Oborový cíl: Žák si samostatně přečte text přiměřeného rozsahu, který se váže k historii města/vesnice, ve kterém žije a na základě přečteného textu porovná se současnou reálnou situací daného místa. Svá tvrzení zkusí zdůvodnit v diskuzi se spolužáky.
Výstupy na úrovni ŠVP a návaznost na očekávané výstupy RVP ZV:
Cíle pro rozvíjení čtenářské gramotnosti:
Cíle pro rozvíjení digitální gramotnosti:
Zadání aktivity:
Žáci budou rozděleni do skupin. Učitel připraví žákům kopie textů podle vlastního výběru (výstřižky starých novinových článků, zápisy z místní kroniky/kroniky školy, literární text, pokud k danému místu existuje, apod.) Skupiny budou mít různé texty. Pro jednu až dvě skupiny budou připraveny místo tištěných textů 2–3 odkazy na konkrétní elektronické zdroje k danému tématu.
V průběhu čtení si žáci můžou v textu podtrhávat informace, kterým nerozumí nebo které jim připadají důležité a zajímavé. Po tichém čtení žáci požádají spolužáky o vysvětlení, pokud některému slovu nebo slovnímu spojení nerozuměli (nápomocen může být i učitel). Žáci, kteří pracují s internetem, si údaje zaznamenají na papír, nebo si podle svých schopností zabarvují text přímo v elektronické podobě.
Ve skupinách žáci reprodukují přečtený text, zaměří se především na zajímavé shody nebo rozdíly se současností. V závěrečné části aktivity si skupiny vzájemně sdělí informace, které zjistily ze svých textů a které považují za důležité. Je dobré zmínit problematiku důvěryhodnosti nejen elektronických zdrojů a autorských práv a citací. Učitel ukáže žákům, že je výhodné ukládat si odkazy na zajímavé zdroje informací, které objevili, pro další práci (úspora času).
Námět na další rozšíření aktivity: Žáci uspořádají besedu s pamětníkem (rodinným příslušníkem) z dané vesnice/města a porovnají informace, které vyčetli z textů s jeho vzpomínkami. Pokud to žáci dokáží, mohou pořídit z besedy video nahrávku (Rozšíření aktivity by bylo vhodné pro nadané žáky, pro žáky se zájmem o danou problematiku nebo v rámci celoškolního projektu).
Průběh a poznatky z ověřování navržené aktivity:
Charakteristika třídy a školy:
Aktivita byla plánována pro 2. období 1. stupně základní školy. Realizována byla v 5. ročníku malotřídní základní školy (5 ročníků ve 4 třídách, celkový počet žáků 57) situované v malé valašské vesnici (cca 1000 obyvatel). Třídu navštěvuje 16 žáků, z nichž dva pracují podle IVP na stupni podpory 2, a jeden dle PLPP na stupni podpory 2. Tři žáci se až do třetího ročníku vzdělávali individuálně doma se svou matkou (nebyli jsme jejich kmenovou školou).
Stručný popis projektu (aktivity):
Celý projekt byl rozdělen do několika etap. Počáteční fáze (začátek měsíce října) začala přípravou projektového dne „100 + 8 zajímavostí ze života naší školy a obce“ (na vysvětlenou: 100 představuje počet let od vzniku Československé republiky, 8 zdůrazňuje, že naše škola je o osm let starší než republika). V první hodině jsme otevřeli společnou besedu nad fotkami ze školního archivu. Žáci měli za úkol vybrat fotky, na nichž poznávají místa z naší obce, a měli popisovat, jak se od té doby změnila. Další dvě hodiny byly vyčleněny pro besedu s pamětníky a jejímu následnému zpracování do písemné podoby (toto bylo dokončeno v hodině informatiky s využitím textového editoru). Druhá část projektu (dvě hodiny) spočívala v práci s texty vztahujícími se k historii obce.
Cíl upravený na základě podmínek dané školy:
Žák si samostatně přečte text přiměřeného rozsahu, který se váže k historii vesnice, ve které žije, a na základě přečteného textu porovná se současnou reálnou situací daného místa (během realizace jsme toto rozšířili i o porovnávání obrazového materiálu). Svá tvrzení zkusí zdůvodnit v diskuzi se spolužáky. Z práce žáků vznikne výstavka k výročí vzniku Československé republiky.
Pomůcky, prostředí, podmínky:
archivní fotografie, digitální fotoaparát (mobilní telefon, tablet), skener, laminátor, texty vážící se k historii obce, psací potřeby, běžná třída s počítači s internetovým připojením
Časová náročnost: 4 vyučovací hodiny
Hned v první hodině (beseda nad archivními fotografiemi) jsme náš projekt poupravili. Při diskuzi, kdy žáci popisovali, co vidí na staré fotografii a co je tam jiného oproti současnému stavu, přišli sami žáci s návrhem, že bychom mohli k některým fotografiím pořídit současný pohled. Takto vzniklé dvojice fotografií jsme se rozhodli použít na výstavce při oslavách stého výročí vzniku Československé republiky. Místa, která se nacházejí v blízkosti školy, jsme nafotili hned ten den během obědové pauzy, pár fotografií pořídili žáci na své mobilní telefony ve svém volném čase. Takto vzniklý materiál jsme zpracovali v hodině informatiky (staré fotografie jsme naskenovali, vše jsme vytiskli a zalaminovali).
|
|
|
|
Další část aktivity proběhla o týden později, kdy k nám do školy zavítali manželé Hruškovi – jedni z nejstarších obyvatel Kateřinic. Žáci si s nimi hodinu povídali o tom, jak vypadala škola v období první republiky i v poválečné éře. Působivé vyprávění žáky vtáhlo natolik, že si zapomínali dělat poznámky. Tuto situaci jsem vyřešil trošku šalamounsky – druhý den jsem žákům předložil v informatice můj zápis z besedy, který jsem ovšem „vyšperkoval“ smyšlenými informacemi, které tam nezazněly. Žáci poměrně snadno odhalili, co je v textu navíc, a sami ještě některé drobnosti přidali.
Poslední fází aktivity byla dvouhodina, ve které jsme měli pracovat s texty vztahujícími se k historii obce. Jelikož jsme malou vesnicí, je takových zdrojů opravdu poskrovnu. Při prohledávání internetu jsme zjistili, že veškeré informace, které jsou zde k dispozici, pocházejí z publikace Kateřinice – Dějiny a současnost obce na Valašsku (Baletka a kol. 2005). Ukázali jsme si, že některé stránky zdroj svých informací správně uvedly (citovaly), jinde naopak původ neuváděly (přestože jsme je letmým porovnáním textu mohli usvědčit z kopírování). Toto nás nakonec vedlo k tomu, že jsme pracovali pouze s textem z knihy (výhodou tohoto postupu bylo, že kniha obsahuje citace z nejrůznějších historických textů, obsahuje kopie archiválií apod.).
Žáci měli stanoven limit 20 minut, po který mohli s textem pracovat. Některé dvojice si nedokázaly svou práci rozvrhnout a čas jim bohužel nevyšel. Valná většina skupin si v textu pouze zvýrazňovala části, které je zaujaly, a pouze dvě dvojice si dělaly vlastní heslovité výpisky. První část diskuze jsme tedy věnovali tomu, že jsme se bavili o tom, jak pracovali, co zapříčinilo, že práci nedokončili, jak se tomu vyvarovat apod. Po přestávce jsme se už celou vyučovací hodinu věnovali besedě nad texty. Na tabuli jsem zapisoval informace, které žáci považovali za zajímavé a vybrali je ze svých textů. Rozproudila se opravdu živá diskuze (třída má už od loňského roku velmi vřelý vztah k historii – za což patří dík mé kolegyni, jež je učila vlastivědu). Jelikož jsem počítal i s variantou, že žáci nevyberou vše, co by bylo dobré zmínit, měl jsem připraveno i několik otázek. Bylo příjemné zjistit, že přestože sami žáci tyto informace nevybrali, při čtení jim „neproklouzly“ jen tak před očima a dokázali na ně odpovědět.
 |
Závěrem lze snad jen dodat, že pokud vybereme vhodné téma, nemá většina žáků pátého ročníku problém pracovat s textem, vybrat z něj podstatné a zajímavé informace. Stejně tak dovedou o tématu diskutovat, svůj názor podložit získanou informací, případně ji konfrontovat se skutečností. Na co je ale potřeba se zaměřit, je způsob získávání informací, protože děti jsou bohužel zvyklé „šáhnout“ po tom nejjednodušším a nejdostupnějším – po internetu. Je tak na nás učitelích jim opakovaně otevírat oči a ukazovat i jiné možnosti.
Použitá literatura a zdroje:
BALETKA, Ladislav a kol. Kateřinice – Dějiny a současnost obce na Valašsku, Obecní úřad Kateřinice, 2005.
Čtenářská gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82133&view=2935&view=2935 [cit. 2019-01-02].
Digitální gramotnost v uzlových bodech vzdělávání. NÚV, projekt podpora práce učitelů (PPUČ), 2018. [online] Dostupné z: https://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=82137&view=13123&view=13123 [cit. 2019-01-02].
HERINK Josef: Orální historie. [online] Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/18499/oralni-historie.html/ [cit. 2019-01-02].
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. In: Praha: MŠMT, 2017. [online]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/43792/ [cit. 2019-01-02].
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání: Cesta za poznáním, 2016. [online]. Dostupné z: https://skola.obeckaterinice.cz/download/5/48/svp-zv-cesta-za-poznanim-2016.pdf [cit. 2019-01-02].
Autorem obrazového materiálu je autor textu, historické fotografie dostupné z: https://www.obeckaterinice.cz/cs/historicke-fotografie/ [cit. 2019-01-02].
Návaznost na text: Jednoduché statistické šetření při realizaci tématu „Znám místo, ve kterém žiji?“
Článek je publikován pod licencí Creative Commons BY-SA.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Tento článek je zařazen do seriálu Výukové aktivity pro rozvoj čtenářské, matematické a digitální gramotnosti na 1. stupni ZŠ II.
Ostatní články seriálu:
