Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.
Škola: Gymnázium Jana Opletala, Litovel
Realizátor: Václav Hubáček
Konzultant VÚP: Zdeněk Slejška
Projekt Starám se o svoji řeku (SOSŘ) vznikl v roce 2000. Jedná se o akci, během které žáci a vyučující sjíždějí řeku Moravu v úseku Moravičany – Litovel a Litovel – Hynkov, sbírají nejrůznější odpadky z naplavenin Moravy, ke kterým není možné se dostat ze břehu. Žáci se během projektu také seznamují s okolní flórou, faunou, ekosystémem lužního lesa a s celkovou funkcí krajiny. Vyučující nebo pracovník CHKO Litovelské Pomoraví žákům vysvětlí důvody ochrany této oblasti a seznámí je se základními principy činnosti CHKO. Během kurzu mají žáci možnost poznat složitou propojenost přírodních systémů a pochopit, že narušení jedné složky může vést ke zhroucení celého systému. Naučí se vnímat místo, ve kterém žijí, a změny, které v něm probíhají. Cítí zodpovědnost za jeho další vývoj, a to nejen z hlediska životního prostředí.
Pro realizaci PDP je významná poloha školy v centru Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, tedy uprostřed nádherné scenérie lužních lesů a ramen řeky Moravy. Výuka některých předmětů (biologie, zeměpis, výtvarná výchova atd.) často probíhá přímo v terénu a využívá přírodní okolí školy. Gymnázium spolupracuje se Správou CHKO Litovelské Pomoraví ve výuce biologie a ekologie (projekt mapování nepůvodních taxonů a především SOČ). Tato spolupráce se rozvinula i při realizaci SOSŘ.
Inspirací k projektu byla pravidelná akce slovenských vodáků Starám sa o svoju rieku, která spočívala ve splutí Prielomu Hornáda a vyčištění jeho břehů od nejrůznějších odpadků. Protože ze strany žáků gymnázia zaznívaly podněty ke konkrétní aktivitě, která by přispěla ke zlepšení kvality životního prostředí, zrodila se myšlenka uspořádat podobnou akci na řece Moravě v úseku CHKO Litovelské Pomoraví. Svojí náplní se nelišila od svého dvojčete na Slovensku, stejný zůstal i název. Úkolem bylo posbírat odpadky ze břehů a náplav řeky Moravy. Správa CHKO nám již od prvního ročníku vyšla vstříc, a dokonce se na celé akci finančně podílela. První ročníky proběhly jako víkendová akce s několika žáky. Postupně se SOSŘ stávala stále masovější a v posledních ročnících se pravidelně účastnilo přibližně třicet žáků a až deset pedagogů. Od roku 2006 je tato akce součástí ŠVP a probíhá v tzv. projektových dnech na konci školního roku.
a) na úrovni oborů
Očekávané výstupy, vzdělávací obor Biologie, RVP G
Žák:
Očekávané výstupy, vzdělávací obor Geografie, RVP G
Žák:
Očekávané výstupy, vzdělávací obor Informační a komunikační technologie, RVP G
Žák:
Očekávané výstupy, vzdělávací obor Tělesná výchova, RVP G
Žák:
b) na úrovni klíčových kompetencí
Cíle v oblasti kompetence k učení
Žák:
Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů
Žák:
Cíle v oblasti kompetence komunikativní
Žák:
Cíle v oblasti kompetence sociální a personální
Žák:
Cíle v oblasti kompetence občanské
Žák:
c) na úrovni průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:
d) na úrovni průřezového tématu Environmentální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:
e) na úrovni průřezového tématu Mediální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:
Projekt Starám se o svoji řeku se uskutečnil ve dnech 26. až 28. června 2007, závěrečné hodnocení a prezentace výsledků proběhly v měsíci říjnu. Vlastnímu projektu SOSŘ předcházela přípravná fáze, na které se již výrazně podíleli žáci gymnázia. Organizační zajištění projektu spočívalo v navázání kontaktů s jednotlivými institucemi, které se na přípravě a realizaci projektu podílely. Žáci byli rozděleni do několika skupin, každá z nich vstoupila v jednání s konkrétním subjektem. Tímto způsobem byly osloveny:
Při komunikaci s uvedenými institucemi se žáci seznámili se stylem jednání s úřady i se soukromými subjekty, s vyplňováním potřebných listin a formulářů, byli přítomni podepisování smluv, byli nuceni jasně formulovat své požadavky a odpovídat na případné dotazy pracovníků jednotlivých zařízení.
Tematická příprava projektu spočívala v přípravě přednášek a pracovních listů. Tímto úkolem byly opět pověřené skupiny žáků. Každé bylo přiděleno určité téma vztahující se k dané problematice. Žáci si vyhledali potřebné údaje z dostupných zdrojů a samostatně navštívili některé subjekty, kde mohli získat relevantní informace. Jednalo se především o Správu CHKO Litovelského Pomoraví, městskou knihovnu, Odbor životního prostředí Městského úřadu Litovel a některé neziskové organizace, např. Hnutí Duha. Vypracované přednášky i pracovní listy poté odevzdali vyučujícím. Po odstranění drobných nedostatků byly pracovní listy a přednášky připraveny k prezentaci v průběhu projektu.
1. den
Samotná akce začala na břehu Moravy, kde byla všem přidělena loď a další vodácká výzbroj a výstroj. Následovalo poučení o ovládání lodi a o pravidlech bezpečného chování během plavby. Dále byl žákům připomenut hlavní smysl projektu SOSŘ, tedy sběr odpadků z naplavenin řeky Moravy, základní třídění a svoz na předem určené místo. Na trase bylo naplánováno několik zastavení, na kterých se žáci měli navzájem seznamovat s předem připravenými souvisejícími tématy.
Žáci si velice rychle osvojili základní ovládání plavidel, a tak již po několika stech metrech začali připravené igelitové pytle plnit nejrůznějšími odpadky. K jejich motivaci přispělo vyhlášení soutěže o nejoriginálnější nalezenou věc a o největší množství nasbíraného odpadu jednou lodí. Nejvíce odpadků se našlo v zátokách a tišinách přirozeně meandrujícího toku, často mezi množstvím organických naplavenin. Větší kusy odpadu byly zaklíněny v pobřežní vegetaci nebo pod spadlými stromy. Žáci museli vynaložit značné úsilí při vytahování odpadků do lodí a jeho třídění. Zároveň museli dbát o vlastní bezpečnost a dodržovat základní pravidla hygieny. Mezi odpadky převládaly PET i skleněné lahve, kusy polystyrenu a nejrůznější plasty. Mezi kuriózní odpadky patřily boty, necky, peřiny, hračky.
Během prvního zastavení se žáci seznámili se základními údaji o CHKO Litovelské Pomoraví, o její výjimečnosti a jedinečnosti i se základními biotopy vyskytujícími se na území CHKO. Pozornost žáků si přednášející ověřili pomocí krátkého didaktického testu, který byl vyplněn ve skupinách. Na závěr byla vyhlášena nejúspěšnější skupina řešitelů.
Při druhém zastavení proběhla přednáška Třídění a likvidace odpadů. Pověřená skupina ostatní seznámila s typy odpadů, které produkují domácnosti. Zopakovala již známé skutečnosti týkající se třídění odpadu a naznačila nejrůznější možnosti jeho recyklace nebo likvidace. Přednášející zdůraznil, které způsoby zpracování odpadů jsou v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje. Žáci si své vědomosti mohli vzápětí ověřit pomocí pracovního listu, který opět vyplňovali ve skupinách.
V místě třetího zastavení proběhla přednáška Znečištění vod. Žáci se dozvěděli, jaké jsou základní zdroje kontaminace povrchových i podpovrchových vod, seznámili se s procesy, které probíhají ve znečistěných vodách, a s jejich vlivem na vodní faunu a flóru. Své znalosti si ověřili pomocí křížovky.
První den byl ukončen shromážděním sebraného odpadu na předem domluveném místě. Bylo ho odhadem 16 m3. Pak se všichni přesunuli na místo společného noclehu. Večer měl společenský charakter a posloužil především k neformálnímu setkání žáků a učitelů.
2. den
Stanovená trasa vedla z Litovle do Hynkova. Charakter řeky Moravy zde nabývá zcela přírodního vzhledu. V řece se nachází nepřeberné množství kmenů a štěrkových prahů. Splutí tohoto úseku, náročného na správné ovládání lodi, poskytuje velice silný estetický zážitek. I druhý den žáky čekalo několik zastavení s připravenými přednáškami a pracovními listy.
V místě čtvrtého zastavení žáci pohovořili o maloplošných chráněných územích, uvedli rozdíly mezi jednotlivými typy. Znalosti si ověřili pomocí krátkého didaktického testu a vyplněním křížovky.
Během pátého zastavení se seznámili s flórou v CHKO Litovelské Pomoraví. Dozvěděli se, která dominantní společenstva se zde vyskytují a co podmiňuje jejich výskyt. Důraz byl kladen na chráněné druhy rostlin, ale také na invazivní rostliny, které ohrožují původní druhy. Řadu rostlin žáci během plavby pozorovali. Opakování proběhlo pomocí didaktického testu a osmisměrky.
Šesté zastavení patřilo tématu Fauna v CHKO Litovelské Pomoraví. Žáci se seznámili s chráněnými a jedinečnými organismy, které se v této oblasti vyskytují, a s formou jejich ochrany. Některé z nich mohli během plavby i pozorovat. Získané vědomosti si ověřili vyplněním pracovního listu.
Na konci sjezdu se všichni postarali o lodě, které museli ošetřit a připravit k transportu.
3. den
Třetí den probíhala příprava závěrečných výstupů projektu. Žáci individuálně nebo ve skupinách připravovali prezentace v PowerPointu, nástěnky, postery nebo psali krátké zprávy o proběhlé akci. Ke své práci mohli využít vybavení počítačové učebny, popřípadě další techniku gymnázia.
Závěrečná prezentace a vyhodnocení akce Starám se o svoji řeku proběhla v měsíci říjnu. Tato část projektu se uskutečnila v učebně zeměpisu během čtyř vyučovacích hodin. K příjemné atmosféře dokončení projektu přispělo pohoštění, které si žáci zakoupili z finančních prostředků vydělaných v první fázi projektu.
Většinu materiálů k prezentaci akce měli žáci připravenu již ze třetího dne projektu. Práce tedy spočívala v jejich kompletaci a vytvoření definitivní podoby prezentačních materiálů. Nad konečnou kompletací se rozhořela velice vášnivá diskuse. Šlo především o zařazení nebo nezařazení některých fotografií a komentáře k nim. Bylo třeba žákům pomoci s vytyčením pravidel diskuze a zpočátku hlídat jejich dodržování.
Žáci vytvořili 15 závěsných klipů fotografií, které vyvěsili v prostorách školy. Jeden klip obsahoval stručný popis akce a základní informace o partnerech projektu. Dalším úkolem bylo vytvoření posteru, který informuje litovelskou veřejnost o projektu. Ten žáci umístili ve výloze knihkupectví na náměstí Přemysla Otakara v centru Litovle. Žáci také využili výpočetní techniku a připravili několik powerpointových prezentací, které jsou promítány během dne otevřených dveří gymnázia.
V poslední vyučovací hodině byla provedena závěrečná kontrola prací a akce byla vyhodnocena. V průběhu vyhodnocení se žáci dozvěděli správné odpovědi na otázky z testů, křížovek a pracovních listů použitých v prvním a druhém dnu projektu. Byla vyhlášena skupina nejlepších řešitelů. Dále byly vyhlášeny posádky lodí, které nasbíraly největší množství odpadků nebo našly nějakou originální věc.
Projekt SOSŘ patří mezi náročnější akce, pokud se týká využití pomůcek a materiálových zdrojů. Z jeho povahy vyplývá nutnost zajistit vodáckou výstroj a výzbroj pro všechny zúčastněné: nafukovací lodě, pádla, vodácké vesty a lodní pytle. Další materiál souvisí s hlavním cílem projektu, tedy sběrem naplaveného odpadu. Všichni žáci jsou vybaveni gumovými rukavicemi a odpadkovými pytli. K dokumentaci a následné prezentaci akce tým využívá digitální fotoaparát, fotografie v elektronické i klasické podobě, postery, dataprojektor a notebook (jedná se o majetek školy).
Projekt je náročný zvláště v přípravné fázi. Učitel spolu s žáky musí navštívit celou řadu institucí a dohodnout konkrétní spolupráci a případnou finanční pomoc. Zadá žákům ke zpracování témata jednotlivých přednášek a pracovních listů, výsledky průběžně kontroluje. Učitel musí být schopen komunikovat nejen se školním pedagogickým týmem, ale být partnerem samotných žáků.
Finanční rámec projektu se pohybuje kolem 20 000 Kč. Nutno však podotknout, že počáteční ročníky tohoto projektu vystačily s podstatně menší částkou (cca 5 000 Kč). Trvalo několik let, než si akce vytvořila jistou popularitu a s tím spojený okruh dnes již tradičních sponzorů akce. Na akci se finančně nepodílela vlastní škola.
Finanční podporu poskytují:
Z těchto prostředků je hrazeno:
Reflexe naplnění cílů byla realizována pomocí různých forem. Hlavním způsobem bylo vlastní pozorování žáků učitelem během jednotlivých částí projektu (přípravná fáze, samotná dvoudenní akce a závěrečná část s prezentací) a využití záznamového archu u sledování některých cílů. Kromě pozorování bylo využito podkladů, které žáci vypracovali (pracovní listy, testové úlohy) a závěrečný dotazník, kterým žáci hodnotili přínos projektu a dělali zpětnou vazbu.
Záznamový arch – ukázka využívaného záznamového archu při pozorování. Učitel zaznamenává četnost výskytu – „čárkuje“ (I) – naplňování cíle. Ne všechny uvedené cíle je možné tímto způsobem zaznamenávat.
|
Jméno žáka |
Cíl: pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostlinné a živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky |
Poznámka |
Cíl: umí cíleně používat některé rétorické prvky tak, aby posluchače zaujal |
Poznámka |
|
Dana |
I, I, I, I, I |
Bez problémů rozeznává rostliny, zná latinské názvy. |
I, I, I |
Při vystoupení si stoupla a tím získala nad spolužáky „převahu“. |
|
Kamila |
I, I |
K určení druhu se potřebuje podívat do atlasu. |
I. I, I, I, I, I |
Velmi dobře využívá hlasu i v neformálních diskusích. |
|
Ondřej |
I, I, I |
– |
Je ustrašený a nedokáže zaujmout. |
|
|
Zdeněk |
– |
Neprojevuje zájem o poznávání přírody, jeho zájem je orientován na techniku. |
Závěrečný dotazník reflektoval jak organizační zajištění projektu, tak i naplnění v oblasti vymezených cílů. Na otázky odpovídali žáci na závěr projektu s následujícími instrukcemi:
Otázky 1 – 7 známkujte: 1 (výborně, rozhodně ano), 3 (mohlo to být lepší, nevím), 5 (špatné, rozhodně ne), na otázky 8 – 20 odpovězte slovně.
Naplnění cílů lze zhodnotit na základě spojení jednotlivých částí evaluačních nástrojů – pozorování, vyhodnocení záznamového archu či výstupů, které žáci předvedli či odevzdali. Uvádíme zde nejdůležitější oblasti, kde došlo k propojení některých výše vymezených cílů, jak na úrovni učiva, klíčových kompetencí, tak průřezového tématu.
Vztah k životnímu prostředí
Během plavby se velice často z řad žáků ozývaly kritické hlasy na adresu lidí, kteří přispěli k množství odpadků v řece. Žáci zjistili, že není podstatné o problému životního prostředí pouze vědět a dokázat ho popsat, ale je třeba k němu zaujmout aktivní postoj. Žáci jednoznačně zaujali pozitivní citový vztah k přírodě a odsoudili jednání lidí, jejichž přičiněním se do řeky a jejího okolí dostává množství odpadků. Lze předpokládat, že účastníci aktivity se v budoucnosti budou chovat v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje.
Práce s informacemi
Žáci samostatně nebo ve skupinách vyhledávali a třídili informace, které kriticky hodnotili z hlediska hodnověrnosti a správnosti. Museli vyhledat informace relevantní k řešení problému, ať již charakteru odborného, nebo organizačního, najít a naplánovat si vhodným způsobem řešení svých dílčích úkolů. Velmi důležité bylo, že v závěru přípravné fáze museli být schopni své řešení úkolů obhájit před vyučujícími.
Spolupráce
Zvláště během plavby na lodích se ověřila důležitost spolupráce a vzájemné pomoci. Žáci si pomáhali nejenom se zachraňováním odplouvajících lodí a zavazadel, ale nezištně si půjčovali suché oblečení a další vybavení. Poznali tak v reálné situaci důležitost a výhody práce v kolektivu, která přináší výrazně větší efekt než činnost jednotlivce.
Komunikace
Žáci srovnávali vlastní projev a organizaci přednášky s ostatními spolužáky. Uvědomili si, jak složité je zaujmout skupinu posluchačů v tak neformálním prostředí a jak nesnadné je souvisle a jasně odpovídat na dotazy, které pokládali spolužáci nebo vyučující. V rámci přípravy závěrečných prezentací se rozvinula vášnivá diskuse o tom, které fotografie zařadit do jednotlivých výstupů a jak tyto momentky okomentovat. Žáci si uvědomili, jak je důležité si na počátku diskuse určit pravidla a jak složité je přesvědčit ostatní o vlastních nápadech a názorech. Poznali, jak důležitá je diskuse, která vede k vyjasnění postojů a názorů jednotlivců, a jaká je jejich schopnost vyjádřit a prosadit svůj názor ve skupině.
Řešení problémů
Především během plavby se mohla většina z účastníků přesvědčit, že malé zaváhání nebo nepozornost vede velice rychle k problémovým situacím, jako je převržení lodi, znečištěný oděv nebo ztráta cenné věci. Uvědomili si, že lepší je těmto situacím předcházet, než je později složitě řešit.
Výsledky založené na praktické činnosti a citovém prožitku patří mezi dlouhodobé a z hlediska učebního procesu k nejefektivnějším. Všichni žáci se aktivně zapojili do projektu, a dostali tak dostatečný prostor pro rozvoj svých znalostí a dovedností. Projekt významně přispěl k utužení dobrých vztahů v kolektivu účastníků a pozitivnímu vztahu k přírodě.
Úspěch projektu je vždy závislý na chování a aktivitě skupiny žáků, která se projektu účastní. Již v průběhu přípravné fáze projektu se podařilo mezi účastníky zařadit žáky s příkladným vztahem k přírodě, kteří navíc svým chováním nerušili celkovou atmosféru ve skupině. Negativní změny chování žáků v neformálním prostředí nebyly pozorovány. Dopady příkladu dobré praxe byly patrné ve vztahu k sociálním vztahům uvnitř vzdělávací skupiny. Došlo k navázání nových vztahů, ke zlepšení komunikace mezi žáky různých ročníků a tříd, ke zlepšení komunikace s vyučujícími.
Projekt Starám se o svoji řeku je závislý na učitelích, kteří se nebojí používat nové a netradiční formy výuky. Dále projekt předpokládá, že učitelé biologie zvládnou základní ovládání lodi. Projekt přímo vybízí k využití mezipředmětových vztahů a může zapojit učitele tělesné výchovy s jejich zkušenostmi a dovednostmi. U pedagoga tato aktivita předpokládala především schopnost neformální komunikace s žáky.
Z řad účastníků projektu vzniká základ členů biologického kroužku. Ten spolupracuje na řadě aktivit se Správou CHKO Litovelské Pomoraví a organizuje i některé vlastní akce. Je to například každoroční vodácký tábor, který se uskutečňuje o letních prázdninách a zčásti využívá finanční prostředky získané v rámci tohoto projektu. Účast na projektu a na dalších podobně zaměřených akcích směřuje žáky přírodovědným směrem při výběru vysoké školy.
V současné době lze veškeré finanční prostředky související s realizací akce získat z mimoškolních zdrojů, jedná se přibližně o částku 20 000 Kč. Je tak možný i určitý finanční nadstandard (pohoštění a ubytování účastníků, věcné ceny). V počátcích této akce (před 8 roky) škola vystačila přibližně s 20 % dnešních prostředků. Pokud jde o personální a časové nároky projektu, nijak nevybočují z obvyklé praxe.
Opakovaná realizace projektu je finančně udržitelná, pokud škola získá skupinu sponzorů, kteří na akci finančně participují. Uvedená aktivita začínala v roce 2000 jako víkendová akce několika dobrovolníků, kteří si sami hradili veškeré náklady spojené s realizací. Postupně došlo k navázání různých kontaktů a dnes příspěvky partnerů pokrývají veškeré náklady. V příštích letech organizátoři zvažují využití digitální kamery a následného zpracování záznamu. Došlo by tak k dalšímu rozvoji vyučovacího předmětu Informační a komunikační technologie.
Kontaktní osoba:
Václav Hubáček
e-mail: hubacek@gjo.cz
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
