Otázka

• Typ materiálu: lekce
• Škola: gymnázium
• Ročník: první a druhý ročník
• Metody: poslech, samostatná práce, skupinová práce, kreativní tvorba
• Vzdělávací obor: jazyk a jazyková komunikace: český jazyk a literatura
• Tematický okruh: zpracování zvuku a mluveného slova
• Očekávané výstupy:
  • orientuje se ve funkčních stylech a tuto znalost uplatní při tvorbě svých textů
  • v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu
• Časová dotace
  • Výuka: 2× 45 minut
  • Příprava: 60 minut
• Pomůcky, hardware a software
  • Učitel
    pomůcky: mobilní telefon, mikrofon, datový kabel k připojení externího zařízení, sluchátka, webová stránka, připojení k internetu
    software: střižna s možností importu zvuku i nahrávky přímo z obrazovky (Filmora, Da Vinci), aplikace v mobilním telefonu pro nahrávání zvuku (diktafon), sdílené dokumenty Google 

• • Žák: PC s připojením k internetu, poznámkový blok

Zdroje

• Česká televize, Český rozhlas
• WOLÁK, Radim. Mediální
• výchova v ČR: k zavádění nového tématu do vzdělávacího systému. dspace.cuni.cz. 2017-03-31, s. 53. Dostupné online [cit. 2023-01-04].
• ČESKÁ REPUBLIKA. Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+. 2020. MŠMT. 
• Rámcový vzdělávací program pro gymnázia
• ŠTĚPÁNIK, Stanislav. Školní výpravy do krajiny češtiny.  Plzeň: Fraus, 2020.

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti

Oborové:

• Základní znalost publicistického stylu a jeho jazykových prostředků.
• Orientace v typu a funkci otázek v rozhovoru.
• Znalost jednoduchých principů textového členění a návaznosti.
• Schopnost rozpoznat a korigovat základní stylistické a věcné nedostatky.
• Základní dovednosti práce s digitálními nástroji (textový editor, vyhledávání informací, práce se zvukem či videem).

Digitální dovednosti

• Základní práce s počítačem a mobilním zařízením (ovládání souborů, přenos dat).
• Orientace v prostředí textového editoru a schopnost provést základní úpravy textu.

Vzdělávací cíle

• Analyzuje strukturu profesionálního rozhovoru.
• Vytvoří otázky a text rozhovoru podle stanoveného komunikačního záměru.
• Nahraje a upraví mluvený projev v příslušném softwaru.
• Zpracuje multimediální výstup ve střižně a připraví jej k publikaci online.

Přínos využití digitálních technologií

Využití digitálních technologií umožňuje žákům efektivně zaznamenávat, upravovat a kombinovat zvuk, obraz i text, a tím podporuje jejich kreativitu při tvorbě multimediálního obsahu. Zároveň posiluje spolupráci prostřednictvím sdílených dokumentů a vede žáky k vyhledávání, ověřování a kritickému hodnocení informací z online prostředí. Celkově tak rozvíjí digitální gramotnost potřebnou pro moderní mediální komunikaci.

Metodická poznámka

• Učitel stanoví jasné role ve skupinách (moderátor, technik zvuku, střihač, editor textu), aby byla práce efektivně rozdělena.
• Na začátku je vhodné žákům krátce představit dostupné digitální nástroje a jejich základní funkce, aby se předešlo technickým prodlevám.
• Doporučuje se vytvořit jednoduchý kontrolní seznam kroků (záznam – úprava – export – sdílení), který žákům pomůže udržet pořádek v procesu.
• Učitel by měl monitorovat práci ve střižně a dbát na bezpečné a zodpovědné používání online nástrojů a zdrojů.
• Je vhodné poskytnout žákům prostor pro experimentování s grafickými a zvukovými úpravami, aby se rozvíjela jejich tvořivost.
• Na závěr je důležitá reflexe – žáci prezentují svůj postup, pojmenují strategie, které použili, a zhodnotí přínos digitálních technologií pro svou práci.

Popis materiálu (vzdělávací aktivity)

Průběh vyučovací jednotky:

Průběh výuky

1. Poslechová část

   Výuka začíná společným poslechem rozhovoru z pořadu Interview ČT24 (18. říjen) se Světlanou Witovskou a Tomášem Pojarem. Úkolem žáků je sledovat strukturu rozhovoru – z jakých částí se skládá, jak jsou řazeny otázky a jak moderátorka otevírá a uzavírá jednotlivá témata. Následuje diskuse o připravenosti moderátorky i hosta a o tom, co tvoří profesionální novinářskou práci.

2. Rozdělení do skupin a tvorba analytických schémat

   Žáci pracují ve skupinách po 4–5. Každá skupina dostane záznamový arch ve formátu A3–A2, do něhož během poslechu zaznamenává aspekty připravenosti moderátora a hosta. Následně skupiny vyhledávají doplňující informace v online zdrojích (profesní profily, články, odborné publikace) a vytvářejí dvě myšlenkové mapy:

• profesionalita moderátora,
• profesionalita hosta.

Další část skupin se zaměřuje na typologii otázek – provádí rešerši teoretických zdrojů a porovnává je s konkrétními otázkami v rozhovoru. Vytváří tak myšlenkovou mapu se dvěma centry:

• typy otázek,
• způsob kladení otázek Světlany Witovské.

Třetí část skupin analyzuje témata rozhovoru. Určuje centrální téma a témata dílčí a připravuje dvě mapy:

• co studenty napadá k centrálnímu tématu,
• co k tématu říká bezpečnostní expert.

3. Analýza stopáže a práce s časem

1. Žáci sledují celkovou stopáž pořadu, měří délku odpovědí hosta a identifikují otázky, které vedou k doplnění či zpřesnění odpovědi. Na základě toho vytváří skupinové schéma rozhovoru, v němž každá otázka tvoří oddělovač. Za ni zapisují klíčová slova vystihující obsah odpovědi. Klíčová slova následně seřadí třemi způsoby:

• chronologicky,
• abecedně,
• podle důležitosti.

Na závěr vyberou pět nejvýznamnějších, která shrnují podstatu celého rozhovoru.

4. Kreativní část – prezentace a argumentace

Skupiny si zvolí mluvčí a představí ostatním své schéma či myšlenkovou mapu. Následuje moderovaná diskuse, v níž žáci argumentují, reagují na připomínky a případně upravují své výstupy. Učitel společně se třídou shrne charakteristiky profesionálního televizního rozhovoru.

5. Příprava textu

Žáci si vybírají z nabídky šesti slohových útvarů (úvaha, výklad, volný útvar, e-mail, psaný rozhovor). V prvním kroku píší text ve sdíleném dokumentu s využitím digitálních nástrojů pro kontrolu pravopisu, formátování, označení klíčových slov a strukturování odstavců.

Ve druhé fázi probíhá práce s perexem: Žáci si navzájem vymění texty, vyhledají definici a funkci perexu a vytvoří dva typy perexů – vhodný (označený zeleně) a zavádějící (označený červeně). Následuje vrstevnické hodnocení.

6. Nahrávka – tvorba upoutávky

Skupiny připravují dynamickou audiovizuální upoutávku, v níž zazní jejich perexy.

Upoutávka musí:

• obsahovat mluvený záznam (jeden nebo dva moderátoři),
• mít vizuální grafiku či animace z editoru,
• být doplněna zvukovým podkresem,
• trvat max. 50 sekund,
• být uložena ve formátu mp4 ve sdílené složce.

Žáci pracují ve střižně, využívají prefabrikované grafické prvky i vlastní nahrávky zvuku.

7. Hodnocení

• Skupiny hodnotí vzájemně své audiovizuální výstupy.
• Učitel hodnotí psané slohové práce.
• Učitel může také posoudit, jak studenti spolupracovali ve skupině a jak se zapojili do jednotlivých etap projektu.

Zkušenosti s použitím materiálu

Aktivita má projektový charakter a umožňuje dlouhodobou práci na komplexním úkolu, v němž žáci fungují jako tým podobný malé „třídní redakci“. Výsledný produkt vzniká vždy v rámci skupinové spolupráce a její dynamiky. Učitel zaujímá roli průvodce – zadává rámec a termíny, ale není součástí samotného řešení; žáci přebírají plnou odpovědnost za organizaci práce i včasné odevzdání.

Není nutné, aby učitel ovládal všechny aplikace. Je přínosné ponechat žákům prostor, aby sami objevili vhodné nástroje pro záznam, střih i publikaci. Pro práci se osvědčilo využití přenosných počítačů a alespoň jednoho většího pracoviště s velkým monitorem pro přehledný střih videa.

Je třeba počítat s vyšší mírou ruchu a pracovního hluku, který je přirozený pro týmovou multimediální tvorbu. Aktivita se může protáhnout, pokud žáci nemají předchozí zkušenost se střihem videa či úpravou zvuku, proto je vhodné zařadit krátké vstupní zaškolení.