Řemesla okolo a v nás

Součástí oblasti Člověk a svět práce je téma Práce s drobným materiálem a očekávané výstupy, kterým jsme se věnovali:

• žák vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů

• žák pracuje podle slovního návodu a předlohy

Téma povolání a řemesel, na které jsme se rozhodli zaměřit, je obtížné a široké, právě pro svou neustálou proměnlivost. Povolání či řemesla, která byla pro naše prarodiče či rodiče typická, se v poslední době v rámci vývoje světa práce transformovala, pozbyla důležitosti či zanikla. Některé ruční práce se staly velmi vzácné nebo se staly uměleckými řemesly.

Se žáky jsme vedli zajímavou debatu o tom, co jsou řemesla. Objevovali jsme, co charakterizuje řemesla. Žáci dali sami dohromady, že řemeslo charakterizuje práce rukama, vytváření něčeho užitečného druhým, apod. Zadali jsme si úkol zjistit a zkusit se naučit nějakou drobnou ruční práci, kterou právě naši prarodiče či rodiče uměli, a my ji dnes skoro ztrácíme. Pustili jsme se tak do menšího projektu, kdy žáci měli objevit řemesla v místě, kde žijí. Obrátit se tak na rodinu, přátele či známé a zjistit, jaká řemesla či práce umí nebo dělají rádi. Většina z nás si tak příjemně pohovořila s blízkými lidmi.

Během dialogu v kroužku každý žák sdílel, kdo v jeho rodině umí nějaké řemeslo, narazili jsme na podobnost řemesla, povolání obecně a umělecké tvorby. Děti přinášeli zajímavá řemesla svých rodičů nebo prarodičů (loutkář, kovář, keramik) a sdíleli mnoho dalších dovedností a povolání svých rodičů a prarodičů.

Dalším cílem bylo sepsat si, co umím já za řemeslo nebo jakoukoli jinou dovednost. Jako příklad jsme si ukázali princip háčkování rukama a jednoduchý návod, postup, protože některé děti z rodiny háčkování uvedli jako příklad.

Děti na volný papír vytvořili svůj vlastní návod na to, co umí. Vytvářeli návody na různé výrobky a dovednosti, které je napadali. Ne každý umí nějaké řemeslo, a k diskusi o tom, jaké dovednosti máme, o řemeslech, o ruční práci a o světě práce se hodil každý návod. Zjistili jsme, že každý umíme něco, k čemu můžeme vytvořit návod pro druhé.

V rámci aktivity byla rozvíjena čtenářská a matematická gramotnost. Žáci si vytvářeli vztah ke čtení, posuzovali obsah a formu prostřednictvím tvoření návodu s textem. Při tvorbě a čtení návodů se učili nacházet a zformulovat důležité myšlenky textu, porovnat nalezené s vlastními zkušenostmi. Postup jsme uspořádávali za použití jednoduchého matematického jazyka. Vytvářeli názorná schémata a předávali je spolužákům.

Nakonec nebylo časově možné vyzkoušet si všechny přinesené nabídky, ale návody na šití, pletení, keramiku byly úžasné. Každý z nás si chtěl sdílet to své s ostatními. V návazné hodině se bude s návody pracovat tak, že budou prezentovány, ostatní si je přečtou a jejich pochopení bude zpětná vazba pro autora návodu. Vybrané činnosti si vyzkoušíme.

Při podobném projektu bych na příště doporučoval práci na daném řemesle ve dvojici či trojici a dobře zvážit časové možnosti, které chcete tomuto tématu věnovat. Možností pak také je „Knihu řemesel“ darovat školní (obecní) knihovně, ať mají i ostatní užitek.

Zpětná vazba od dětí byla velmi dobrá, bavilo je mluvit o tom, co umí, co umí lidé v jejich rodině. Zamysleli se prakticky na tím, co je to návod, jak ho tvořit, jak předat dovednost s jeho pomocí dále.