Příspěvek vznikl v rámci projektů pořádaných o.s. Aisis.
DIALOG:
Otec: Kam jdeš?
Dcera: Jen tak, ven s kamarády.
Otec: Co to znamená - ven?
Dcera: Jdeme se projít k zámečku a pak možná na večírek...
Otec: Tak to ne. Nepůjdeš nikam. My to s mámou nedovolíme.
Dcera: Proč ne? To není spravedlivé. Všichni ze třídy mohou jít, jenom já zase ne. Chováte se ke mně, jako bych byla pořád malá...
Proč se otec s dcerou v tomto rozhovoru nedohodli? Zkuste se podívat na tuto situaci z obou stran:
Pokuste se zamyslet nad následujícím formulářem a podle svého názoru a zkušeností jej doplňte.
Co očekávají rodiče od svých dětí? |
Co děti očekávají od svých rodičů? |
|
|
|
|
|
|
|
|
Dají se vymyslet taková společná pravidla, aby byli spokojeni rodiče i děti? Zkuste některá vymyslet.
Důležitou vlastností je schopnost empatie. Je nutné umět se vcítit do pocitů a myšlenek druhého člověka - podívat se na různá témata jeho očima. Následující aktivita je mimořádně užitečná z hlediska schopnosti vidět problém očima druhého člověka a zároveň rozvíjí schopnost objektivního pohledu na sebe sama.
Děti vybídneme k tomu, aby si představily, co by pravděpodobně napsali jejich rodiče, kdyby dostali následující zadání: „Potíže a radosti, které mám při výchově svého dítěte". Jednotliví účastníci si představují, co by asi na dané téma napsali jejich rodiče. Pak se rozdělí do dvojic a předčítají si napsané. Podle situace může následovat diskuse v celé skupině, případně může dobrovolník přečíst svou práci.
Děti jsou často svědky toho, jak dospělí promarňují svůj čas - samy mohou někdy podvědomě takový vzorec chování přijmout za svůj a pokračovat v něm ve své dospělosti. Tato aktivita slouží k uvědomění si, že každý z nás do značné míry rozhoduje o tom, jakým způsobem využije svůj volný čas. A také k tomu, aby si nezvykl na otřepanou frázi „nemám čas„, která může být sice nepravdivým, nicméně univerzálním důvodem a omluvou k čemukoli.
Děti se rozdělí do skupin po třech a pokusí se společně vytvořit popis průběhu dne dítěte, které promarňuje hodně času. Každá trojice se pokusí vytvořit seznam tzv. „požíračů času„. Skupinky poté přednesou své popisy celé skupině. Všichni pak pracují na společném „seznamu požíračů...„.
Trávit společný čas se svými kamarády je příjemná věc - dá se dělat mnoho zajímavých věcí, zažije se spousta legrace. Někdy ale každý z nás může zažít pocit, že ostatní na něj vyvíjejí nátlak, aby se choval určitým způsobem, nebo dělal určitou. Nátlak skupiny nebo nepříjemné přesvědčování mohou přicházet mnoha způsoby a z různých důvodů:
Sedněte si každý sám a zkuste si vzpomenout na některé situace, kdy vás ostatní nutili dělat to, s čím jste nesouhlasili. Napište je. Zamyslete se nad tím, jak lze tlaku skupiny odolat, jak se mu vyhnout?
Způsoby nátlaku:
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
Jak mu odolat:
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
Následuje diskuse o vlastních zkušenostech jednotlivých dětí. Proč vlastně vzniká tlak skupiny a jak mu mohu účelně odolávat? Po ukončení diskuse rozdělíme skupinu do čtveřic. Tři z nich budou hrát roli skupiny, která si vybere téma a bude vyvíjet nátlak na svého kamaráda. Čtvrtý si zkouší hrát roli „vzdorujícího„. Až se všichni vystřídají, začne diskuse.
Navazující články
Zlaté aktivity - úvod
Zlaté aktivity I.
Zlaté aktivity II.
Zlaté aktivity III.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích: