Analýza nenávistných projevů na internetu

Nenávistné projevy na internetu, tzv. hate speech, jsou výraznou součástí aktuálního komunikačního pole, a to v globálním kontextu. Společnost Meta, která provozuje například sociální síť Facebook, ve svých zprávách určených veřejnosti každé čtvrtletí uvádí, kolik milionů nenávistných příspěvků se za dané časové období rozhodla odstranit (například ve druhém čtvrtletí roku 2022 se jednalo o více než 13 milionů příspěvků).^[1]

Žáci pravděpodobně mají s nenávistnými projevy na internetu určitou zkušenost, proto je důležité téma uchopit i v rámci školní výuky a podrobit ho adekvátní reflexi.

Stanislav Štěpáník a kolektiv autorů v monografii Školní výpravy do krajiny češtiny (2020) uvádějí, že reakce na hate speech je „podstatná část edukace“ a to, „že se pravidla v této chvíli ve značné míře nedodržují, není argument pro to, abychom pravidlům neučili. Máme za to, že je problém vzdělávání, pokud je internetové prostředí pokládáno za anonymně anarchické. Výuka češtiny zde má zásadní význam, neboť antikultura jazyka a vědomé porušování zásad jazykové komunikace – mj. manipulace, mlžení, jazyková agresivita, propaganda, lež či hate speech – lze považovat za ohrožující život člověka a společnosti.“^[2]

Jak lze tyto problémy řešit?

• Analyzovat v rámci výuky konkrétní příklady hate speech, například z diskuzí pod videi na YouTube, z diskuzí pod články na zpravodajských portálech, na sociálních sítích atp.
• Poukazovat na to, že internetová komunikace je součástí komunikačního pole dnešní společnosti a nijak se nevyděluje z nutnosti dodržovat určitá pravidla (k tomu lze analyzovat například i kodexy různých diskuzí na internetu, legislativní úpravu týkající se hate speech, netiketu atp).
• Mezi pravidla, jejichž dodržování je očekáváno i v komunikaci elektronické, patří například pravidla pravopisná či interpunkční. Žáci si při analýze nenávistných projevů na internetu uvědomují, že pravopisné a interpunkční chyby snižují celkovou kvalitu písemného vyjádření a mají dopad na způsob sebeprezentace člověka (přičemž ovládnutí pravopisu a interpunkce ovšem není jedinou důležitou složkou takové prezentace).

Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:

Žáci dostávají k dispozici, případně sami vyhledávají autentické elektronické texty nenávistných projevů. Elektronický charakter těchto projevů se významně podílí na jejich podobě, oproti například mluvené komunikaci tváří v tvář. Na rozdíl právě od komunikace tváří v tvář, které jsou účastni jen příslušní mluvčí, publikací nenávistného projevu na internetu zpravidla dochází k multiplikačnímu efektu (různým reakcím, včetně sdílení příspěvků, diskutování o nich atp.). Právě tento multiplikační efekt je největším nebezpečím souvisejícím s nenávistnými projevy.

Pomůcky pro žáky:

1. Ukázky nenávistných projevů na internetu – ideálně v originální podobě elektronického textu (tedy jako link), nikoli vytištěné
2. Papír / poznámkový blok v mobilním telefonu / tabletu

Pomůcky pro učitele:

• Doporučená přehledná přednáška českého filozofa Tomáše Koblížka k problematice hate speech (dostupná na YouTube): https://www.youtube.com/watch?v=Pin9BTBrGwk
• Doporučená metodika JSNS Člověka v tísni: https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/bulletin-medialni-vzdelavani/analyza/hejt
• Připravený soubor ukázek nenávistných projevů na internetu
• PC a dataprojektor

Popis činností – výuková situace:

1. Uvedení tématu hodiny.
2. Stručný brainstorming k internetovým diskuzím s nenávistným obsahem (učitel se může ptát žáků například na to, na jakých webových stránkách se takový obsah často vyskytuje; zda si žáci vybaví nějaké konkrétní příklady; zda se tento obsah vyskytuje na internetu častěji než v diskuzích tváří v tvář atp.).
3. Zavedení termínu hate speech, tj. „jakéhokoli veřejného projevu, který šíří, podněcuje, podporuje nebo ospravedlňuje nenávist proti skupině osob (například na základě jejich rasy, národnosti, etnicity, náboženského vyznání apod.)“^[3]. Funkční je odlišit „hate speech“ od „šikany“, tj. projevu agrese vůči konkrétnímu jedinci, bez ohledu na jeho příslušnost do určité společenské skupiny.
4. Žáci se rozdělí do skupin o max. 5 členech. V závislosti na míře jejich zkušenosti s vyhledáváním požadovaných materiálů na internetu postupujeme podle některého z následujících scénářů:
5. a) Necháme skupiny samostatně vyhledat příslušný materiál na základě několika kritérií – 1) jedná se o diskuzi pod článkem na některém zpravodajském portálu, 2) daný článek se zaměřuje na reakce české většinové společnosti na ukrajinské uprchlíky v Česku (lze nahradit jiným aktuálním tématem s podobnou mírou rezonance ve společnosti), 3) pod článkem je archivována diskuze s počtem příspěvků 50 a více (potřebný vzorek pro analýzu).
6. b) Skupinám zadáme k analýze diskuzi pod následujícím článkem: https://www.novinky.cz/diskuze/domaci-praci-v-cesku-ma-107-tisic-uprchliku-z-ukrajiny-40406581 . Všechny skupiny tedy analyzují stejný materiál.
7. c) Skupinám zadáme k analýze diskuze pod různými články (například výše zmíněný + další podobné dle vlastního výběru).
8. Skupiny mají za úkol vybrat ze vzorku alespoň 3 různé příklady hate speech, přičemž u každého příkladu se zaměřují na obsahovou i jazykovou stránku. Žáci analyzují příklady vždy v rámci daných kontextů, tj. například sledují, na který komentář replika reaguje, jakým způsobem je veden dialog mezi danými přispěvateli apod.

Například u následujícího příspěvku z uvedeného zdroje lze z obsahové stránky zmínit téma ekonomické migrace, ze stránky jazykové například překlepy, pravopis (psaní velkých písmen – Zakarpatí):

„Pokud někdy pozorujete ukrajinské poznávací značky na autech, co tady u nás jezdí, ak zjitíte, že tak 90% je z území, kde se vůbec neválčí, zejména zakarpatí, max střední Ukrajina. Z východu tady nevidím skoro žádné poznávací značky. Takže toho jen využili a odešli za lepším.“

U dalšího příspěvku se objevuje téma pozitivní diskriminace Ukrajinců oproti českým občanům, z pohledu jazykového například problém interpunkční, expresivita („cpeme“) apod.

„A to je to co mě štve, sami se ekonomicky potápíme, vláda se stará o všechny kolem jen ne o vlastní lidi a peníze cpeme lidem, kteří je nepotřebují.“

1. Svoje závěry žáci následně prezentují před třídou, příklady ideálně ukazují přímo ve zdroji (promítnutí přes dataprojektor).
2. Závěrečná reflexe vychází z podnětů zprostředkovaných všemi skupinami. Reflexe se opět zaměřuje jak na obsahovou, tak na jazykovou složku. Zobecňujeme postřehy týkající se hate speech v elektronické komunikaci.

Na tuto vyučovací hodinu lze navázat prací s jiným materiálem, například diskuzemi pod příspěvky na sociálních sítích. Lze se inspirovat metodikou vypracovanou v rámci vzdělávacího projektu JSNS Člověka v tísni, ve které je cílem zodpovědět 5 klíčových otázek, viz https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/bulletin-medialni-vzdelavani/analyza/hejt.

Zdroje

• KOBLÍŽEK, Tomáš: Právo na nenávist? Hatespeech a svoboda slova v perspektivách současné analytické filosofie, 2022, předneseno na Letní škole občankářů.  (dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Pin9BTBrGwk)
• https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/bulletin-medialni-vzdelavani/analyza/hejt
• https://about.fb.com/news/2022/08/community-standards-enforcement-report-q2-2022/
• ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1.

______________

^[1] Community Standards Enforcement Report, Second Quarter 2022 | Meta (fb.com)

^[2] ŠTĚPÁNÍK, Stanislav, Eva HÁJKOVÁ, Klára ELIÁŠKOVÁ, Ľudmila LIPTÁKOVÁ a Marta SZYMAŃSKA. Školní výpravy do krajiny češtiny: didaktika českého jazyka pro základní školy. Plzeň: Fraus, 2020. ISBN 978-80-7489-595-1, s. 95.

^[3] https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/bulletin-medialni-vzdelavani/analyza/hejt