Mikroklima v okolí školy

Anotace:

Žáci v rámci aktivity zkoumají mikroklimatické rozdíly v okolí vaší školy. V malých badatelských skupinách vyberou místa s potenciálními mikroklimatickými odchylkami a daná místa zaznamenají do vlastní schematické mapy nejbližšího okolí školy. Následně využívají digitálních technologií pro měření teplot vzduchu či povrchů ve zvolených místech, zaznamenávají výsledky měření a prezentují své poznatky ostatním spolužákům.

Autor: Jakub Holec

Stupeň vzdělávání: 2. stupeň

Věková skupina: 7.–9. ročník ZŠ

Vzdělávací obor: přírodopis, zeměpis

Tematický okruh: neživá příroda, základy ekologie, životní prostředí (zeměpis)

Očekávané výstupy:

• uvede význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj různých ekosystémů a charakterizuje mimořádné události způsobené výkyvy počasí a dalšími přírodními jevy, jejich doprovodné jevy a možné dopady i ochranu před nimi
• uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí
• uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí

Časová dotace:

Výuka: 90 minut (2 vyučovací hodiny)

Příprava: 20 minut

Klíčová slova: mikroklima, klimatická změna, měření teplot, badatelství, digitální technologie, digitální kompetence

Pomůcky: psací potřeby, vytištěné záznamové listy, podložky s klipem do skupin, digitální teploměry do skupin (případně infrateploměry pro měření povrchů)

Vzdělávací cíle:

• žák s využitím měřících zařízení zjistí a porovná rozdíly v mikroklimatických podmínkách na předem vytipovaných místech v okolí školy
• žák vlastními slovy popíše, co může způsobovat rozdíly v mikroklimatických podmínkách místa a jaký vliv může mít změna klimatu na místní podmínky

Metodická poznámka: Aktivitu lze realizovat pouze za slunného teplého počasí, aby se projevily mikroklimatické rozdíly na různých místech. V případě dostatku času mohou žáci měřit i teploty povrchů různých míst. Měření je možné zopakovat v den, kdy je počasí zcela odlišné (třeba kvůli oblačnosti), a následně výsledky porovnávat. Před tvorbou schematické mapy místa je důležité žákům ilustrovat na konkrétním příkladu, jak má mapa přibližně vypadat.

Popis vzdělávací aktivity:

1. Identifikace rozdílů v mikroklimatu (20 min)

Začněte aktivitu evokačními otázkami:

• Všimli jste si někdy, o kolik je chladněji ve stínu než na přímém slunci?
• Nebo o kolik vyšší teplotu pociťujete na rozpálené betonové dlažbě než na travnaté ploše?

Dále s nimi krátce diskutujte, v čem se liší dvojice pojmů, a uveďte příklady každého z nich:

• klima a mikroklima
• prostorová a časová proměnlivost
• klima a počasí

Vyzvěte žáky k pojmenování vlastností prostředí, které mohou vykazovat rozdíly v mikroklimatickém měřítku. Žáci jistě uvedou teplotu, na kterou se s nimi společně zaměříte.

2. Mapa školního okolí (20 min)

Požádejte žáky, aby samostatně nebo ve skupinách do záznamového listu nakreslili schematickou mapu okolí školy, kde identifikují mikroklimatické rozdíly. Poté jim řekněte, aby na mapě označili čísly místa, kde podle nich existují rozdíly v teplotě vzduchu (např. oblasti kolem stromů, betonová parkoviště, vodní plochy, slunná a stíněná místa na stěnách budov).

3. Měření teploty vzduchu (30 min)

Vyzvěte žáky, aby na jimi vybraných místech na mapě změřili pomocí dostupných digitálních technologií teplotu vzduchu (vždy ve stejné výšce nad povrchem). Digitální teploměry žákům umožní rychlé, jednoduché a přesné měření teplot, přičemž není potřeba čekat, než se teploměr přizpůsobí okolní teplotě. Žáci zde rozvíjejí digitální kompetence při používání digitálních zařízení, pomocí nichž dokáží efektivně řešit zadaný úkol.

Nechte žáky naměřené teploty pro každé místo zapsat do záznamového listu (Příloha 1). Poté žáci vypočítají a zapíší průměr všech teplot, které v místě naměřili. Nechte žáky na základě zjištěných rozdílů v teplotách různých míst odpovědět na závěrečné otázky v záznamovém listu.

• Porovnejte různé teploty na mapě. Byly teploty na všech místech podobné, nebo byly v teplotách velké rozdíly? Je průměrná teplota blíže maximální nebo minimální zaznamenané teplotě?
• Popište, co všechno ovlivňuje mikroklimatické rozdíly ve vámi zkoumaném místě.

4. Sdílení výsledků skupin a závěrečná diskuze (20 min)

Dejte prostor jednotlivým skupinám, aby sdílely výsledky svých měření:

• Byly velké rozdíly v naměřených teplotách?
• Kde zjistili nejvyšší teploty, a kde naopak nejnižší?
• Co může způsobovat velké rozdíly teplot na místech měření?

V závěrečné diskuzi žákům položte otázku:

• Jak se změna klimatu projevuje na místních mikroklimatických podmínkách?

Během diskuze žáci pravděpodobně dojdou ke zjištění, že růst teplot se projevuje i na úrovni místního mikroklimatu. Požádejte je o konkrétní příklady, jak je klimatická změna propojená s místními podmínkami (růst teploty působí vyšší teploty v okolí budov, méně srážek působí změnu charakteru vegetace apod.).

Zkušenosti s použitím materiálu ve výuce:

Výukovou lekci jsme realizovali s žáky 6. třídy. Pro žáky bylo motivační hlavně to, že se učili venku a že zkoumali podmínky v okolí školy, se kterými mají předešlou vlastní zkušenost. Bylo důležité, že si sami zvolili místa, ve kterých následně prováděli měření, a že se sami dělili do malých badatelských skupin. Z dvouhodinové lekce hodně času zabrala úvodní diskuze o rozdílech mezi klimatem a počasím, klimatem a mikroklimatem apod. Dále bylo důležité věnovat čas vyjasnění způsobu měření, což bylo ale důležité pro to, aby měření proběhlo co nejpřesněji. Zapojení všech žáků jsme řešili rozdělením rolí v malých skupinách, kdy někdo prováděl měření, někdo zapisoval a někdo porovnával naměřené teploty. V závěru už nezbyl dostatek času na to, aby všichni žáci mohli říct, co nového se v aktivitě naučili. Proto jsme v závěru požádali jen vybrané zájemce o sdílení za účasti ostatních spolužáků.