Očekávané výstupy:
Žák/žákyně:
- je schopen/schopna aktivně využít a vytvořit flex cards prostřednictvím programu Flippity.net
- je schopen/schopna syntetizovat a shrnout své poznatky o dané problematice, popsat společné a odlišné rysy vývoje nástupu totalitních režimů v jednotlivých zemích
- v rámci skupiny vytvoří smysluplné flex cards pro opakování
Časová dotace:
1 výuková hodina (45 min)
Výuka:
1× 45 min
- 5 min – instrukce
- 20 min – skupinová práce
- 20 min – reflexe výsledků práce jednotlivých skupin, následně reflexe v rámci celé třídy
Příprava:
Příprava zahrnuje:
- příprava ukázkových flex karet a tabulky, kterou žáci vyplňují
- příprava sdíleného prostředí pro nahrání odkazů jednotlivých skupin
Pomůcky:
Učitel/učitelka:
- elektronické zařízení – notebook nebo stolní počítač s připojením na dataprojektor, potřeba sdílení obrazovky žákům/žákyním přes on-line aplikaci (Google Drive, MS Teams atd.)
- zřízený a dostupný účet na Gmailu (nutná podmínka pro práci s Flippity.net)
Žák/žákyně:
- elektronické zařízení s přístupem k internetu (notebook, tablet, telefon)
- zřízený a dostupný účet na Gmailu (nutná podmínka pro práci s Flippity.net)
Potřebné vstupní znalosti a dovednosti:
Oborové:
- znalosti o podstatě a základních znacích totalitního režimu, schopnost popsat rozdíly mezi demokratickým a totalitním režimem, základní znalosti o nástupu a znacích totalitních režimů v Německu, Itálii, SSSR a Španělsku v první polovině 20. století
Digitální:
- schopnost pracovat ve sdíleném prostředí jako Disk Google nebo Microsoft Teams
Vzdělávací cíle:
Žák/žákyně:
- je schopen/schopna shrnout/syntetizovat své dosavadní znalosti o tématu nástupu totalitních režimů v Evropě v meziválečném období a vybrat z nich klíčové aspekty
- je schopen/schopna vysvětlit a porovnat ideologii jednotlivých totalitních režimů, které vznikly v meziválečném období v Evropě, určit jejich společné a odlišné znaky
- umí vytvořit účet v prostředí Gmailu a pracovat s ním
- je schopen/schopna vytvořit soubor flex cards v prostředí Flippity. net
- je schopen/schopna pracovat (číst a nahrávat texty) ve sdíleném prostředí
Přínos využití digitálních technologií / komentář z pohledu rozvoje DK:
- Využití flex cards v prostředí Flippity.net ulehčuje a zefektivňuje proces utřídění a opakování dosavadních poznatků žáků. Žáci se při tvorbě flex cards nejen učí, jak správně a výstižně formulovat informace na slide do formátu prezentace, ale také se učí je správně propojovat a poukazovat na souvislosti. To umožňuje, že flex cards je možné mezi sebou přepínat nejen horizontálně, ale i vertikálně. Žáci proto musí dbát zvýšené pozornosti, aby informace byly prezentovány smysluplně, a to v obou směrech. Výsledky žákovské práce jsou dostupné přes online internetový odkaz, takže je snadné se k nim vrátit a společně je zhodnotit. Výsledky je také možné průběžně upravovat a měnit.
Popis vzdělávací aktivity:
- Rozdělit žáky do skupin (maximálně 4 osoby ve skupině). V každé skupině musí mít minimálně jeden z žáků účet na Gmailu, aby bylo možné se přihlásit do Flippity.net. Pokud nikdo ze skupiny účet na Gmailu nemá nebo nechce pro tyto účely použít svůj soukromý účet, skupina si musí zřídit jeden nový účet pro účely školního využití Flippity.net.
Úkolem každé skupiny bude vypracovat flex cards v prostředí Flippity. net. Flex cards mají sloužit jako pomocné kartičky pro opakování tématu nástupu totalitních režimů v meziválečné Evropě. Pro vypracování kartiček žáci mohou použít jenom svoje poznámky či jiné podklady z předchozích vyučovacích hodin. Cílem je, aby kartičky byly srozumitelné, heslovité a aby propojovaly jednotlivé události, tedy aby kladly důraz na souvislosti.
- Dát žákům 20 minut na vypracování zadání.
- Každá skupina sdílí odkaz na svůj soubor flex cards do sdíleného prostředí třídy (Disk Google, MS Teams apod.).
Reflexe:
- Poté, co všechny skupiny nahrály svoje soubory, všechny skupiny projdou soubory ostatních skupin. Ke každému souboru si dělají poznámky a vzájemně je porovnávají. Učitel připraví sdílenou prezentaci pro všechny skupiny. Každá skupina zapisuje své odpovědi a postřehy z reflexe na jeden slide. Když skupiny prezentují své postřehy, učitel promítá daný slide třídě. (15 min)
Doporučené otázky pro studenty k reflexi:
- Které kategorie (nadpisy) si daná skupina vybrala? (Tato otázka je součastí reflexe v případě, že si žáci sami volili kategorie tabulky.)
- Která základní fakta jsou na kartách?
- Které souvislosti jsou zdůrazňovány?
- Jsou informace a formulace na jednotlivých kartách srozumitelně formulovány?
- Shodují se některá vybraná fakta ve všech souborech? Jsou některá úplně odlišná?
- Co z ostatních flex cards byste přidali do svého souboru? Proč?
- Vyznačte, která z prezentací byla celkově nejlepší.
- Zkuste ze všech prezentací (včetně svojí) udělat jednu ideální prezentaci. Kterou část ze kterých prezentací byste použili? Proč?
- Sdílení odpovědí jednotlivých skupin. Závěrečné shrnutí. (10 min) Na konci aktivity by žáci měli mít k dispozici podklady pro rychlé a efektivní zopakování tématu nástupu totalitních režimů v Evropě v meziválečném období.
Metodická poznámka: poznámky „od učitelů k učitelům“
Doporučuji žákům ukázat příklad toho, jak by měly flex cards vypadat, jak propojovat souvislosti apod. Pokud učitel chce, může určit minimální rozsah (počet) flex cards.
V úvodní (první) části může učitel žákům projektorem promítnout příklad tabulky, kterou žáci mají vyplnit. Tím, že učitel dopředu určí obsah tabulky, je zadání jasnější a jednodušší. Učitel také může tabulku promítnout jen jako příklad a žáci sami mohou vymyslet kategorie, na které se v tabulce zaměří. Tato varianta je obtížnější, protože sami žáci musí definovat stěžejní body pro opakování a vůbec kategorie, které je možné v rámci jednotlivých režimů porovnávat.
Poznámky z ověření v praxi
Když žáci mají samostatně vymyslet kategorie pro tabulku, hodina je náročnější a aktivita může trvat déle. Proto je na zvážení učitele, jestli kategorie do tabulky zvolí sám, nebo to nechá na žácích. Pokud máte pocit, že poznámky z hodin nejsou pro vypracování zadání dostačující, je možné zadat žákům přímo zdroje, ze kterých mohou čerpat informace, jako například texty z učebnice, www.dejepis.com nebo Wikipedii.
