Odborný článek

S dějepisem hravě

27. 8. 2008 Základní vzdělávání
Autor
Mgr. Markéta Krůželová

Anotace

Jde o první dvě vyučovací hodiny dějepisu vůbec, proto je největší důraz kladen na motivaci a přiblížení předmětu dějepis žákům. Děti se nenásilnou formou seznámí s náplní vyučovacího předmětu a sami dojdou k závěru, že již mnohé znají. Seznámí se také se základním dělením historie a s prameny, jichž dějepis využívá.
Cíl hodiny
Znalosti, schopnosti, dovednosti:
  • žák zná náplň předmětu dějepis a rozumí jeho významu
  • žák odhaduje, co vše je náplní dějepisu
  • žák umí vyjmenovat studijní materiály historiků
  • žák je schopen rozdělit dějiny chronologicky do etap
  • žák se samostatně pokusí o přiřazení obrázků k jednotlivým dějinným etapám
Hodnoty, postoje:
  • žák je veden k pozitivnímu postoji k předmětu dějepis, motivován k práci
  • učitel žáky přesvědčí o tom, že ačkoli je pro ně dějepis novým předmětem, mají již spoustu znalostí
První hodina

1. EVOKACE

  • učitel uvede nový předmět a vysloví názor, že žáci už mají z dějepisu nějaké znalosti - v následujícím cvičení je o tom přesvědčí;
  • učitel má připraveny lístečky s těmito slovy: otrok, pyramida, král, pračlověk, hrad, mor, turnaj, mamut, ...(viz příloha č. 1);
  • každému žákovi rozdá jeden lísteček, ten ho nikomu neukazuje; na vyzvání učitele se pokusí vysvětlit slovo, které má na lístečku; ostatní žáci hádají, o jaké slovo se jedná; pokud si žák neví rady, ostatní mu pomohou;

2. UVĚDOMĚNÍ SI

  • učitel rozdá do dvojic různé knihy z dějepisu (Kniha o pravěku, Jak se žilo ve středověku,...), úkolem žáků je napsat na papír tři další věci, o kterých se budou ještě v dějepisu učit;
  • diskuse:
    • Proč se vlastně dějepis učíme?
    • Jak se můžeme z dějin poučit?
    • Které příklady z dějin jsou hodny následování?
    • Co bychom naopak mohli odsoudit?
    • Chceme vědět, jak žili naši předkové?

3. REFLEXE - Odkud to všechno víme?

  • učitel sdělí žákům, že historické prameny můžeme rozdělit na psané a nepsané a vyzve je, aby sami navrhli, co vše by mohlo být dějepisnými prameny
  • učitel pak upřesní odpovědi žáků a zmíní tyto prameny
  • dějepisné poznatky čerpáme:
    • od archeologů (z vykopávek)
    • od historiků (vědců)
    • z encyklopedií, z obrazů, starých knih,...
    • z pověstí
Druhá hodina

1. EVOKACE

  • učitel sdělí žákům, že dějiny se odehrávají v určitém čase a prostoru;
  • letopočtu a kalendáři se žáci budou věnovat v dalších hodinách, na začátku dnešní hodiny si však všichni vyzkouší, co znamená časová posloupnost;
  • učitel opět použije přílohu č. 1 - tentokrát ji však nakopíruje čtyřikrát, rozstříhá, lístečky vloží do čtyř obálek;
  • žáci se rozdělí do čtyř skupin, každá obdrží jednu obálku;
  • úkolem žáků je rozdělit lístečky do tří skupin podle toho, který pojem se podle nich váže k velmi dávné minulosti, k dávné minulosti a k nedávné minulosti
  • mezi jednotlivými skupinami mohou být v odpovědích rozdíly, základní dělení by však žáci měli mít stejné;

2. UVĚDOMĚNÍ SI

Dějiny dělíme na - pravěk, starověk, středověk, novověk

  • tyto poznatky učitel sdělí žákům frontální metodou, společně si je zapíší do sešitu
  • učitel nakopíruje a rozstříhá přílohu č. 2 tak, aby každý žák dostal 4 termíny:
    • pravěk
    • starověk
    • středověk
    • novověk
  • každý žák dostane čtyři lístečky s dějinnými etapami, přiřazuje je k obrázkům v učebnici na str. 6 - 7 (AUGUSTA, Pavel, HONZÁK, František. Dějiny pravěku a starověkého orientu. 2. vydání. Praha: Sdružení českých producentů učebnic SPL, 1999. s. 61. ISBN 80-86287-03-3), na kterých jsou nakresleni lidé žijící v různých dobách (viz příloha č. 2)

3. REFLEXE

  • nalep lístečky do sešitu a ke každému období nakresli (nalep) odpovídající obrázek
Hodnocení

V prvních hodinách spíše než samotné učivo bývá problémem kázeň žáků a vzájemná neznalost žáků a učitele. Žáky velmi potěšilo, když zjistili, že už nějaké znalosti mají a po těchto hodinách se těšili, co všechno se bude v dějepisu dále probírat.

Další použitá literatura:

ŠPINAR, Z. Kniha o pravěku. Praha: Albatros, 1986

populárně naučné knihy z oblasti dějepisu

Literatura a použité zdroje

[1] – KUNZL, E. Starověký Řím. Plzeň : Fraus, 2005. ISBN 80-7238-482-1.
[2] – QUIE, S. Mýty a fakta - Egypťané. Ostrava : Anagram, 2000. ISBN 80-902083-4-7.
[3] – ČERNEJ, P. Panovníci českých zemí. Praha : Fragment, 1998. ISBN 80-7200-255-4.
[4] – RUFFIEUX, J. M. Jak se žilo v Babylóně. Bratislava : Fortuna Print, 1993. ISBN 80-7153-031X.
[5] – PITRO, M. Otřesné dějiny Českých zemí. Praha : Egmont, 2007. ISBN 978-80-252-0740-6.
[6] – AUGUSTA, P.; HONZÁK, F. Dějiny pravěku a starověkého orientu. 2. vydání. Praha : družení českých producentů učebnic SPL, 1999. 61 s. ISBN 80-86287-03-3.
Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
pdf
12.7 kB
PDF
Příloha č. 1 - Termíny
pdf
28.32 kB
PDF
Příloha č. 2 - Etapy

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Markéta Krůželová

Hodnocení od uživatelů

Jakub Horálek
22. 9. 2009, 17:54
RVP uvádí v tematickém celku Moderní doba výstup žák "prokáže základní orientaci v problémech současného světa". Jelikož tento příspěvek vede správně žáky nižších ročníků k uvědomění si, že z dějin se můžeme poučit (čehož je možno motivačně využít), přivítal bych příspěvek a pracovní listy pro vyšší ročníky, kde by žáci přímo na problémech současného světa demonstrovali jejich výskyt v historii (neboť problémy se často opakují) s tím, že by došli k tomu, k čemu by tyto problémy mohly vést. Také by diskutovali o tom, co dělat, aby se tyto věci v budoucnu neopakovaly. Tento výstup mi připadá ze všech dějepisných výstupů nejpotřebnější, a nejméně zpracovaný. Čili - dobrý námět na učební materiál.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence komunikativní
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

Průřezová témata:

  • Základní vzdělávání
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • Jsme Evropané
  • Základní vzdělávání
  • Výchova demokratického občana
  • Občanská společnost a škola

Mezioborove presahy:

Organizace řízení učební činnosti:

Frontální, Skupinová, Individuální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

nastříhané pojmy, knihy z oblasti dějepisu, rozstříhaná příloha č. 2, učebnice dějepisu