Integrovaný záchranný systém v ČR
V rámci pravidelného cyklu článků věnovaných problematice ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí pro střední školy přinášíme třetí téma, tentokrát zaměřené na objasnění pojmu integrovaný záchranný systém.
V roce 1997 zasáhly území ČR rozsáhlé ničivé povodně, které si vyžádaly oběti na lidských životech a způsobily obrovské materiální škody. Tyto události se staly hlavním impulzem pro analýzu stávající legislativy a následné vypracování a přijetí řady zákonů tzv. „krizové“ legislativy, jejíž součástí byl také zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů ve znění pozdějších změn.
Integrovaný záchranný systém (dále jen „IZS“) není institucí, úřadem, sborem, sdružením ani právnickou osobou. Je to efektivní systém vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek, orgánů státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob při společném provádění záchranných a likvidačních prací a přípravě na mimořádné události. Tento systém vznikl jednoznačně z potřeby koordinace záchranných složek při složitých a rozsáhlých haváriích, nehodách či živelních pohromách, při kterých je nutné organizovat činnost všech, kteří mohou přispět k záchraně osob, zvířat a majetku nebo životního prostředí. Mezi zdravotníky, hasiči a policisty, kteří zasahovali u mimořádných událostí, byla vzájemná spolupráce vždy nezbytnou součástí jejich práce. Každá zmíněná složka však vychází při své činnosti z jiných odborných znalostí, má jinou pracovní náplň a v neposlední řadě také jiné pravomoci. Právě uvedené odlišnosti v pracovních postupech a potřeba je při společné práci sjednotit ukázaly nutnost koordinace postupů u mimořádných událostí.
IZS je rozdělen do dvou kategorií, na složky základní a ostatní.
Základní složky IZS tvoří:
Tyto základní složky zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah. Znamená to, že obsluhují linky tísňového volání 112, 150, 155 a 158, kde přijímají, vyhodnocují tísňové hovory a vysílají na místo mimořádné události své síly a prostředky (příslušníky/pracovníky a techniku). Působí na celém území ČR.
 |
| Autor díla: HZS ČR |
Ostatní složky IZS tvoří:
S ostatními složkami IZS je předem písemně dohodnutý způsob poskytnutí pomoci. Jedná se tedy o tzv. plánovanou pomoc na vyžádání.
Hlavním koordinátorem a páteří IZS je Hasičský záchranný sbor ČR. Zasahuje-li u mimořádné události více složek IZS, na místě zpravidla velí příslušník HZS ČR, který řídí součinnost složek IZS a koordinuje záchranné a likvidační práce. Výjimku tvoří mimořádné události, při kterých převládá činnost jiné složky (např. kde se vyskytují střelné zbraně nebo jde o nález nevybuchlé munice – v těchto případech je velení u zásahu v gesci příslušníků Policie ČR).
Velitel zásahu má při provádění záchranných a likvidačních prací rozsáhlé pravomoci. Může například zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí. Velitel zásahu je rovněž ze zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci, a to kromě několika výjimek, které jsou jasně zákonem stanoveny. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto pomoc poskytnout. Občané mohou plnění povinností odmítnout, pokud by tím ohrozili život nebo zdraví vlastní nebo osoby blízké anebo pokud jim v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet.
V praxi se tak může občan například setkat s tím, že ho velitel zásahu požádá o krátkodobý „azyl“ pro účastníky mimořádné události typu požár bytu, domu nebo dopravní nehody. Firmy mohou být osloveny např. s žádostí o zajištění nějaké speciální techniky nezbytné pro řešení mimořádné události apod. Pro laickou veřejnost by mělo být vždy samozřejmostí uposlechnout veškeré příkazy, které vydává velitel zásahu při jakémkoliv typu mimořádné události. On je osobou, která dle svých odborných znalostí posuzuje situaci a rozhoduje o následných činnostech složek IZS. Důležité je tedy plně respektovat jeho rozhodnutí tak, aby zasahující složky mohly co nejúčinněji poskytnout na místě události pomoc všem účastníkům.
 |
| Autor díla: HZS ČR |
První jednotka hasičů, která dorazí na místo, provede průzkum a zahájí záchranné práce v součinnosti s přijíždějící policií a zdravotními záchranáři. V případě, že událost je rozsáhlá (např. s větším počtem zraněných osob, či množstvím havarovaných vozidel), velitel zásahu si na místo povolá další síly a prostředky dle potřeby. Na místo tedy dojíždí např. speciální hasičská technika, která umožní stabilizaci havarovaného vozidla nebo vrtulník pro rychlý převoz zraněného do nemocnice. Jakmile je některá ze složek IZS na místě zásahu hotova se svou činností, oznamuje to veliteli zásahu a svému operačnímu středisku a vrací se na základnu. Zde si doplní veškeré potřebné vybavení, nachystá techniku k dalšímu použití a je připravena na další zásah. Jsou-li na místě mimořádné události ukončeny všechny záchranné a likvidační práce, všechny jednotky se vrátí zpět na základny a zásah je ukončen Krajským operačním a informačním střediskem HZS ČR. O průběhu každého zásahu je sepsáno hlášení, které se archivuje.
Za Vaši zpětnou vazbu budeme velmi rádi, prosím neváhejte se na nás obrátit, odpovíme na Vaše případné dotazy či připomínky.
Autor: kpt. Mgr. Pavla Pražáková
Oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení
Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Cyklus článků Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí.
Ostatní články seriálu:
