Poznáváme svět a naši republiku

Realizace – postup a metody

Tvorbu učebních osnov integrovaného vyučovacího předmětu učitelé začali základním nastavením koncepce. Dohodli se, že prima bude v podstatě úvodem, který by měl žáky provést ve zkratce celými dějinami a základy zeměpisu (fyzická geografie, práce s mapou, základy socioekonomické geografie) pokud možno v místním regionu. V sekundě budou dosažené výstupy konkretizovány v dějepisu a zeměpisu České republiky. V tercii totéž v Evropě a v kvartě ve světě. Učitelé zeměpisu a dějepisu se podle tohoto základního nastavení pokusili roztřídit a konkretizovat jednotlivé výstupy do ročníků. Na základě toho pak byly poskládány učební osnovy daného vyučovacího předmětu. Podle úvodní koncepce byl pro každý ročník zvolen jednotící podklad. V primě to byla krajina a člověk, jejich ovlivňování a vývoj. Základní postup byl chronologický. V sekundě byly zvoleny dějiny České republiky na pozadí zeměpisu, základní postup je opět chronologický. V tercii a kvartě je základní postup regionální, jedná se o zeměpis na dějepisném podkladu. Cílem je uvést současné dění do souvislosti s dějinami daného regionu a s přírodními podmínkami.

Příklady probíraných témat vyučovacího předmětu Poznáváme svět a naši republiku (prima)

Příklady realizace vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu Poznáváme svět a naši republiku (prima)

Příklad realizace č. 1

Cíl: Žák se orientuje v prostoru a čase, znázorní časovou osu a vyjádří vlastními slovy její účel.
Pracovní potřeby: pastelky, čtvrtky, nůžky, lepidlo, lepicí páska, tužky, kopie obrázků (tvary galaxií, kometa, hvězda, planeta, formy předchůdce člověka, geologická osa aj.).
Použité metody: práce s různými informačními zdroji (rodiče, knihy, internet), příprava na skupinovou práci, skupinová práce, domácí i školní práce s osou a ACTIVstudiem (interaktivní tabule, dataprojektor, program Activstudio), CD: Dobrodružství poznání - Planeta Země, příloha časopisu Počítač pro každého, Vogel Burda Communications, DVD Putování s pravěkými lidmi, dokumentární seriál BBC, vydáno: 2002, Velká Británie, režie: Richard Dale, P. de Lespinois (V ČR toto DVD vydal např. Bontonfilm).

Pojem času byl žákům vysvětlen na základě existence časové osy. Práce s ní vyžaduje matematickou znalost celých (hlavně záporných) čísel. Pro začátek žáci pracovali s ACTIVstudiem. Do předkreslené časové osy zaznamenávali události ze svého života. Poté zvolili jednu z nich jako hraniční bod (rok narození, vstup do školy). Každý žák si v rámci domácí přípravy sestavil svou osu vlastních životních událostí. Dalším úkolem bylo seznámit žáky s mezníkem, který se bude používat při tvorbě velké časové osy (před Kristem a po Kristu). Kontrola zvládnutí učiva proběhla opět při práci s časovou osou na tabuli.

V dalších hodinách žáci slepili ze čtvrtek základ časové osy pro výuku. Ta byla poprvé použita při zaznamenání vzniku vesmíru (teorie velkého třesku), vzniku Sluneční soustavy a planety Země. Pro modelaci Země vnějšími a vnitřními silami si žáci vytvořili vedlejší osu. Na ni nalepili části geologické osy, kterou dostali od vyučující. Zde také zakreslili jednotlivé etapy vývoje člověka (od přelomu třetihor a čtvrtohor), periodizaci doby kamenné a část biosféry. Šířková pásma a typy přírodní krajiny byly zaznamenány na zvláštní ose, kterou obdrželi opět od vyučujícího, ta byla později využita pro znázornění neolitické společnosti a vývoje kulturní krajiny.

Příklad realizace č. 2

Cíl: Žák objasní historický vývoj naší společnosti na základě vývoje krajinné sféry, porovná historické a současné mapy daného území.
Pracovní potřeby: pastelky, čtvrtky, nůžky, lepidlo, lepicí páska, tužky, samotvrdnoucí hmota, kopie obrázků (geologická osa, obrázek krajinné sféry – vytvoří učitel; obrázky historické krajiny a člověka, který se v ní vyvíjel od Australopitheka po Homo sapiens), modely pravěkých nástrojů a lebek jednotlivých vývojových druhů předchůdců člověka (popř. obrazové materiály), obrazy předchůdců člověka a krajiny jejich života (Z. Burian), knihy Eduarda Štorcha o pravěku, mýty o vzniku světa a stvoření člověka.
Použité metody: práce s různými informačními zdroji, domácí i školní práce s osou a ACTIVstudiem (interaktivní tabule, dataprojektor, program ACTIVstudio), DVD Putování s pravěkými lidmi – vyhledávání a doplňování informací z filmu do pracovních listů (hledání vývojových rozdílů předchůdců člověka v různých typech krajinných oblastí), pracovní listy na krajinnou sféru – vnitřní síly (např. pohyb litosférických desek, vulkanická a seismická činnost, horotvorné procesy) a vnější síly (např. slunce, gravitace, erozní činitelé – voda, vítr, led), práce s historickým a obecně zeměpisným atlasem, individuální práce.

Žáci v geologické ose vyhledali projevy vnitřních a vnějších sil (rozeznali jednotlivé procesy v krajině – vrásnění, vulkanická činnost, zemětřesení, erozní činitelé). Byli rozděleni do skupin. Každá obdržela písemnou ukázku jednoho mýtu o vzniku světa (řecký, židovský, indiánský, egyptský atd.) a na velké čtvrtky formou šesti až osmi obrázků připravili pro ostatní skupiny seznámení s přiděleným mýtem. Všechny práce pak byly vystaveny v učebně dějepisu a slouží jako pomůcka i pro některé jiné ročníky.

Stejně tomu tak bylo i s mýty o vzniku (stvoření) člověka i s ukázkou vlivu pohybu kontinentů na vývoj klimatu a vytvoření podmínek pro vývoj a migraci předchůdců člověka – animace, DVD. Do osy s šířkovými pásmy žáci zakreslili převládající současné podnebné oblasti, doplnili typy půd a vegetační oblasti. S pomocí obrázků a videa porovnali shodné a odlišné znaky stavby těla (i vzhledem ke klimatickým změnám) jednotlivých druhů předchůdců člověka, rozdíly v krajině, ve které žili, způsobu života (stravování, obydlí, používané nástroje, výtvarné projevy). Znázornili migraci člověka z Afriky na území dalších světadílů. Porovnali oblasti s nejstarším osídlením (dějepisné atlasy) s oblastmi klimaticky vhodnými pro život primitivních zemědělců (obecně zeměpisný atlas), obecně charakterizovali krajinu, ve které člověk-zemědělec žil.

Příklad realizace č. 3

Cíl: Žák popíše vznik kultur a vysvětlí vzájemné vztahy mezi nimi (vzájemné prolínání a obohacování, negativní projevy), porovná historickou a současnou mapu daného území.
Pracovní potřeby: nástěnné mapy jednotlivých světadílů, mapy v rámci programu ACTIVstudio, zeměpisný i dějepisný atlas světa, snímky oblastí s nejstaršími kulturami, časové osy starověku, časová a krajinná osa, texty vyprávějící o životě lidí starověkých civilizací (Mezopotámie, Egypt, Řecko, Indie, Čína atd.) – ukázky z dobové i současné odborné literatury.
Použité metody: frontální výuka, skupinová práce, samostatná práce s konzultacemi, práce s PowerPointem, tvorba prezentace, seznámení třídy s výsledky skupinové práce, přímé hodnocení učitelem a třídou, práce s časovou osou – zakreslení oblastí s nejstaršími kulturami do krajinné osy (klima a vegetace) a mapy světa (lokalizace podle světadílů).

Učitel s žáky vymezili s pomocí dějepisného atlasu oblasti s nejstaršími zemědělskými civilizacemi. Dané lokality vyhledali v zeměpisném atlase (orientace podle řek, pohoří) a zakreslili do krajinné osy a slepé mapy světa. S pomocí atlasu hledali, které přírodní faktory byly rozhodující pro osídlení dané oblasti. Určili, který druh obživy zde mohl převažovat (socioekonomické faktory). Žáci se rozdělili do skupin, každé byla přidělena jedna oblast, se kterou měli ostatní seznámit. Práce byla rozdělena do několika částí – vymezení oblastí na základě přírodních poměrů, způsobu obživy (zemědělství, obchod, řemesla), kultury (architektura, objevy, mýty), rozdělení společnosti. Žáci si práci mezi sebou rozdělili a učitel hrál roli konzultanta (kontrola informací z internetu, poskytnutí doporučené literatury, upozornění na nedostatky, návrh struktury práce). Úkol byl zpracován do podoby prezentace, na jejíž předvedení měli žáci určený limit (cca 20 minut). Tvůrci prezentace odpovídali na dotazy ostatních žáků, pokud odpověď neznali, mohli si ji připravit na příští vyučovací hodinu. Každý výstup zhodnotil učitel i žáci (odborná úroveň, přehlednost a srozumitelnost, jazykové zpracování, grafická stránka, způsob vystupování před třídou).

Příklad realizace č. 4

Cíl: Žák popíše sídla zemědělských států, na příkladech zdůvodní jejich umístění v souvislosti s krajinou a pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel, porovná historickou a současnou mapu daného území.
Pracovní potřeby: nástěnné mapy jednotlivých světadílů, mapy v rámci programu ACTIVstudio, zeměpisný i dějepisný atlas světa, snímky oblastí s nejstaršími kulturami, časové osy starověku, časová a krajinná osa, texty vyprávějící o životě lidí starověkých civilizací (Mezopotámie, Egypt, Řecko, Indie, Čína atd.) – ukázky z dobové i odborné literatury.
Použité metody: frontální výuka (vývoj prvotních sídel v města a městské státy – rozhodující faktor přírodní poměry, které byly dále ovlivňovány faktory socioekonomickými), práce s plánem starověkých měst (předcházel výklad o vzniku map, měřítku, souřadnicovém systému a vlastní práce s mapami, plány).

Žáci na základě těchto plánů vybírali podstatné znaky měst (hradby, tržiště, chrámy, hospodářské budovy, kulturní zařízení atd.) a určovali, které socioekonomické faktory převažovaly (funkce obranná, ekonomická – tržní, dopravní – správní, náboženská, kulturní). Na základě zobecnění geografických znaků sídel vytvořili plán svého města, vybrali vhodnou lokalitu podle převažující funkce města a vytvořili plán nebo model svého města.

Příklad realizace č. 5

Cíl: Žák zachytí na časové ose vývoj krajinné sféry a lidské společnosti a jejich vzájemné prolínání, porovná historickou a současnou mapu daného území.
Pracovní potřeby: pastelky, čtvrtky, nůžky, lepidlo, lepicí páska, tužky, kopie obrázků sídel (půdorysy), starověkých historických památek, rostlin, živočichů a objevů (kolo, písmo, grafické projevy v matematice, zemědělské nářadí atd.), ACTIVstudio, MS PowerPoint, dataprojektor.
Použité metody: samostatné vyhledávání obrázků a informací, třídění informací (práce s ACTIVstudiem nebo prohlížečem obrázků), prezentace.

Žáci vyhledávali obrázky památek daných lokalit v knihách a na internetu (i v rámci vyučování v laboratoři výpočetní techniky), třídili informace o flóře i fauně území a objevech starověkých civilizací. Obrázky lepili do časové osy k jednotlivým lokalitám. Získané a zpracované informace žáci prezentovali před třídou.

Příklad realizace č. 6

Cíl: Žák časově zařadí zámořské objevy, uvede příklad nově objeveného území, vyjmenuje významné mořeplavce, vysvětlí příčiny a důsledky zámořských objevů.
Pracovní potřeby: školní atlas světa, dějepisný atlas světa (vznik nových ekonomických center v Evropě), ukázky historických map a základní způsoby zobrazování, příruční glóbusy (jeden do dvojice), historický glóbus, životopisy významných cestovatelů, ukázky z cestopisů, obrázky dopravních prostředků, objevů a vynálezů (astrolab, sextant, portulánové mapy, mapa hvězdné oblohy – orientace podle souhvězdí), zajímavých místních objektů, rostlin a živočichů, texty o způsobu života domorodých obyvatel.
Použité metody: práce ve dvojicích, skupinová práce, vyhledávání informací v pramenech, práce s mapou a časovou osou.

Žáci v dějepisných atlasech, historických mapách a cestopisech objevovali rozsah znalostí člověka o světě na přelomu 14. a 15. století (bílá místa na mapě), ze stejných zdrojů čerpali informace o počátcích objevných plaveb (které státy, kdy a proč). Práce probíhala ve dvojicích i větších skupinách (činnost s ukázkami cestopisů). Na mapě žáci určovali možné směry nových cest po pevnině i moři (podél pobřeží, využití mořských proudů a větrů) a porovnávali své orientační poznatky se znalostmi tehdejších cestovatelů. V knihách a na internetu vyhledali informace o významných cestovatelích a trasách jejich cest (zdůraznili původ cestovatelů a určili zemi, pro kterou pracovali). Popsali střetnutí domorodé civilizace s objeviteli a důsledky setkání pro Evropany i domorodce. Do časové osy zakreslili objevené oblasti a jejich charakteristické znaky (fauna, flóra, suroviny dovážené do Evropy). Popsali vliv objevů na obě civilizace (změna životního stylu). V závěru žáci porovnali objevné cesty na soudobých mapách se současným zobrazením.

Sledování konkrétní výuky – záznam z vyučovacích hodin

Vyučovací hodina v sekundě

Výuce předmětu Poznáváme svět a naši republiku v sekundě pilotního gymnázia Rumburk, jejímž hlavním tématem byla výroba keramiky – pravěkého nádobí, předcházela vyučovací hodina, ve které žáci pracovali s dějepisnou mapou pravěkého osídlení, obecně zeměpisnou i slepou mapou České republiky. Žáci měli za úkol vyhledat nejstarší osídlení na českém území, následně měli dané území lokalizovat na obecně zeměpisné mapě České republiky a poté zanést toto místo do své pracovní mapy.

Ve vyučovací hodině, která byla navštívena, nejprve žáci sledovali na interaktivní tabuli ukázky pravěké keramiky. Následně obdrželi špejle a keramickou hlínu, ze které vytvářeli pravěké nádobí. Protože se jednalo o integrovaný vyučovací předmět (zeměpisu a dějepisu), vedli výuku dva pedagogové (učitel dějepisu a učitelka zeměpisu). Žáci si tak činnostně vyzkoušeli, jaké to bylo vytvářet nádobí v pravěké době.

1. Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky

2. Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky

3. Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky

4. Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky

Vyučovací hodina v primě

Další sledovaná vyučovací hodina proběhla v primě. Výuku vedl učitel zeměpisu a současně se této vyučovací hodiny zúčastnili ještě dva další pedagogové, a to učitelka zeměpisu a učitel dějepisu. Výuka probíhala v učebně s interaktivní tabulí, ústředním tématem bylo střídání dne a noci i ročních období. Díky interaktivní tabuli mohli žáci sledovat různé demonstrativní obrázky a flash animace. Současně obdrželi několik pracovních listů, do kterých např. zakreslovali polohu Slunce v době slunovratů a rovnodenností. Této vyučovací hodině předcházela výuka o tvaru, velikosti a pohybů Země, při které žáci mohli porovnat současné poznatky o postavení Země ve vesmíru s poznatky v dobách minulých.

5. Výuka s interaktivní tabulí – střídání dne a noci a ročních období – fotografie z výuky

 

6. Výuka s interaktivní tabulí – střídání dne a noci a ročních období – fotografie z výuky