Animetod – Plošková loutka

Ve videu se dozvíte:

• Co vše potřebujete pro výrobu papírkové loutky

  materiál a nástroje

• Postup výroby ploškové loutky z papíru

Základem je návrh postav. Postavu nakreslete ve více pozicích tak, aby bylo zřejmé, jak se má pohybovat a jak vypadá z různých stran či úhlů pohledu. Podle návrhů rozmýšlíme, jaké části se budou pohybovat a z jakého úhlu pohledu či vzdálenosti se na ni bude divák dívat (viz záběrování v kapitole obraz).

• Možnosti spojení jednotlivých částí, klouby

• Na co si dát pozor

Metodická část 

Při výrobě loutky myslete na to, že přibližně do sedmi let věku může být překážkou její prosté vystřižení, případně přestřižení (ustřihnutí) jedné či dvou pohyblivých částí. Nechcete-li, aby bylo dítě pouhou vaší loutkou, smiřte se s tím, že dítětem vyrobená loutka bude ve své schopnosti pohybu jednoduchá, a tím samotná animace nedokonalá, ovšem kreativita ve tvarosloví i fantazii bude obrovská.

Druháci již dobře zvládají návrh i výrobu složitější loutky, doporučuji ale asistenci při promýšlení možností pohybu a přidávání „kloubů“.  Loutka by měla mít dostatečný počet kloubů, to znamená míst ohybu, ale zase ne zbytečně mnoho, protože počtem kloubů narůstá složitost samotné animace. „Postavou“ v animovaném filmu může být cokoliv, člověk, zvíře, věc nebo jakýkoliv tvar, jak je fantazii libo. Jediným omezením je možnost výroby. Nedoporučuji tvary příliš tenké (špatně se vystřihují, trhají se, nemají dlouhou životnost – z tohoto důvodu neprojdou ani pouhopouhé čáry), malé postavičky a jejich části (špatně se vystřihují i animují) nebo postavičky příliš velké (nemusí se vejít pod stativ a do hledáčku fotoaparátu). Na výrobu loutky si ponechte dostatečnou časovou dotaci, nejméně jednu vyučovací hodinu určitě zabere.

Plošková loutka se vyrábí nejčastěji z papíru, proto jí také můžeme říkat papírková. Kromě papíru máme ale široké možnosti výběru mnoha dalších materiálů, každý z nich má své pro a proti. Které další materiály můžeme použít na ploškovou loutku?

Vytvořit loutky lze z fotografií (z časopisů, novin, plakátů atp.), velmi efektní jsou také fotografie vlastní, kde si jednotlivé fáze pohybů, úhlů pohledů či změn můžeme jednoduše vyfotografovat.