Žáci si uvědomují, že vyhledávání na internetu (například ve vyhledávači Google) je sice velice rychlé, ale to nemusí znamenat, že nutně vede i k rychlému vyhledání požadovaných relevantních informací, zejména v oblastech určitých složitějších odborných témat. V těchto případech je zpravidla třeba položit otázku jinak, než jak byla položena učitelem ve škole.
Žáci pracují s internetovými encyklopediemi typu Wikipedie, ale spíše jen jako s výchozím zdrojem, který je nutné doplnit studiem zdrojů dalších.
Žáci často vyhledávají informace na internetu, přičemž leckdy zadají do vyhledávače doslovně požadovanou otázku a odpověď čerpají z několika stránek, které jim algoritmus vyhledávače nabídl jako nejvíce relevantní (na těchto pozicích se pravidelně umisťuje například online encyklopedie Wikipedie).
Tento způsob vyhledávání informací často nebývá ve výuce příliš podporován, třebaže oplývá některými benefity (například rychlost získání informací). Pokud jde o odborný styl, zpravidla bývají doporučovány spíše tištěné zdroje, třebaže se nejedná o typ zdrojů ze strany žáků preferovaný.
Jaké problémy se zde mohou vyskytnout?
První okruh problémů souvisí se zadáváním klíčových slov do vyhledávače. Pokud chceme například zjistit počet obyvatel Prachatic, informaci rychle zjistíme jak prostřednictvím zadání „Prachatice počet obyvatel“, tak i skrze zadání doslovné otázky „Kolik obyvatel mají Prachatice?“ U složitějších otázek typu „Co má syntax společného s pravopisem?“ ovšem už prosté zadání dotazu do vyhledávače nevede k uspokojivým výsledkům a je třeba dotaz převést do logiky klíčových slov, případně jej konkretizovat na základě hlubších znalostí tématu (například „shoda přísudku s podmětem“).
Další problémy se týkají důvěryhodnosti internetových zdrojů. Například právě Wikipedie bývá někdy ve výuce jako zdroj žákům přímo zakazována kvůli své údajné nedůvěryhodnosti. Stanislav Štěpáník a kolektiv k tomuto tématu v monografii Školní výpravy do krajiny češtiny (2020) uvádějí: „Žáci ji [Wikipedii – pozn. LB] často používají, ale nevědí o jejích nástrahách. A nemusí jít jen o nespolehlivé či zavádějící informace, či dokonce faktické chyby, ale třeba i nedostatky jazykové. […] Vedeme žáky k tomu, že Wikipedie je dobrý zdroj k prvotnímu zjištění informací, ale že je dobré si informace z tohoto zdroje vždy ověřit ještě v jiných (relevantních) zdrojích.“
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci jsou si vědomi limitů algoritmů internetových vyhledávačů souvisejících například s potřebou výstižného zadání klíčových slov nebo se skutečností nedostupností elektronických textů k určitému tématu v určitém jazyce. Odpověď na určitou složitější odbornou otázku tedy vůbec nemusí být na internetu například v češtině dohledatelná.
Žáci pracují s internetovými encyklopediemi kriticky a ověřují důvěryhodnost zde uvedených informací.
Pomůcky – pro žáky:
Pomůcky – pro učitele:
Popis činností:
Závěrečná společná reflexe: zhodnocení důvěryhodnosti Wikipedie, tipy na další relevantní zdroje pro ověření informací (viz i sekci Reference ve slovníkovém hesle Prachatice).
Zdroje:
ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1.
Postřehy z ověřování v praxi:
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
