Evropa v meziválečném období

Časová dotace:  45 min (1 vyučovací hodina) 

V případě, že je aplikace Time Graphics pro žáky nová, je potřeba počítat s časem na obeznámení se s fungováním aplikace. V tomto případě bude výuková aktivita delší.

Výuka:

1. hodina (45 min)

• 1. aktivita: 20 min. – dohledávání informací / četba textů k vybrané zemi, vložení informací do sdílené časové osy
• 2. aktivita: 15 min. – prezentace událostí jednotlivých skupin
• 3. aktivita: 10 min. – závěrečná reflexe

Příprava: 20 min.

Příprava zahrnuje: 

Přípravu časové osy v programu Time Graphics, nastavení správného sdílení, sdílení linku na časovou osu s žáky/žákyněmi např. skrze MS Teams nebo sdílení skrze QR kód

Čas na přípravu nezohledňuje čas k přípravě textových podkladů pro získávání informací pro každou skupinu. Pokud se vyučující rozhodne tyto materiály připravit, je potřeba s tím v časové přípravě počítat. 

Pomůcky: 

Elektronické zařízení (tablet, notebook, stolní PC) s přístupem k internetu, dataprojektor – potřeba sdílení obrazovky žákům/žákyním přes on-line aplikaci (Google Meet, MS Teams atd.); programy: Time Graphics.

Aplikaci Time Graphics je možné využívat pro všechny věkové kategorie bez omezení.

Potřebné vstupní znalosti a dovednosti: 

Oborové: 

• Jedná se o nový tematický celek, žáci/žákyně nemusí mít znalosti o dané problematice, měli/y by však mít ucelené znalosti z tématu první světové války a jejího politického, společenského a ekonomického dopadu na jednotlivé zainteresované země. 

Digitální:

Vyučující: 

• by měl/a být schopen/schopna pracovat v programu Time Graphics na uživatelské úrovni; 
• by měl/a umět ovládat elektronická zařízení, mít schopnost práce ve sdílených online aplikacích a sdílených obrazovkách (MS Teams, Google Disk a Google Meet).

Žáci/Žákyně:

• by měli/y mít základní znalosti práce na elektronických zařízeních, práce ve sdíleném prostředí. Předešlé znalosti v programu Time Graphics nejsou nezbytné, pak je ale třeba počítat s vyšší časovou dotací.

Přínos využití digitálních technologií / komentář z pohledu rozvoje DK: 

• online dostupné prostředí, ke kterému se žáci/žákyně mohou kdykoliv vrátit (podklady mohou sloužit jako poznámky pro opakování tématu);
• témata a myšlenky se mohou hned třídit do kategorií, a to buď samotným učitelem, nebo samotnými žáky/žákyněmi;
• na jednotlivé klíčové termíny mohou být napojeny obrázky a odkazy s dalšími informacemi, čímž se práce stává interaktivnější; 
• učitel může snadno doplnit nebo opravit informace a všichni žáci mají okamžitě k dispozici aktualizovanou verzi, může se tak předejít chybám z nepřesně zapsaných poznámek.

Metodická poznámka: poznámky „od učitelů k učitelům“ 

• 3. část hodiny, reflexe
• Otázky do reflexe jsou uvedeny jako příklad. Každý vyučující je může přizpůsobit potřebám skupinové dynamiky dané třídy. 

Obecné poznámky k aktivitě: 

• Strukturu hodiny je možné využít nejen pro probírání nové látky, ale také pro opakování. Jediný rozdíl bude v tom, že žákům a žákyním vyučující nepřidělí texty, se kterými mají pracovat, resp. nebudou informace dohledávat v první fázi na internetu, ale informace na časovou osu budou vkládat podle toho, co si sami pamatují z hodin. Až ve druhé fázi může následně vyučující povolit dohledání informací, na které si žáci/žákyně nemohli/y vzpomenout. 

Popis vzdělávací aktivity: 

1. část – 20 min. 

Žáky/žákyně rozdělíme do skupin (8) nebo do dvojic, záleží na počtu žáků/žákyň. 

Každá skupina bude mít na starosti jednu zemi – Československo, Německo, Francii, Velkou Británii, Španělsko, Spojené státy, Itálii, SSSR.

Úkolem každé skupiny bude zjistit informace o dané zemi v meziválečném období. Každá skupina dostane záchytné body, na co se má zaměřit. 

Materiály pro skupiny může poskytnou vyučující (např. části z učebnice) nebo mohou žáci a žákyně vyhledávat informace samostatně na internetu dle zadaných pokynů učitele. V případě vyhledávání informací na internetu doporučuji stanovit, aby každá skupiny využila alespoň tři zdroje. Je na zvážení vyučujícího, jestli povolí žákům a žákyním využít jako zdroj i Wikipedii nebo ChatGPT, nebo jsou žáci/žákyně natolik zdatní/é ve vyhledávání na internetu, že naleznou bez problémů i jiné relevantní historické zdroje, klidně i zahraniční. 

Vyučující na začátku hodiny připraví v programu Time Graphics jednu společnou časovou osu. Následne každá skupina bude na tuto časovou osu přidávat informace o své zemi. Každá země bude mít svoji barvu, aby bylo na časové ose jednoznačné, která informace patří ke které zemi. Žáci a žákyně nebudou na časovou osu přidávat jenom název nějaké události, ale budou muset ke každé události napsat krátký popisek, dostatečně výstižný, tak aby když si ho přečtou žáci a žákyně z jiných skupin, bude jim jasné, o čem daná událost byla. Také budou muset ke každé události vložit i fotografii a propojit událost s relevantním internetovým zdrojem, odkud informace čerpali. Žáci a žákyně se naučí na časové ose také vyznačit délku trvání určité události, např. období vlády NSDAP v Německu. Kromě událostí žáci a žákyně vpisují i významné osobnosti politického, společenského či kulturního života – vše dle osnovy, kterou obdrželi na začátku. 

2. část – prezentace – 15 min. 

Jednotlivé skupiny prezentují, co vytvořily. Prezentace však probíhá chronologicky, tj. skupiny se v prezentování jednotlivých událostí střídají v pořadí, v jakém jsou tyto události zaznačené na časové ose. 

3. část - Reflexe – 10 min.

1. Z jakých zdrojů žáci a žákyně čerpali?
2. Jakou strategii jednotlivé skupiny zvolily pro co nejefektivnější spolupráci a vyhledávání informací?
3. Jak se jim pracovalo v prostředí Time Graphics? Narazili žáci na nějaké potíže?
4. Podívejte se na celou časovou osu. Vidíte nějaké souvislosti ve vývoji jednotlivých zemí v meziválečném období?
5. Vývoj ve kterých zemích byl podle vás podobný a kde odlišný? Co to mohlo způsobit?
6. Z událostí vyznačených na časové ose vyberte tři, které byste označili za „zlomové“. Zdůvodněte svůj výběr.