Žák vyhledá potřebné informace i za pomocí digitálních technologií, kriticky je posoudí, využije pro řešení problémové situace.
Rozvíjeli jsme digitální gramotnost žáků při řešení „autentických úloh“
K napsání článku mě inspirovala zkušenost získaná při spolupráci na řešení projektu SUMA JČMF a Národního ústavu pro vzdělávání s názvem „Matematika v médiích. Využití slovních úloh při kooperativní výuce na základních a středních školách“ (Fuchs a Zelendová, 2015). V rámci projektu byly zpracovány, ověřeny a učitelům matematiky nabídnuty náměty tzv. autentických slovních úloh, které se vyznačují určitými vlastnostmi: týkají se konkrétní události, která se stala nebo by se mohla stát v běžném životě; obsahují otázky, které by mohly v běžném životě zaznít; žákům musí být jasný účel jejich řešení; jsou jednoduše a srozumitelně formulované; údaje potřebné k řešení úloh musejí být řešiteli k dispozici nebo snadno dohledatelné. Ve výuce mohou tyto úlohy podpořit také žádoucí obsahovou, resp. předmětovou integraci a propojování poznatků žáků s reálnými životními situacemi. Současně mají obvykle problémový charakter s potenciálem využití badatelsky orientovaných řešitelských strategií. Zdroje pro tvorbu takových úloh je možné čerpat v materiálech publikovaných v médiích. Při ověřování úloh v reálné výuce se však zřetelně ukázalo, že média spjatá s moderní elektronickou technologií (mobilní telefony, počítače, internet) bylo možné uplatnit i při řešení takových úloh. Uvedená skutečnost didaktické využití úloh ve výuce významně obohatila.
Uvádím jednu ukázku toho, jak využili žáci 5. ročníku ZŠ doporučených digitálních zdrojů při řešení autentické úlohy převzaté z reality. Další náměty jsou uvedeny v seznamu literatury (Nováková, 2016; 2019). Téma úlohy umožňuje rovněž významně uplatnit mezipředmětové vztahy matematiky a vlastivědy, matematiky a přírodovědy.
Protržená přehrada Bílá Desná
Ukázka je inspirována internetovou stránkou www.ceskehory.cz. Z ní je převzata informace o tragické události, ke které došlo před více než sto lety v tehdejších Sudetech. Má nesporný motivační potenciál vzhledem k aktuálním zkušenostem z povodní, často se opakujícím záplavám a obecně ke klimatickým změnám.
Protržená přehrada na Bílé Desné byla prohlášena za kulturní památku v roce 1996. Stalo se tak k 80. výročí protržení přehrady. Byla budovaná od října 1912 do listopadu 1915, takže od dokončení až po její protržení uplynulo pouhých deset měsíců. Zaplavila obec Desnou. V obci zahynulo 62 lidí, 33 domů zničila voda zcela a 69 bylo vážně poškozeno. V Desné je umístěn pamětní kámen, který tehdy přivalila voda. Protržená hráz se šoupátkovou věží dosud stojí. V podzemní štole do sousedního údolí, v současnosti uzavřeného, je významné zimoviště netopýrů. Dosud zde bylo zjištěno 11 druhů. Tato katastrofa na dlouhou dobu zastavila stavbu sypaných hrází ve světě. Přehrada nebyla nikdy obnovena a její trosky jsou dodnes mlčenlivým svědkem této tragédie. Nyní je na místě bývalé přehrady vyznačena krátká naučná stezka s několika zastávkami.
Zdroj: http://protrzena-prehrada-bila-desna.ceskehory.cz/
Tento text byl základem pro vytvoření sady úloh, které řešili žáci 5. ročníku. Celou sadu úloh včetně reflexe její realizace jsme publikovali v časopise Komenský (Nováková, 2019). Vybrali jsme úlohy, které mají zřejmý potenciál k rozvoji digitální gramotnosti žáků.
Přehrada se začala budovat v roce (1)……… na řece (2)……………………, která se nachází v dnešním Libereckém kraji. Najdeš ji v (3)……………………… horách, poblíž měst (4)…… a (5)……. V zaplavené obci bylo zcela zničeno nebo vážně poškozeno celkem (6)………… domů.
Zakresli přehradu do „slepé mapy“ ČR.
Úkolem žáků bylo doplnit chybějící informace (1) až (6). Již v zadání úlohy byli výslovně upozorněni na možné zdroje informací – text, internet, mapa. Prvním, nejbližším zdrojem dat se pro žáky stal výchozí text, který bylo třeba pečlivě a s porozuměním přečíst. Na jeho základě doplnili položky (1), (2) a (6). Pro odpověď na zbývající bylo nutné využít jiný zdroj informací. Protože se při našem ověřování nejednalo o žáky z oblasti Jizerských hor ani o ty, kteří znali region z jiného důvodu (například turistického výletu), bylo nutné informace dohledat. Většina žáků začala pracovat s mobilním telefonem nebo tabletem, který si na výzvu učitelky do školy daný den přinesli. Někteří žáci si zadávali přímo internetovou stránku (viz zdroj), jiní využívali stránek internetové encyklopedie Wikipedie, kam zadávali heslo protržená přehrada. Při využití odkazu jedna skupina žáků využila uvedených GPS souřadnic pro zobrazení daného místa na mapě. Další skupina si na svých zařízeních otevřela mapy v prohlížeči Google. Ukázalo se, že pro žáky bylo obtížné pracovat s velkým množstvím informací, které média nabízejí. Problém jim činila potřebná orientace v nich. Wikipedie nabízela rozsáhlý text, ve kterém bylo třeba zaměřit se na získání právě těch konkrétních informací potřebných ke správné odpovědi. Při práci s mapami při hledání zeměpisných údajů (Jizerské hory, Liberec, Jablonec n. N.) se ukázalo problematické mít alespoň přibližnou představu o poloze zobrazovaných míst v rámci celé ČR (jediným zadaným orientačním bodem pro řešení byla řeka Bílá Desná). Proto často využívali kombinace internetového zdroje a práce s nástěnnou mapou ČR, kterou měli ve třídě.
2. V dnešní době zde žijí netopýři. Co o nich víme? Rozhodněte o pravdivosti sdělení.
Rozhodni o pravdivosti tvrzení na základě informací, které zjistíš na internetu.
Ve druhém typu úlohy měli žáci rozhodnout o pravdivosti tvrzení. Tato uzavřená úloha má podobu dichotomické volby mezi pravdivou a nepravdivou odpovědí, skrývá nebezpečí „náhodného uhádnutí“. Úloha upozorňuje na obecnější význam uplatnění digitálních technologií pro učení žáka, ale i reálný život: získané informace poskytují žákovi oporu při ověření jeho dosud nepřesných nebo neúplných znalostí. Zde žáci zcela přirozeně kombinovali svoje znalosti z oblasti přírodopisu s informacemi nalezenými na internetu. Většinou využívali elektronickou encyklopedii Wikipedii, své někdy intuitivní představy měli možnost opřít o relevantní zdroje i v podobě tištěných knih.
Zdeněk plánuje výlet do Jizerských hor. Chce navštívit obec Desnou, která byla protrženou přehradou zaplavena. Pojede autobusem z Prahy – Černý Most do Jablonce, přestoupí na vlak a do Desné pojede vlakem. Najdi na internetu
a) kolik kilometrů urazí, kolik je to metrů,
b) kolik hodin a minut mu potrvá cesta.
Jako třetí ukázku jsme zvolili zadání, které odpovídá problémům, situacím z běžného života s tím rozdílem, že zde má žák dán nejen výchozí a cílový bod, ale i způsob dopravy. Výhody plynoucí z využití digitálních technologií jsou zde patrné. Obtíže žákům činilo porozumění skutečnosti, že Černý Most je část Prahy. Nejprve hledali trasu z Prahy do Černého Mostu. Pro vyhledání délky cesty volili vyhledávač tras v rámci zobrazení map. Nalezené informace o délce cesty se ale vztahovaly k jízdě autem. Padla zde i otázka, zda budou stejná data platit i pro autobus. Vhodné se zde ukázalo využití skupinové práce, protože všechny zmíněné otázky a problémy byly vyřešeny společně. Ve všech zmíněných ukázkách jsme při vyhledávání na internetu nejprve nechali žáky pracovat samostatně a sledovali jsme výběr informačních zdrojů. V případě, že někdo tápal, hledali jsme cestu k nalezení zdroje informací. Často žáci využívali elektronickou encyklopedii Wikipedie. Nabídli jsme jim i stránky atlaszvirat.cz či naturabohemica.cz.
Závěr
V článku jsme se zaměřili na to, jak bylo k řešení úloh využito digitálních zdrojů. Z několika žákovských vyjádření při společné reflexi po ukončení práce vyplývá, že si žáci uvědomili přínos digitálních technologií: jsou dobrým nástrojem, vítaným pomocníkem při řešení úloh a jejich učení. Ve zcela konkrétních situacích, při hledání odpovědí na otázky, se ukázalo jejich smysluplné využití, když vyhledávali chybějící informace, četli z mapy, rozhodovali o pravdivosti sdělení. Ale současně bylo třeba uplatnit další potřebné znalostí z různých předmětů, vlastní úsudek, logické myšlení:
„Naučila jsem se vyhledat autobusové spojení. Zjistila jsem, že je někdy složité najít na internetu právě to, co zrovna potřebuji.“
„Ráda spolupracuji se spolužáky, vyhledávám nové informace, které mi pomáhají vyřešit úlohu nebo rozhodnout, jestli je něco pravda.“
„Musel jsem se pořádně zamyslet, kde ta přehrada vlastně byla. Bez mapy mi to nešlo.“
„Když jsem si spustila internet, pořádně jsem nevěděla, co mám vlastně hledat. Musela jsem si zadání ještě jednou pořádně přečíst.“
Z několika žákovských vyjádření při společné reflexi po ukončení práce vyplývá, že si žáci uvědomili přínos digitálních technologií: jsou dobrým nástrojem, vítaným pomocníkem při řešení úloh a jejich učení. Ve zcela konkrétních situacích, při hledání odpovědí na otázky, se ukázalo jejich smysluplné využití, když vyhledávali chybějící informace, četli z mapy, rozhodovali o pravdivosti sdělení. Ale současně bylo třeba uplatnit další potřebné znalosti z různých předmětů, vlastní úsudek, logické myšlení:
„Naučila jsem se vyhledat autobusové spojení. Zjistila jsem, že je někdy složité najít na internetu právě to, co zrovna potřebuji.“
„Ráda spolupracuji se spolužáky, vyhledávám nové informace, které mi pomáhají vyřešit úlohu nebo rozhodnout, jestli je něco pravda.“
„Musel jsem se pořádně zamyslet, kde ta přehrada vlastně byla. Bez mapy mi to nešlo.“
„Když jsem si spustila internet, pořádně jsem nevěděla, co mám vlastně hledat. Musela jsem si zadání ještě jednou pořádně přečíst.“
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025
