Pozdravy

• Typ materiálu: lekce
• Škola: gymnázium
• Ročník: první a druhý ročník
• Metody: poslech, samostatná práce, skupinová práce, kreativní tvorba
• Vzdělávací obor: jazyk a jazyková komunikace: český jazyk a literatura
• Tematický okruh: zpracování zvuku a mluveného slova
• Očekávané výstupy:
  • Orientuje se ve funkčních stylech a tuto znalost uplatní při tvorbě svých textů.
  • V písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu.
  • Posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou.
• Časová dotace
  • Výuka: 3× 45 minut
  • Příprava: 60 minut
• Pomůcky, hardware a software
  • Učitel
    • pomůcky: mobilní telefon, mikrofon, datový kabel k připojení externího zařízení, sluchátka, webová stránka, připojení k internetu
    • software: střižna s možností importu zvuku i nahrávky přímo z obrazovky (Filmora, Da Vinci), aplikace v mobilním telefonu pro nahrávání zvuku (diktafon), sdílené dokumenty Google, připojení k internetu, záznam obrazovky, výstřižek, úprava dokumentů a fotografií, sazečský program (Scribus), textový editor (Word nebo Google.doc), přehrávač videa, online konvertory formátu pro fotografie a obrazový materiál
  • Žák: PC s připojením k internetu, poznámkový blok

Zdroje

• Česká televize, Český rozhlas
• WOLÁK, Radim. Mediální
• výchova v ČR: k zavádění nového tématu do vzdělávacího systému. dspace.cuni.cz. 2017-03-31, s. 53. Dostupné online [cit. 2023-01-04].
• ČESKÁ REPUBLIKA. Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. 2020. MŠMT. 
• Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
• ŠTĚPÁNIK, Stanislav. Školní výpravy do krajiny češtiny.  Plzeň: Fraus, 2020.

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti

Oborové:

• sloh, recenze

Digitální dovednosti

• základní ovládání digitálních nástrojů pro psaní a úpravu textu (textový editor, sdílené dokumenty)
• práce se zvukovou stopou v základním rozsahu (nahrání, uložení, jednoduchý střih)
• orientace v multimediálním prostředí (videopřehrávače/audiopřehrávače, záznam obrazovky)

Vzdělávací cíle

• Vytvoří videorecenzi počítačové hry.
• Připraví herní tutoriál pro youtube.com.
• Namluví komentář a upraví ho na softwaru.
• Zpracuje výstup ve střižně, upraví videozáznam a připraví výstup k publikaci na internetu.

Přínos využití digitálních technologií

Žáci pracují s digitálními technologiemi při vyhledávání a poslechu autentických reportáží z online zdrojů (Česká televize, Český rozhlas, YouTube). Digitální kompetence rozvíjejí také při práci se zvukem – nahrávají vlastní mluvený projev, upravují jej v jednoduché střižně a exportují výsledný soubor. Dále využívají digitální nástroje pro tvorbu myšlenkové mapy a pro shrnutí informací pomocí automatického čtení textu. Tvůrčím způsobem pracují s obrazovým a zvukovým materiálem při přípravě krátké reportáže, čímž rozvíjejí schopnost kombinovat různé digitální formáty a prezentovat obsah v multimediální podobě.

Metodická poznámka

Doporučení pro tuto lekci:

1. Aktivita je vhodná pro projektové vyučování, kde učitel vystupuje spíše jako průvodce než jako technický expert. Doporučuje se ponechat žákům prostor k experimentování s digitálními nástroji a k volbě softwaru, který sami ovládají. Při práci se zvukem a střihem je důležité stanovit jasné časové mantinely, aby se projekt zbytečně neprotahoval. Učitel by měl věnovat pozornost především kvalitě mluveného projevu, práci s informacemi a dodržení žánrových znaků reportáže, nikoli technické dokonalosti nahrávek. Při skupinové práci je vhodné rozdělit role (moderátor, technik, rešeršista), aby byly zapojeny různé typy žákovských dovedností a aby se předešlo pasivitě části skupiny.

Popis materiálu (vzdělávací aktivity)

Průběh vyučovací jednotky:

Průběh hodiny

1. Úvod – zadání úkolu

• Učitel představí cíl hodiny: vytvořit reportážní text určený k nahrávce, zaměřit se na správnou výslovnost při čtení a využít automatické čtení textu jako nástroj pro reflexi mluveného projevu.

2. Poslechová část

(reportáž: Tanzánie očima Vladimíra Kroce – Postřehy odjinud, Česká televize)

1. Žáci si poslechnou celou reportáž.
2. Do poznámek zaznamenají hlavní témata a to, o čem se mluví.
3. Pozorují způsob řeči moderátora, intonaci, tempo a situace, kdy se jeho hlas objevuje.
4. Diskutují o tom, jak reportáž pravděpodobně vznikala.
5. Vysvětlí pojem kontent a jeho využití ve studiu po návratu autorů z terénu.
6. Seznámí se s pojmem postsynchron; ověří ve střižně (Filmora, DaVinci…), zda je možné jej vytvořit i digitálně.

3. Aktivizační část – téma pozdravu

1. Společná otázka: Co znamená „Hakuna Matata“?
2. Žáci určují roli pozdravu v komunikaci.
3. Jmenují české pozdravy a jejich užití.
4. Srovnávají situace, kdy se zdraví a kdy ne – a proč.
5. Vyhledávají článek o pozdravech v časopise Slovo a slovesnost.
6. Probíhá reflexe toho, jakým způsobem je možné teoretický text co nejrychleji dohledat.

4. Rešerše

• Žáci vyhledají informace o vývoji pozdravu v západní civilizaci.
• Určí základní funkce pozdravu a zapíší je.
• Využijí různé zdroje:
• reportáže z YouTube,
• výslovnostní aplikace a slovníky,
• hlasové asistenty (např. Siri).

5. Automatické čtení

• Žáci vytvoří výtah textu o pozdravech (cca 70 slov).
• Shrnutí vloží do Wordu a nechají si ho strojově přečíst.

Diskuse:

1. Nedostatky a silné stránky automatického čtení.
2. V čem je přínosné pro trénink výslovnosti.
3. Jak si poradí s cizími slovy a výslovností v jiném jazyce.

6. Myšlenková mapa

• Žáci vytvoří myšlenkovou mapu tématu pozdravy (digitálně či na papír).
• Použijí interaktivní tabuli nebo online nákres v Google dokumentech.

Interpretace myšlenkové mapy:

1. Ke každému segmentu vytvoří jednu nepravdivou větu.
2. Věty napíší na kartičky a vloží do osudí.
3. Kartičky se losují – žáci reagují krátkým komentářem.
4. Dodržují pravidla diskuse a respektují různé reakce.

7. Nahrávka reportáže

1. Každý žák si vybere jednu zemi a vyhledá pozdrav, který je pro ni typický.
2. Tento pozdrav se stává tématem krátké reportáže.
3. Žáci připraví reportážní text o cca 250 slovech:

• důraz na poutavost, nikoli na přesnost dat;
• cílem je motivovat posluchače k cestování.

8. Práce s kontentem

• Žáci mohou doplnit reportáž vlastními fotografiemi, záběry nebo obrazovým materiálem.
• Vysvětlí se pravidla citací a proč nelze stažený obsah vždy veřejně publikovat.

9. Teoretické ukotvení

1. Žáci vyhledají v online zdrojích charakteristiku reportáže.
2. Porovnají ji se svou nahrávkou a zhodnotí, jak žánr naplnili.
3. Navrhnou úpravy textu nebo mluveného projevu.

10. Projektový výstup

• Učitel může zorganizovat reportážní den, kde budou žáci prezentovat své nahrávky formou:
• poslechových stanic,
• projekcí ve třídě,
• výstavy na chodbě.
• Aktivitu lze realizovat i v cizím jazyce, ve spolupráci s učiteli AJ nebo zeměpisu.

Zkušenosti s použitím materiálu

Aktivita má charakter dlouhodobého projektového úkolu, v němž žáci pracují podobně jako ve „třídní firmě“. Výsledný produkt vzniká v rámci skupinové spolupráce a je závislý na vzájemné komunikaci a dělbě rolí. Učitel zaujímá pozici koordinátora – zadává problém, stanovuje termíny a poskytuje průběžnou podporu, ale nestává se přímým řešitelem. Žáci mají prostor samostatně volit digitální nástroje a aplikace, které považují pro daný úkol za nejvhodnější.

Pro realizaci je vhodné mít k dispozici přenosné počítače a alespoň jedno centrální pracoviště s větším monitorem pro pohodlnou práci na střihu. Je třeba počítat s vyšší mírou ruchu ve třídě, která je pro projektový typ výuky běžná. Časová náročnost se může prodloužit zejména u žáků, kteří dosud nemají zkušenosti s úpravou zvuku či videa.