Sexuální a genderově podmíněné kybernásilí jsou ve společnosti rozšířené jevy, které se nevyhýbají ani dětem a školnímu prostředí. Podle FRA – Agentury Evropské unie pro základní práva (2014) se s některou z forem sexuálního nebo fyzického násilí setkala každá třetí Češka starší patnácti let. Podobné závěry přináší i výzkum organizace Persefona, podle kterého se se sexuálním násilím nebo obtěžováním setkalo 39 % Čechů a Češek, přičemž s některou ze závažných forem sexuálního násilí se setkala necelá desetina dospělé české populace. Více jak třetina respondentů a respondentek se pak s některou z forem fyzického, psychického nebo sexuálního násilí setkala už před 15. rokem věku (Persefona, 2016; Persefona, 2016, říjen 5).
Sexuální násilí se děje ženám, mužům i transgender osobám a stejně tak mezi osobami násilí páchajícími najdeme osoby všech genderových identit. Statisticky jsou však nejčastějšími oběťmi sexuálního násilí ženy a nejčastějšími pachateli muži. I to je důvod, proč hovoříme o genderově podmíněném násilí. Jedná se totiž o násilí, které je úzce spojeno s genderovým uspořádáním společnosti a souvisejícími stereotypy.
Co se týká kybernásilí, výzkum České děti v kybersvětě, do něhož se zapojilo přes 27 000 dětí a mladistvých z celé České republiky, ukazuje, že s nějakou formou kybernetické agrese se v roce 2018 setkalo více jak 40 % dotázaných (Kopecký & Szotkowski, 2019). Podle dat FRA (2014) se s nějakou formou kybernetického sexuálního obtěžování, jako je třeba obdržení nevyžádaných e-mailů nebo SMS se sexuálně explicitním obsahem, setkalo 11 % Evropanek a 7 % Češek. Vzhledem ke stále rostoucímu času, který lidé tráví u obrazovek a na sociálních sítích, lze předpokládat, že prevalence genderově podmíněného kybernásilí se zvyšuje.
Násilí představuje zásadní zásah do důstojnosti člověka a způsobuje obětem kromě fyzické újmy i dlouhodobé psychické komplikace, jako jsou deprese, úzkosti, problémy se spánkem, problémy s navazováním a udržováním vztahů, ztrátu sebevědomí apod. (FRA, 2014; proFem, 2019), které obětem výrazně snižují kvalitu života. Oběti sexuálního obtěžování mají kvůli své negativní zkušenosti tendence stahovat se z veřejné sféry, což jim brání naplno využít svůj potenciál a realizovat se podle svých potřeb a možností.
Vzhledem k rozšířenosti jevů sexuálního násilí a genderově podmíněného kybernásilí je důležité, aby se v této oblasti vedla primární prevence již na základních školách. Děti a dospívající, kteří mají dostatek informací o sexuálním násilí a kybernásilí, jsou lépe vybaveni k tomu, aby rozpoznali projevy těchto nežádoucích jevů, aby uměli chránit své hranice a především aby respektovali hranice druhých osob. Otevřená komunikace rovněž podporuje potenciální oběti v tom, aby si svou zkušenost nenechávaly pro sebe, ale aby se dokázaly svěřit a vyhledat odbornou pomoc.
V zemích, v nichž se o sexuálním násilí otevřeně mluví a kde jsou nastaveny mechanismy podpory obětí a adekvátní tresty pro pachatele či pachatelky, je zpravidla uváděna také vyšší prevalence sexuálního násilí. Důvodem je právě to, že lidé včetně mladistvých dokážou lépe rozpoznat projevy sexuálního násilí a mají větší důvěru v to, že nahlášení činu povede k jeho řádnému prošetření. V České republice se podle odhadů stane ročně 12 000 znásilnění, avšak pouze 5 % z nich je nahlášených. Právě i nízký počet nahlášených případů je důkazem toho, že je nutné v této oblasti provádět důkladnější osvětu.
Je nepostradatelnou rolí vyučujících o tématu své žáky a žákyně vzdělávat a aktivně se vymezovat vůči jevům genderové stereotypizace vedoucí k sexuálnímu násilí. Mladí lidé mají potřebu objevovat svět vztahů, sexu a sexuality a testovat svoje hranice i hranice druhých. Škola je místo, kde děti a mladí lidé takové vztahy navazují nejčastěji, a proto je nutné, aby zde získávali potřebné dovednosti ke zdravému a bezpečnému sociálnímu a intimnímu životu.
Podpora pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti a základních lidských práv jsou obecnými cíli vzdělávání stanovenými v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Obecně má tedy vzdělávání vést k podpoře rovnosti žen a mužů, včetně prevence genderově podmíněného násilí.
Česká republika se k potírání násilí, včetně genderově podmíněného násilí, zavázala v řadě mezinárodních dokumentů, jako jsou Úmluva o právech dítěte, Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Prevence těchto forem násilí je také vnitrostátní prioritou vlády ČR vyjádřenou např. ve Strategii rovnosti žena mužů na léta 2021–2030, Akčním plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2019–2022 nebo Plánu podpory rovnosti žen a mužů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na léta 2021–2024.
Prevence sexuálního násilí je rovněž obsažena v rámcových vzdělávacích programech. Vzdělávací oblast Výchova ke zdraví se věnuje i výchově k reprodukčnímu zdraví a ochraně před sexuálním zneužíváním. S genderově podmíněným kybernásilím souvisí dále průřezové téma Mediální výchova.
Materiál Diskuzní a metodické listy pro práci s dětmi a mládeží v oblasti prevence sexuálního násilí a kybernásilí (dále jako „příručka“) vznikl v rámci projektu Posilování kapacit a metodologická podpora v prevenci domácího a genderově podmíněného násilí (LP-PDP8-001), který realizuje Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády České republiky ve spolupráci se spolkem Konsent za finanční podpory Fondů EHP/Norských fondů 2014-2021. Příručka slouží pro interní vzdělávání lektorů a lektorek zapojených do výše uvedeného projektu. V praxi je doplněna o skupinové školení vedené koordinátorkami lektorského týmu a o povinný náslech workshopu vedený již zkušenou lektorskou dvojicí. Školení, osobní konzultace, společné reflexe a náslech jsou důležitou součástí přípravy pro kvalifikované vedení workshopů popsaných v metodických listech.
Ve své teoretické části se příručka zabývá definicí sexuálního násilí a genderově podmíněného (kyber)násilí, vysvětluje, proč je důležité se této problematice věnovat na školách a jakou má prevence genderově podmíněného násilí institucionální podporu. Věnuje se dále společenským a kulturním souvislostem, které umožňují existenci zmíněných typů násilí. Praktickou část příručky tvoří metodické poznámky určené lektorujícím pro správné vedení dvou druhů workshopů pro děti a mládež ve věku ideálně 12–16 let (případně starší), popisuje způsob komunikace se studujícími a představuje klíčové teze linoucí se oběma workshopy, jako je důležitost souhlasu a respektu v intimních vztazích. Jak je to se souhlasem názorně ukazuje vtipné video, které je zařazeno do preventivní lekce Tea Consent – souhlas jako čaj. Více praktických informací a tipů najdete v připojené příloze.
Příručka může sloužit jako zdroj důležitých informací, ale bez patřičného školení neumožňuje plnohodnotné vedení představených workshopů.
V případě jakýchkoliv dotazů k příručce se obracejte na Lenku Grünbergovou, odbornou garantku z Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR, na e-mailu: grunbergova.lenka@vlada.cz.
Diskuzní a metodické listy pro práci s dětmi a mládeží v oblasti prevence sexuálního násilí a kybernásilí naleznete v příloze tohoto článku.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
