Buňka – úlohy s využitím mikroskopu

Pane doktore, souhlasím s Vámi v tom, že vlastní pozorování skutečných buněk je úplně základní, pak je teprve místo pro animace nebo analogie. Doufám, že i dnešní děti dokáže přímé pozorování buněk oslovit.
Přesto ale si dovolím tvrdit, že náměty Jakuba Holce považuji za hodnotnější než tento článek. Nabízejí nové pohledy. Musí být ale přijímány jako námět k přemýšlení, jejich aplikace musí být přiměřená, vyučující si musí být vědom rizik. Nejde je prostě jen mechanicky převzít. Naproti tomu  návody k mikroskopování uvedené výše jsou právě jen k mechanickému převzetí- není to trochu málo?

Ad Miroslav Melichar: Myslím pane doktore, že to není zase tak málo. Jednak jsou žáci osobně zapojeni do reálné experimentální práce při zkoumání reaálného světa, je to východisko pro následné zobecňování experimentálních dat a tím vytváření obecnějších pojmů a zpětná aplikace těchto poznatků pro další empirické zkoumání reality. Proto tento přístup považuji za efektivnější než přístup založený na analogiích. I když analogie v tomto případě zcela nezavrhuji. Bez nich se ve výuce jistě nikdy zcela neobejdeme. Ale je nutno si uvědomit, že každá analogie je vždy jen analogií a může vést někdy k vytváření zkreslených představ o zkoumaných reálných objektech či procesech. A tyto představy se pak jen těžko v následující výuce odstraňují (viz např. analogie elektrického proudu ve vodiči s proudem tekutiny v potrubí). A proto zrovna v daném případě výuky tématu o buňce bych dal přednost pozorování a experimentu a následnému zobecňování získaných dat před nejistými a trochu nejasnými (i též poněkud náhodnými) analogiemi. Prosím berte to jako můj názor. 

Děkuji za reakci, pane doktore. Naše názory jsou hodně blízké. Ono "mechanické převzetí" a "trochu málo" nebylo v mém komentáři přesně adresováno. Nemířil jsem těmi slovy na žáky (pro ně jistě nejde o mechanické převzetí), ale na učitele. A pro učitele je článek jen připomenutím klasických postupů, které stojí za to zachovat.

Myslím, že je dobré hledat různé způsoby, kterými se žáci budou lépe učit poznávat to, co tvoří důležitá témata biologie a přírodních věd. Pozorování reálných buněk je důležité. Kromě toho se nabízí i další možnosti - animace na webech a aplikacích, animace tvořené žáky pomocí různých technik typu stop motion (hezké věci k tomu má třeba dr. Klubal), časosběry z mikrosvěta (nikdy jsem nezkusil, ale zní to dost zajímavě) apod. Co se týče analogií, tak jde o podnět k uvažování v didaktice (nejen) biologie. Co třeba takové bílé krvinky v Byl jednou jeden život?

Ad Jakub Holec: "Myslím, že je dobré hledat různé způsoby, kterými se žáci budou lépe učit poznávat to, co tvoří důležitá témata biologie a přírodních věd." S tím naprosto souhlasím! 

Byl jednou jeden život, bílé krvinky:
Když seriál kdysi začínal v TV, tak mě zpořátku velmi zaujal, ale rychle mi začla vadit jeho hlučnost a dynamika, která se možná žákům může právě líbit.
Moje kolegyně ho používá dodnes při výuce BI na 4-letém G, ale spíše jako určitou relaxaci třeba po písemce nebo při suplování - ale asi přece jenom věří, že tak aspoň někteří žáci díku tomu Bi lépe pochopí. (Já jsem v  podobných situacích při výuce Ch jako odlehčení pouštěl vystoupení Pussy Riot a taky jsem doufal, že aspoň někteří žáci z toho cosi pochopí.)
Mám představu, že konkrétně  právě k pochopení funkce  bílých krvinek může seriál skutečně pomoci. Ale raději ve formě krátkých úseků proložených komentářem nebo diskuzí, tak aby pozornost žáků byla udržena u podstaty a nevnímali film jen jako podívanou podobnou třeba  seriálu Jen počkej zající.

Toto je vlastně 1. komentář - podle pravidel portálu jsou komentáře určeny ke sdílení zkušeností s použitím textu v praxi, příp. k jeho konstruktivní kritice (o tu mi zde půjde). Předchozí příspěvky byly téměř výhradně obecnou diskuzí o výuce tématu. K takové diskuzi portál ale u článků vlastně nevyzývá, i když ji připouští.
Hodnocení článku:
Článek je nekvalitní. Nesplňuje to, co slibuje jako součást Projektu, neodpovídá kvaitou tomu, že jej vytvořil kolektiv čtyř velmi kvalifikovaných odborníků.
Bližší zdúvodnění:
1. Text vypadá jako kvalitní materiál pro potřebu neaprobovaných vyučujících, kteří neznají základu oboru, který vyučují. Tři uváděné náměty jsou zcela triviální, obecně známé, musí je znát každý kvalifikovaný učitel. Jsou navíc známé velmi dlouho (opět mohu jako jeden ze zdrojů uvést i knihu F. Herčíka z roku 1941, která přesně tyto náměty obsahuje) a jsou tedy dostupné z celé řady zdrojů.
2. Je možné, že jsou tyto základní úlohy v dnešní výuce opomíjeny. Autoři si v rámci Projektu měli tuto skutečnost ověřit a zjišťovat příp. důvody, proč tomu tak je (může jít např. o organozační problémy s dělením tříd na praktickou činnost a celkově malý počet prakt.cvičení, může také jít o falešné pochopení zásad moderní výuky podle Reformy a RVP, kdy se jako správnější jeví myšlenkové mapy, hry, soutěže, animace). Z této reálné situace má článek vycházet. Návod ke známým příkladům pozorování buněk může být daleko stručnější a má mu předcházet úvod, který zdůrazňuje didaktický význam práce žáků s mikroskopem a apeluje na učitele, aby tyto práce ve výuce využívali a hodnotí současný stav na školách.
3. Návody v textu obsahují přece jen něco navíc proti roku 1941: Krásné barevné fotografie. Článek by měl zahrnovat návrhy k rozšíření těchto prací za pomocí moderní techniky. Je pro školu reálné propojení mikroskopu s počítačem? Reklamy nabízejí nejlevněší USB mikroskop s 1000-nás. zvětšením za 500,- Kč. Je takový přístroj použitelný tyto pokusy? Jako součást Učitelského spomocníka najdeme zde na portálu článek o fotgrafování krystalů pod mikroskopem pomocí mobilního telefonu (https://clanky.…ky.html/ . Byla by tato technologie použitelná i pro pozorování buněk? (Hlavní autorka L. Benediktová je pracovnicí Katedry výpočetní a didaktické techniky PedF ZČU.)
4. Článek je nejspíše publikován bez recenze, přestože pravidla portálu rvp.cz uvádějí, že články jsou recenzované. Tvrzení, že "Obsahová správnost materiálu je garantována", jsou jen slova. Všichni autoři jsou sice nositelé akademických titulú, ale to přece každá řadová učitelka nebo učitel také. Takže doporučuji: Pokud opravdu byly tento text (a předchozí této série) publikovány bez běžné recenze, nechť správa portálu zajistí alespoň recenzi následujících textů této serie - je to třeba a je to slušné vůči jiným autorům.

Ad Miroslav Melichar, 08. 04. 2020: Jsou v článku z odborného hlediska nějaké faktické chyby? Ve Vašem komentáři jsem pane doktore upozornění na nějaké faktické odborné chyby nenašel. Komentář spíše prezentuje Váš názor na to, jak by měl článek vypadat, aby splňoval určité  formální požadavky, či prezentuje Vaše jisté didaktické úvahy, co by měl ještě obsahovat (nebo obsahovat neměl) či by měl být  v některých místech jinak formulován, doplněn apod. 
Jinak ovšem máte jistě pravdu v tom, že  článek měl být recenzován (teď třeba i dodatečně). A následující články této série mají být určitě recenzovány také. V tom jsem s Vámi zajedno. 

Ad Jan Maršák: V článku nejsou faktické chyby. Ale má smysl opakovat základní, běžně známá fakta? 4 odborníci v rámci projektu financovaného EU opíšou kousek učebnice - bez faktických odborných chyb (již po druhé jim na to stačil zdroj starý 80 let a možná i starší). Prošla by takto napsaná diplomová práce? Pro zlepšení výuky matematiky na 1. stupni sem mohu opsat malou násobilku (bezchybně) - bude to dávat smysl?
Jestliže jsou si autoři této série článkú jisti svou pravdou (tedy tím, že texty splňují zaměření Projektu a reálně přispějí ke zlepšení kvality výuky na ZŠ), pak mají možnost se mé kritice bránit. Projekt jistě zahrnuje rozsáhlou dokumentaci, z níž mohou čerpat. Výstupy Projektu byl ověřovány v praxi a již jsem vyzýval k tomu, aby bylo zvěřejněno, jak se osvědčil 1. materiál série Přehled koncepcí vzniku života - zda se prokázalo, že text je dobře ve výuce využitelný a zda žáci lépe tématu porozuměli.
Proč takto reaguji? Didaktika (oborové didaktiky i obecná didaktika) požívají mezi učiteli z praxe pramalou úctu. (Snad s výjimkou pana Čapka, autora Líného učitele a Moderní didaktiky, který se sám dokáže natolik vychválit, že mnohé okouzlí.) Představitelé těchto oborů by si toho měli být vědomi a neshazovat pověst svých oborů. Měli by vstupovat do kontaktu s učiteli, ale tak, aby ukázali, že jim mají skutečně co říci, že mohou přispět ke kvalitě reálné výuky na školách. A neměli by se nad učitele z praxe vyvyšovat tím, že jim zopakují nejzákladnější fakta z jejich oboru (něco jako malou násobilku) a tváří se, jako by jim otevřeli zcela nové obzory.

Ad Miroslav Melichar: Pane doktore, Váš názor na článek Vám přirozeně neberu a ani bych si to nedovolil. Ale kdo chce, článek si přečte a bude-li se mu hodit, možná ho využije. A Vaše analogie s opisováním malé násobilky v matematice se mně zdá poněkud přehnaná.
Navíc jsme se poněkud odchýlili od toho původního, co jsem měl na mysli, když jsem psal můj komentář číslo 1. A obecněji: jaká je vůbec funkce či účel analogií ve výuce. Např. když si žáci osvojují pojmy či teorie, které jsou myšlenkově pro ně náročné a případné analogie by jim měly umožnit takové poznatky lépe pochopit. Kdy, jakým způsobem a jaké  analogie do výuky zavádět, aby skutečně takové pochopení usnadňovaly, ale na druhé straně nevytvářely u žáků zkreslené představy (o objektech studia), jež bude obtížné v budoucnosti odstraňovat. Jak přpomíná výše dr. Holec: "Co se týče analogií, tak jde o podnět k uvažování v didaktice (nejen) biologie". Ale to už je asi (jak se říká) další story.

Ad Jan Maršák: Pane doktore, začnu účelem analogií ve výuce: Tuto diskuzi považuji za zajímavou a přínosnou. Ale striktně vzato sem nepatří - tento článek se nijak analogií nedotknul.
O článku píšete: "kdo chce, článek si přečte a bude-li se mu hodit, možná ho využije". Já to vidím jinak: Podle anotace jde o výstup Projektu, který má pomoci řešit naléhavé problémy ve výuce některých témat. Zde konkrétně: "Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Buňka, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou". Řekněme, že jsem učitel, který o projektu již dříve slyšel a nyní vítám článek, který mi řekne, jak mám doslova "překonat" jedno z kritických míst ve výuce. Jak se budu cítit po přečtení článku?
Náhodou mám po ruce starou učebnici přírodopisu - zoologii pro ZŠ, vydanou v 8. vydání v roce 1989. Na str, 23 (na celou stranu) je Laboratorní práce I - Pozorování trepek v senném nálevu. Kdybych měl i díl botanika, tak by tam nejspíše bylo mikroskopování buněk cibule. Nejsou návody k těmto praktickým úlohám náhodou i v dnešních učebnicích Přírodopisu pro ZŠ. Odhaduji, že aspoň v některých ano. Kde je "přidaná hodnota" Projektu? 
Musím ale, pane doktore, přiznat, že vlastně máte nejspíše pravdu Vy. Uvažujete reálnou učitelku či učitele, které nepřekvapí a ani nerozčílí, že se níc opravdu nového nedoví. Ví přece, že vznešené formulace v anotaci nic neznamenají a nejspíš ji nečtou a na projekty již dávno nevěří.