Ekologický kurz Ekologie v regionu

Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.

Škola: Gymnázium, Slovanské náměstí, Brno
Realizátor: Iva Kubištová
Konzultant VÚP: Svatava Janoušková

Základní náplní kurzu Ekologie v regionu jsou zejména praktické činnosti spojené s poznáváním brněnského regionu. Žáci mají v průběhu kurzu možnost prakticky se seznámit s botanickými a zoologickými pozorováními, která jim umožní poznat celou řadu biologických druhů a jejich význam v ekosystému, dále s chemickými rozbory vody a půdy, se sledováním terénu, prací s mapou, sledováním uložení hornin nebo s meteorologickými podmínkami v dané lokalitě. Současně také žáci zjišťují údaje o kvalitě prostředí v regionu a způsobech jeho ochrany. Kurs je určen žákům druhých ročníků čtyřletého cyklu, respektive ekvivalentním ročníkům víceletých gymnázií.

Aby žáci byli schopni efektivní práce v samotném kurzu, jsou v průběhu školního roku v rámci výuky (projektů, laboratorních cvičení apod.) seznamováni se základními ekologickými pojmy a principy ochrany a tvorby životního spoření. Výuka se také zaměřuje na práci s různými informačními zdroji.

Tímto způsobem jsou u žáků do značné míry rozvíjeny nejen klíčové kompetence (k řešení problémů, k učení, sociální a personální a občanská), ale přirozenou formou se také propojují vzdělávací obsahy jednotlivých vzdělávacích oborů, jako jsou Biologie, Geografie, Geologie, Fyzika a Chemie, a také tematické okruhy průřezových témat Environmentální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a v neposlední řadě Mediální výchova.

Kontext

Problémem školy, která se nachází ve velkém městě s řadou průmyslových provozů, je skutečnost, že příroda, která by umožnila pozorování, je od ní příliš vzdálená. Výuka se většinou uskutečňuje s celou třídou (přes třicet žáků), což není vhodný počet pro efektivní praktické činnosti. Většina vzdělávacích aktivit probíhá v učebnách, které jsou relativně dobře vybavené didaktickou technikou, část hodin biologie i chemie a fyziky je realizována v laboratořích.

Žáci, jak sami přiznávají, nejsou zvyklí pravidelně chodit do přírody, mnohem více času tráví doma u počítačů, učením či různými volnočasovými aktivitami. Jejich znalosti o konkrétních biologických druzích a prostředí, v němž se vyskytují, jsou nízké. O ekologickou tematiku se zajímají jen povrchně, ale vzhledem ke stavu životního prostředí se chtějí dozvědět více. Proto vznikla potřeba konat kurz mimo Brno.

Ekologický kurz je určen žákům druhých ročníků čtyřletého cyklu, respektive ekvivalentním ročníkům víceletého studia. Sociokulturní složení žáků ve škole je velmi různorodé, škola vzdělává i zahraniční žáky, pro něž je ovšem problematika životního prostředí a jeho ochrany stejně důležitá. Pro ty, kteří by se z finančních nebo ze zdravotních důvodů nemohli zúčastnit ekologického kurzu, je připraven náhradní způsob seznámení s obsahem kurzu a jeho osvojením.

Východiska

Kurz se konal ve Středisku ekologické výchovy Rychta Krásensko v Drahanovské rovině nedaleko od Brna. Toto zařízení Domu ekologické výchovy Lipka Brno má mnohaleté zkušenosti s konáním podobných aktivit. Programoví vedoucí střediska byli po dohodě s pedagogy ochotni vytvořit program kurzu „na míru“ podle potřeb a výchovných záměrů školního vzdělávacího programu.

Pro bezproblémovou přípravu kurzu byl vytvořen užší tým z třídních učitelů daných tříd a vyučujících biologie a širší kolektiv ostatních učitelů, kteří v těchto třídách učí chemii, fyziku, geografii a občanský a společenskovědní základ. Práci obou týmů řídila vyučující biologie a chemie, která nejen učí ve většině tříd, jež se měly projektu zúčastnit, ale také má zkušenosti s tvorbou ŠVP. Vzhledem k časovým možnostem učitelů i provozu školy se setkával především užší tým a při přípravě obsahového zaměření kurzu využíval písemné podklady připravené širším týmem.

Cíle

Výhoda vzdělávacího kurzu spočívá zejména v tom, že prochází napříč mnoha vzdělávacími obory. Proto jsou zde uvedené jen některé z výstupů RVP G, které jsou díky kurzu naplňovány. Velmi podstatný je zejména aspekt možnosti seznamovat žáky prakticky s některými metodami terénního výzkumu.

a) na úrovni oborů
Očekávané výstupy, vzdělávací obor Biologie, RVP G
Žák:

• pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky,
• posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla,
• zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany,
• pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky,
• zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany.

Očekávané výstupy, vzdělávací obor Chemie, RVP G
Žák:

• charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučeniny, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí,
• využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v anorganické chemii,
• charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí,
• využívá znalosti základů kvalitativní a kvantitativní analýzy k pochopení jejich praktického významu v organické chemii.

Očekávané výstupy, vzdělávací obor Fyzika, RVP G
Žák:

• měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření.

Očekávané výstupy, vzdělávací obor Geografie, RVP G
Žák:

• vymezí místní region (podle bydliště, školy) na mapě podle zvolených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kulturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním celkům a regionům,
• zhodnotí některá rizika působení přírodních a společenských faktorů na životní prostředí v lokální, regionální a globální úrovni.

Očekávané výstupy, vzdělávací obor Geologie, RVP G
Žák:

• využívá vybrané metody identifikace minerálů.

Očekávané výstupy, vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ, RVP G
Žák:

• uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace ve formálních i neformálních vztazích, případné neshody či konflikty s druhými lidmi řeší konstruktivním způsobem.

b) na úrovni klíčových kompetencí
Výhoda kurzu spočívá v tom, že je v jeho průběhu rozvíjena většina klíčových kompetencí z RVP G, a navíc také do značné míry kompetence pracovní (RVP ZV). Vzhledem ke komplexnosti rozvoje kompetencí uvádíme zde pouze některé příklady části kompetencí, kterých je v rámci kurzu dosahováno.

Cíle v oblasti kompetence k učení
Žák:

• vytváří si pro učení a pracovní činnost optimální podmínky,
• osvojuje si vědomě znalosti a dovednosti, které pak využívá při dalším učení a pracovních činnostech,
• identifikuje vlastní chybu, zjistí její příčinu, napraví ji nebo operativně vyřeší situaci, při které se chyba projevila, odnáší si poučení pro svoji další práci.

Cíle v oblasti kompetence k řešení problému
Žák:

• rozpozná příčinu jevu a jeho důsledek a vztah mezi nimi,
• rozpozná, které informace k vymezení problému či jeho řešení chybějí, a doplní je nebo uvede, jak by se daly získat,
• vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy.

Cíle v oblasti kompetence občanské
Žák:

• o chodu společnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržitelnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožoval a nepoškozoval přírodu a životní prostředí ani kulturu,
• posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí.

Cíle v oblasti kompetence sociální a personální
Žák:

• než se pustí do činnosti, popíše, koho, čeho všeho a jak se mohou týkat dopady jeho jednání,
• podle potřeby učiní opatření, která nežádoucí dopady jeho jednání přijatelně zmírní, nebo se dané činnosti vzdá.

Cíle v oblasti kompetence pracovní
Žák:

• přehledně zpracovává svůj pracovní postup,
• pracuje podle osvědčeného postupu nebo návodu.

c) na úrovni průřezového tématu Environmentální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

• vnímat místo, ve kterém žije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska životního prostředí,
• uvědomit si, že k ochraně přírody může napomoci každý jedinec svým ekologicky zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

• poznat složitou propojenost přírodních systémů a pochopit, že narušení jedné složky systému může vést ke zhroucení celého systému,
• znát z vlastní zkušenosti přírodní a kulturní hodnoty ve svém okolí, uvažovat o nich v souvislostech a chápat příčiny a následky jejich poškozování.

Realizace – postup a metody

V přípravné fázi ekologického kurzu (během prvního ročníku čtyřletého studia a odpovídajících ročníků víceletého studia) bylo pro žáky stanoveno několik cílů:

K jejich naplnění byla využita celá řada aktivit.

Vyučovací hodina, která se zabývala zdroji informací a jejich účelným využitím, probíhala v biologii v době, kdy se žáci seznamovali se základními ekologickými pojmy – producent, konzument a dekompozitor, i s dalšími pojmy, jakými jsou komenzál, symbiont, parazit, saprofyt. Na tato témata navázala četba odborného textu. Žáci dostali za úkol přečíst článek o bakteriích z časopisu Vesmír a poté odpovědět na 10 otázek, které měly ukázat, jak textu porozuměli.

Rozlišovat konkrétní běžné druhy rostlin a živočichů se žáci učili v několika projektech. Podzimní projekt Listy: každý žák v průběhu měsíce listopadu zhotovil herbář z listů podzimních dřevin. Při sběru listů si žáci měli všímat, jaké jsou biotopy jednotlivých druhů dřevin, jejich kůry, větviček, pupenů i variability listů jednoho stromu. U listů svých herbářových položek následně v dvouhodinovém praktiku biologie sledovali jejich morfologické znaky. Znalost listů našich běžných dřevin byla klasifikována.

Zimní projekt Vánoční stromek

Projektová hodina začala ve svátečně vyzdobené třídě testem, který u žáků prověřil znalost lidových tradic a zvyků. Při jeho společné opravě se žáci mimo jiné seznámili s lidovými tradicemi, které jsou spojené s Vánocemi a vánočními stromky. V diskusi byly probrány otázky, který vánoční stromek je ekologický. Na závěr se žáci pomocí ukázek seznámili s 12 základními druhy jehličnanů. V příští hodině byly informace o těchto jehličnanech doplněny z CD. Poté se žáci z výstavky vánočně ozdobených dřevin učili jednotlivé jehličnany poznávat.

Vánoční test – Co víš o vánočním stromku jako symbolu Vánoc?
Jehličnany – úkoly pro práci s ukázkami jehličnanů z vánoční výstavky

Projekt Herbář z bylin

Motivací k tvorbě vlastního herbáře byl cyklus referátů Význam rostlin. Dvojice žáků vypracovala referáty (rozsah 1 – 3 strany A4, Word, písmo Times New Roman, velikost písma 12) a ke každému z nich vytvořila prezentaci s obrázky a fotografiemi rostlin (na 10 – 15 minut). Žáci postupně přednášeli své prezentace v hodinách biologie (3 – 4 dvojice v jedné vyučovací hodině). Po přednesení provedli vlastní zhodnocení, pak je také posuzovali jejich spolužáci a vyučující. Většinou proběhla diskuse na dané téma – spolužáci se hlásili s dotazy. Všechny referáty i prezentace umístili žáci na jednu internetovou adresu jako společný studijní materiál. Z témat, která souvisejí s ekologií a ochranou životního prostředí, uveďme např.:

• jak se liší potraviny a biopotraviny,
• rostliny jako zdroj energie (biomasy),
• šlechtění rostlin a geneticky modifikované rostliny,
• rostliny jako bioindikátory prostředí,
• ochrana rostlin v ČR,
• významné chráněné rostliny našeho kraje.

Vlastní herbář každého žáka obsahoval 30 běžných druhů bylin, nasbíraných od května do srpna. Současně se zadáním tohoto úkolu dostali žáci seznam rostlin, které se měli naučit z atlasů, přírody nebo internetu. Při individuálním předávání herbářů v měsíci září byli ze znalosti konkrétních druhů rostlin zkoušeni.

Seznam rostlin – seznam rostlin, které se žáci mají naučit z atlasů

Se vztahem chemie k životnímu prostředí se žáci seznámili díky skupinovým projektům na školní konferenci Chemie a život. Každý žák si vybral jedno ze zadaných témat a tři měsíce toto téma zpracovával formou referátu. Referát elektronicky zaslal vyučujícímu i s uvedenými zdroji. Učitel ohodnotil samostatnost a opravil nedostatky. Komunikace se žákem probíhala prostřednictvím e-mailové pošty. Výsledné hodnocení bylo provedeno slovně i známkou. V další fázi měli žáci za úkol krátce shrnout své referáty. Elektronická podoba anotací byla vyžadována proto, aby bylo možno sestavit sborník konference. Ten kromě anotací obsahoval i všechny zdroje jednotlivých referátů. V den konference byl všem žákům rozdán. Mohli si tak doplňovat stávající text o další poznatky, které získali během vlastní konference.

Témata konference – seznam témat, ze kterých si žáci vybírali na konferenci Chemie a život

Témata referátů byla různorodá, řada z nich se týkala uplatnění chemie v běžném životě. S ekologií souvisela např.:

• voda – zázračná tekutina, její vlastnosti, druhy podle složení a stupně znečištění,
• jak pracuje čistírna odpadních vod,
• znečištění ovzduší, jakými metodami je můžeme snížit,
• jak chemické znečištění ohrožuje půdu,
• nejvýznamnější biogenní prvky, kde v těle rostlin a živočichů se nacházejí a uplatňují,
• které anorganické prvky jsou důležité pro výživu rostlin, jakým způsobem je rostlinám dodáváme v zemědělské praxi,
• které anorganické prvky jsou důležité ve výživě člověka a proč, kterými potravinami je můžeme doplnit,
• těžké kovy a jejich vliv na životní prostředí a lidské zdraví.

Další cíle:

• orientovat se v nejvýznamnějších legislativních opatřeních v oblasti životního prostředí ČR,
• vědět, jak tato opatření ovlivňuje Evropská unie,
• rozlišovat konkrétní druhy hornin a minerálů,
• charakterizovat populace a ekosystémy,
• osvojit si základní principy a myšlenky trvale udržitelného rozvoje,
• získat základní přehled o systému ochrany ŽP ČR a o jeho institucionálním základu - žáci naplňovali během roku řadou podobných zajímavých projektů, ale také samostudiem.

Týdenní kurz Ekologie v regionu se konal v říjnových dnech následujícího roku. Podívejme se nyní podrobněji na jeho průběh.

1. den

Aktivity tohoto dne proběhly ještě v Brně. Jedna skupina žáků se přemístila do sídla Ekocentra, kde pro ně byla připravena přednáška s názvem Abeceda zelených informací, která se zabývala některými významnými informačními prameny v oblasti problematiky ochrany a tvorby životního prostředí. Kromě představení několika knih a časopisů byli žáci informováni o existenci některých nevládních neziskových organizací a občanských sdružení, která jim mohou pomoci při řešení problémů z oblasti environmentální problematiky. Žáci byli vyzváni ke kritickému přístupu k informacím, které mohou ve vztahu k životnímu prostředí získat u různých subjektů.

Žáci druhé skupiny byli rozděleni do menších skupin a řešili tři úkoly:

• Úkol 1: Vysvětlit skupině „antiekologů“, že je ekologie věda. Dále uvést některé ze zákonů, které v této oblasti má ČR, a uvést tři příklady ekologického chování člověka.
• Úkol 2: Doplnit do textu odborné termíny z oblasti ekologie (s možností využití odborné literatury v knihovně gymnázia).
• Úkol 3: Nalézt v okolí gymnázia co nejvíce listů dřevin a pojmenovat je.

Vzhledem k časové náročnosti úkolu se i v malých skupinách žáci museli dohodnout, kdo se bude věnovat jakému úkolu, aby vše optimálně v zadaném čase stihli. Bezprostředně po ukončení úkolu všechny dílčí skupiny prezentovaly výsledky své práce.

Úkoly pro zahřátí – úvod kurzu Ekologie v regionu

Skupiny se poté vyměnily, během dopoledne tedy všichni žáci prošli oběma uvedenými činnostmi. Odpolední přednášky se již zúčastnili všichni žáci dohromady. Seznámili se se základními ekologickými pojmy týkajícími se ekosystémů a procesů v nich.

2. den

Ráno odjeli žáci z Brna do střediska ekologické výchovy v Drahanské vrchovině. Tématem tohoto dne byla domácí ekologie, třídění a recyklace odpadů. Téma v rozsahu 1,5 hodiny bylo realizováno z důvodu snazší práce ve dvou skupinách, které se poté ještě dále rozdělily. Po úvodním slově o odpadech žáci pracovali se dvěma soubory lístečků, na nichž byly uvedené jednak názvy různých odpadů, jednak doby jejich rozkladu. Žáci se měli pokusit správně je přiřadit. Poté proběhlo vyhodnocení.

1. Třídíme odpadky

Každý žák dostal jeden druh odpadu (sklenici, PET láhev apod.) a měl za úkol ji umístit do velkého grafu nakresleného na balicím papíře, na jehož osách byla v procentech vyjádřena recyklovatelnost a vliv na životní prostředí. Poté byl úkol vyhodnocen a doplněn o zajímavé informace o recyklovatelnosti. Na závěr se žáci dozvěděli o způsobu označování výrobků a jejich obalů značkami.

2. Recyklovatelnost

Odpolední dvouhodinový program se zabýval základy krajinné ekologie. Nejdříve žáci pracovali s buzolou a mapou, aby si uvědomili geografickou polohu Krásenska. O historii a současnosti obce se dozvěděli mnohé na společné vycházce, ať už z výkladu, sledováním terénu či z plánků a leteckých snímků. Žáci si mohli povšimnout prvků ekologické stability krajiny (například liniových společenstev), v neposlední řadě se zaměřili na významné místní biotopy a společenstva, která je obývají.

3. Kde jsme - hledáme v mapě

4. Krajina Krásenska

5. Tvoříme mapu

3.den

Tento den patřil přírodovědné procházce údolím říčky Malá Haná a sledování adaptace organismů na biotické a abiotické faktory prostředí. Po cestě se žáci mohli zabývat konkrétními druhy rostlin a hub, lektoři učinili několik zastávek na významných biotopech (luční společenstvo, les, rybníčky), kde upozornili na významné druhy i charakter území.

6. Jak chutná oddenek puškvorce

7. Tom ukazuje raka

8. Největší objev

Na závěr vycházky se v říční nivě Malé Hané uskutečnila skupinová práce, jejímž cílem bylo poznat konkrétní druhy a jejich adaptaci na prostředí. Práce probíhala ve třech skupinách, které se postupně vystřídaly na třech stanovištích lektorů.

1. skupina (botanika a rostlinná ekologie) byla rozdělena na 4 menší, které zkoumaly rostlinný kryt čtyř různých biotopů u říčky (vodní tok, břehy, říční niva a les). Žáci přinesli rostliny těchto biotopů a snažili se vypozorovat jejich adaptaci na prostředí. Pro práci měli k dispozici pracovní list.

9. Botanizujeme

2. skupina (zoologie a ekologie živočichů) – žáci ve dvojicích po úvodní instruktáži lovili pomocí upravených kuchyňských sítek živočichy z proudu i dna říčky. Poté je pinzetou přenesli na bílé preparační misky a určovali je pomocí klíče. Žáci se dozvěděli, co je to ekologická valence a bioindikátor, teoretické znalosti pak využili při vyplňování pracovního listu.

10. Lov v říčce Malá Haná

11. Stanovení chemismu vody

Odpoledním tématem (v rozsahu 2 hodin) bylo 15 důvodů pro život – druhová ochrana a její význam. Na počátku byli žáci rozděleni do 6 skupin. Polovina dostala za úkol představit a nabídnout na fiktivní světové konferenci ředitelů zoologických zahrad jeden druh. Poté, co vystoupili první tři referenti s propagací svých živočichů, vystoupili „z pléna“ představitelé dalších tří skupin a uvedli věc na pravou míru – nabízené druhy jsou už dávno vyhubené člověkem (opět uvedli různé podrobnosti – tentokrát o jejich zániku). Toto zajímavé a emotivní vystoupení vyvolalo zájem a diskusi o potřebě ochrany druhů a biodiverzity na naší planetě. Poté žáci vypsali 15 důvodů, proč bychom měli jednotlivé druhy chránit. Na závěr proběhla prezentace, ve které lektorka shrnula nejdůležitější problémy druhové ochrany, zákonné normy ČR i Evropské unie, nejdůležitější mezinárodní úmluvy i organizace, které se zabývají ochranou druhů.

Dvě večerní hodiny patřily pozorování hvězd a netopýrů. Zájemci si sestavili otočnou mapu hvězdné oblohy, poté se na večerní obloze naučili najít více než 15 důležitých souhvězdí, dozvěděli se o proměnách oblohy v průběhu roku a důvodech, proč k nim dochází. S pomocí hvězdářského dalekohledu také pozorovali povrch Měsíce. Spolu s lektory se pokoušeli pomocí přístroje zachytit ultrazvuky netopýrů nebo je pozorovat na noční obloze.

4. den

Dopoledne bylo na programu hodinové repetitorium. Stejně jako jiné aktivity, i opakování bylo provedeno hravou a zábavnou formou. Aby si žáci zopakovali informace, které se dozvěděli v průběhu kurzu, soutěžili v pěti skupinách jako ve hře známé z televizního vysílání – Riskuj. Kategoriemi byly – Odpady, ŽP ČR, Nej, Historie Krásenska, Noční les.

Další dvě hodiny patřily hře, která simulovala veřejné jednání zastupitelstva, na kterém soukromá firma představila projekt na zbudování dvou větrných elektráren na území obce. Žáci zastávali nejrůznější role (obyvatel, chalupářů, novinářů, aktivistů apod.) a vyjadřovali se k větrným elektrárnám a jejich dopadu na životní prostředí. Nakonec občané hlasovali o podaném návrhu. Novinářky bulvárního tisku i seriózního deníku napsaly o jednání článek. Při zhodnocení hry vystoupili žáci ze svých rolí a vyjádřili svůj vlastní názor

12. Jednání zastupitelstva obcí

13. Občané na jednání

Po návratu z kurzu do školy byl kurz zakončen. V jedné vyučovací hodině bylo pomocí prezentace s fotografiemi z kurzu a přehledem důležitých pojmů zopakováno vše podstatné, co by si měli žáci zapamatovat.

Na kurz navázala jednodenní exkurze do Botanické a Zoologické zahrady v Praze - Tróji, plánovaná na duben 2008. Záměrem je zjištění informací o významu zoologických a botanických zahrad, chovných a záchranných stanic, mezinárodních organizací na ochranu druhů, boji proti zavlékání nepůvodních a invazních druhů, úmluvě CITES, pytláctví, prodeji trofejí, pašování a prodeji exotů, Červených knihách apod.

Využité zdroje, pomůcky a způsob jejich využití

BERGER, J.: Ekologie. Učebnice pro gymnázia a střední odborné školy. Kopp nakladateství, České Budějovice, 1998.
BOLDIŠ, P.: Bibliografické citace dokumentů podle ISO 690-2. [on line], [citováno dne 11. 11. 2004], www.boldis.cz/citace/citace.html
CVRČKOVÁ, F.: Zlé hodné bakterie. Vesmír, leden 2007.
DEYL, M. - HÍSEK, K.: Naše květiny. Academia, Praha, 2003. ISBN 80-200-0940X.
HROMÁDKOVÁ, K. - VLAŠÍN, M.: Vánoční stromky aneb Jak lze ekologicky přívětivým slavením Vánoc přispět k přírodě blízkému stavu našich lesů. Veronica, Brno.
JELÍNEK, J. - ZICHÁČEK, V.: Biologie pro gymnázia. Nakladatelství Olomouc, 2006. ISBN 80-7182-217-5.
Klíč k určování sladkovodních bezobratlých živočichů. Rezekvítek, Brno, 1997.
MARTINOVSKÝ, J. - POZDĚNA, M.: Klíč k určování stromů a keřů. SPN, Praha, 1987.
POKORNÝ, J. - FÉR, F.: Listnáče lesů a parků. SZN, Praha, 1964.
Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, Členové. [on line], [citováno dne 29. 10. 2007], www.pavucina-sev.cz/clenove.htm
STEINBACH, G.: Keře. Ikar, Praha, 2005. ISBN 80-7202-302-0.
VĚTVIČKA, V.: Evropské stromy. Aventinum, 1999. ISBN 80-7151-225-7.

CD:
Coniferia software – Atlas listnatých dřevin. Vyd. Pachner.
Coniferia software – Úplný atlas jehličnatých dřevin. Vyd. Pachner.
LUČENIČOVÁ. B.: Abeceda ekologických informací, zdroje informací o životním prostředi. EkoCentrum, Brno, 2007.
Rostliny kolem nás. Elektronický herbář, výukový CD-ROM. Zdeněk Pazdera, vyd. Pachner, vzdělávací programy, 2005.

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Velmi podstatné bylo získat určité občanské postoje a zkušenosti. Tento cíl se dařilo naplňovat nejen v přípravné fázi (např. při realizaci projektu Vánoční stromek, v diskusích na konferenci Chemie a život, při návštěvě Ekocentra Brno), ale především při aktivitách na Rychtě (Domácí ekologie aneb jak třídit odpady, recyklace odpadů, 15 důvodů pro život a nejvíce při simulační hře Budou v obci Krásenko větrné elektrárny?).

Dovednosti a schopnosti, které žáci v průběhu kurzu Ekologie v regionu získali, jsou nejen speciální, týkající se poznání životního prostředí, jeho charakteristik, druhu poškození i možností ochrany, ale současně univerzální – žáci rozvíjeli kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální.

Všechny projekty i kurz byly hodnoceny ústně. Hned po kurzu byla uskutečněna prezentace s přehledem všech aktivit, s významnými pojmy a jejich hierarchií i fotografiemi z kurzu. Poté byly získané znalosti prověřovány testem. Informace, získané plněním projektů, žáci zpracovávali písemně do protokolů či referátů.

Při přípravě a realizaci projektu byla nutná spolupráce mezi učiteli přírodovědných, ale i společenskovědných předmětů. Jedině tak bylo a nadále bude možné plnit dílčí cíle z oblastí Člověk a příroda, Člověk a společnost a průřezových témat Environmentální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova, které se problematiky environmentální výchovy týkají.

Shrnutí a zhodnocení kvality příkladu dobré praxe

Hlavním cílem projektu bylo poznat prostředí regionu, jeho stav a možnosti jeho ochrany. Žáci si mohli vytvořit obrázek o vztahu organismů a prostředí v něm. Díky přípravné fázi v geografii a dějepisu a vzhledem k tomu, že žáci strávili tři dny v přírodě, které byly naplněné dopoledními i odpoledními aktivitami, se tento cíl podařilo splnit. Další činnosti vedly k získání dovednosti při práci s různými informačními zdroji a posouzení jejich objektivity.

Pro pochopení vztahů mezi organismy a fungování ekosystému je velmi důležité poznání konkrétních biologických druhů. To se uskutečnilo především prostřednictvím drobných projektů v přípravné fázi. Díky těmto konkrétním aktivitám umí žáci vyvodit souvislosti mezi prostředím konkrétních druhů rostlin a živočichů a jejich adaptacemi na toto prostředí.

V budoucnu žáci využijí získané kompetence například v rámci předmětu biologie při zpracování ročníkové práce, která zahrnuje roční sledování jednoho vytipovaného chráněného území (v Brně je jich 29), ve kterém budou mít za úkol sledovat nejen biologické druhy, geografii a geologii území, ale budou se také zabývat důvody ochrany území, pravidly pro chování na tomto území stanovenými a kontrolou dodržování těchto pravidel. Někteří žáci si právě při práci na dílčích projektech uvědomili, jaké by mohlo být jejich budoucí profesní zaměření.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Projekt Ekologie v regionu je součástí školního vzdělávacího programu. Na žáky má silný motivační vliv, a proto je snahou gymnázia udržet tento projekt i v budoucnosti. Spolupráce se střediskem ekologické výchovy se rovněž ukázala jako velmi efektivní.

Příklad dobré praxe vyžaduje určitou finanční participaci žáků. Pro žáky ze sociálně znevýhodněných skupin lze vytvořit v rámci školy speciální fond, případně lze do budoucna uvažovat o získání nějakého grantu MŠMT zaměřeného na environmentální problematiku, který by náklady na kurz pokryl.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe

Vzhledem k proměnlivosti obsahu kurzu jsou hlavním zdrojem informací odkazy na nevládní neziskové organizace pracující v oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, které mohou zajistit některou z částí. V brněnském regionu se jedná zejména o tyto organizace:
www.lipka.cz, lipka@lipka.cz
www.rychtakrasensko.cz, info@rychtakrasensko.cz

Kontaktní osoba:
Iva Kubištová
e-mail: kubistova@gymnaslo.cz