Přírodovědný stacionář

Příklad dobré praxe vznikl jako součást systémového projektu Pilot G/GP (www.pilotg-gp.cz), který v letech 2004 - 2008 spolufinancovaly ESF, MŠMT a MHMP.

Škola: Gymnázium Ladislava Jaroše, Holešov
Realizátor: Blažena Kubíčková
Konzultant VÚP: Michal Medek

Přírodovědný stacionář je pětidenní kurz, který žáci absolvují mimo školu. V průběhu této doby žáci zpracovávají úkoly z fyziky, chemie, biologie a zeměpisu. Podklady pro řešení jsou pro ně připraveny v podobě pracovních listů, slepých map, fyzikálních měření a laboratorního cvičení. Úkoly jsou zaměřené na biotop dané oblasti, geografické a geologické sledování terénu, pozorování klimatu a rozbory vzorků místních půd a vod. Stacionář umožňuje realizovat téměř všechny tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova, navíc dává prostor k rozvíjení většiny klíčových kompetencí.

Kontext

Gymnázium Ladislava Jaroše v Holešově ve svém ŠVP nabízí různé specifické aktivity. Mezi ně patří i týdenní přírodovědný stacionář. Účastní se ho žáci druhých ročníků čtyřletého a šestého ročníku osmiletého studia. Každoročně tak vyjíždí do terénu cca 90 žáků. Náklady stacionáře hradí rodiče za spoluúčasti Klubu rodičů a přátel školy.

Stacionář pravidelně probíhá ve stejné lokalitě a v totožném čase. Základna je v autokempu nedaleko hranice CHKO, pětidenní pobyt je organizován v přípravném maturitním týdnu.

Oblast Moravského krasu poskytuje ideální podmínky a příležitosti ke splnění úkolů z jednotlivých předmětů. V areálu autokempu, kde je zajištěno ubytování i stravování, jsou k dispozici společenské prostory, které je možné využít ke zřízení terénní chemické laboratoře, ale také přednáškového sálu. Touto akcí je završeno základní studium zeměpisu v obou typech studia. Současně úkoly, které žáci řeší, navazují na kapitoly teorie probírané v daném školním roce v jednotlivých předmětech. Konkrétně v chemii je to anorganická a analytická chemie, v biologii botanika a zoologie, ve fyzice mechanika a termika. Stacionáře se účastní celkem šest pedagogů, kteří se podílejí na obsahové i organizační přípravě kurzu.

Východiska

Na počátku stacionáře stál před 13 lety víkendový pobyt žáků v lokalitě Moravský kras, který organizovaly předmětové komise zeměpisu. Postupně se program doplňoval o prvky botanické (květena, typy lesních porostů apod.). Prioritou ovšem zůstalo sledování terénu, místopis a mnohé další geografické prvky.

Hlavním cílem víkendových pobytů bylo zpestření výuky zeměpisu. Později se naskytla příležitost spolupracovat s Katedrou geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (PedF MU Brno). Spolupráce vedla k rozšíření programu stacionáře o aktivity předmětů chemie a biologie. To znamenalo prodloužení víkendu na více dnů, až k současnému modelu, kdy je program rozložen do pěti pracovních dnů. Spolupráce s PedF MU Brno nadále pokračuje; posluchači fakulty mají možnost absolvovat ve stacionáři část pedagogické praxe jako pomocný pedagogický dozor v laboratoři chemie. V roce 2006/2007 došlo k úpravě programu. V pracovní části byl dějepis nahrazen fyzikou. Historii regionu se žáci věnují během exkurzí do Muzea tradičního bydlení a perleťářství v Senetářově a do baziliky Svatého jména Panny Marie ve Křtinách. Dějepisné informace zpracovávají žáci pouze v teoretické části závěrečné práce jako doplněk, který dokresluje celkovou charakteristiku regionu.

Cíle

a) na úrovni vzdělávací oblasti
Sledovaný příklad dobré praxe přispívá k naplňování cílového zaměření oblasti Člověk a příroda vymezeného v RVP G především tím, že vede žáka k:

• formulaci přírodovědného problému, k hledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešení tohoto problému,
• provádění soustavných a objektivních pozorování, měření a experimentů (především laboratorního rázu) podle vlastního či týmového plánu nebo projektu, ke zpracování a interpretaci získaných dat a hledání souvislostí mezi nimi,
• využívání prostředků moderních technologií v průběhu přírodovědné poznávací činnosti.

b) na úrovni klíčových kompetencí
Cíle v oblasti kompetence k učení
Žák:

• třídí informace a vybírá relevantní informace pro určité téma,
• uspořádá přehledně získané informace,
• využívá získané informace při učení a pracovních činnostech,
• přijímá zodpovědnost za své učení a práci.

Cíle v oblasti kompetence k řešení problémů
Žák:

• schematicky vyjádří strukturu problému nebo systému, kterého se problém týká,
• formuluje hypotézy na základě dostupných informací,
• navrhuje metody k ověření hypotézy nebo ke zjištění nějaké skutečnosti,
• vyhodnocuje experiment z hlediska jeho průběhu,
• posoudí své výsledné řešení, zda dává smysl, neukvapuje se ve svých závěrech.

Cíle v oblasti kompetence komunikativní
Žák:

• volí optimální jazykové prostředky vzhledem k tomu, jakým způsobem komunikuje,
• efektivně kombinuje různé typy vyjádření (souvislý text – graf – tabulka, souvislý text – symbolické vyjádření, schémata apod.) a podle toho, čeho chce svým sdělením dosáhnout a s kým komunikuje, zvolí vhodnou kombinaci.

Cíle v oblasti kompetence sociální a personální
Žák:

• zapojí se do práce skupiny, podílí se jako člen skupiny na stanovení reálných cílů, strategie a akčního plánu k jejich dosažení,
• v průběhu plnění úkolu se zapojuje do práce týmu podle své role a podle potřeby, chápe se zodpovědně svého dílu na splnění úkolu,
• chová se slušně, je pozorný k druhým a ve svém jednání na ně bere ohled, pomáhá podle potřeby.

Cíle v oblasti kompetence občanské
Žák:

• kontroluje svou činnost a své úsilí s ohledem na to, aby byly vzhledem k uznávaným hodnotám obhajitelné,
• analyzuje situaci a posuzuje potřebu a vhodnost pomoci, svým nadhledem poskytuje oporu v případném zmatku.

c) na úrovni průřezového tématu Environmentální výchova
V oblasti postojů a hodnot má PDP žákovi pomoci:

• uvědomit si specifické postavení člověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na planetě,
• uvědomit si, že k ochraně přírody může napomoci každý jedinec svým ekologickým zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem.

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má PDP žákovi pomoci:

• propojit poznatky a dovednosti z jednotlivých vzdělávacích oblastí a využívat je při řešení environmentální problematiky.

Využité zdroje a pomůcky a způsob jejich využití

Materiální vybavení stacionáře zabezpečuje škola ve své režii, protože při jednotlivých aktivitách jsou používány učební pomůcky z běžné laboratoře biologie, chemie i využívané v zeměpise. Jedná se o smrtičky, síťky, mapy, buzoly, GPS zařízení, chemické sklo a příslušné chemikálie, běžné laboratorní pomůcky apod. Finančně náročnější je přenosná laboratoř, kterou má škola zapůjčenu.

Financování vyučujících je realizováno v běžném režimu školy, podobně jako je tomu při financování lyžařských kurzů – na dohodu o provedení práce, podle tarifů vyplývajících z katalogů prací a platných mzdových předpisů.

Vyúčtování průměrných nákladů na žáka představuje následující tabulka:

Reflexe sledovaného příkladu dobré praxe

Z pohledu pedagogů je přínosem stacionáře především výraznější propojení praxe s teoretickými poznatky. Výuka je potom pestřejší a pro žáky mnohem zajímavější. Navíc komunikace mezi pedagogem a žákem není ovlivněna uzavřeným prostorem třídy, je mnohem otevřenější a bezprostřednější. To však neznamená, že by byla snížená její úroveň. Právě naopak, často jsou odstraněny bariéry, které do té doby existovaly, a vztah učitel - žák získá novou kvalitativní úroveň.

Kromě popisovaných činností je hmatatelným výsledkem stacionáře závěrečná práce, která je významnou součástí portfolia žáka. Úroveň závěrečných prací je velmi dobrá jak po obsahové, tak i po formální stránce. Žáci si tak vyzkoušejí své schopnosti v této oblasti a nabyté zkušenosti pak zúročí v SOČ a v závěrečných seminárních pracích na konci studia.

Pohled žáků zachycují evaluační dotazníky, ze kterých vyplynulo mnoho zajímavých a do budoucna inspirativních závěrů jak pro spolužáky, tak pro učitele, kteří stacionář připravují.

Shrnutí a zhodnocení kvality příkladu dobré praxe

Žáci hodnotili pozitivně především:

• nahrazení odborných textů pracovními listy,
• zařazení prací a aktivit v terénu,
• nutnost vzájemné spolupráce ve skupině při řešení úloh,
• možnost poznat žáky z jiných tříd (skupiny byly sestaveny na principu tripartity),
• poznání pedagogů i v jiných situacích než za katedrou,
• změna způsobu vyučování.

Jako negativní byly vnímány:

• nejasnosti při zpracování pracovních listů,
• přeplněný program,
• málo času na osobní volno.

Pro přípravu dalšího ročníku to znamená:

• zjednodušit pracovní listy se zachováním odborné náročnosti,
• přesně definovat požadované výstupy v pracovních listech,
• lépe rozvrhnout čas pro jednotlivé činnosti a promyslet aktivity na trasách,
• zařadit více osobnostních a sociálních aktivit, případně relaxační aktivity.

Nejlepším důkazem, že stacionář z větší části naplňuje očekávání žáků, je zanedbatelná absence. Velkou podporu má tato aktivita i ze strany rodičů, kteří jsou ochotni investovat finanční částku potřebnou na úhradu nákladů spojených se stacionářem.

Stacionář patří k atraktivním součástem studia. Zájem ze strany žáků potvrzuje, že jde o výuku, na kterou se těší a posléze na ni dlouho vzpomínají. Je zřejmé, že základem úspěšné realizace akcí podobného typu je především tým zapálených pedagogů. Klíčovými povahovými rysy těchto učitelů jsou:

• schopnost vyhledávat a využívat příležitosti k výuce mimo školu,
• neformální přístup k žákům i kolegům,
• organizační zdatnost,
• schopnost improvizovat,
• tvořivost, která ovšem vyžaduje odvahu a správnou míru sebevědomí.

Je nutné zdůraznit, že i v holešovském gymnáziu se tento tým vytvářel postupně a mnohé z uvedených schopností se rozvíjely právě pod vlivem stacionáře. Výrazný podíl na tom měla především zpětná vazba, která byla velmi důležitá nejen v průběhu stacionáře, ale i po jeho ukončení. Právě ta umožňovala vyhnout se při organizování dalších ročníků stacionáře opakování chyb a neustálé zkvalitňování obsahové i organizační stránky této metody výuky.

Jako příklad lze uvést problematickou teoretickou část závěrečné práce, na kterou byl v předchozích letech kladen značný důraz. U žáků to vedlo k tomu, že některé její části opisovali od spolužáků z předchozích ročníků, a tím byla práce devalvována. Proto byla podstatná část teorie přepracována do podoby pracovních listů, které jsou pro žáky vhodnější a navíc je lze každým rokem mnohem pružněji měnit přesně podle aktuálních potřeb.

Budoucí perspektiva příkladu dobré praxe

Přírodovědný stacionář se stal tradiční součástí výuky přírodovědných předmětů v holešovském gymnáziu, které předpokládá jeho pokračování. Z hlediska ŠVP Heuréka tohoto gymnázia bude dán do přímé návaznosti na „ministacionáře“ pro nižší gymnázium. Ty mají rozsah jednoho až čtyř dnů, a to podle ročníků (prima až kvarta). Svým obsahem budou připravovat žáky na náročnější aktivity „velkého“ stacionáře. Navíc oba stacionáře poslouží jako prostor pro zařazení průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova.

Další zdroje informací k příkladu dobré praxe:
Dostupné z internetu:
www.moravskykras.ochranaprirody.cz
www.punkevni-jeskyne.cz/i/_wankel.jpg
pohanstvi.net/kelti/byciskala.jpg
krtiny.webz.cz
www.gfp.cz/project/cz/santini-cz.html
www.slpkrtiny.cz/arbkrtiny.php
www.hrady.cz
www.pametihodnosti.cz
www.olomucany.cz
www.kras.unas.cz
rudicke-propadani.ceskehory.cz
pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz
www.punkevni-jeskyne.cz
www.vysokeskoly.cz

Kontaktní osoba:
Blažena Kubíčková
e-mail: kubickova@gymhol.cz