Domů > Odborné články > Základní vzdělávání > Národnostní situace Československé republiky v roce 1921
Odborný článek

Národnostní situace Československé republiky v roce 1921

8. 4. 2019 Základní vzdělávání
Autor
Bc. Pavel Žalský
Spoluautor
RNDr. Josef Herink

Anotace

Žáci s pomocí historického textu a dějepisné mapy určí národnostní menšiny žijící na území nově vzniklé Československé republiky a popíší změny v národnostním postavení Slováků a Němců v novém státě. Při činnosti žáci rozvíjejí čtenářskou i matematickou gramotnost, mohou pracovat samostatně i ve skupině. Aktivitu je vhodné zařadit jako doplňující do výkladu o vnitřních problémech Československa ve 20. letech 20. st. Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Aktivitu je vhodné zařadit do výuky soustředěné na národnostní problémy v Československé republice po jejím vzniku, které jsou obvykle součástí výuky v devátém ročníku. Velký potenciál dlí zejména v možnosti procvičit a rozvinout čtenářskou i matematickou gramotnost a uplatnit tak šíře vlastní znalosti a dovednosti, které by již žáci měli mít.

Samotnou aktivitu je lepší využít teprve poté, co učitel s žáky zopakuje základní obsah látky týkající se (nejen) národnostních problémů spojených se vznikem Československé republiky, aby si připomenuli základní pojmy a fakta.

Před činností s pracovním listem je potřeba žáky seznámit s cílem aktivity (bližší seznámení se s národnostní problematikou v ČSR) a dát jim možnost využít během práce dějepisné atlasy a učebnice pro 9. ročník základní školy, kalkulačky, slovník cizích slov, nejlépe i počítač s přístupem k internetu.

Pracovní listy nakopírované (ideálně barevně, aby se předešlo problémům při práci s dějepisnou mapou) pro skupiny nebo dvojice pak učitel rozdá žákům, na samotnou práci s listy by mělo stačit zhruba dvacet minut, je však potřeba počítat i s časem na patřičnou opravu a reflexi po práci samotné. Dá se předpokládat, že se někteří žáci zdrží u hledání vhodného matematického postupu pro získání potřebných dat o počtu Němců v ČSR. Důsledně je potřeba také ohlídat (nejdéle při reflektování práce s textem a mapou), že skutečně vnímají hloubku úvodního textu nejen ve smyslu porozumění pojmům jako je „loajální“ nebo „krajan“, ale i v uchopení souvislostí, které z nich v rámci textu a historického kontextu vyplývají.

Závěr hodiny je pak potřeba věnovat reflexi zjištěných informací a jejich uvedení v důsledky, které z toho ve 20. letech pro obyvatele Československa plynuly. Ačkoliv se to může na první pohled zdát náročné, struktura otázek pomáhá velmi dobře žákům téma pojmout.

Text pracovního listu

Přečti si pozorně úryvek prohlášení československé vlády z 28. 10. 1918 a prostuduj mapku s legendou:

„… Věrni své minulosti a svým demokratickým tradicím nechceme své krajany – postaví-li se loajálně na půdu našeho státu – nijak zkracovat v kulturním a jazykovém jejich vývoji. Náš stát bude ovšem českým státem, tak jak jsme jej vydobyli krví a utrpením. Ale naší hrdostí a touhou by bylo, aby nikdo zde u nás, kdo není Čechem, necítil se utiskovaným a nesvobodným. …“

(Z prvního prohlášení československé vlády, Karel Kramář)

 

Učební činnosti:

1. Koho chápou členové československé vlády jako krajany Čechů?

2. Odhadni a následně si ověř počet Němců žijících na území Československa podle sčítání obyvatel z roku 1921. Víš, že ČSR měla v té době 13 374 364 obyvatel a Němců zde žilo asi 23 % z celkového počtu obyvatel.

3. Porovnej počet Slováků a Němců žijících v Československé republice v roce 1921, když víš, že Slováků zde žily asi tři miliony.

4. Jaké bylo národnostní postavení Slováků a jaké Němců v Československé republice?

Řešení:

1. Především Němce (ale i ostatní národnostní menšiny).

2. Asi 3 076 104 (3 123 568) německých obyvatel.

3. Počet Slováků a Němců byl přibližně stejný. Slováků asi 3 000 870 (2 958 557).

4. Slováci – příslušníci československého národa, Němci – národnostní menšina (minorita).

Citace a použitá literatura:

MANDELOVÁ, Helena. Dějiny 20. století. Dějepisné atlasy pro ZŠ a víceletá gymnázia. Praha: Kartografie Praha, 2006.

MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny 20. století. Dialog: Liberec, 2005.

Učebnice dějepisu pro 2. stupeň ZŠ (dle výběru jednotlivých škol)

Zdroj obrázku mapky: Wikipedia

https://www.sudetsti-nemci.cz/static/pictures/mapa1.png?

Přílohy:

Pracovní list Národnostní situace Československé republiky v roce 1921

Soubory materiálu
Typ
 
Název
 
docx
16.6 kB
Dokument
Struktura zpětné vazby k realizované aktivitě pro rozvoj gramotností na druhém stupni ZŠ
docx
131.84 kB
Dokument
PL_1921

Licence

Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.

Autor
Bc. Pavel Žalský

Hodnocení od uživatelů

Článek nebyl prozatím komentován.

Vaše hodnocení

Ohodnoťte hvězdičkami:

Váš komentář

Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.

Klíčové kompetence:

  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k učení
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence k řešení problémů
  • samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy
  • Základní vzdělávání
  • Kompetence sociální a personální
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co druzí lidé myslí, říkají a dělají

Mezioborove presahy:

  • Základní vzdělávání
  • Matematika a její aplikace 1. stupeň

Organizace řízení učební činnosti:

Skupinová, Frontální

Organizace prostorová:

Školní třída

Nutné pomůcky:

Pracovní list s úvodním textem, mapou a otázkami (nakopírovaný pro dvojice), slovník cizích slov (online nebo v tištěné podobě), dějepisný atlas nebo učebnice dějepisu pro 9. ročník ZŠ, ideálně počítač s přístupem k internetu