Další cizí jazyk – rozvoj digitální gramotnosti žáků na gymnáziu

Rozvoj digitální gramotnosti žáků je jedním z aktuálních témat, která jsou diskutována v souvislosti s revizemi RVP. V rámci distanční výuky se ukázalo, že ačkoliv žáci vnímají moderní technologie jako neoddělitelnou součást svého života (školního i mimoškolního), jejich schopnosti s nimi pracovat (na straně jedné) a dovednosti využívat je jako integrální součást výuky a zdroj informací (na straně druhé) jsou mnohdy omezené.

Vyšší míra propojení obsahu vzdělávání z různých vzdělávacích oblastí s kompetencemi týkajícími se informačních a komunikačních technologií je jistě žádoucí krok, díky němuž žáci dokážou nejen lépe a efektivněji pracovat s nejrůznějšími zařízeními a programovým vybavením, ale, a to především, vhodně a účelně pracovat s online zdroji, kriticky posuzovat předkládané informace a uvědomovat si význam duševního vlastnictví a zásady práce s převzatým obsahem prezentovaným nejrůznějším způsobem.

Vyučující dalšího cizího jazyka na gymnáziích mají v tomto ohledu poměrně výhodnou pozici, neboť mohou při plánování výuky v oblasti rozvoje digitální gramotnosti zohledňovat znalosti a dovednosti, které si žáci přinášejí z předcházející výuky (jak na základní škole, tak v jiných vyučovacích předmětech na střední škole). Na první společné vyučovací hodině by mohla proběhnout diskuse o digitálních dovednostech žáků, žáci by mohli sdílet své zkušenosti z předcházející výuky, seznámit učitele s tím, s jakými nástroji se již seznámili. Podaří-li se učiteli dalšího cizího jazyka naplánovat výuku s podporou nástroje, který již žáci znají, nemusí věnovat čas organizačním a technickým pokynům, souvisejícím s použitím konkrétního nástroje.

V případě, že vyučující daný nástroj, s nímž žáci umí pracovat, nezná, může požádat o pomoc své kolegy či školního metodika ICT. Ačkoliv je evidentní, že jen minimum nástrojů je vhodných pro všechny vyučovací předměty bez rozdílu, v případě výuky cizích jazyků to bude spíše opak – jen minimum nástrojů bude vhodných pouze pro výuku jednoho jazyka. Fakt, že většina internetových stránek s online nástroji a aplikacemi bude s uživateli komunikovat v angličtině, lze navíc považovat za přirozený způsob podpory vícejazyčnosti. Uživatelé, pro které by byla angličtina překážkou bránící jejich zapojení do výuky, mohou využít doplněk Google Translate, který se automaticky otevírá v prohlížeči Chrome, jakmile se načte stránka v jiném než českém jazyce.

Strojový překlad, jakkoliv nedokonalý, však umožní zorientovat se v pracovním prostředí jakéhokoliv online nástroje a tím usnadní jeho použití. Navíc je to autentický příklad využití umělé inteligence, což může vést například u žáků vyšších ročníků (pohybujících se na hranici úrovní A2/B1 a výše) k diskusi o tomto tématu, například z pohledu jejich osobní zkušenosti s prvky UI. Z hlediska směřování k cíli cizojazyčné výuky, jímž je schopnost komunikovat v daném jazyce, se jedná o využití autentického podnětu a jeho transformaci do podoby produkce (ústní nebo písemné) či interakce žáků v cizím jazyce.

Příkladem komplexního úkolu, který vede k přirozenému rozvoji interkulturní komunikační kompetence žáků (zejména v oblasti rozvoje produktivních řečových dovedností) a k rozvoji digitální gramotnosti, je realizace online projektů se zahraničními partnerskými školami formou eTwinningu. Často může jít i o krátkodobé aktivity, které nejsou nijak finančně náročné. Virtuální prostředí poskytne žákům nejen prostor pro setkávání se se svými vrstevníky z partnerské školy, ale také dostatečné množství nástrojů rozvíjejících celou řadu klíčových kompetencí.

I při výběru partnerské školy lze uplatnit různá kritéria. Pokud bude zvolena škola z jazykového prostředí vyučovaného cizího jazyka, budou mít žáci možnost navázat kontakty s rodilými mluvčími stejného či podobného věku. V případě výběru školy ze státu, v němž se hovoří třetím jazykem, se příslušný cizí jazyk stává komunikačním nástrojem, přičemž ani jedna strana „nemá výhodu domácího hřiště“, což může žáky motivovat ke komunikaci a odbourávat ostych a obavu z neúspěchu. Je pochopitelné, že jazyková úroveň žáků v rámci dalšího cizího jazyka dovoluje komunikaci pouze omezeně, a tedy může přirozeně docházet k přechodu z němčiny, francouzštiny, španělštiny či ruštiny do angličtiny.

Ačkoliv by se učitel měl snažit podporovat žáky v komunikaci v příslušném dalším cizím jazyce, nelze zapomínat na to, že je na žákovi jako účastníkovi komunikace, jakou strategii zvolí pro dosažení svého komunikačního cíle. V porovnání se situací, kdy by žáci realizovali podobný projekt pouze v rámci své třídy či s vrstevníky z jiné české školy, je přínos aktivit tohoto typu nesporný.

Výběr online nástrojů, které lze zapojit do výuky, je možné posuzovat také z hlediska osobnostních typů žáků. Zatímco žákům, u nichž jako jeden z osobnostních rysů převažuje extroverze, nečiní komunikace ve třídě před spolužáky a učitelem větší diskomfort či problémy, pro žáky s introvertními rysy může být taková situace výrazně stresující. Právě díky využívání nejrůznějších platforem a prostředků v rámci distanční výuky se množství introvertních žáků dokázalo projevit tak, jak by se v prezenční výuce nikdy nestalo.

K digitálním nástrojům, které lze využít jak v úvodní části hodiny v rámci motivace nebo opakování, tak i v závěrečné fázi při reflexi, patří například LinoIt nebo AnswerGarden. Tím, že žáci své odpovědi či názory píšou, mají všichni stejný prostor pro vyjádření. Zejména v případě zpětné vazby lze za výhodu považovat anonymitu vyjádření (na rozdíl například od klasické lístečkové zpětné vazby, kde je možné žáka identifikovat podle písma), díky čemuž učitel může získat objektivnější žákovský pohled. Pro využití těchto nástrojů není nutné přesouvat výuku do specializovaných učeben vybavených žákovskými PC. Zcela postačí, když žáci použijí své chytré telefony nebo tablety s připojením na wifi (či s využitím vlastního datového tarifu).

Nástroj LinoIt funguje jako virtuální nástěnka, na kterou umisťovat digitální variantu lístečků. Žáci od vyučujícího obdrží odkaz, který je nasměruje na stránku s nástěnkou. Tam si vyberou lísteček a v jednoduchém editoru napíší odkaz. Uložením textu dojde ke zveřejnění vzkazu na nástěnce. Zadání mohou žáci získat od učitele ústně, ale může také být na nástěnce předpřipraveno a zveřejněno. AnswerGarden funguje na obdobném principu, jen po kliknutí na odkaz, který učitel žákům zprostředkuje, se jim otevře okno s otázkou a polem, do kterého mohou zadávat odpověď. Ta se následně automaticky zobrazí jako součást vytvářeného slovního mraku (ang. word cloud).

Nejen při distanční výuce je možné pracovat s nástrojem umožňujícím vytvořit si avatara, jehož prostřednictvím budou žáci komunikovat. K online prostředím, která toto umožňují i v oblasti vzdělávání, patří Voki. Jedná se o komplexní nástroj, který však i ve své bezplatné verzi poskytuje řadu prvků a možností. Avataři mohou promlouvat buď nahraným hlasem žáka, nebo mohou žáci vybrat z řady připravených mluvčích různých jazyků, kteří následně obsah sdělení zprostředkují.

Tento nástroj může posloužit například při plnění úkolů, v nichž mají žáci za úkol vystupovat v určité roli. Oddělení hrané role od osobnosti žáka (a jejím přenesením do virtuálního prostředí) poskytuje prostor pro zaměření se na obsah, aniž by byl žák jakkoliv limitován obavami z vlastní realizace. Pro zajištění vyšší míry pohodlí práce žáků by bylo vhodnější přesunout takovou vyučovací hodinu do učebny, kde bude mít každý žák k dispozici vlastní počítač či alespoň tablet.

Použití online nástrojů mimo jiné umožňuje větší míru zapojení vizuálních prvků do výuky. K základním frázím, které se žáci naučí v jakémkoliv cizím jazyce hned v průběhu prvních vyučovacích hodin, patří zdvořilostní obraty užívané při setkání, loučení, představování se apod. Pro lepší zapamatování si těchto jednotek a jejich kontextualizaci je možné využít nástroj pro tvorbu komiksů, například Storyboard That, Make Beliefs Comix, Pixton a další. Každý nástroj má svá specifika, avšak všechny umožňují zpracovat komiks v různých cizích jazycích, a to jak v rámci výuky (například jako shrnutí hodiny), nebo samostatně za domácí úkol.

Mezi další nástroje, které pracují s vizuální stránkou, patří Gartic.io. Jedná se o herní aktivitu, jejímž smyslem je hádání předmětu na základě kresby jednoho z účastníků této aktivity. Nástroj umožňuje výběr z celé řady cizích jazyků a lze také nahrát vlastní seznam slov (například k tématu nebo dle učebnice), které žáci budou kreslit a hádat.

Smyslem článku bylo zamyslet se nad možnostmi využití moderních technologií jako prostředku rozvoje digitální kompetence žáků gymnázií v rámci dalšího cizího jazyka. Jak bylo uvedeno v úvodu, obrovskou výhodou je, že žáci znají a používají celou řadu nástrojů ve výuce angličtiny (či jiného prvního cizího jazyka) a je tedy možné všechny tyto nástroje převzít a pouze přizpůsobit podmínkám výuky dalšího cizího jazyka. Za dnes již téměř samozřejmé lze považovat například elektronickou komunikaci žáků se svým učitelem v cizím jazyce. E-mail s omluvou, zprávou či vypracovaným úkolem lze napsat v cizím jazyce. Stejným způsobem by měl se žáky komunikovat také učitel. Tento do jisté míry operativní jazyk by se neměl promítat do hodnocení, jeho smyslem je motivovat žáky k používání cizího jazyka při všech příležitostech.