Jak již bylo v anotaci předznamenáno, tento článek se bude věnovat zejména možnostem využití Portálu občana, tedy samoobslužným elektronickým místem, který je určen pro bezpečnou a důvěrnou komunikaci mezi občanem a státem. Prioritou nového RVP G je právě rozvíjení digitální kompetence, a to může v praxi znamenat, že žák nejen službu zná, ale rovněž ji aktivně využívá.
Digitalizace českého státu navazuje na plán „Česko v digitální době“, která jako vládní koncepce stanovuje hlavní cíle v této oblasti. Jedním z těchto cílů je i digitalizace české veřejné správy. „Digitalizací české veřejné správy máme obrovskou šanci vytvořit pro občany užitečné služby napříč agendami a nabídnout řešení jejich životních situací z jednoho místa, v nejlepším případě z domova přes počítač.“[1], takto tuto vizi představil i předseda vlády Ing. Andrej Babiš v roce 2018.
Vzorem pro Českou republiku se v mnoha oblastech stala digitalizace v Estonsku. Pro ukázku lze využít aktivitu v článku „Digitalizace státu aneb jak požádat o výpis rejstříku trestů“, kde se v úvodní části můžete seznámit s počátky digitalizace v této pobaltské zemi. Základem tohoto systému se stala elektronická identifikace a elektronický podpis, díky kterému lze komunikovat s úřady i z pohodlí domova. V této oblasti učinila již Česká republika významné kroky a identifikace osob se významně zjednodušila. O této oblasti budeme ještě dále hovořit. Nedílnou součástí se pak stal v České republice dlouho očekávaný zákon o právu na digitální služby z roku 2020, který jasně specifikoval oblasti, na jaké digitální služby má občan právo.
Veškerá agenda rozvinula již existující projekt eGovernmentu a vše sjednotila do projektu Portál občana.
Spuštění nového Portálu občana se uskutečnilo 8. července 2018 a jeho počátky nebyly příliš úspěšné. Přestože Portál nabízel až 60 služeb, povědomí o jeho existenci nebylo příliš velké. Na začátku roku 2019 bylo evidováno pouhých 13 tisíc návštěvníků. Pro srovnání norská digitální služba (Norsko počtem obyvatel nepřesahuje polovinu Česka) nabízela v roce 2016 až 660 služeb a počet přihlášení v roce 2015 přesáhl 67 milionů.
Zásadním průlomem pro úspěšnost tohoto projektu se stala možnost využít elektronickou identifikaci přes jiné společnosti. V roce 2020 Ministerstvo vnitra udělilo první akreditaci společnosti První certifikační autorita a sdružení CZ.NIC. Největším úspěchem se však nakonec stal rok 2021, kdy první klienti mohli začít využívat služby veřejné správy přes internetové bankovnictví. K přístupu do těchto digitálních služeb již nebylo zapotřebí další registrace, ale postačily přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Digitální služby státu se tak staly pro běžného občana snadno dostupné, a to pohodlně a v bezpečí svého domova. Počty uživatelů tak zaznamenaly raketový nárůst (i díky pandemii covidu-19) a počet uživatelů se zvýšil ze 72 tisíc na více než 250 tisíc.
Zde je na místě otázka z legendárního filmu Pelíšky: „Bude to stačit, myslíš?“ Rozšíření digitálních služeb stále pokulhává za řadou států Evropy a ČR nedosahuje ani průměry v celé EU (viz obrázek níže).
 |
|
Zdroj obrázku: Index digitální ekonomiky a společnosti 2021: digitalizace se celkově zlepšila, ale je třeba vyvinout další úsilí v celé EU. Ec.europa.eu [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/czech-republic/news/211112_desi_2021_cs. |
Co je tedy nutné udělat pro další rozšíření počtu uživatelů a zvýšení povědomí o těchto službách státu? Odpovědí se může stát samotná revize nového RVP pro střední školy, která počítá s tím, že v rámci digitální kompetence žák rozvíjí schopnost využívat digitální služby státu, popřípadě veřejné správy, a komunikovat digitálně s úřady. Primární cíl je seznámit žáky s těmito službami a vést je prostřednictvím praktických nebo modelových úkolů k jejich využívání. Mezi základní cíle středního vzdělávání patří příprava žáků nejen pro další vzdělávání, nebo profesní uplatnění, ale také příprava pro praktický život. V tomto kontextu je pak novým cílem školy vychovat i digitálního občana, který tyto služby bere jako samozřejmost a aktivně je využívá. Následuje tedy další logická otázka – jakým způsobem tohoto dosáhnout?
Současný stav učitelům občanské výchovy a základů společenských věd není příliš nakloněn. Pokud učitel má s těmito službami pracovat, musí si aktivně zřídit svou osobní digitální identitu a začít soukromě využívat například Portál občana a další digitální služby státu. Velmi nešťastnou realitou se pak může stát příklad, kdy učitel na svém osobním účtu musí demonstrovat tyto služby. Je naprosto nevhodné, aby učitel na svém osobním účtu žádal před žáky o výpis z rejstříku trestů či registru řidičů a názorně demonstroval tyto služby. Dávno již víme, že nejlépe se znalosti a dovednosti upevňují, pokud si vše žák může vyzkoušet sám. A právě zde se otevírá obrovské pole pro budoucí vývoj a možnosti využití Portálu občana.
Představme si tento ideální stav. Učitel občanské výchovy vchází do třídy s jasným cílem, jak předat praktické zkušenosti o možnostech využití digitálních služeb státu. Vchází do třídy, ve které se aktivně využívají moderní technologie a žáci mají kdykoliv možnost využít školní tablet či notebook v jeho hodinách. Po krátkém úvodu vyzve žáky, aby si na stránkách Ministerstva vnitra, v sekci pro školy, vytvořili svůj testovací profil a vstoupili do Portálu občana, který je speciálně upraven pro potřeby českých škol. Toto prostředí je naprosto identické s reálným prostředím oficiální webové služby Portálu občana. Žák má například možnost požádat o výpis z bodového hodnocení řidiče či o výpis z živnostenského rejstříku. To vše zkouší na fiktivním účtu, který je pro potřeby českých škol speciálně připraven. A naší představě se žádné meze nekladou. Na tomto účtu je zřízena i fiktivní datová schránka, do které po čase přijde (opět fiktivní) předvolání před soud či upozornění, že vám brzy propadne váš cestovní pas. V další sekci může žák získat přístup do ePortálu ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení), kde následně obdrží přehled o důchodovém pojištění své fiktivní osoby či informace o pracovní neschopnosti.
Na závěr hodiny učitel upozorní na současné možnosti, jak si v budoucnu budou žáci moci vytvořit svou skutečnou digitální identitu a následně využívat skutečný Portál občana pro své osobní účely. Žák z hodiny odchází nabit informacemi a především reálnými dovednosti o možnostech, které naše digitální budoucnost přináší. Pro budoucnost a digitální život je plně připraven, stává se občanem, který digitální služby státu nejen zná, ale především je aktivně využívá.
Myslíte si, že tato představa je pouhou fikcí a nemůže se nikdy stát realitou? Doufejme, že na tuto otázku budeme brzy znát odpověď a snad i tento článek a další případné aktivity přispějí k realizaci této vize.
Článek se přímo vztahuje k digitální kompetenci dle RVP G 2021, konkrétně pak k těmto jejím částem:
Více informací o ICT revizi pro RVP gymnázia naleznete zde:
https://revize.edu.cz/navrh-zmen-v-rvp-pro-gymnazia
RVP G 2021 ke stažení zde:
https://revize.edu.cz/files/001-rvp-gym-vyznacene-zmeny.pdf
Program Digitální Česko – Úvodní dokument. Digitální Česko [online]. [cit. 2021-12-05]. Dostupné z: https://www.digitalnicesko.cz/cesko-v-digitalni-evrope/.
(Ne)digitální Česko. Co je to Portál občana a jak vypadá digitalizace státu v praxi? Kvalitní internet [online]. [cit. 2021-12-05]. Dostupné z: https://www.kvalitni-internet.cz/nedigitalni-cesko-co-je-portal-obcana-jak-vypada-digitalizace-statu-v-praxi.
Digitální Česko. Vlada.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/aktualne/Digitalni_Cesko_FINAL-ONLINE-VERSION.pdf.
Historická chvíle. První klienti budou moci využívat služby veřejné správy přes internetové bankovnictví. Mvcr.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/clanek/historicka-chvile-prvni-klienti-budou-moci-vyuzivat-sluzby-verejne-spravy-pres-internetove-bankovnictvi.aspx.
Portál občana rozšiřuje služby. Používá ho už čtvrt milionu uživatelů. Idnes.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/egovernment-portal-obcana-rust-uzivatelu-datova-schranka.A211004_164313_domaci_lisv.
Nárůst uživatelů eGovernmentu. Lidé se státem stále více komunikují elektronicky. Mvcr.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=22342759&docType=ART.
Index digitální ekonomiky a společnosti 2021: digitalizace se celkově zlepšila, ale je třeba vyvinout další úsilí v celé EU. Mvcr.cz [online]. [cit. 2021-12-15]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/czech-republic/news/211112_desi_2021_cs.
[1] Program Digitální Česko – Úvodní dokument. Digitální Česko [online]. [cit. 2021-12-05]. Dostupné z: https://www.digitalnicesko.cz/cesko-v-digitalni-evrope/.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Článek je zařazen v těchto kolekcích:
