Domů > Odborné články > Gymnaziální vzdělávání > OČMU pro střední školy – Požární bezpečnost staveb
Odborný článek

OČMU pro střední školy – Požární bezpečnost staveb

22. 12. 2021 Gymnaziální vzdělávání
Autor
Mgr. Martina Talichová

Anotace

Od zavedení nových kurikulárních dokumentů se problematika Ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí (OČMU) stala nedílnou součástí vzdělávání od mateřských až po střední školy. V roce 2013 v rámci revize rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání navíc došlo k větší specifikaci a rozšíření této problematiky. Hasičský záchranný sbor ČR jako odborný garant si velice dobře uvědomuje náročnost koncepční přípravy na výuku a snaží se v maximální možné míře podporovat vyučující v jejich náročné práci.

Požární bezpečnost staveb

V rámci pravidelného cyklu článků věnovaných problematice ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí pro střední školy přinášíme desáté téma zaměřené na požární bezpečnost staveb, které mohou učitelé využít jako vhodnou doplňkovou pomůcku při přípravě a realizaci výuky.

V předcházejících článcích našeho cyklu jsme probrali volání na tísňové linky, povinnosti fyzických osob z pohledu zákona o požární ochraně, rozpoznání požáru a jeho nejčastější příčiny, hašení požáru, typy hasicích přístrojů, použití hydrantů a improvizované hasební prostředky, detektory kouře a nebezpečných plynů a další protipožární vybavení. Dnes se zaměříme na požární bezpečnost staveb. Navážeme tak na předcházející článek a budeme se dále zabývat výkonem státního požárního dozoru a opatřeními k předcházení a zamezení šíření požáru v budovách.

Souhrnný název státní požární dozor zahrnuje jednotlivé oblasti činností, které jsou vykonávány příslušnými orgány, které zde zastupují stát. Dotčenými orgány státní správy na úseku požární ochrany a orgány vykovávající státní požární dozor jsou Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR a hasičské záchranné sbory krajů. 

Základní podmínky požární ochrany a požární bezpečnosti staveb jsou stanoveny zákony a v podrobnostech jsou vymezeny jejich prováděcími předpisy a normami.

Cílem jednotlivých činností je zajištění odpovídající míry požární bezpečnosti občanů. Způsob dosahování tohoto cíle se u jednotlivých oblastí liší. Např. při posuzování stavební dokumentace se jedná o dohled nad správným vyprojektováním stavby tak, aby splňovala stanovená kritéria na požární bezpečnost. U kontrolní činnosti se jedná o průběžný dohled státu nad dodržováním povinností např. při provozování činností v již postavených stavbách. Zjišťováním příčin vzniku požáru se zjišťuje nejen příčina požáru, ale také kdo je odpovědný za vzniklý požár, tzn. za vzniklou škodu.

Autor díla: HZS ČR

Příslušníci pověření plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou mimo jiné oprávněni provádět potřebná zjištění a služební úkony, nahlížet do příslušné dokumentace a požadovat potřebnou součinnost. Při provádění úkonů jsou oprávněni ke vstupu do objektů a zařízení, ke vstupu na nemovitost na dobu nutnou k řádnému provedení těchto činností. Hrozí-li bezprostřední nebezpečí vzniku požáru, je orgán vykonávající státní požární dozor je oprávněn:

  • vyloučit věc z užívání,
  • zastavit činnost,
  • zastavit provoz (lze i tehdy, jestliže byla znemožněna záchrana osob nebo majetku v případě požáru).

Užívat věc, obnovit provoz nebo činnost lze až po odstranění nedostatků a jen s písemným souhlasem orgánu státního požárního dozoru, který ve výše uvedených věcech rozhodl.

K zabránění či minimalizaci ztrát na životech a zdraví osob, zvířat a ztrát na majetku, stavební objekty musí:

  • umožnit bezpečnou evakuaci osob a zvířat z hořícího objektu na volné prostranství (nebo do jiného objektu)
  • bránit šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř objektu a rovněž mimo objekt (např. na jiný objekt)
  • umožnit zásah jednotek požární ochrany při hašení a záchranných pracích.

Splnění těchto základních priorit prokazuje již projektová dokumentace budoucí stavby tvz. požárně bezpečnostním řešením stavby. Na samotných uživatelích staveb pak zbývá nastavená opatření správně a dlouhodobě dodržovat. Sebelepší zákony a normy nezabrání tragédii, když nejsou dodržovány, kvalitní plány nezaručí bezpečí osob, které se stanovenými a ověřenými pravidly neřídí, nebo je dokonce vědomě porušují. Téměř vše má člověk v oblasti požární prevence ve vlastních rukou. Je třeba se o tuto problematiku aktivně zajímat, všímat si např. ve veřejných budovách instalovaných technických zařízení (únikových cest, únikových východů, umístění hydrantů, přenosných hasicích přístrojů, protipožárních dveří, požární signalizace apod.), číst návody a pokyny k elektrospotřebičům a dodržovat je. Při manipulaci s otevřeným ohněm být vždy obezřetný a dodržovat základní zásady bezpečnosti.

Požárně bezpečnostní zařízení jsou určena pro zvýšení naší bezpečnosti. Aby byla funkční, je třeba dbát na jejich správné používání – zejména se jedná o důsledné zavírání protipožárních dveří, signalizaci, detektory, hydranty a přenosné hasicí přístroje se nesmí ničím zakrývat, uzamykat ani poškozovat!   

Druhy požárně bezpečnostních zařízení:

  • zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),
  • zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy),
  • zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
  • zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní a výstražné zařízení),
  • zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
  • zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
  • náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů,
  • zařízení zamezující iniciaci požáru nebo výbuchu.

Na závěr zbývá jen konstatovat, že požární prevence je v ČR z celosvětového hlediska na velmi vysoké úrovni.

Za Vaši zpětnou vazbu budeme velmi rádi. Prosím neváhejte se na nás obrátit, odpovíme na Vaše případné dotazy či připomínky. 

Autor: kpt. Mgr. Martina Talichová

odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení

generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

www.hzscr.cz

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Mgr. Martina Talichová

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Zařazení do seriálu:

Tento článek je zařazen do seriálu Cyklus článků Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí.
Ostatní články seriálu:

Téma článku:

Ochrana člověka za mimořádných událostí