Žáci si prostřednictvím moderních aplikací vyzkouší simulaci plánování Vídeňského kongresu, pochopí důležitost diplomacie a koordinace v mezinárodních jednáních a naučí se používat nástroje pro plánování schůzek jako doodle.com nebo meetingplanner.io.
Žák/žákyně:
Věková skupina: 8. ročník ZŠ (13–14 let)
Očekávané výstupy:
Žák/žákyně:
Časová dotace:
Výuka: 1 vyučovací hodina (45 min)
Příprava: 15 min
Příprava zahrnuje
Pomůcky:
Učitel/učitelka:
Žák/žákyně:
Zdroje:
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové:
Digitální:
Přínos využití digitálních technologií / komentář z pohledu rozvoje DK:
Žáci a žákyně simulují organizaci diplomatických jednání po napoleonských válkách. K domlouvání schůzek použijí webové aplikace, které se běžně využívají k domlouvání schůzek v současnosti. K tomu, aby byli žáci schopni vytvořit žádost o naplánovanou schůzku, musí nejdřív porozumět vztahům mezi jednotlivými zeměmi, aby správně definovali obsah jednání, zkusili navrhnout místo jednání a poslali ji těm správným aktérům. Kromě nutnosti hlubšího porozumění změnám, které se odehrávaly v Evropě na začátku 19. století, se žáci naučí pracovat s aktuálně využívanými webovými aplikacemi, které využijí i dál ve svém osobním a profesním životě. Budou schopni tyto aplikace porovnat a zjistit jejich výhody a nevýhody.
Popis vzdělávací aktivity:
1. Úvod (10 minut)
Učitel vysvětlí základní informace o Vídeňském kongresu, jeho významu a hlavních účastnících. Žáci jsou rozděleni do skupin po třech (nebo záleží na velikosti třídy). Následně se všichni seznámí s itineráři účastníků (materiály nahrány ve sdíleném prostředí) a získají představu o tom, jaké události a setkání jsou klíčové.
Každá skupina poté dostane roli jednoho z hlavních účastníků (země) kongresu.
2. Plánování schůzek (20 minut)
Každá skupina vytvoří účet na doodle.com a na meetingplanner.io. Skupiny vytvoří v každé aplikaci minimálně jednu žádost o schůzku a odešlou ji příslušným osobám a učiteli pro kontrolu. Cílem je naplánovat klíčová setkání mezi hlavními účastníky kongresu tak, aby co nejlépe vyhovovala všem stranám a aby obsahově pokrývala stěžejní body. U každé přijaté nebo odmítnuté schůzky musí každá skupina zdůvodnit, proč tak učinila – např. obsah jednání nebyl dostatečně srozumitelný, netýká se jejich země apod.
3. Diskuze a prezentace výsledků (10 minut)
Každá skupina prezentuje své výsledky, vysvětlí, jaké kompromisy musela udělat a jakým výzvám čelila při plánování schůzek. Následuje diskuze o důležitosti diplomacie, plánování a koordinace v mezinárodních jednáních.
Příklad otázek pro diskuzi:
4. Reflexe (5min)
Žáci reflektují, co se naučili o Vídeňském kongresu a o používání moderních nástrojů pro plánování (který z dostupných nástrojů jim vyhovoval víc a proč).
Ověření v praxi:
V průběhu ověřování žáci a žákyně pracovali na počítačích. Na začátku dostali všichni stejný text a mapy. Pokud některá ze skupin potřebovala, mohli si žáci následně dohledávat doplňující informace na internetu. Pro úspěšnost hodiny je opravdu klíčové, aby ve skupině měli žáci alespoň jeden funkční e-mail, na kterém ihned odklikávají (přijímají nebo odmítají) pozvánky na schůzky. V průběhu reflexe učitel promítá jednotlivé pozvánky na setkání a reflektuje se srozumitelnost obsahu.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.