Sdílená práce s historickými prameny ve výuce dějepisu

Sdílená práce s historickými prameny ve výuce dějepisu

Kritická práce s historickými prameny by měla být nedílnou součástí výuky dějepisu, při které žáci rozvíjí nejen historické, ale zejména i kritické myšlení. Vznikla řada skvělých projektů, které badatelskou práci s prameny v dějepisu podporují, např. Historylab, Obrazy příslušníka nebo Historiana, mnohdy nám však schází obdobné aplikace a projekty zacílené i mimo 20. století nebo nejsme z různých důvodů schopní hotové lekce aplikovat ve výuce.

Níže uvádím několik příkladů z hodin dějepisu z průběhu distanční výuky, kdy jsme alespoň část hodiny se žáky věnovali kritické práci s historickými prameny a využili naplno sdílených digitálních nástrojů, přičemž obdobnou práci s prameny lze aplikovat i v prezenční výuce.

Všichni jsme již navyknutí na různé komunikační a výukové platformy, každá má své výhody a úskalí. Návody uváděné zde nejsou rozhodně dogma a jistě je lze uplatnit lépe i s pomocí jiných nástrojů, případně vylepšit a posunout výuku zase o kousek dál. Mým východiskem bylo pracovat s digitálními nástroji, které jsou jednoduše sdílené, zdarma a po žácích nebudou vyžadovat zbytečnou registraci či sběr osobních údajů.

V hodinách jako komunikační platformu využíváme MS Teams, pro sdílenou práci žáků však využívám spíše nástroje Google, jako jsou Google dokumenty, Google tabulky, Google prezentace (případně prezentace v PowerPointu sdílené přes Google disk) a zejména sdílená tabule Jamboard. U všech zmíněných nástrojů postačí, pokud má účet u Google vyučující (dokonce nemusíte mít ani Gmail) a vytvořené dokumenty žákům sdílí přes jednoduše poslaný odkaz. Pokud se žáci přihlašují přes mobil, stačí jim stáhnout zdarma aplikaci pro Google dokumenty/tabulky a aplikaci Jamboard, nemusí nic platit ani si zakládat vlastní účet. Nevýhodou je, že pokud nemají Google účet, mohu vidět jen anonymní avatary a složitěji se mi tak zpětně komunikuje s konkrétními žáky, je také potřeba mít nastavená práva editace pro všechny, což samozřejmě leckoho svádí k drobné záškodnické činnosti.

Existují samozřejmě i další nástroje pro práci online, např. Padlet, Nearpod; MS Teams mají vlastní tabuli Whiteboard atd. Jistě každý najde svoji optimální kombinaci nástrojů vzhledem k možnostem svým a možnostem žáků.

Karikatury

S oblibou využívám historické karikatury jako prameny, s nimiž žáci v hodinách pracují. Jednak mnohdy obsahují dobrý vtip, často mají více významových vrstev a při správném zadání v nich žáci rádi pátrají po různých detailech. S některými karikaturami se dá pracovat v motivačních fázích hodin při vstupu do nového tématu, jiné nám zase mohou ledasco vypovědět o historické realitě, k níž dojdeme v průběhu hodiny. Je také vhodné jít více do hloubky a žáky vést k přemýšlení nad tím, kdo a za jakým záměrem asi karikaturu vytvořil a jaké jsou její limity jakožto historického pramene.

Ve sdíleném online prostředí pro rozbor karikatur využívám zejména nástroj Jamboard, který je v podstatě sdílenou tabulí, do níž mohou všichni žáci s odkazem vkládat poznámkové lístky, zvýrazňovat určité části obrázků, doplňovat šipky. Stejně jako níže u fotografií se snažím více pracovat s vkládáním poznámek nežli se zvýrazňováním částí pramene, vzhledem k počtu žáků by se totiž na jedné části obrázku mohlo navrstvit tolik zvýraznění, že by nebylo vidět nic.

Práce s karikaturou v online hodině

Autor díla: Pavel Žalský

Práce s karikaturou v online hodině

Autor díla: Pavel Žalský

Práce s karikaturou v online hodině

Autor díla: Pavel Žalský

Práce s karikaturou v online hodině

Autor díla: Pavel Žalský

Analýza a popis historických fotografií

Historická fotografie je rozhodně vděčný pramen pro práci ve výuce dějepisu. Obdobně jako u karikatur využívám zejména Jamboard, kam žáci přidávají lístky s popisem toho, co na fotografii vidí, zvýrazňují podstatné části, připisují své otázky či domněnky – záleží, s jakým záměrem, a tedy i s jakými badatelskými otázkami je jejich práce vedena.

Např. u úvodní charakteristiky k první světové válce jsem žákům nachystal několik historických fotografií za sebou, dle zadání pak měli na lístcích připisovat, jaká technika zde byla využita a co se na fotografiích děje.

Práce s historickými fotografiemi v online hodině

Autor díla: Pavel Žalský

Historická fotografie jako otázka na úvod hodiny

Autor díla: Pavel Žalský

Obrazové historické prameny

Zejména ke starším dějinám obvykle hledáme obrazové prameny nebo alespoň fotografie hmotných pramenů. Postup jejich rozboru je velmi podobný práci s fotografií nebo karikaturou, byť mnohdy vyžaduje více představivosti nebo cit pro symboličnost (např. středověkého umění), a je vhodné dávat žákům konkrétnější a návodnější badatelské otázky. Správnost a přesnost odpovědí je pak vhodné přes společnou komunikační platformu projít s celou třídou, zodpovědět případné otázky a znovu si tak zjištěné informace upevnit.

Popisování římské mozaiky v online hodině

Autor díla: Pavel Žalský

Popis více pramenů k tématu otroctví v Římské republice

Autor díla: Pavel Žalský

Práce s více prameny najednou

Některá širší témata se vyloženě nabízejí k probádání skrze více pramenů najednou, např. více obrazových pramenů nebo kombinaci s dalšími, třeba audiem či videem. Pak je dobré mít připravenou sdílenou tabulku, do níž mohou žáci (ať už samostatně, či ve skupinách) vpisovat své odpovědi, společně je pak máte možnost opravit, doplňovat a hledat další podněty.

Jako příklad přikládám naši práci z hodiny v sedmém ročníku, kdy cílem bylo popsat si život ve středověkém městě. Žáci pracovali se sdílenou Google tabulkou, v první části hodiny do sloupečku „Vím“ dopisovali, co již věděli nebo co se domnívali o středověkých městech. V druhé části pak pracovali se sdílenou prezentací, v jejímž úvodu byly historické obrázky středověkých měst – na jejich základě vpisovali informace do druhého sloupce tabulky „jak vypadá město ve 14. století?“. V závěrečné části pak v druhé části prezentace nalézali historické obrázky různých řemesel, které jsem našel zejména v Norimberských digitalizovaných kronikách např. zde http://www.nuernberger-hausbuecher.de/, řadu historických ilustrací lze ovšem najít i na oblíbené platformě Pinterest.

Sdílená tabulka pro práci s prameny v online hodině

Autor díla: Pavel Žalský

Část prezentace s obrazovými prameny, s nimiž žáci pracovali v hodině

Autor díla: Pavel Žalský

Hledání historických pramenů

Digitalizace historických pramenů nám poskytuje velké možnosti, jak prameny do výuky zařadit. Žáci si je mohou před samotnou analýzou a interpretací i sami vyzkoušet vyhledat. Lepší pro dynamiku práce třídy je zadat konkrétní databázi a výběr v ní již nechat na žácích dle potřebného zadání. Např. v hodinách věnovaných renesanci můžete žákům ukázat online databázi sbírek Národní galerie v Praze, v nichž vyberou renesanční obraz, ten mohou vložit do sdíleného dokumentu (např. Jamboardu) a ilustrovat na něm znaky renesance.

Obdobně lze pracovat i např. s portálem eSbírky, shromažďujícím digitalizované kulturní dědictví českých paměťových institucí. Mnoho muzeí má také vlastní digitalizované sbírky, v nichž můžete hledat prameny spojené s regionální historií, např. historické mapy.

Online databáze sbírek Národní galerie v Praze s možností nastavení vyhledávacích filtrů

Autor díla: Pavel Žalský

Závěr

S historickými prameny se v distanční i prezenční výuce dá pracovat různě, vždy je však potřeba mít promyšleno, co zařazením pramene do výuky sledujeme a co pro jeho správnou analýzu a interpretaci potřebují žáci. Inspirativní badatelské náměty pro práci s prameny lze najít na výše zmíněných portálech, skvělá je také kniha Metafora stromu ako model didaktiky dejepisu od Viliama Kratochvíla nebo Příručka ke studiu didaktiky dějepisu od Denisy Labischové.

Někdy bývá problematické správný a vypovídající pramen vůbec nalézt. Vyplatí se využívat digitalizované sbírky muzeí, archivů a galerií (někdy i mají již vypracované otázky pro žáky), využívat pro vyhledávání angličtinu nebo němčinu (zejména pak u hledání středověkých pramenů) nebo zavítat na platformu Pinterest.