Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Je možné poezii objektivně hodnotit?
Odborný článek

Je možné poezii objektivně hodnotit?

Anotace

Návrh vyučovací hodiny zaměřené na hodnocení poezie, v širším pojetí (zejména rozšířený vzorek respondentů) je možné využít i pro školní projekt. Obsahuje i teoretické zdůvodnění, proč je podstatné v hodinách literatury pracovat s postoji k žáků k poezii.

Cíl

Žáci si uvědomují, že literatura není pouze záležitost slavných děl minulosti, ale že rovněž zasahuje do současnosti a že je v tomto rámci šířena komunikačními kanály odpovídajícími době (například internet).

Žáci si uvědomují, že čtenářský zážitek je možné uchopit prostřednictvím vědeckých metod.

Žáci rozvíjejí mezipředmětové vztahy (například literatura a psychologie).

Název

Je možné poezii objektivně hodnotit?

Digitální kompetence v uzlových bodech vzdělávání

Žák ukládá informace tak, aby je mohl v případě potřeby najít a použít i někdo jiný, s kým spolupracuje (9. roč. ZŠ a výše).

Rozvíjené kompetence

Hodnocení literárního textu, využití elektronických portálů současné literatury, využití výzkumné metody

 Se současnou poezií se v běžných hodinách literatury příliš nepracuje. Systematická pozornost není věnována ani hodnocení poezie. Patrně se intuitivně pracuje s předpokladem, že samotné zařazení básně například do čítanky (tzv. kanonizace) je dostatečným důkazem jejího významu. Pro žáky ovšem takový předpoklad vůbec nemusí být přesvědčivý.

Jaké problémy se zde mohou vyskytnout?

  • Žáci nedostávají nástroje k hodnocení poezie.
  • Žáci nemají prostor hodnotit poezii ze svého pohledu.
  • Žáci nepracují s poezií své doby.

Jaroslav Vala ve své monografii Poezie v literární výchově uvádí, že „mezi hlavní pozitiva chronologického uspořádání [vyučování literatury – pozn. LB] patří lehkost utřídění, mezi hlavní negativa narušení principu postupu od jednoduchého ke složitému a neadekvátnost probíraných děl vzhledem k věku a čtenářským potřebám žáků“. Vala se domnívá, že je žádoucí „nahlédnout do samotného procesu vnímání poezie, do oblasti psychologie čtenářství“, neboť nám to umožní orientovat se v „axiologických preferencích současné mladé generace“.[1]

Jak lze tyto problémy řešit?

Cíl: Žáci si uvědomují, že literatura není pouze záležitost slavných děl minulosti, ale že rovněž zasahuje do současnosti a že je v tomto rámci šířena komunikačními kanály odpovídajícími době (například internet).

Žáci si uvědomují, že čtenářský zážitek je možné uchopit prostřednictvím vědeckých metod.

Žáci rozvíjejí mezipředmětové vztahy (například literatura a psychologie).

Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:

Žáci dostávají k dispozici elektronické verze textů v podobě odpovídající současnému převládajícímu způsobu šíření literatury (např. ukázky z jednotlivých nabízených knih na stránkách nakladatelských domů).

Žáci jsou seznámeni s fenoménem osobních webových stránek jednotlivých současných autorů (lze případně doplnit i o jejich profily na sociálních sítích apod.).

Pokud tomu organizačně-technické podmínky nebrání, ukládají výsledky svého hodnocení do sdíleného prostředí, v němž s nimi mohou i nadále pracovat.

Ideálně v návazném projektu pracují s aplikací Google Forms (pro realizaci simulace výzkumného projektu).

Pomůcky:

  • Ukázky současné poezie dostupné například na stránkách Českého literárního centra (czechlit.cz)
  • Ukázky současné poezie na webových stránkách samotných autorů (například http://rudcenkova.freehostia.com/ukazky.html, http://www.typlt.cz/texty/poezie/)
  • Pracovní list / sdílený dokument s kategoriemi „sémantického diferenciálu“ (pro každého žáka 2× 3 tabulky)
  • Papír / poznámkový blok v mobilním telefonu / tabletu

Pomůcky pro návazný projekt:

  • Google Forms (pro realizaci simulace výzkumného projektu)

Popis činností – výuková situace:

  1. Uvedení tématu hodiny.
  2. Stručná kontextualizace – zpracují žáci (dostanou za úkol vybrat 5 důležitých bodů týkajících se každého vybraného autora – například Kateřina Rudčenková a Jaromír Typlt). Žáci pracují s důvěryhodnými zdroji (například portál czechlit.cz a osobní webové stránky vybraných autorů).
  3. Položení badatelské otázky: Je možné poezii objektivně hodnotit? Zdůrazníme, že žáci se budou zabývat pouze velmi malým vzorkem poezie.
  4. Každý žák dostane pracovní list / sdílený dokument s následujícími tabulkami, uvedenými vždy dvakrát (žáci budou pracovat se dvěma ukázkami). Celkem je tedy na každém pracovním listu 6 tabulek (2× 3 tabulky).

Srozumitelnost

srozumitelná

 

 

 

 

 

 

nesrozumitelná

komplikovaná

 

 

 

 

 

 

jednoduchá

nechápu

 

 

 

 

 

 

chápu

nejasná

 

 

 

 

 

 

jasná

odkrytá

 

 

 

 

 

 

skrytá

průhledná

 

 

 

 

 

 

neprůhledná

Volný komentář:


Hodnocení

líbí

 

 

 

 

 

 

nelíbí

nečetl bych ji znovu

 

 

 

 

 

 

četl bych ji znovu

špatná

 

 

 

 

 

 

dobrá

ošklivá

 

 

 

 

 

 

krásná

přitahuje mě

 

 

 

 

 

 

nepřitahuje mě

příjemná

 

 

 

 

 

 

nepříjemná

Volný komentář:


Působivost

slabá

 

 

 

 

 

 

silná

hluboká

 

 

 

 

 

 

mělká

ostrá

 

 

 

 

 

 

tupá

malá

 

 

 

 

 

 

velká

účinná

 

 

 

 

 

 

neúčinná

mocná

 

 

 

 

 

 

bezmocná

Volný komentář:

 

  1. Učitel objasní, že tabulka vychází z metody tzv. sémantického diferenciálu, která umožňuje posuzovat psychologické významy u lidí. Zadá instrukci: U každého „faktoru“ je třeba zaškrtnout políčko na každém řádku hodnotící škály a na řádku „Volný komentář“ stručně zapsat svůj dojem z básně v dané oblasti. Učitel zdůrazní, že žáci mají posuzovat básně výlučně ze svého úhlu pohledu v uvedených třech oblastech a že žádná odpověď není „správná“ (respektive „správné“ jsou všechny).
  2. Žáci dostanou k dispozici Zdroj 1 – například báseň Kateřiny Rudčenkové Červená krajina (https://www.czechlit.cz/cz/autor/katerina-rudcenkova-cz/) – zdroj je promítnut ve třídě / alternativně rozdán v tištěné podobě / sdílen v dokumentu. Žáci vyplňují tabulku, zapisují komentáře. Následně o svých volbách diskutují ve dvojicích/skupinkách. Učitel dvojice/skupinky obchází a konzultuje s nimi.
  3. Žáci dostanou k dispozici Zdroj 3 – například báseň Jaromíra Typlta Scénář (https://www.czechlit.cz/cz/autor/jaromir-typlt-cz/) – zdroj je promítnut ve třídě / alternativně rozdán v tištěné podobě / sdílen v dokumentu. Žáci vyplňují tabulku, zapisují komentáře. Následně o svých volbách diskutují ve dvojicích/skupinkách. Učitel dvojice/skupiny obchází a konzultuje s nimi.
  4. Učitel požádá vybrané žáky o odpověď na badatelskou otázku, tj. zda lze poezii objektivně hodnotit. Učitel poukáže na potenciál podobného výzkumu pracujícího s větším vzorkem ukázek a respondentů. Může zmínit realizaci výzkumu Jaroslava Valy (221 zpracovávaných dotazníků studentů gymnázia).[2]
  5. Žáci reflektují hodinu ze svého pohledu. Učitel reaguje na jejich podněty.

Na tuto hodinu ideálně navazuje analýza výsledků za třídu provedená buď učitelem, anebo například skupinou vybraných žáků.

Popis činností – projekt:

Žáci využijí vybrané ukázky pro výzkum čtenářství poezie v rámci ročníku/školy. Pro svůj výzkum využijí aplikaci Google Forms, ve které vytvoří dotazník pracující s metodou „sémantického diferenciálu“. Pro každou ukázku je vhodné zeptat se zvlášť na faktor srozumitelnosti, faktor hodnocení a faktor působivosti (je vhodné uvádět u každého faktoru i hodnotící škálu). U každého faktoru by měl být prostor pro volný komentář dotazovaného. Každý dotazník by měl zaznamenat základní údaje dotazovaného (například věk, pohlaví, deklarovaný vztah ke čtenářství apod.).

V tomto projektu mohou být žákům přiděleny různé role – například 1) příprava dotazníku, 2) komunikace o projektu s vyučujícími jiných tříd, 3) vyhodnocení dotazníku.

Doporučené zdroje:

Reflexe

Postřehy z ověřování v praxi:

  1. Básně pro hodnocení si mohou žáci vybrat i sami (například jednu od Kateřiny Rudčenkové a jednu od Jaromíra Typlta z jejich osobních webových stránek). Takový postup je ovšem časově náročný a vyžaduje nastavení efektivního postupu. Určitým zjednodušením může být provedení předvýběru (učitel vybere cca 5 básní od Rudčenkové a cca 5 básní od Typlta); žáci si následně básně pročítají a hlasují o finálním výběru ve spuštěné anketě (například v prostředí sociálních sítí).
  2. Při práci se sémantickým diferenciálem jsou klíčové řádky pro volný komentář. Tyto komentáře umožňují postřehnout, jak žák jednotlivým kategoriím rozumí. Mohou také generovat zajímavé body ke zpětné vazbě z pohledu učitele.

Literatura a použité zdroje

[1] – VALA, Jaroslav. Poezie v literární výchově. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 119 s. ISBN 978-80-244-2761-4.

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
PhDr. Lukáš Borovička Ph.D.

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Článek není zařazen do žádného seriálu.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence digitální
  • získává, vyhledává, kriticky posuzuje, spravuje a sdílí data, informace a digitální obsah, k tomu volí postupy, způsoby a prostředky, které odpovídají konkrétní situaci a účelu
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti