Odborné články Gymnaziální vzdělávání Publicistický styl I. Reportáž
Odborný článek

Publicistický styl I. Reportáž

3. 12. 2024
Gymnaziální vzdělávání
Autor
PhDr. Lukáš Borovička Ph.D.

Anotace

Tato aktivita se zaměřuje na analýzu reportáže. Jako téma volíme některý aktuální problém, který je ve společnosti pojímán nejednoznačně, vyvolává kontroverze, je politicky citlivý. Příkladem takového tématu může být například migrace. Hlavním cíle aktivity je posoudit, zda vybraná reportáž „poskytuje objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů“ a zda jsou „názory nebo hodnotící komentáře odděleny od informací zpravodajského charakteru“ (Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Ideálně posuzujeme několik reportáží (například z různých televizních stanic) zobrazujících jednu událost.

Cíl

Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:

Žáci získávají data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí; při vyhledávání používají různé strategie; získaná data a informace kriticky hodnotí, posuzují jejich spolehlivost a úplnost.

Vzdělávací cíle:

  • Žák volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit.
  • Žák posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou.
  • Žák efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet).

Pomůcky pro žáky: 

  1. Mobilní telefon / tablet / PC pro vyhledávání informací
  2. Mentimeter nebo jiná podobná aplikace
  3. Pro vybrané skupiny: https://rrtv.gov.cz/cz/Default.aspx (webová stránka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání)
  4. Případně ChatGPT nebo jiný podobný chatbot pro inspiraci při tvorbě argumentace pro scénku

Pomůcky pro učitele:

  1. Dataprojektor, PC pro přehrávání videí
  2. Mentimeter nebo jiná podobná aplikace
  3. Pro kontext: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-231 (Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání) a https://rrtv.gov.cz/cz/Default.aspx

Popis činností – výuková situace: 

Nutně předchází: úvod do publicistického stylu. Základní znaky reportáže lze s žáky probrat v předcházející hodině, případně je s nimi rozebrat až po této hodině formou reflexe / opakování.

  1. Uvedení tématu hodiny: Reportáž
  2. Výběr komunikační situace: Učitel seznámí žáky s vybraným aktuálním tématem, jehož zpracování prostřednictvím televizní reportáže (či několika televizních reportáží) budou v hodině posuzovat.

Modelovým příkladem takového tématu je migrace z Ukrajiny. K tomuto tématu vyhledáme reportáže ve videoarchivech jednotlivých televizních stanic, například iVysílání v případě České televize:

3. Zadání: K analýze reportáže použijeme sadu otázek. Soustředíme se i na zdánlivé detaily, které však mohou zásadně ovlivňovat vyznění reportáže.

Modelové příklady otázek:

  • CO migranti dělají?
  • CO migranti vlastní?
  • JAK migranti vypadají?
  • JAK se migranti chovají k Čechům?
  • KDO v reportáži mluví a CO říká o migrantech?

Otázky lze položit buď prostřednictvím pracovního listu, anebo například aplikace Mentimeter. Ve druhém případě umožníme sdílení bezprostředních postřehů žáků, které navíc můžeme komentovat.

4. Sledování první reportáže (například https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097181328-udalosti/224411000100412/cast/1038899/).

5. Sdílení výstupů v Mentimeteru nebo jiné aplikaci. Případně práce ve dvojicích s pracovními listy a následné sdílení výstupů několika dvojic.

6. Případně sledování druhé reportáže (stejná událost, ale jiná televizní stanice; pokud jsme pro první reportáž využili archiv ČT, nyní pracujeme například s archivem TV Prima – https://www.iprima.cz/serialy/hlavni-zpravy).

7. Srovnání dvou reportáží z hlediska vyváženosti.

8. Zadání pro simulaci: Učitel vybídne žáky k tomu, aby si představili, že reportáž (případně jedna vybraná, pokud žáci sledovali reportáží více) se stala předmětem stížnosti některého diváka. Stížnost obdržela Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která vykonává dohled nad vysíláním v ČR v souladu s příslušnými zákony (zejména Zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání). Pro názornost bude projednání stížnosti sehráno formou krátké scénky v učebně.

9. Rozdělení do skupin:

STĚŽOVATEL: Prostudují si pracovní list (či záznam z Mentimeteru nebo jiné aplikace, který jim učitel zpřístupní/promítne), vyhledají si další relevantní informace na internetu (případně se inspirují v ChatuGPT nebo v jiné podobné aplikaci). Mluvčí této skupiny následně vystoupí ve scénce a bude se snažit přesvědčivě argumentovat, že reportáž je z nějakého konkrétního důvodu závadná.

ČLEN RADY: Prostudují si především web Rady (https://rrtv.gov.cz/cz/Default.aspx). Ve scénce mluvčí skupiny vede jednání a dává slovo oběma stranám. Na konci scénky v případu rozhodne a své rozhodnutí zdůvodní.

ZÁSTUPCE TELEVIZNÍ STANICE: Prostudují si pracovní list (či záznam z Mentimeteru nebo jiné aplikace, který jim učitel zpřístupní/promítne), vyhledají si další relevantní informace na internetu (případně se inspirují v ChatuGPT nebo v jiné podobné aplikaci). Mluvčí této skupiny následně vystoupí ve scénce a bude se snažit přesvědčivě argumentovat, že reportáž závadná není.

Doporučujeme rozdělit žáky do skupin o max. 5 členech. V případě potřeby lze například vytvořit více skupin stěžovatelů apod. Následně lze sehrát i několik scének. Učitel sleduje, zda se do skupinové práce zapojují všichni členové.

10. Simulace

11. Zhodnocení simulace a reflexe hodiny. Zaměříme se především na to, zda byly jednotlivé scénky argumentačně přesvědčivé a zda obsahovaly manipulativní komunikaci. V případě, že se prvky manipulace objevily, diskutujeme o tom, zda se jim mluvčí dokázali bránit, případně jakou efektivnější obrannou strategii mohli zvolit.

Zdroje

Reflexe

Metodická poznámka:

  1. V kroku 2 mohou aktuální téma vybrat sami žáci. V takovém případě je ovšem třeba, aby učitel obratem nalezl v internetových archivech odpovídající reportáž, která bude následně přehrána a analyzována.
  2. Na aktivitu může navázat vlastní tvorba reportáže, která bude v souladu s příslušnými pravidly (vyváženost, objektivnost, oddělení názorů od faktů apod.).

Postřehy z ověřování v praxi:

  1. Pro analýzu reportáže byl využit pracovní list, ve kterém žáci zaznamenávali postřehy do připravené tabulky. Každý řádek tabulky se týkal jedné osoby vystupující v reportáži. Příklad:

Události ČT

KDO mluví

CO říká/říkají o migrantech?

Osoba X

 

 

Osoba Y

 

 

 

Zprávy TV Prima

KDO mluví

CO říká/říkají o migrantech?

Osoby B a C

 

 

2. Hodina byla realizována na gymnáziu během 45 minut. Žáci srovnávali dvě různé reportáže. Tato varianta se ukázala jako časově velmi náročná, proto doporučujeme spíše variantu rozložení do dvou vyučovacích hodin. V takovém případě je možné například videoukázky přehrávat opakovaně, věnovat více času závěrečné reflexi apod.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Lukáš Borovička Ph.D.

Hodnocení uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

RVP do 2024