie se v rozmezí let 2000 až 2006 zabývaly problematikou rozvoje vzdělávacích systémů členských zemí. Výsledkem těchto jednání je Doporučení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie ze dne 18. prosince 2006, jehož příloha „Klíčové kompetence pro celoživotní učení" definuje samotný pojem jako „kombinace znalostí, dovedností a postojů". Jsou považovány za důležité pro rozvoj celoživotního učení a dosažení všeobecné gramotnosti Ve výčtu osmi oblastí jsou obsaženy i kompetence k práci s digitálními technologiemi. Ty zahrnují:

  • jisté a kritické používání technologií informační společnosti při práci, ve volném čase a v komunikaci
  • základní znalost informačních a komunikačních technologií
    • používání počítačů k získávání, hodnocení, ukládání, vytváření a výměně informací a ke komunikaci a spolupráci v rámci sítí prostřednictvím internetu
    • důkladné pochopení povahy, úlohy ICT a jejích možností v každodenních situacích
    • znalost základních počítačových aplikací, např. textové editory, tabulkové procesory, databáze, systémy ukládání a správy informací
    • pochopení možností a potenciálních rizik, jež internet a komunikace prostřednictvím elektronických médií (e-mailu, síťových nástrojů) přinášejí pochopení problematiky platnosti a důvěryhodnosti dostupných informací
    • znalost právních a etických zásady, jež je třeba dodržovat při interaktivním využívání ICT

Požadované dovednosti zahrnují:

  • schopnost vyhledávat, shromaždovat a zpracovávat informace a používat je kritickým a systematickým způsobem
  • hodnotit jejich důležitost a rozlišovat mezi reálnými a virtuálními informacemi, chápat vztahy
  • používat nástroje k vytváření, prezentaci a pochopení komplexních informací
  • získávat, vyhledávat a používat internetové služby
  • schopnost používat ICT k podpoře kritického myšlení, tvořivosti a inovacím
  • kritický a reflexívní postoj k dostupným informacím a odpovědné používání interaktivních médií
  • zájem o zapojení se do kolektivů a sítí pro kulturní, sociální nebo profesní účely

Klíčové kompetence uvedené v RVP ZV jsou však konstruovány odlišně a jednotlivé položky dle evropského doporučení jsou v nich často rozptýleny do různých oblastí. Kompetence v oblasti ICT nejsou sice zcela opomenuty, ale jsou příliš akademické, obecně pojaté a v důsledku toho jsou v praxi nedostatečně rozpracované a někdy také špatně chápané.

Inspiraci můžeme čerpat v kurikulárních dokumentech řady evropských států. Zvládnutí informačních a komunikačních technologií považují za podstatnou součást primárního vzdělávání například Francie, Německá spolková republika, Velká Británie, Irsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, ale i Slovensko, které vychází ze stejných podmínek a tradic vzdělávacího systému.1

Kompetence učitele v oblasti ICT

Jedním z nutných předpokladů realizace jakkoli pojatého kurikulárního dokumentu je odpovídající úroveň znalostí pedagogů. V mezinárodní praxi uvádějí technologické standardy pro žáky, učitele i řídící pracovníky ve školství materiály ISTE2.

Bohužel v našich podmínkách zatím neexistuje závazný právní dokument či alespoň metodický materiál, který by jasně stanovil požadavky na ICT kompetence učitele vzhledem k jeho přímé pedagogické práci a dalším činnostem, které vykonává.

Z pohledu naší praxe, kdy je obtížné předpokládat stejnou úroveň kompetencí v oblasti ICT u všech učitelů, pravidelně rozvíjenou a zdokonalovanou, nadto dosaženou v krátkém časovém horizontu, se jeví jako reálný přístup, který při stanovení úrovně potřebných znalostí a dovedností zvolili v Estonsku, kde také vyšli ze standardů ISTE.
(Materiál „ÕPETAJATE haridustehnoloogilised PÄDEVUSED" byl zveřejněný na portálu e-START, www.estart-net.org).

Závěr

Stanovení cílů a vzdělávacího obsahu je nezbytným „krokem A". I kvalitní kurikulum zůstane jen mrtvým dokumentem, pokud nebudou vytvořené personální podmínky pro jeho realizaci v praxi škol. Získají-li učitelé pocit, že laťka je nastavená tak, že k ní nelze ani doskočit, natož ji překonat, bude jejich přístup k realizaci vzdělávacího obsahu laxní a formální. „Krokem B" zůstává zabezpečení odpovídajících kompetencí učitelů, jejich průběžné další vzdělávání a případně certifikace znalostí. I když přímým cílem práce ICT panelu jsou didaktické inovace národního ICT kurikula, (tedy i žákovských kompetencí), problém kompetencí pedagogů s ním přímo souvisí a vyžaduje dle mého názoru systematické řešení.

Tento článek je příspěvkem k činnosti ICT panelu, který se zabývá didaktickou inovací národního kurikula v oblasti ICT.

 


1 Zpracováno na základě materiálu „Klíčové kompetence jinde v Evropě", publikovaného v Učitelském zpravodaji č. 4 ze dne 25. března 2007 www.ucitelskyzpravodaj.cz/archiv/tabid/336/Default.aspx

2Viz články Ing. Bořivoje Brdičky Ph.D www.spomocnik.cz/index.php?id_document=642 www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2262

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
70.31 kB
PDF
Stanovení úrovně potřebných znalostí estonských učitelů

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Ivana Přichystalová

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024

Článek pro obor:

Informatika a informační a komunikační technologie