Výuka dějepisu v ulicích

Vyrazte ven za historií

Náměty popsané níže byly realizovány s žáky základní školy v běžné výuce, při exkurzi do Prahy i během setkání školního badatelského klubu. Jejich společným jmenovatelem je, že se žáci pohybovali v terénu – v ulicích města, památkové zóně atd. a řešili s pomocí digitálních technologií přímo na místě badatelské otázky a úkoly, soustředěné na vybrané téma. Mohli si tak vyzkoušet práci historiků, uplatnit své znalosti z dějepisu nebo naopak nové znalosti získat a zároveň prožívat autentičnost navštívených míst. O rozvoji historické gramotnosti a zároveň určitého dobrodružného prožitku nemluvě.

Hledání míst paměti našeho města přímo v terénu

Autor díla: Pavel Žalský

Václavské náměstí tehdy (1989) a dnes

Autor díla: Pavel Žalský

V modifikované podobě je takový dějepisný průzkum možné realizovat s žáky základní i střední školy a přizpůsobit jej časovým, organizačním i technologickým možnostem – např. místo iPadů či tabletů lze běžně využít mobilní telefony, namísto jedné krátké vyučovací hodiny lze výjimečně domluvit spojení do dvouhodinovky nebo organizovat projektový den, exkurzi atd.

Přenosné muzeum a galerie v kapse  

Digitální technologie nám umožňují přímo v terénu žákům poskytnout obsáhlé fondy obrazových, psaných, audio i video historických pramenů, s nimiž žáci mohou přímo na místě pracovat. Na autentických místech pak mají žáci možnost s pomocí historických obrazových pramenů například poznávat, jak se jedno konkrétní místo proměnilo během staletí či jak zde proběhla významná historická událost.

Žákům jsem do školních tabletů nahrál historické fotografie podoby našeho města v 19. století, sami pak hledali a popisovali, jak se naše město změnilo, proč se tak asi stalo a kdy tato změna proběhla. Při exkurzi v Praze měli zase žáci na školních tabletech k dispozici video, audio a obrazové prameny spojené s děním v listopadu 1989, na trase tehdejšího studentského pochodu jsme pak přímo na klíčových místech odhalovali, co, jak a proč se v listopadu 1989 na těchto místech dělo.

Odhalování podoby náměstí v 19. století

Autor díla: Pavel Žalský

Mapování událostí na Národní třídě v listopadu 1989

Autor díla: Pavel Žalský

S technologicky vyřešeným připojením k internetu (např. přes veřejné wifi nebo digitální data, která využijete přímo v mobilu, nebo přes mobil poskytnete hotspot pro tablety či iPady) mohou žáci přímo na místě vyhledávat informace např. o významných osobnostech. Velmi pěknou aktivitou bylo navštívení Slavína na Vyšehradě, kde žáci vyhledávali hroby slavných osobností a dohledávali klíčové informace – mimochodem s internetovým připojením v terénu jsem si tehdy neuměl poradit, takže jsem prostě den před tím stáhl profily známých osobností do formátu *.pdf a nahrál je do složky v tabletech, aby je žáci měli k dispozici během výzkumu.

Hledání informací o osobnostech na Slavíně

Autor díla: Pavel Žalský

S pomocí tabletů a iPadů se dá také v terénu pracovat s různými informačními grafikami, mapami a dalšími digitalizovanými a digitálními zdroji, s jejichž pomocí žáci odhalují historická fakta na autentických místech.

Práce s infografikou událostí listopadu 1989 (hledání událostí, které se odehrály na místě, kde žáci stojí)

Autor díla: Pavel Žalský

Digitální nástroje v terénu

Tablety, iPady, mobily či notebooky nemusíme při dějepisném bádání v terénu využívat jen jako prostředek k zobrazování historické reality skrze prameny, ale také přímo k badatelské práci. Žáci mohou např. nafotit současnou podobu historicky významného místa, zachytit na budově detaily určitého slohu (či je na fotografii v grafickém editoru zvýraznit), dopisovat odpovědi do digitálního badatelského listu v textovém editoru atd.

Práce s badatelským listem v textovém editoru a historickým videem (během exkurze v autobuse žáci zjišťovali dobový kontext, než jsme přijeli do Prahy)

Autor díla: Pavel Žalský

Digitální nástroje nám také mohou umožnit pracovat s geografickými informacemi, např. zanášet do digitální mapy místa, kde se staly různé události, vyznačit bodově památky v okolí, změřit jednoduše vzdálenosti, zakreslovat půdorysy.

V době TikToku a YouTube může být pro žáky také zajímavým úkolem nahrát průvodcovské video s historickým obsahem, při správném zadání jde o atraktivní počin.

Hra, dobrodružství a digitální technologie

Mimo toho, že si s sebou můžeme v batohu nést celý fond historických pramenů a zároveň nástroj k práci s historickou realitou i současností, jsou takto využité technologie ve výuce samozřejmě pro žáky též atraktivní.

Celé bádání můžete navléknout např. do detektivní hry, v níž si jednotlivé prameny spojené s „kriminálním případem“ (ve skutečnosti např. s historií města) odemykáte s pomocí hesla (lze jednoduše zašifrovat fotku s pomocí komprimačního softwaru např. do formátu *.zip a nastavit heslo), jež zjišťujete z reálií např. na letopočtech či nápisech na památkách. A co teprve když s pomocí souřadnic hledají mezi sochami ve městě flash disk s tajně pořízenými historickými fotografiemi?

Jedno ze zadání dějepisné detektivky v ulicích města

Autor díla: Pavel Žalský

Jedno ze zadání dějepisné detektivky v ulicích města

Autor díla: Pavel Žalský

Výhody a nevýhody

Základním limitem je samozřejmě technologie, kterou máte dostupnou ve škole, s tím se však dá vždy poradit, zejména pokud zapojíte skupinovou práci. Ne každá škola má sady iPadů a tabletů, avšak většina žáků už disponuje chytrými telefony – proč je tedy nevyužít? Myslete také na to, že ať už pracujete s jakoukoliv digitální technologií, je potřeba mít nabité zdroje energie a promyslet, jak budete vše nosit – např. deset tabletů se už se v batohu učitele celkem pronese, tak proč se o zodpovědnost nepodělit s žáky?

Druhým častým problémem je čas. Tradičních 45 minut je se vším oblékáním, přebíhám a zadáváním i vyhodnocováním práce samozřejmě šibeničních. Nicméně práci v terénu pravděpodobně nebudete využívat každý den a opravdu lze dobrou dohodou a plánováním dosáhnout minimálně výjimečné dvouhodinovky dějepisu nebo rovnou exkurze. Takový výzkum lze také jistě spojit s výtvarnou výchovou, vždyť nejčastěji budou žáci pracovat právě s digitalizovanou grafikou. Ať už aktivity nastavíte jakkoliv, věnujte čas reflexi práce žáků, v níž budou moci upevnit své nově získané vědomosti i zkušenosti.

Náročnější se může stát samotná příprava. Pokud nemají žáci možnost připojení se k internetu v terénu, budete jim prostě muset prameny a další pomůcky nachystat a nahrát do zařízení – a také si tyto soubory samozřejmě musíte sami sehnat. V případě využití mobilů žáků doporučuji poslat vše předem na školní e-maily a poprosit je, ať si potřebné soubory stáhnou doma, nebo přes školní síť. Z vlastní zkušenosti dodávám, že náročnost celé přípravy naprosto vyvažuje radost a synergie ze všech aha momentů a nadšení žáků, když se mohou zapojit do dějepisného dobrodružství v ulicích.

Hledání míst paměti našeho města přímo v terénu

Autor díla: Pavel Žalský

Organizace celé skupiny, ať už jde o třídu, více tříd, nebo třeba kroužek je na umu každého pedagoga. Základní pravidla pohybu v ulicích rozhodně doporučuji zopakovat vždy před tím, než kamkoliv vyrazíte, a ještě podruhé na místě. Nepředpokládejte, že děti automaticky digitální technologie ovládají, buďte připraveni pomoci jim nejen s dějepisnou prací, ale i s technickou stránkou věci, pokud si s tím neporadí mezi vrstevníky.

Jak už jsem zmiňoval výše, všechna negativa a překážky bohatě vynahradí radost z práce žáků a všechny vědomosti a zkušenosti, které získají svojí vlastní prací. Dějepisné bádání v terénu rozhodně není nic jednoduchého a digitální technologie nemusí být vždy jen pomocníky, dovedou situace též komplikovat, rozhodně však převažují pozitiva, jako je rozvoj historické i digitální gramotnosti, budování vztahu k místu, dobrodružství zažité se spolužáky a učitelem i autentičnost, kterou ve škole docílíte jen těžko.

Václavské náměstí tehdy (1989) a dnes

Autor díla: Pavel Žalský

Aplikace a portály

Práci s přípravou vám mohou usnadnit již hotové aplikace a portály, které pracují s historií v terénu. Osudy pamětníků a s nimi historii 20. století lze sledovat např. přes aplikaci Místa Paměti národa, aplikace Skryté příběhy mnohdy obsahuje poutavé i méně známé osudy lidí spjatých s určitými místy. Regionální muzea a paměťové projekty využívají v terénu QR kódy např. na památkách nebo naučných cedulích, které umožňují získat více zajímavých informací.