Příběhy bez cenzury

Reportéři bez hranic oslovili novináře z Číny, Thajska, Vietnamu, Uzbekistánu a Egypta. Každý z těchto novinářů poskytl dva kritické texty, které byly následně zhudebněny hudebními producenty Lucasem Mayerem a Iris Fuzarovou za pomoci místních umělců v jednotlivých zemích. Celý „necenzurovaný“ playlist byl poté umístěn na streamovací služby jako Apple Music, Spotify nebo Deezer, které jsou dostupné po celém světě a nejsou pod kontrolou vlád. Jediným možným zásahem by byl jejich zákaz.

Evokace: Cenzura – proč a kde? (10 minut)

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cenzura#/media/Soubor:Press_freedom_2022.svg

Zadání:

• V úvodní části hodiny se změřte se svými žáky na mapu světa, která hodnotí úroveň svobody tisku. Nejtemnější odstín červené prozrazuje, ve kterých zemích je situace velmi vážná.
• Položte svým žákům jednoduchou otázku: Co lidem v zemích s cenzurou vlastně chybí? Umí na tuto otázku žáci odpovědět?
• Poté zadejte úkol, ať na internetu vyhledávají konkrétní názvy zemí, ve kterých existuje cenzura, a popis oblastí, kterých se nejvíce týká (politika, náboženství, vládnoucí strana, diktátor). Tip: Nejrychlejší cestou, jak to mohou žáci zjistit, je použití chatbota ChatGPT a zpětné ověření na důvěryhodných internetových stránkách.
• Krátce diskutujte o tom, co je cenzura a proč je svoboda slova důležitá, a vyzvěte žáky, aby postupně na tabuli každý přišel napsat jméno alespoň jedné země, kde je cenzura evidentní (např. Severní Korea, Čína, Saúdská Arábie). Názvy zemí se mohou opakovat. Pokud chcete, můžete místo tabule použít aplikaci Mentimeter.

Uvědomění – Píseň pro pana ředitele (30 minut)

Představte svým žákům projekt Příběhy bez cenzury od Reportérů bez hranic. Vysvětlete jim, jak Reportéři bez hranic nechali převést cenzurované texty novinářů do písní a umístili je na streamovacích službách, aby obešli cenzuru. Poté žákům rozdejte reálné texty písní – zde v tištěné podobě staženy ze Spotify.

Analýza a kritické hodnocení textů ze Spotify

Odkazy na písně a přepisy tří textů pro žáky naleznete zde.

Zadání:

Poslechni si jednu z písní, podívej se na text a zkus najít výroky, kvůli kterým byl pravděpodobně původní text cenzurován a v zemi, pro kterou byl určen, nesmí být nikdy zveřejněn.

Autor: Pavlína Jurzykowská

Tvorba vlastní „necenzurované“ písně pro pana ředitele

Vysvětlete žákům, že se teď stanou tvůrci příběhu vloženého do písně oni sami. Budou vytvářet báseň pro pana ředitele o tom, co by chtěli změnit nebo vylepšit ve škole. Během tvorby musí být dodržena pravidla slušnosti, která platí jak pro země s cenzurou, tak i pro tu naši, bez cenzury.

Zadání:

Vysvětlete žákům, že i svoboda slova má své limity. Diskutujte o tom, co se nesmí veřejně hlásat (např. vulgarismy, oslava nacismu, nenávistné projevy). Poté představte žákům pár pravidel pro slušný projev:

1. Nepoužívat vulgarismy.
2. Nevyslovovat nenávistné projevy nebo diskriminační výroky.
3. Neoslavovat násilí nebo extremistické ideologie.

• Poté vyzvěte žáky, aby pomocí ChatGPT vytvořili báseň (tvořivé typy mohou i bez pomoci AI). Žáci ve dvojicích nebo skupinách použijí ChatGPT k vytvoření básně pro pana ředitele. Zadání by mohlo být například: „Napiš veselou dětskou báseň pro pana ředitele o tom, co bychom chtěli změnit nebo vylepšit na naší škole.“

Autor printscreenu: Pavlína Jurzykowská

• Generování písně pomocí aplikace Suno – Žáci použijí aplikaci Suno (www.suno.com) k vytvoření písně z básně, kterou jim vygeneroval ChatGPT. Styl písně si mohou vybrat podle svého vkusu. Stačí se zaregistrovat, kliknout na Create, vložit text básně a vybrat oblíbený styl. AI do několika vteřin vygeneruje několik verzí písně s vaší básní pro pana ředitele.
• Ukázka výstupů zde_1 nebo zde_2.

Autor printscreenu: Pavlína Jurzykowská

Reflexe (5 minut)

Žáci se podělí o své zkušenosti z aktivit. Postupně říkají, co se naučili o cenzuře a svobodě slova. Učitel shrne hlavní body hodiny. Můžete si připravit kvíz s jednoduchými dotazy: Co je cenzura? Které země mají největší cenzuru? Co nesmí být veřejně hlásáno? Hru lze provést formou soutěže mezi skupinami žáků, ve které budou odpovídat na otázky a získávat body.

Nebo ukažte na závěr žákům další mapu o internetové cenzuře a zeptejte se jich, jak souvisí s cenzurou tisku v již zmíněných zemích. Otázka zní: Proč jsou ty mapy vlastně téměř totožné?