Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > Poznáváme svět a naši republiku
Odborný článek

Poznáváme svět a naši republiku

15. 9. 2008 Gymnaziální vzdělávání
Autor
VÚP Praha

Anotace

Vyučovací předmět je vytvořen pro primu až kvartu nižšího stupně víceletého gymnázia a odpovídající ročníky základní školy. Hlavním cílem integrace je ukázat vývoj lidské společnosti v souvislosti s vývojem krajinné sféry.

 



Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.


Škola: Gymnázium Rumburk
Realizátoři: Dagmar Fohlová, Boris Stojaník
Konzultant VÚP: Jan Hoštička

Integrovaný vyučovací předmět Poznáváme svět a naši republiku vznikl propojením celých vzdělávacích oborů Dějepis a Zeměpis. Vyučovací předmět je vytvořen pro primu až kvartu nižšího stupně víceletého gymnázia a odpovídající ročníky základní školy. Hlavním cílem integrace je ukázat vývoj lidské společnosti v souvislosti s vývojem krajinné sféry.

Kontext

Cílovou skupinu sledovaného příkladu dobré praxe tvořila celá třída primy, tj. 30 žáků. Výuka probíhala v multimediální učebně s dataprojektorem, interaktivní tabulí a počítačem s přístupem na internet. Některé aktivity (základy topografie, orientace v terénu, zpracování historických pramenů) se uskutečnily mimo školu, v terénu.

Východiska

Původním cílem bylo vyučovat dějepis jiným způsobem na nižším a vyšším stupni gymnázia (ne vždy chronologicky). Proto se vyučující rozhodli pro výuku dějepisu v rámci jednotlivých regionů. A odtud již vedla cesta ke sblížení obsahu dějepisu a zeměpisu a jejich společnému rozvržení. Zástupce ředitele školy (učitel zeměpisu) následně navrhl integraci obou vyučovacích předmětů. Předkládaný příklad dobré praxe byl sledován v prvním ročníku víceletého gymnázia. Proto další části textu jsou vztaženy pouze ke vzdělávacímu obsahu, který byl realizován v tomto ročníku.

Cíle

a) na úrovni oborů
Očekávané výstupy, vzdělávací obor Zeměpis, RVP ZV
Žák:

  • organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů,
  • používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii,
  • zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy Sluneční soustavy,
  • prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů,
  • rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu,
  • porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost,
  • posoudí, jak souvisí přírodní podmínky s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel,
  • porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajiny,
  • ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu.

Očekávané výstupy, vzdělávací obor Dějepis, RVP ZV
Žák:

  • orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu,
  • charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu,
  • objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost,
  • uvede příklady archeologických kultur na našem území,
  • rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací,
  • demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem,
  • popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky.

Očekávané výstupy předmětu v ŠVP školy
Žák:

  • orientuje se v prostoru a čase, znázorní časovou osu a vyjádří vlastními slovy její účel,
  • objasní historický vývoj lidské společnosti na základě vývoje krajinné sféry, porovná historickou a současnou mapu daného území,
  • popíše vznik kultur a vysvětlí vzájemné vztahy mezi nimi (vzájemné prolínání a obohacování, negativní projevy), porovná historickou a současnou mapu daného území,
  • popíše sídla zemědělských států, na příkladech zdůvodní jejich umístění v souvislosti s krajinou, porovná historickou a současnou mapu daného území,
  • zachytí v časové ose vývoj krajinné sféry a lidské společnosti a jejich vzájemné prolínání,
  • časově zařadí zámořské objevy, uvede příklad nově objeveného území, vyjmenuje významné mořeplavce, vysvětlí příčiny a důsledky zámořských objevů.

b) na úrovni klíčových kompetencí
Cíle v oblasti kompetence k učení
Žák:

  • samostatně zpracovává výpisky i práce rozsáhlejšího formátu a charakteru (reflexe, referáty, projekty),
  • získané informace chápe včetně souvislostí a vysvětlí je (formuluje hlavní myšlenku, vyjádří vlastními slovy obsah získaných informací i jejich význam),
  • aktivně využívá různé zdroje informací (knihy, encyklopedie, příručky, tabulky, grafy, tisk, lidé, internet).

Cíle v oblasti kompetence komunikativní
Žák:

  • v textu, promluvě či jiném záznamu pojmenuje hlavní myšlenky a stručně je shrne; určí, kde jsou klíčová místa,
  • sám diskutuje k věci, srozumitelně sděluje a vysvětluje své myšlenky, postoje a argumenty,
  • své sdělení vyjádří písemně a uceleně, se souvislou stavbou vět, odstavců a celého textu, se zaměřením na věc i s ohledem na svého adresáta a záměr sdělení,
  • různými způsoby vyjádří své názory, pocity a myšlenky,
  • pozná, když si informace protiřečí.

Cíle v oblasti kompetence sociální a personální
Žák:

  • rozdělí si ve skupině úkol na části a přijme svou část, včetně zodpovědnosti za její plnění,
  • pracuje podle zažitých (zvnitřněných) pravidel spolupráce, a pokud vyvstane potřeba, pravidla pro danou situaci aktualizuje,
  • reflektuje a hodnotí práci svého týmu, jednotlivců i sebe podle kritérií, která si skupina vytvořila ve fázi přípravy.

Cíle v oblasti kompetence pracovní
Žák:

  • pracuje podle návodu – postupuje systematicky podle složitého návodu – seznámí se s návodem, upraví ho podle konkrétních podmínek a systematicky podle něj pracuje,
  • svůj postup průběžně vyhodnocuje a modifikuje podle zadání či stanovených kritérií, využívá své zkušenosti.

c) na úrovni výchovně vzdělávacích strategií v ŠVP
Pozn.: Učitelé si stanovili cíle také pro svou práci, opírali se v tomto případě o výchovné a vzdělávací strategie předmětu v ŠVP.

Cíle v oblasti kompetence k učení:

  • učitel vede žáky k samostatnosti při vytváření referátů, sám do procesu vstupuje pouze jako konzultant, např. při vytváření časového plánu a kontrole jeho dodržování (základní úroveň),
  • učitel na konci vyučovací hodiny pravidelně shrne a utřídí probrané učivo s přihlédnutím k domácí přípravě,
  • učitel zařazuje do výuky specifické činnosti, které mají procvičovat žákovu paměť (místopis, dějepisná data a pojmy atd.),
  • učitel žákům doporučuje další vzdělávací aktivity (sledování televize, rozhlasu, četba nových knih a odborných časopisů), hovoří s nimi o nově nabytých informacích, popř. jich využívá v probírané látce).

Cíle v oblasti kompetence komunikativní:

  • žák se učí při práci s textem rozlišovat informace podstatné a zavádějící apod.,
  • učitel rozvíjí komunikativní dovednosti řízenou diskusí k učivu, které má souvislost s aktuálními problémy (základní úroveň),
  • žák je veden k hodnocení vlastní samostatné práce i práce jiných žáků,
  • učitel podporuje vhodný zásah žáků do výkladu (dotaz, rozšiřující informace, upozornění na chybu) a adekvátně na něj reaguje.

Cíle v oblasti kompetence sociální a personální:

  • učitel využívá v hodinách skupinovou práci a také podporuje řešení úloh v malých skupinkách,
  • učitel procvičuje s žáky vyjadřování vlastních stanovisek (i opačných), žáci jsou vedeni, aby vyslechli názory druhých a přiměřeně na ně reagovali,
  • učitel prezentuje osobní zájem o vyučovaný obor.

Cíle v oblasti kompetence pracovní:

  • učitel zařazuje práci s technikou a různými materiály – výtvarné práce apod.,
  • učitel zařazuje aktivity, které umožní sledovat vlivy lidské činnosti na okolí (např. exkurze, výlety).
Realizace – postup a metody

Tvorbu učebních osnov integrovaného vyučovacího předmětu učitelé začali základním nastavením koncepce. Dohodli se, že prima bude v podstatě úvodem, který by měl žáky provést ve zkratce celými dějinami a základy zeměpisu (fyzická geografie, práce s mapou, základy socioekonomické geografie) pokud možno v místním regionu. V sekundě budou dosažené výstupy konkretizovány v dějepisu a zeměpisu České republiky. V tercii totéž v Evropě a v kvartě ve světě. Učitelé zeměpisu a dějepisu se podle tohoto základního nastavení pokusili roztřídit a konkretizovat jednotlivé výstupy do ročníků. Na základě toho pak byly poskládány učební osnovy daného vyučovacího předmětu. Podle úvodní koncepce byl pro každý ročník zvolen jednotící podklad. V primě to byla krajina a člověk, jejich ovlivňování a vývoj. Základní postup byl chronologický. V sekundě byly zvoleny dějiny České republiky na pozadí zeměpisu, základní postup je opět chronologický. V tercii a kvartě je základní postup regionální, jedná se o zeměpis na dějepisném podkladu. Cílem je uvést současné dění do souvislosti s dějinami daného regionu a s přírodními podmínkami.

Příklady probíraných témat vyučovacího předmětu Poznáváme svět a naši republiku (prima)

Dějepis

Zeměpis

Prima

Časová osa

Časová osa

  • historický čas a prostor
  • vznik vesmíru
  • Sluneční soustava
  • vývoj krajinné sféry Země (působení vnitřních a vnějších sil)
  • vztah lidské společnosti a krajiny
  • oblasti vzniku nejstarších civilizací a vývoj do současnosti
  • činnost člověka v přírodě
  • vznik a vývoj sídel (od pravěku po současnost)
  • zámořské objevy
  • kartografická díla
  • Země jako vesmírné těleso
Příklady realizace vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu Poznáváme svět a naši republiku (prima)

Příklad realizace č. 1

Cíl: Žák se orientuje v prostoru a čase, znázorní časovou osu a vyjádří vlastními slovy její účel.
Pracovní potřeby: pastelky, čtvrtky, nůžky, lepidlo, lepicí páska, tužky, kopie obrázků (tvary galaxií, kometa, hvězda, planeta, formy předchůdce člověka, geologická osa aj.).
Použité metody: práce s různými informačními zdroji (rodiče, knihy, internet), příprava na skupinovou práci, skupinová práce, domácí i školní práce s osou a ACTIVstudiem (interaktivní tabule, dataprojektor, program Activstudio), CD: Dobrodružství poznání - Planeta Země, příloha časopisu Počítač pro každého, Vogel Burda Communications, DVD Putování s pravěkými lidmi, dokumentární seriál BBC, vydáno: 2002, Velká Británie, režie: Richard Dale, P. de Lespinois (V ČR toto DVD vydal např. Bontonfilm).

Pojem času byl žákům vysvětlen na základě existence časové osy. Práce s ní vyžaduje matematickou znalost celých (hlavně záporných) čísel. Pro začátek žáci pracovali s ACTIVstudiem. Do předkreslené časové osy zaznamenávali události ze svého života. Poté zvolili jednu z nich jako hraniční bod (rok narození, vstup do školy). Každý žák si v rámci domácí přípravy sestavil svou osu vlastních životních událostí. Dalším úkolem bylo seznámit žáky s mezníkem, který se bude používat při tvorbě velké časové osy (před Kristem a po Kristu). Kontrola zvládnutí učiva proběhla opět při práci s časovou osou na tabuli.

V dalších hodinách žáci slepili ze čtvrtek základ časové osy pro výuku. Ta byla poprvé použita při zaznamenání vzniku vesmíru (teorie velkého třesku), vzniku Sluneční soustavy a planety Země. Pro modelaci Země vnějšími a vnitřními silami si žáci vytvořili vedlejší osu. Na ni nalepili části geologické osy, kterou dostali od vyučující. Zde také zakreslili jednotlivé etapy vývoje člověka (od přelomu třetihor a čtvrtohor), periodizaci doby kamenné a část biosféry. Šířková pásma a typy přírodní krajiny byly zaznamenány na zvláštní ose, kterou obdrželi opět od vyučujícího, ta byla později využita pro znázornění neolitické společnosti a vývoje kulturní krajiny.

Příklad realizace č. 2

Cíl: Žák objasní historický vývoj naší společnosti na základě vývoje krajinné sféry, porovná historické a současné mapy daného území.
Pracovní potřeby: pastelky, čtvrtky, nůžky, lepidlo, lepicí páska, tužky, samotvrdnoucí hmota, kopie obrázků (geologická osa, obrázek krajinné sféry – vytvoří učitel; obrázky historické krajiny a člověka, který se v ní vyvíjel od Australopitheka po Homo sapiens), modely pravěkých nástrojů a lebek jednotlivých vývojových druhů předchůdců člověka (popř. obrazové materiály), obrazy předchůdců člověka a krajiny jejich života (Z. Burian), knihy Eduarda Štorcha o pravěku, mýty o vzniku světa a stvoření člověka.
Použité metody: práce s různými informačními zdroji, domácí i školní práce s osou a ACTIVstudiem (interaktivní tabule, dataprojektor, program ACTIVstudio), DVD Putování s pravěkými lidmi – vyhledávání a doplňování informací z filmu do pracovních listů (hledání vývojových rozdílů předchůdců člověka v různých typech krajinných oblastí), pracovní listy na krajinnou sféru – vnitřní síly (např. pohyb litosférických desek, vulkanická a seismická činnost, horotvorné procesy) a vnější síly (např. slunce, gravitace, erozní činitelé – voda, vítr, led), práce s historickým a obecně zeměpisným atlasem, individuální práce.

Žáci v geologické ose vyhledali projevy vnitřních a vnějších sil (rozeznali jednotlivé procesy v krajině – vrásnění, vulkanická činnost, zemětřesení, erozní činitelé). Byli rozděleni do skupin. Každá obdržela písemnou ukázku jednoho mýtu o vzniku světa (řecký, židovský, indiánský, egyptský atd.) a na velké čtvrtky formou šesti až osmi obrázků připravili pro ostatní skupiny seznámení s přiděleným mýtem. Všechny práce pak byly vystaveny v učebně dějepisu a slouží jako pomůcka i pro některé jiné ročníky.

Stejně tomu tak bylo i s mýty o vzniku (stvoření) člověka i s ukázkou vlivu pohybu kontinentů na vývoj klimatu a vytvoření podmínek pro vývoj a migraci předchůdců člověka – animace, DVD. Do osy s šířkovými pásmy žáci zakreslili převládající současné podnebné oblasti, doplnili typy půd a vegetační oblasti. S pomocí obrázků a videa porovnali shodné a odlišné znaky stavby těla (i vzhledem ke klimatickým změnám) jednotlivých druhů předchůdců člověka, rozdíly v krajině, ve které žili, způsobu života (stravování, obydlí, používané nástroje, výtvarné projevy). Znázornili migraci člověka z Afriky na území dalších světadílů. Porovnali oblasti s nejstarším osídlením (dějepisné atlasy) s oblastmi klimaticky vhodnými pro život primitivních zemědělců (obecně zeměpisný atlas), obecně charakterizovali krajinu, ve které člověk-zemědělec žil.

Příklad realizace č. 3

Cíl: Žák popíše vznik kultur a vysvětlí vzájemné vztahy mezi nimi (vzájemné prolínání a obohacování, negativní projevy), porovná historickou a současnou mapu daného území.
Pracovní potřeby: nástěnné mapy jednotlivých světadílů, mapy v rámci programu ACTIVstudio, zeměpisný i dějepisný atlas světa, snímky oblastí s nejstaršími kulturami, časové osy starověku, časová a krajinná osa, texty vyprávějící o životě lidí starověkých civilizací (Mezopotámie, Egypt, Řecko, Indie, Čína atd.) – ukázky z dobové i současné odborné literatury.
Použité metody: frontální výuka, skupinová práce, samostatná práce s konzultacemi, práce s PowerPointem, tvorba prezentace, seznámení třídy s výsledky skupinové práce, přímé hodnocení učitelem a třídou, práce s časovou osou – zakreslení oblastí s nejstaršími kulturami do krajinné osy (klima a vegetace) a mapy světa (lokalizace podle světadílů).

Učitel s žáky vymezili s pomocí dějepisného atlasu oblasti s nejstaršími zemědělskými civilizacemi. Dané lokality vyhledali v zeměpisném atlase (orientace podle řek, pohoří) a zakreslili do krajinné osy a slepé mapy světa. S pomocí atlasu hledali, které přírodní faktory byly rozhodující pro osídlení dané oblasti. Určili, který druh obživy zde mohl převažovat (socioekonomické faktory). Žáci se rozdělili do skupin, každé byla přidělena jedna oblast, se kterou měli ostatní seznámit. Práce byla rozdělena do několika částí – vymezení oblastí na základě přírodních poměrů, způsobu obživy (zemědělství, obchod, řemesla), kultury (architektura, objevy, mýty), rozdělení společnosti. Žáci si práci mezi sebou rozdělili a učitel hrál roli konzultanta (kontrola informací z internetu, poskytnutí doporučené literatury, upozornění na nedostatky, návrh struktury práce). Úkol byl zpracován do podoby prezentace, na jejíž předvedení měli žáci určený limit (cca 20 minut). Tvůrci prezentace odpovídali na dotazy ostatních žáků, pokud odpověď neznali, mohli si ji připravit na příští vyučovací hodinu. Každý výstup zhodnotil učitel i žáci (odborná úroveň, přehlednost a srozumitelnost, jazykové zpracování, grafická stránka, způsob vystupování před třídou).

Příklad realizace č. 4

Cíl: Žák popíše sídla zemědělských států, na příkladech zdůvodní jejich umístění v souvislosti s krajinou a pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel, porovná historickou a současnou mapu daného území.
Pracovní potřeby: nástěnné mapy jednotlivých světadílů, mapy v rámci programu ACTIVstudio, zeměpisný i dějepisný atlas světa, snímky oblastí s nejstaršími kulturami, časové osy starověku, časová a krajinná osa, texty vyprávějící o životě lidí starověkých civilizací (Mezopotámie, Egypt, Řecko, Indie, Čína atd.) – ukázky z dobové i odborné literatury.
Použité metody: frontální výuka (vývoj prvotních sídel v města a městské státy – rozhodující faktor přírodní poměry, které byly dále ovlivňovány faktory socioekonomickými), práce s plánem starověkých měst (předcházel výklad o vzniku map, měřítku, souřadnicovém systému a vlastní práce s mapami, plány).

Žáci na základě těchto plánů vybírali podstatné znaky měst (hradby, tržiště, chrámy, hospodářské budovy, kulturní zařízení atd.) a určovali, které socioekonomické faktory převažovaly (funkce obranná, ekonomická – tržní, dopravní – správní, náboženská, kulturní). Na základě zobecnění geografických znaků sídel vytvořili plán svého města, vybrali vhodnou lokalitu podle převažující funkce města a vytvořili plán nebo model svého města.

Příklad realizace č. 5

Cíl: Žák zachytí na časové ose vývoj krajinné sféry a lidské společnosti a jejich vzájemné prolínání, porovná historickou a současnou mapu daného území.
Pracovní potřeby: pastelky, čtvrtky, nůžky, lepidlo, lepicí páska, tužky, kopie obrázků sídel (půdorysy), starověkých historických památek, rostlin, živočichů a objevů (kolo, písmo, grafické projevy v matematice, zemědělské nářadí atd.), ACTIVstudio, MS PowerPoint, dataprojektor.
Použité metody: samostatné vyhledávání obrázků a informací, třídění informací (práce s ACTIVstudiem nebo prohlížečem obrázků), prezentace.

Žáci vyhledávali obrázky památek daných lokalit v knihách a na internetu (i v rámci vyučování v laboratoři výpočetní techniky), třídili informace o flóře i fauně území a objevech starověkých civilizací. Obrázky lepili do časové osy k jednotlivým lokalitám. Získané a zpracované informace žáci prezentovali před třídou.

Příklad realizace č. 6

Cíl: Žák časově zařadí zámořské objevy, uvede příklad nově objeveného území, vyjmenuje významné mořeplavce, vysvětlí příčiny a důsledky zámořských objevů.
Pracovní potřeby: školní atlas světa, dějepisný atlas světa (vznik nových ekonomických center v Evropě), ukázky historických map a základní způsoby zobrazování, příruční glóbusy (jeden do dvojice), historický glóbus, životopisy významných cestovatelů, ukázky z cestopisů, obrázky dopravních prostředků, objevů a vynálezů (astrolab, sextant, portulánové mapy, mapa hvězdné oblohy – orientace podle souhvězdí), zajímavých místních objektů, rostlin a živočichů, texty o způsobu života domorodých obyvatel.
Použité metody: práce ve dvojicích, skupinová práce, vyhledávání informací v pramenech, práce s mapou a časovou osou.

Žáci v dějepisných atlasech, historických mapách a cestopisech objevovali rozsah znalostí člověka o světě na přelomu 14. a 15. století (bílá místa na mapě), ze stejných zdrojů čerpali informace o počátcích objevných plaveb (které státy, kdy a proč). Práce probíhala ve dvojicích i větších skupinách (činnost s ukázkami cestopisů). Na mapě žáci určovali možné směry nových cest po pevnině i moři (podél pobřeží, využití mořských proudů a větrů) a porovnávali své orientační poznatky se znalostmi tehdejších cestovatelů. V knihách a na internetu vyhledali informace o významných cestovatelích a trasách jejich cest (zdůraznili původ cestovatelů a určili zemi, pro kterou pracovali). Popsali střetnutí domorodé civilizace s objeviteli a důsledky setkání pro Evropany i domorodce. Do časové osy zakreslili objevené oblasti a jejich charakteristické znaky (fauna, flóra, suroviny dovážené do Evropy). Popsali vliv objevů na obě civilizace (změna životního stylu). V závěru žáci porovnali objevné cesty na soudobých mapách se současným zobrazením.

Sledování konkrétní výuky – záznam z vyučovacích hodin

Vyučovací hodina v sekundě

Výuce předmětu Poznáváme svět a naši republiku v sekundě pilotního gymnázia Rumburk, jejímž hlavním tématem byla výroba keramiky – pravěkého nádobí, předcházela vyučovací hodina, ve které žáci pracovali s dějepisnou mapou pravěkého osídlení, obecně zeměpisnou i slepou mapou České republiky. Žáci měli za úkol vyhledat nejstarší osídlení na českém území, následně měli dané území lokalizovat na obecně zeměpisné mapě České republiky a poté zanést toto místo do své pracovní mapy.

Ve vyučovací hodině, která byla navštívena, nejprve žáci sledovali na interaktivní tabuli ukázky pravěké keramiky. Následně obdrželi špejle a keramickou hlínu, ze které vytvářeli pravěké nádobí. Protože se jednalo o integrovaný vyučovací předmět (zeměpisu a dějepisu), vedli výuku dva pedagogové (učitel dějepisu a učitelka zeměpisu). Žáci si tak činnostně vyzkoušeli, jaké to bylo vytvářet nádobí v pravěké době.

Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky
1. Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky
Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky
2. Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky
Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky
3. Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky
Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky
4. Výroba keramiky – pravěkého nádobí – fotografie z výuky
Vyučovací hodina v primě

Další sledovaná vyučovací hodina proběhla v primě. Výuku vedl učitel zeměpisu a současně se této vyučovací hodiny zúčastnili ještě dva další pedagogové, a to učitelka zeměpisu a učitel dějepisu. Výuka probíhala v učebně s interaktivní tabulí, ústředním tématem bylo střídání dne a noci i ročních období. Díky interaktivní tabuli mohli žáci sledovat různé demonstrativní obrázky a flash animace. Současně obdrželi několik pracovních listů, do kterých např. zakreslovali polohu Slunce v době slunovratů a rovnodenností. Této vyučovací hodině předcházela výuka o tvaru, velikosti a pohybů Země, při které žáci mohli porovnat současné poznatky o postavení Země ve vesmíru s poznatky v dobách minulých.

Výuka s interaktivní tabulí – střídání dne a noci a ročních období – fotografie z výuky
5. Výuka s interaktivní tabulí – střídání dne a noci a ročních období – fotografie z výuky

 

Výuka s interaktivní tabulí – střídání dne a noci a ročních období – fotografie z výuky
6. Výuka s interaktivní tabulí – střídání dne a noci a ročních období – fotografie z výuky

 

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

V průběhu školního roku se podařilo naplnit všechny stanovené cíle. Žáci rozvinuli své pracovní schopnosti při řešení dílčích úkolů v rámci individuálních aktivit (časová osa, sběr informací – encyklopedie, práce s internetem) a také v pracovních skupinách při tvorbě a prezentaci zadaných úkolů. Nelze posoudit, zda jsou dosažené výsledky z hlediska roční praxe dlouhodobé. Nicméně získané dovednosti a rozvíjené klíčové kompetence využívají bývalí žáci primy úspěšně v sekundě.

Shrnutí a zhodnocení celkové kvality příkladu dobré praxe

Zařazení vyučovacího předmětu Poznáváme svět a naši republiku do ŠVP gymnázia v Rumburku se osvědčilo. Účinnost takto postavené výuky spočívá v úzké spolupráci učitelů a žáků, v pochopení organizačních změn oproti klasické výuce. V úvodní hodině vyučovacího předmětu Poznáváme svět a naši republiku byli žákům představeni všichni vyučující, byl jim sdělen obsah daného předmětu a žáci byli předem upozorněni na to, že bude do hodin docházet více vyučujících. Tento fakt zcela akceptovali, v současné době je návštěva několika vyučujících, a to i cizích, nepřekvapí. Z počátku měli žáci potíže se zařazováním do pracovních skupin vzniklých pomocí nezávislého výběru (častá obměna skupin) a s rovnoměrnou účastí každého žáka na práci ve skupině (hodnocení pomocí bodů, které si žáci sami rozdělí ve skupině podle odvedené práce). Sledování naplňování cílů příkladu dobré praxe bude součástí evaluační práce učitelů v průběhu dalších let.

Budoucí perspektiva příklad dobré praxe

Největší náklady vyžaduje zařízení multimediální učebny s ACTIVstudiem (jednorázová investice), zbývající část nesli na svých bedrech vyučující a žáci (nejedná se o velké částky – s výjimkou odborné literatury).

Stěžejní pro tento vyučovací předmět je jeho personální obsazení. Otázkou zůstává, zda by nebylo vhodnější, aby tento předmět vyučoval pedagog s aprobací zeměpis – dějepis či v podobě, jak se to zatím na škole realizuje (učitel zeměpisu a učitel dějepisu).

V případě dvou vyučujících je totiž nutné, aby byli schopni se vždy oprostit od úzkého pohledu jednoho oboru, aby dokázali rozumně snížit množství informací a dát prostor výuce „vnímání“, aby si našli dost času na společnou přípravu.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:
Multimediální encyklopedie zeměpis, příloha časopisu Počítač pro každého. Vogel Burda Communications.
Encyklopedie vesmíru, příloha časopisu Jak na počítač č. 20/05.
Kronika Českých zemí. Anopress spol. s r. o., Fortuna Print, spol. s. r. o.

Další informace ve stručné podobě, zejména související se školním vzdělávacím programem, jsou uvedeny na webových stránkách školy www.gymrumburk.cz.

Kontaktní osoby:
Dagmar Fohlová
e-mail: fohlova@gymrumburk.cz

Boris Stojaník
e-mail: stojanik@gymrumburk.cz

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
VÚP Praha

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Článek pro obor:

Dějepis